Maďarská vláda neodvolá „otrocký zákon“. Na stole je i možnost generální stávky

Už jen podpis prezidenta zbývá k tomu, aby v Maďarsku vešel zákon o prudkém navýšení přesčasových hodin přezdívaný jako „otrocký". Proti kontroverzním opatřením se zvedla vlna odporu, která už více než týden mobilizuje opozici i odboráře.

František Kalenda

20.12.2018 08:45

Foto_facebook_momentum

Proti kontroverzním zákonům se v Maďarsku protestovalo i mimo hlavní město Budapešť. Na snímku pondělní demonstrace v Győru. Foto Facebook, @momentum.mozgalom

Maďarský premiér Viktor Orbán nemá v úmyslu změnit nebo odvolat kontroverzní „otrocký zákon“, který v poslední době vyhnal do ulic tisíce demonstrantů. V Paříži to ve středu zopakoval vládní mluvčí Zoltán Kovács, podle něhož jsou parlamentem nedávno schválená opatření „plně v souladu s evropskými regulacemi a nemají nic společného s otroctvím“.

„To, co se děje na ulicích, je politický protest zorganizovaný politickými stranami a politickými aktivisty,“ popsal Kovács demonstranty, kteří se od minulého týdne mobilizují proti novým zákonům v ulicích maďarských měst.

Kovács už dříve protestující obvinil z toho, že jsou na dálku řízeni hlavním terčem současné maďarské vlády, americkým finančníkem židovského původu Georgem Sorosem. V podobném duchu se vyjádřili i další nejvyšší představitelé Orbánova režimu. „Z události posledních dní je jasné, že agresivní demonstrace v Budapešti jsou dílem pro-imigrační Sorosovy sítě,“ prohlásil kupříkladu mluvčí vládní strany Fidesz, Balázs Hidvéghi.

Schválené zákony
Jako „otrocký zákon“ překřtili kritici zvýšení státem povolených přesčasů z 250 na celých 400 hodin ročně a odložení jejich splatnosti až na tři roky v rámci novely zákoníku práce, kterou maďarští poslanci schválili 12. prosince, přestože s ní podle dostupných průzkumů nesouhlasí drtivá většina veřejnosti.

Ve stejný den byla odhlasována i kontroverzní reforma justice, již spolupředsedkyně Maďarského helsinského výboru Márta Pardaviová označuje za „poslední hřebík do rakve ovládnutí soudnictví výkonnou mocí“. Ta ustanovuje správní soudy pod kontrolou ministra spravedlnosti, které by měly mimo jiné rozhodovat o otázkách zdanění a voleb.

V reakci na nová vládní opatření se v Maďarsku už více než týden odehrávají protestní akce považované za vůbec nejvýznamnější od roku 2014, kdy si masové demonstrace vynutily zrušení zdanění internetových přenosů. Zatím největšího protestu se v neděli zúčastnilo odhadovaných patnáct tisíc lidí v Budapešti a nejméně sedmi dalších větších městech včetně Debrecínu, Győru, Szegedu nebo Miskolce. V pondělí i přes mrazivé počasí na dva tisíce lidí protestovalo před budovou státem vlastněné televize MT a menší demonstrace pokračovaly i v úterý a ve středu.

Nová koalice
Tvrzení vládního mluvčího Kovácse, že současného protestního hnutí se účastní politici, není možné rozporovat. Symbolem pondělních demonstrací se stal protest skupiny třinácti poslanců, kteří strávili noc v budově zmíněné televize a odmítali ji opustit, dokud nedovolí přečíst petici obsahující požadavky protestujících.

Ve státem vlastněných a spřízněných médiích – což se v tuto chvíli týká všech důležitých mediálních domů v Maďarsku – se informace o protestech prakticky vůbec neobjevovaly. Většina pozornosti byla jako obvykle směřována k údajné migrační hrozbě. Vedení televize nicméně poslance nevyslyšelo a část z nich byla následně za použití fyzického násilí ochrankou vyvedena z budovy.

Politické strany se účastní protestů od počátku, a to v doposud nevídaném souladu od liberální levice až po ultrapravicový Jobbik. Klíčovou roli v protestním hnutí ale hrají i univerzitní studenti a především odborové svazy, které ostře nesouhlasí s tak významným prodloužením přesčasů.

„Účast odborů je důležitá, protože mají velkou schopnost mobilizovat své členy,“ domnívá se Andrea Virágová z budapešťského think tanku Republikon. „Ukazuje to navíc, že proti novému zákonu a proti vládě se sjednotily široké skupiny – všichni od zelených, přes občanskou společnost, až právě po odbory.“

Otázkou zůstává, jestli to bude k zastavení zákonů stačit. Pro jejich uvedení v platnost již zbývá pouze podpis prezidenta Jánose Ádera, jenž doposud působil jako loajální spojenec svého stranického šéfa Viktora Orbána.

Odborová hnutí v takovém případě slibují další protestní akce a z úst některých jejich předáků zaznívají i slova o generální stávce, která by se mohla uskutečnit počátkem příštího roku. Nejbližší demonstrace jsou v tuto chvíli naplánovány na pátek a sobotu a následně na 2. ledna.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.