Budoucnost bez glyfosátu se blíží

Úspěch iniciativy občanů Evropské unie vyzývající k zákazu používání potenciálně nebezpečného glyfosátu poukazuje mimo jiné i na sílu demokratických principů v rámci integrované Evropy, upozorňuje Jan Freidinger.

Stačilo jen pár měsíců a přes milion Evropanů se připojilo k Evropské občanské iniciativě požadující zákaz používání glyfosátu, snížení spotřeby pesticidů a jejich přísnější hodnocení. Rekordní čas, v němž se podařilo získat potřebný milion podpisů, ještě podpoří rozhodnost států jako Nizozemsko, Francie či Holandsko.

Nám, kteří chceme více přírody a méně chemie, to dává naději, že se glyfosátu do Vánoc definitivně zbavíme. Na podzim budou o glyfosátu hlasovat jednotlivé členské státy včetně České republiky, v prosinci pak padne definitivní verdikt.

Loňská zpráva Světové zdravotnické organizace, která chemikálii používanou ve světoznámém přípravku Roundup označila za pravděpodobný karcinogen, vyvolala doslova bouři. Na jedné straně volání po omezení glyfosátu zesílilo tak, že ho politici již nemohou ignorovat. Monsanto a další výrobci glyfosátu na straně druhé však povolali své experty a zahájili protiofenzívu, aby očistili jeho jméno. Motivace je zřejmá. Jde o celosvětově nejpoužívanější pesticid a Monsantu patří přes 50 procent trhu přípravků na bázi glyfosátu.

16079-a-man-spraying-a-pesticide-on-some-plants-in-his-garden-pvU zemědělců a zahrádkářů se bude závislost na glyfosátu léčit obtížně.
Navykli si ho totiž používat jako jednoduché řešení na „všechno“. Foto Free Stock Photos


Celá kauza má několik výjimečně zajímavých aspektů. Pozornost se nejčastěji strhává právě k bitvě vědeckých pro- a protiargumentů. Objevují se také podezření, že se chemické koncerny snaží zaplatit nezávislé vědce, kteří by bezpečnost glyfosátu podpořili, a ovlivnili tak kladná stanoviska vlád různých zemí.

Ano, věc není černobílá. Zvláště u zemědělců a zahrádkářů se bude závislost na glyfosátu „léčit“ obtížně. Navykli si ho totiž používat jako jednoduché řešení na „všechno“: na hubení nežádoucích rostlin (od stromů přes keře až po poslední pampelišku na trávníku), ale i pro urychlení zrání a sušení, zpomalení růstu a podobně. Jen v České republice se ho v roce 2011 oficiálně spotřebovalo více než 962 tun, což představuje zhruba šestinu celkové spotřeby pesticidů. Nepřekvapí pak, že v moči má rakovinotvorný glyfosát asi 60 procent Čechů.

Zatímco handrkování o míru nebezpečnost glyfosátu jen tak neskončí, závislost zemědělců na něm každopádně představuje pro chemické koncerny zlatý důl.je zlatým dolem chemickách koncernů. Princip předběžné opatrnosti, zakotvený jak v mezinárodních úmluvách, tak evropském právu, nás ale nabádá, že když nemáme jistotu bezpečnosti, je lepší být obezřetný a raději nebezpečí předcházet. Tak to ostatně chápe i onen více než milion Evropanů, kteří podepsali evropskou petici proti glyfosátu a spíše důvěřuje Světové zdravotnické organizaci než studiím Monsanta.

Evropa podporuje občanské iniciativy
Tady se už ovšem dostáváme na další úroveň celé kauzy, kterou představuje možnost občanů ovlivňovat vrcholná politická rozhodnutí na evropské úrovni. Přestože se v České republice často hovoří o zlém Bruselu, který nám zakázal (i když si za to můžeme sami) pomazánkové máslo a vždy rozhoduje proti vůli lidu, především toho českého, praxe ukazuje, že prvky participativní demokracie jsou na unijní úrovni daleko silnější než u nás a zároveň jsou i funkční.

Podle průzkumu chtějí zhruba dvě třetiny Evropanů glyfosát zakázat a evropské autority se jejich názorem na základě zmíněné petice budou muset zabývat. Naproti tomu pohled třeba na českou realitu, kde „skoro“ Babišův Agrofert glyfosátové pesticidy prodává a ministr zemědělství Marian Jurečka je zuřivě brání, indikuje, že v České republice – která má mimochodem možnost glyfosát omezit bez ohledu na EU – by šlo prosadit omezení tohoto pesticidu jen velmi obtížně.

Institut Evropské občanské iniciativy byl založen na základě Lisabonské smlouvy a funguje od roku 2012 Pokud nějakou iniciativu podpoří nejméně milion občanů z minimálně sedmi členských států, lze na jejím základě vyzvat Evropskou komisi, aby v rozsahu svých kompetencí navrhla právní předpis.

K faktické zákonodárné iniciativě občanů tedy stačí podpora dvou desetin procenta populace EU. Na otázku, co obvykle udělá česká vláda či jakýkoliv úřad s peticí, kterou podpoří 0,2 procenta obyvatel České republiky, si může odpovědět každý sám.

Sebraný milion podpisů v rekordním časem, na kterém se podílela řada organizací (v České republice třeba Greenpeace) je důkazem, že lidem není lhostejné, v jakém prostředí žijí, a že jsou ochotni pro jeho zlepšení něco udělat. Evropskomise teď na základě této iniciativy „předloží“ glyfosát k hlasování jednotlivým vládám členských států. Patrně ještě před volbami o něm bude rozhodovat ta česká. Glyfosát se tak může rázem stát třaskavým předvolebním tématem.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.