Britskou premiérku Theresu Mayovou čekají nejsložitější dny její dosavadní kariéry — a Británii jako takovou pro změnu největší politická krize v novodobé historii. Důvodem je samozřejmě souboj o podobu odchodu Spojeného království z Evropské unie, který vrcholí v souvislosti s minulý týden představenou dohodou o brexitu.

Přestože se Mayové těsně podařilo protlačit vyjednanou dohodu ve vlastním kabinetu, zevnitř jestřábů ve vládní Konzervativní straně se vzápětí ozvalo volání po svržení premiérky. Z vlády rezignovali dva významní ministři a vnitrostranickým odpůrcům Theresy Mayové podle informací britských médií chybí několik posledních hlasů pro vyvolání hlasování o jejím svržení.

Představená dohoda neuspokojila ani opozici. Zatímco labouristé požadují návrat k jednacímu stolu s Evropskou unií a nalezení takového kompromisu, který splňuje jejích podmínky, liberální demokraté a Skotská národní strana hledají způsob, jak se dobrat nového hlasování o členství v EU.

Za takové situace se zvyšuje pravděpodobnost dvou extrémních řešení: odchodu úplně bez dohody, který by podle všech odhadů vedl k masivním ekonomickým ztrátám pro obě strany, anebo právě druhého referenda. To by naopak mohlo rozzuřit značnou část britské společnosti, která na opuštění Evropské unie stále trvá.

Obrysy dohody

V rámci sedmnáct měsíců dojednávané „rozvodové smlouvy“ se obě strany mimo jiné dohodly na přechodném období nejméně do konce roku 2020, kdy by se měla Británie řídit všemi stávajícími evropskými pravidly a regulacemi, ale přišla by o účast na rozhodování ve společných institucích nebo o zástupce v Evropského parlamentu.

Přechodné období by bylo případně možné prodloužit. Po jeho skončení by došlo k ukončení volného pohybu osob a služeb, což byl jeden z hlavních požadavků podporovatelů brexitu, počítá se však s bezvízovým stykem a s dohodou na vytvoření zóny volného obchodu.

Zřejmě nejkomplikovanější a zároveň nejkontroverznější je otázka Severního Irska, jejíž řešení se znovu odkládá. Dohoda obsahuje tzv. pojistku, která by měla zabránit obnovení fyzické hranice mezi oběma částmi rozděleného ostrova — Británie by podle ní musela zůstat součástí celní unie a Severní Irsko by nadále ve většině ohledů podléhalo pravidlům jednotného evropského trhu i po skončení přechodného období, dokud se obě strany nedohodnou na trvalém řešení.

Tuto pojistku by Británie nemohla jednostranně vypovědět, i když s jejím zavedením prý ani jedna strana nepočítá a očekává se dosažení konečné dohody. Podobně kontroverzní je z britského hlediska slib plnit již uzavřené finanční závazky vůči Evropské unii, které by se podle Mayové měly pohybovat ve výši „35 až 39 miliard liber“.

Vnitrostranická vzpoura

Jak se dalo očekávat, představené řešení neuspokojilo prakticky nikoho a premiérka Mayová se v Dolní sněmovně musela potýkat s hlasitě vyjádřenými projevy nesouhlasu včetně otevřeného výsměchu v průběhu jejího projevu.

Předsedkyni vlády se sice ještě minulou středu podařilo získat potřebné hlasy pro schválení dohody uvnitř vládního kabinetu, hlasování ale hned ve čtvrtek ráno následovala rezignace dvou důležitých ministrů: ministryně práce Esther McVeyové a samotného ministra pro brexit, Dominica Raaba. Ze svých postů odešli také dva náměstci.

„Nemohu podpořit časově neomezenou pojistku, díky níž by EU fakticky získala veto nad naší možností opustit unii,“ napsal Raab v rezignačním dopisu. „Podmínky této pojistky vytváří hybrid jednotného trhu a celní unie. Ještě žádný demokratický národ v historii se neupsal k tak svazujícímu režimu.“

Jacob Rees-Mogg, šéf zhruba dvacetičlenné skupiny nejradikálnějších odpůrců brexitu v Konzervativní straně, ve stejný den zahájil proces vyjádření nedůvěry Mayové, jenž by mohl vést k jejímu svržení z čela strany a k volbě nového předsedy, což by zároveň znamenalo výměnu na premiérském postu.

Navržení nedůvěry předsedovi Konzervativní strany probíhá neveřejně. Podle informací britských médií by ale mělo zbývat pouhých několik jednotlivců k dosažení potřebných osmačtyřiceti toryovských poslanců. Navazující hlasování o nedůvěře by rovněž probíhalo tajně.

Nespokojení unionisté

Pokud se Mayové podaří ustát vzpouru ve vlastní straně, začátkem prosince ji čeká možná ještě náročnější bitva v dolní komoře britského parlamentu. Navržená dohoda totiž z často protichůdných důvodů vzbuzuje odpor napříč politickým spektrem.

Pro spojence premiérky ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) je nepřijatelná kvůli tomu, že by mohla po roce 2020 vést k zavedení odlišných pravidel v Severním Irsku od zbytku země a podle jejich názoru tak ohrozit jednotu Spojeného království.

„Volba je jasná. Buď se postavíme za Spojené království, za Spojené království jako celek a za integritu Spojeného království, anebo můžeme dát přednost vytvoření vazalského státu,“ prohlásil místopředseda DUP, Nigel Dodds.

Prozatím kategorický odpor DUP musí Mayovou děsit i z dlouhodobého hlediska, protože na její podpoře závisí menšinový kabinet Konzervativní strany — a právě tuto podporu alespoň podle britského deníku The Telegraph již předsedkyně DUP Arlene Fosterová označila za ukončenou.

Opozice

Labouristé pro změnu navrženou dohodu o brexitu označují za nekompatibilní s šesti základními podmínkami, jež se týkají například zachování stávající míry ochrany pracujících. „Vládě se po dvou letech zpackaného vyjednávání podařilo přijít s mizernou dohodou, která porušuje mantinely stanovené premiérkou samotnou a už vůbec nesplňuje našich šest podmínek,“ nechal se slyšet předseda Labour Party, Jeremy Corbyn.