Fakta, ne fámy. Neberte nám autorská práva

Dlouholetý válečný reportér Sammy Ketz upozorňuje, že pokud nebudou novináři dostávat za své zprávy zaplaceno, přijdeme o zdroje ověřených fakt. Tím se vedle jiného otevře širší pole působnosti šiřitelům dezinformací.

Před necelými třemi měsíci, dne 12. září, odhlasoval Evropský parlament velkou většinou navrhovanou směrnici, která dává tisku a tiskovým agenturám naději, že jim internetoví giganti konečně něco začnou platit. Po celá léta tyto internetové společnosti každý den přebíraly tisíce článků, aniž by zaplatily jediný haléř těm, kdo zprávy vytvořili.

Toto historické hlasování o autorských právech umožnila nevídaná mobilizace novinářů a odvaha europoslanců navzdory bezprecedentnímu intenzivnímu tlaku ze strany internetových gigantů. Směrnice nyní potřebuje konsensus parlamentu, Evropské rady a Evropské komise.

V současnosti internetoví giganti díky nové a široce rozšířené kampani úspěšně zbavují text směrnice jeho podstaty: snaží se z ní vyjmout „krátké úryvky“, „faktické zprávy“ nebo „titulky“, zbavit se plateb tiskovým agenturám a zkrátit ochrannou dobu pro autorská práva.

WhyyoustinkaVydavatelé a agentury budou zaměstnávat méně novinářů, zavřou pobočky v zahraničí. Co ale pak bude zdrojem informací? Státní média? Dezinformační kampaně, které vedou autoritářské režimy? Repro DR

Fakta, podstata novinářské práce
Fakta jsou pro všechny. Všichni je dokážou vysvětlit a analyzovat. Pokud ovšem vyhledávač slovo od slova převezme výstup z novin nebo tiskové agentury, je naprosto normální, aby zaplatil za autorská práva, i když jde jen o krátký úryvek.

Dokáže si někdo představit, byť jen na okamžik, že by někdo krátkou faktickou zprávu o brexitu nebo o tragédii uprchlíků ztracených na moři u řeckých břehů převzal bez placení proto, že jde jen o „krátký úryvek“?

Představte si investigativní novinářskou práci, která se skrývá za titulkem „Tři desítky mrtvých po sebevražedném útoku v šíitské čtvrti v Bagdádu“. Aby novinář napsal tenhle jednoduchý řádek, musel zavolat na policii, aby zjistil, o jaký útok šlo, zavolat do nemocnic, aby zjistil, kolik lidí zahynulo, navštívit místo činu, aby je dokázal popsat, a udělat rozhovory se svědky. Příležitostně může i riskovat vlastní život, protože se místo činu občas stane místem následného útoku. K tomu mimochodem nedávno došlo v Kábulu, kde přišlo o život devět novinářů a fotografů včetně Shaha Maraie z AFP.

Novinařina založená na faktech rovněž vyžaduje eliminaci fám, které zaplevelují všechny hlavní zprávy: rukojmí při útoku v Nice v roce 2016, při němž zahynulo 86 lidí, vymyšlený útok u Eiffelovy věže v noci po tragických útocích v Paříži... Fámy zaplavují sociální sítě a mizí pouze díky důkladné kontrole ze strany médií.

Tohle je denní chleba všech novinářů, fotografů, kameramanů a je to i moje práce po celá ta léta, jež jsem strávil v Bagdádu, Teheránu, Káhiře, Damašku, Bejrútu. Pokud kopírování zpráv z tisku a agentur nespadá pod autorská práva jen proto, že jde o krátké úryvky, pak celá směrnice ztrácí svou podstatu.

Znamenalo by to, že zásadní součást naší profese, zjišťování a sepsání dokázaných faktů, nemá žádnou hodnotu. Veškeré investice, které vydavatelé a agentury vynakládají, aby veřejnosti přinesli čerstvé zprávy, přijdou vniveč. Rovněž to bude znamenat, že fakta historii nevytvářejí: nakonec budou mít volné pole působnosti ti, kteří šíří falešné zprávy.

Vynětí krátkých úryvků z autorských práv povede k tomu, že vydavatelé a tiskové agentury budou zaměstnávat méně novinářů, zavřou pobočky v Afghánistánu, Iráku, Íránu, Severní Koreji... Co ale pak bude zdrojem informací? Státní média? Dezinformační kampaně, které vedou autoritářské režimy?

Nenechme roboty naprogramované k vedení kampaní a trolí farmy převzít práci reportérů a nedovolme, aby fikce šířená po sociálních sítích nahradila ověřená fakta.

Pokud budou krátké úryvky vyňaty z autorských práv, bude pokračovat rabování obsahu. Důvod je prostý: tyhle krátké úryvky jsou přesně to, co ve velkém hltají uživatelé internetu, co vytváří miliony interakcí na internetu a následně značné zisky pro provozovatele. Pokud ze směrnice zmizí krátké faktické zprávy, zbyde jen prázdná skořápka.

Zprávy versus falešné zprávy
Dalším cílem internetových gigantů je vynětí tiskových agentur z autorských práv, a to přesto, že agentury stojí v první zpravodajské linii. Každý den, každou hodinu, každou minutu vytvářejí zprávy, fotografie, videa s pomocí husté sítě zpravodajů, kterou vybudovaly po celém světě včetně nejméně přístupných oblastí. Stále jsou nepostradatelným kompasem, který díky ověřeným, objektivním a vyčerpávajícím informacím pomáhá celému světu pochopit, co se děje v Sýrii, Rusku, v izolovaných okresech i hlavních městech.

Bez agentur, novin, rozhlasu a televize by internetové servery přišly o velkou část zpravodajství, které využívají. Bez agentur by jim chyběly fotografie. Začaly by se šířit falešné zprávy. Práce agentur je nemilosrdně vytěžována stejně jako práce vydavatelů. Pro demokracii je zásadní, aby agentury přežily, a je tedy nutné, aby měly ve směrnici pevné místo stejně jako vydavatelé.

Trvání práv
Doba trvání ochrany poskytnuté směrnicí je velmi důležitá. Někteří ji chtějí zkrátit na jeden rok. Nepřipadá vám absurdní, že by internetoví giganti mohli používat tragické obrázky z útoků v Paříži v roce 2015 zdarma jenom proto, že od té doby uplynul víc než rok? Je zjevné, že životnost fotografie není omezena na pouhý rok a že ji lze použít opakovaně. Selský rozum a smysl pro spravedlnost velí k návratu k původně navrhované době trvání ochrany v délce 20 let.

Může Evropská unie riskovat, že tato směrnice o autorských právech ztratí svou podstatu, když jsme svědky rostoucího nebezpečí po celém světě a šíření falešných zpráv?

Říkají nám – a je to tak správně – jak důležité pro demokracii budou evropské volby příští květen. Pak ale nenechme padnout text, který 12. září v parlamentu po dvou letech práce schválilo 438 europoslanců, což je výrazná většina. V Bruselu jde tentokrát o ochranu evropské kultury a tisku, o budoucnost médií a veškeré další tvůrčí činnosti, ať už jde o hudbu, literaturu, film, divadlo nebo poezii. Uživatelé budou mít nadále volný přístup a nepocítí žádný negativní dopad směrnice.

Dámy a pánové, ministři, poslanci a členové komise, novináři, vydavatelé a tiskové agentury jsou jednotní ve svém požadavku na spravedlivou odměnu za svou práci a za investice, které vynaložili, aby informovali veřejnost. Právě proto je zavedení patřičných autorských práv pro naši demokracii životně důležité.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Všechno naopak Čtvrtek, 13.Prosince 2018, 11:51:14

Sammy Ketz chce peníze od každého, kdo někde nasdílí odkaz na jeho článek, protože zřejmě vše podstatné píše do nadpisu a článek samotný už nemá smysl číst. Kdyby psal pro Respekt nebo Deník N, nikdo by si je kvůli jeho článkům nepředplácel, protože v té části, která se zobrazuje pouze přihlášeným předplatitelům, už je asi u Sammyho Ketze jenom vata.

Právě ta úprava autorských práv, za kterou ze všech sil bojuje a kterou přebíráním jeho textů — jistě řádně zaplaceným — podporuje Deník Referendum, kromě toho, že omezí svobodu nás všech odkazovat se na cokoliv na Internetu, zajistí štědrý zdroj příjmů bulvárním senzacím, konspiračním teoriím, nenávistné propagandě a falešným poplašným zprávám, které jsou sdíleny nejčastěji.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Jak se odliší OBJEKTIVNÍ novinářská práce ("nezkreslená informace") - tedy ta, za kterou by se pochopitelně mělo platit, Čtvrtek, 13.Prosince 2018, 12:06:15

od NEOBJEKTIVNÍ novinářské práce, vedené nějakými zájmy (třeba i těmi - z hlediska nějakého novináře - nejlepšími), tedy jak se odliší OBJEKTIVNÍ (placená) novinařina od té NEOBJEKTIVNÍ novinařiny, za kterou by se pochopitelně platit nemělo a která by měla jít na účet toho, jehož zájmy (třebas i ty "nejlepší") jsou v ní patrny?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.