Toman zmírní zákaz glyfosátu. Podlehl tlaku agrokorporací, říkají ekologové

Ministr zemědělství Miroslav Toman zmírní plánovaný zákaz použití glyfosátu pro urychlení dozrávání plodin. Bude se týkat jen řepky a obilovin. Ekologové s rozhodnutím nesouhlasí a upozorňují na zákulisní vliv velkých zemědělských firem.

(rk)

20.11.2018 13:07

Mze

Ministr Toman odmítá nařčení ze zákulisního vlivu velkých zemědělských firem. Foto Ministerstvo zemědělství

Zákaz využití glyfosátu, který je podle velké části odborné veřejnosti rakovinotvorný, pro urychlení dozrávání plodin není na pořadu dne. Ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD) v pondělí oznámil, že se v rozporu s původními sliby bude vztahovat pouze na pěstování obilovin a řepky. Při porušení zákazu má zemědělcům hrozit odebrání dotací nebo pokuta až do výše čtyř milionů korun. Ekologové jsou krokem ministra zklamaní. Upozorňují na zákulisní tlak velkých zemědělských firem, které si zmírnění vymohly.

„Podobu pravidel jsme upravili po komunikaci s odbornými svazy a dozorovými orgány. Přihlíželi jsme také ke srovnání se zahraničím s cílem udržet konkurenceschopnost českého zemědělství,“ vysvětlil Deníku Referendum náhlý Tomanův obrat mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Tomanovo rozhodnutí uvítala zejména Asociace soukromého zemědělství, jejíž tajemník Jaroslav Šebek České televizi tvrdil, že na trhu v současnosti neexistuje vhodná alternativa tohoto herbicidu. „Zemědělcům vzrostou náklady a kvalita zrna nemusí být tak vysoká jako v současnosti, opatření nicméně chápu,“ vysvětloval Šebek.

Kroky ministra zemědělství naopak kritizují ekologické organizace. Jan Freidinger z Greenpeace upozornil, že zákaz glyfosátu měl přispět ke strukturální proměně nešetrných pěstitelských postupů v zemědělství.

„Že to jde i bez glyfosátu dokazují biozemědělci každý den. Průmyslové zemědělství orientované na maximální výnos a zisk se stalo na glyfosátu a jiných chemikáliích závislé do takové míry, že stejně jako v případě jiných závislostí není léčba ani jednoduchá, ani rychlá. Vyžaduje komplexní změnu v hospodaření,“ řekl Deníku Referendum.

Expertka na potraviny a zemědělství z Hnutí DUHA Klára Kyralová k tomu dodala, že původně navrhovaný zákaz takzvané desikace glyfosátem je základní opatření, které v několika evropských zemích již platí.

„Zákaz plošného použití glyfosátu tam, kde existují jiné účinné a bezpečné metody, by měl být samozřejmý. Pokud jiné metody neexistují, jak tvrdí zemědělský svaz, pak by užití glyfosátu bylo podle původně navrhovaného omezení i nadále možné. Ustoupení od tohoto zákazu proto nedává smysl - jedině snad ten, že zemědělci jiné účinné postupy používat prostě nechtějí,” řekla Kyralová.

Vítězství agrokorporací
Ekologové se shodují že za zmírněním návrhu je třeba hledat tlak velkých zemědělských firem. Upozorňují na střet zájmů samotného ministra, který právě z prostředí zemědělských firem pochází. Zákaz by se také ve velkém dotkl zemědělského koncernu Agrofert, jež je součástí svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Agrofert je nad to jednou ze společností, které herbicid v České republice distribuují.

„Zmírnění zákazu znovu ukazuje, kdo má hlavní vliv na tvorbu naší legislativy. V tomto případě jde o silné zájmové skupiny agrobyznysu. Těm používání glyfosátu umožňuje maximalizovat zisky a přenášet negativní externí náklady na nás všechny, ať už v podobě ohrožení našeho zdraví nebo zvýšených nákladech na úpravu pitné vody,“ konstatoval Freidinger.

Tlak zemědělských lobbistů vidí za Tomanovým rozhodnutím také zástupci Pirátské strany. Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) Deníku Referendum řekla, že Česká republika promarnila příležitost, jak omezit možná rizika a působení této látky na ekosystémy, potažmo na všechny její obyvatele.

„Tlak velkých agrofirem je zřejmý, stejně tak jako dodavatelů těchto látek. Čili osobní zájmy jsou za tímto rozhodnutím dosti čitelné. Stačí si položit otázku kdo a jak na tom skutečně profituje. Široká veřejnost to rozhodně nebude,“ dodal garant programu životního prostředí Pirátské strany Jan Nezhyba.

Ministerstvo zemědělství však jakýkoliv tlak zákulisních lobbistů z prostředí zemědělského byznysu odmítá. „Jak už jsme řekli, finální podobu pravidel jsme diskutovali s odborníky, svazy a dozorovými orgány. Nikoliv s jednotlivými firmami,“ ohradil se již zmíněný mluvčí ministerstva Bílý.

Co dál s gylfosátem?
Rezort zemědělství chce podle vyjádření svého mluvčího nadále hledat cesty, jak použití chemických přípravků do budoucna omezovat. „Nicméně musí to být vždy na základě racionálního zhodnocení konkrétní situace a celospolečenského přínosu takového omezení,“ vysvětlil Bílý.

Tomanův úřad zvažuje například omezení četnosti aplikace herbicidů na stejném pozemku nebo zákaz používání glyfosátu v zastavěných plochách obcí a na místech navštěvovaných veřejností. „Jde pouze o možné varianty, o kterých musíme vést debatu i s ohledem na výše uvedené. Její výsledek nechceme v současnosti předjímat,“ dodal tiskový mluvčí ministerstva.

Ekologická organizace Greenpeace naproti tomu požaduje okamžitý zákaz glyfosátu všude tam, kde již existují dostupné alternativy. Odkazuje se na několik studií, podle kterých používání glyfosátu zvyšuje riziko rakoviny, výskyt houbových onemocnění plodin a celkově přináší pouze minimální výhody pro zemědělce.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.