Naše občany [do zahraničí] nevydáváme.“ Těmito slovy odmítl saúdskoarabský ministr zahraničí Adel al-Džubajr turecký požadavek na vydání podezřelých z vraždy exilového novináře Džamála Chášakdžího, který před dvěma měsíci zmizel na půdě saúdského konzulátu v Istanbulu.

Ministr také zkritizoval postup tureckých úřadů v celém případu. „Vyzvali jsme naše přátele v Turecku, aby nám poskytli důkazy, které bychom mohli použít u soudu. Neobdrželi jsme je řádným způsobem,“ prohlásil.

Istanbulský soud minulý týden vyšel vstříc žádosti turecké prokuratury a vydal zatykač na dva vysoce postavené saúdskoarabské občany: mediálního poradce korunního prince Muhammada bin Salmána (MBS), Saúda Kahtáního, a bývalého zástupce šéfa zahraniční rozvědky, generála Ahmeda Asiriho.

Oba jsou podle tureckých obvinění zapleteni do Chášakdžího vraždy, která měla být oproti oficiální saúdskoarabské verzi předem pečlivě plánovaná z nejvyšších míst. Tajné služby včetně americké CIA se na základě rozsáhlých důkazů poskytnutých tureckou stranou domnívají, že vraždu buď přímo nařídil sám korunní princ, nebo o ní alespoň věděl.

Podpora oficiálního výkladu

Saúdská Arábie už dříve odmítla požadavek Turecka na mezinárodní vyšetřování a tvrdí, že se budou případem nezávisle zabývat její soudy. Saúdský prokurátor minulý měsíc z vraždy obvinil jedenáct lidí včetně Kahtáního, který stejně jako Asiri přišel o místo u dvora. Detaily o jejich dalších osudech však v tuto chvíli nejsou známy a ministr al-Džubajr odmítl odpovědět na otázku, zdali jsou ve vězení.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v každém případě i navzdory závěrům vlastních zpravodajských služeb podporuje saúdskoarabskou verzi událostí, podle níž byla akce dílem jednotlivců a nebyla předem připravená. Trump a další přední členové jeho vlády v posledních týdnech opakovaně rozporovali možnou zodpovědnost korunního prince, pro kterou například podle ministra obrany neexistují žádné „přímé důkazy“.

Deník The New York Times navíc o víkendu zveřejni informace o pravidelném kontaktu mezi Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem a MBS. Kushner měl saúdskému korunnímu princi po Chášakdžího vraždě radit, jak po zveřejnění případu postupovat, což jen posiluje spekulace o blízkých vztazích mezi oběma muži. Trumpa a jeho rodinu kromě toho se současným saúdskoarabským vedením dlouhodobě spojují obchodní zájmy.

Odpor senátorů

Zodpovědnost saúdského režimu a konkrétně korunního prince bin Salmána ovšem přijímá podstatná část americké politické scény v čele se senátory včetně několika významných republikánů. Pocity řady z nich v neděli shrnul bývalý prezidentský kandidát Republikánské strany Marco Rubio:

„Prostě neexistuje žádná možnost, aby sedmnáct lidí blízkých [princi Muhammadovi] dostalo k dispozici soukromé letadlo, odletěli do zahraničí, zašlo na konzulát, někoho tam zabilo a rozsekalo a vrátilo se zpátky, aniž by o tom věděl nebo to přímo nenařídil,“ prohlásil floridský senátor s odkazem na komando, které mělo Chášakdžího zavraždit a následně se profesionálně zbavit jeho těla.

Republikánský předseda zahraničního výboru Senátu Bob Corker se nechal po schůzce s šéfkou CIA Ginou Haspelovou slyšet, že by korunního prince porota na základě dostupných důkazů „usvědčila [z vraždy] během půl hodiny“.

Budoucnost

Na senátní půdě nyní leží návrhy obsahující ustanovení namířená proti Saúdské Arábii — od ekonomických sankcí vůči osobám zodpovědným za Chášakdžího smrt, které by mohly dopadnout i na členy královské rodiny, až po zákaz prodeje zbraní do ropné monarchie a ukončení americké podpory válce v Jemenu.

Všechny tyto kroky přitom Trumpova administrativa striktně odmítá, jak naposledy opět zdůraznil Timothy Lenderking zodpovědný při ministerstvu zahraničí za oblast Perského zálivu. „Považujeme podporu koalici [zasahující v Jemenu] za nezbytnou,“ zopakoval v neděli na bezpečnostním fóru ve Spojených arabských emirátech. „Její přerušení by vyslalo velmi špatnou zprávu.“

Schválení výše zmíněných senátních návrhů spolu s rovněž připravovanou rezolucí o bin Salmánově zodpovědnosti za novinářovo zavraždění by v tuto chvíli mělo především symbolický význam. Předpokládá se totiž, že by je zablokovala současná Sněmovna reprezentantů. Od 3. ledna ale sněmovna nastoupí v novém složení s jasnou převahou opozičních demokratů, kteří dávají najevo ochotu přerušit americké zapojení v Jemenu a začít prošetřovat nadstandardní vztahy mezi Trumpovou administrativou a Saúdskou Arábií.