Chci přispět X

Emiráty ve stínu Saúdské Arábie brutálně porušují lidská práva doma i v Jemenu

Případ na doživotí odsouzeného doktoranda připomněl, že nejen Saúdská Arábie v regionu Perského zálivu tvrdě potlačují lidská práva. Na první pohled moderní Spojené arabské emiráty umlčují veškerou kritiku a podílejí se na tragédii v Jemenu.

(frak)

27.11.2018 04:39

Foto_daniela_tejada

Matthew Hedges, doktorand z Durhamu odsouzený v SAE k doživotí, dostal milost. Jiní kritici režimu takové štěstí nemají. Foto Daniela Tejada

Jmenuje se Matthew Hedges, je mu 31 let a studuje doktorát na univerzitě v severoanglickém Durhamu. Součástí jeho studia měl být dvoutýdenní pobyt ve Spojených arabských emirátech, kde se chystal zkoumat reakci místních bezpečnostních složek na vývoj po takzvaném Arabském jaru v roce 2011.

Vzhledem k tomu, že v Emirátech strávil podstatnou část svého mládí a navíc v minulosti pracoval pro bezpečnostní firmu, měl Hedges velké množství kontaktů, jež mohl ke svému výzkumu využít. Místo návratu domů a zpracování získaných poznatků ho však bezpečnostní složky Spojených arabských emirátů zadržely na letišti v Dubaji a obvinily ze špionáže.

Hedges se měl údajně pokoušet ukrást „citlivá tajemství týkající se národní bezpečnosti“ a získat „utajené informace ohledně role [Emirátů] v Jemenu“. K zatčení došlo 5. května a minulý týden byl Hedges k hrůze své rodiny i akademické veřejnosti odsouzen k doživotnímu vězení.

Hedgesova domovská Durhamská univerzita v reakci na rozsudek, jehož vynesení mělo podle manželky zadrženého trvat pouhých pět minut, přerušila veškerý výzkum ve Spojených arabských emirátech. Akademický bojkot vyhlásila také univerzita v Exeteru, kde se Matthew Hedges narodil a získal magisterský titul, a další dvě britské vysoké školy – Birminghamská univerzita a Heriot-Watt University, které mají stejně jako řada západních vzdělávacích institucí v Emirátech svoje pobočky.

Šťastný konec?
Matthew Hedges nakonec zbytek života v žaláři nestráví. Doktorandovi byla v neděli udělena milost a o několik hodin později byl propuštěn na svobodu. Úřady Spojených arabských emirátů ovšem trvají na tom, že jeho odsouzení bylo zcela v pořádku – součástí tiskové konference oznamující udělení milosti byla místy těžko srozumitelná videonahrávka, na níž se Hedges přiznává, že je „kapitánem [britské tajné služby] MI6“.

Vyšetřovatelé už se dříve oháněli podepsaným doznáním a blíže nespecifikovanými usvědčujícími materiály získanými z Hedgesova notebooku. Doktorandovi obhájci ovšem tvrdí, že přiznání bylo v arabštině a pravděpodobně vynucené výhružkami a dost možná i mučením, což je podle lidskoprávních organizací i výpovědí jiných zadržených v Emirátech běžná praxe. Bezpečnostní experti pak upozorňují, že žádná pozice jako „kapitán“ v rámci nejznámější britské špionážní služby neexistuje.

Jak připomínají Hedgesovi univerzitní kolegové, milost pro odsouzeného doktoranda je pouze částečným vítězstvím, kterého se podařilo dosáhnout díky široké medializaci případu a společnému nátlaku akademických institucí a britského ministerstva zahraničí.

Matthew Hedges ovšem mezitím strávil na půl roku na samotce v tvrdém žaláři, z toho prvních šest týdnů bez přístupu k právnímu zástupci nebo možnosti kontaktovat britskou ambasádu. Právě v tomto období měl podepsat doznání v jazyku, jemuž nerozuměl.

„Nejde jen o to, že Matthew byl odsouzen na doživotí, ale že se celý případ dostal až do bodu, kdy musel strávit celé měsíce v hrozných podmínkách, než se ho pod nátlakem světové veřejnosti podařilo propustit,“ upozorňuje Marc Owen Jones z katarské Univerzity Hamáda ibn Chalífy (HBKU). „Neexistují žádné záruky, že podobný osud nepotká další akademiky.“

Represe pod rouškou modernity
Případ Matthewa Hedgese mezinárodní komunitu znovu upozornil na represivní podstatu režimu panujícího ve Spojených arabských emirátech. Tato federace sedmi dědičných monarchií, z nichž největší roli tradičně mají emiráty Abú Zabí a Dubaj, je s ohledem na potlačování lidských práv zpravidla ve stínu sousední Saúdské Arábie.

Jedním z důvodů je moderní tvář Emirátů a zejména Dubaje, z níž se v posledních desetiletích stalo regionální centrum turismu a obchodu. V zemi žijí, pracují a podnikají miliony cizinců včetně Evropanů – nejpočetnější je mezi nimi zhruba sto dvaceti tisícová britská komunita. Kromě obrovského množství zahraničního společností mají v některém z emirátů svou pobočku také četné západní vzdělávací a kulturní instituce, kupříkladu pařížská Sorbonna nebo muzeum Louvre.

Nicméně na první pohled „moderní“ Spojené arabské emiráty rutinně a za podobně brutálních okolností zadržují cizince i vlastní kritiky režimu včetně předních akademiků, k čemuž jim slouží tvrdé „protiteroristické“ zákony a přísná kontrola internetu. Organizace Amnesty International v souvislosti s Hedgesovým odsouzením upozornila na další politické vězně, jako je dlouholetý lidskoprávní aktivista Ahmed Mansúr, odsouzený letos v květnu na deset let za „pomlouvání Spojených arabských emirátů prostřednictvím sociálních sítí“.

Právě příspěvky na sociálních sítích v Emirátech často postačují k dlouhým trestům. Nemusí jít přitom pouze o kritiku na adresu vládnoucího režimu a panovnických rodin – tvrdě postihovány jsou i vyjádření sympatií vůči Íránu nebo Kataru, k jehož blokádě se země loni přidala. Státní zastupitelství například v červenci roku 2017 oznámilo, že podpora Kataru na internetu může provinilci vynést až patnáct let ve vězení a několikamilionovou pokutu.

Role v Jemenu
Ve stínu Saúdské Arábie jsou také aktivity Spojených arabských emirátů na mezinárodní scéně, zejména pak v Jemenu, kde je země významnou součástí útočící koalice arabských států. A nepodílí se pouze na ze všech stran kritizovaném bombardování civilních cílů.

Podle investigace agentury AP se důstojníci Spojených arabských emirátů dopouštěli mučení a sexuálního násilí v nejméně pěti z osmnácti tajných věznic na jihu Jemenu. Mezi stovkami zadržovanými bez obvinění mají být kromě osob podezřelých z terorismu také místní kritici zapojení Emirátů do jemenského konfliktu.

Spojené arabské emiráty jsou kromě toho obviňovány ze snahy Jemen rozdělit prostřednictvím podpory spřátelených milicí a ovládnutí klíčových bodů – jejich vojáci kupříkladu letos v dubnu obsadily jemenský ostrov Sokotra včetně strategického přístavu, a to navzdory protestům oficiální jemenské vlády, na jejíž podporu arabská koalice před třemi lety zasáhla. Emiráty si také vybudovaly vojenskou základnu v Eritreji na druhé straně Rudého moře.

Kvůli podílu na válečných zločinech v Jemenu nyní korunní princ Abú Zabí a faktický velitel ozbrojených sil Emirátů, Muhammad bin Zajed Ál Nahján, čelí žalobě ve Francii. Přes to všechno zůstávají Spojené arabské emiráty jedním z nejbližších spojenců evropských zemí USA a po Saúdské Arábii největším kupcem jejich zbraní v regionu. Jen prodej britských zbraní mezi lety 2016 a 2017 narostl o dvě třetiny a pokusy tyto obchody omezit se zatím mezi hlavními dodavateli nesetkává s úspěchem.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.