Chci přispět X

Gender by měl prostupovat všemi oblastmi analýzy

Jaké byly komunální a senátní volby z genderové perspektivy? Jaké je místo genderové expertízy v uchopování českého veřejného života? Rozhovor s politoložkou Markétou Kos Mottlovou.

Markéta Kos Mottlová je politoložka. Pracuje v organizaci Fórum 50 % usilující o vyšší zastoupení žen v politice, je doktorandkou Ústavu politologie FF UK a také členkou Genderové expertní komory ČR.

Dlouhodobě se zabýváte problematikou nedostatečného zastoupení žen v politice. Co vůbec znamená politická reprezentace žen a proč je důležitá?
Politická reprezentace a to, kdo se pohybuje v rozhodovacích pozicích, hodně ovlivňuje, jak ty pozice vnímáme. Dlouhodobě nízké zastoupení žen v politice je demokratický deficit. Myslím, že už jen symbolika, tedy to, že ženy nevidíme obzvlášť ve vysoké politice, odráží stále nerovné postavení žen a mužů ve společnosti. Pokud by v politice bylo více žen, politika jako taková by přestala být vnímána jako čistě mužská doména.

Je absurdní, že když se diskutuje o prostituci, o násilí na ženách, o reprodukčních právech, jsou tam v některých případech zastoupeni pouze muži. Rozhodnutí v politice dopadají jak na muže, tak na ženy, proto ti myslím, že je důležité prosazovat vyrovnané zastoupení žen a mužů ve veřejném životě.

Jde také o to, aby se rozšířila skupina žen, které se do politiky dostávají. Se zvýšeným zastoupením žen v politice by se dlouhodobě zvýšila i diverzita mezi političkami. V politice by tak byly různé ženy s různými životními zkušenostmi a perspektivami. Nemyslím si, že by existoval nějaký jednotný zájem žen, který by prosazovaly ženy v politice, stejně jako muži neprosazují mužský zájem a jsou zastoupeni napříč stranickým spektrem.

Neočekávám, že ženy se shodnou a budou bojovat za shodná témata. Například teď ve Spojených státech amerických, když se řešil případ soudce Kavanaugha, ženy nebyly jednotné – byly i takové, které ho podporovaly a byly pro jeho jmenování do pozice soudce Nejvyššího soudu.

10171901_10153441769688193_2730971872234217330_nMarkéta Kos Mottlová je politoložka. Pracuje v organizaci Fórum 50 % usilující o vyšší zastoupení žen v politice, je doktorandkou Ústavu politologie FF UK a také členkou Genderové expertní komory ČR. Foto FB Fórum 50 %

Podívejme se na události posledních týdnů – komunální a senátní volby. Na rozdíl od voleb do poslanecké sněmovny se média vůbec nezabývala počty žen na kandidátních listinách ani mezi zvolenými zastupiteli. Sledovala jste volby v rámci vašich analýz ve Fóru 50 %?
Vnímali jsme to podobně. Do médií jsme posílali tiskovou zprávu týkající se výsledků voleb do zastupitelstev statutárních měst a Prahy. Kromě Hospodářských novin téma ale nikdo nezaznamenal. O vyjádření k výsledkům senátních voleb nás požádaly Lidové noviny. Do volebního studia České televize jsme se ale nedostali. Přitom jsme měli zpracovanou studii kandidujících, ale poptávka po ní bohužel nebyla. Volební studium je hodně dlouhé, témata se tam opakují, neustále se připomíná, jaká část hlasů je sečtena. Myslím, že prostor pro analýzu zastoupení žen mezi kandidujícími a zvolenými tam určitě je.

Jaké jsou šance žen na zvolení v komunálních a senátních volbách a výběrové mechanismy v nich?
Dlouhodobě je zastoupení žen v Senátu ČR nižší než v Poslanecké sněmovně ČR. Aktuálně je to poměr 16 procent k 22 procentům. Na komunální úrovni je zastoupení žen vyšší – 28 procent. Je to dané hlavně volebním systémem. Ve volbách do Senátu je většinový volební systém, to znamená, že každá strana nominuje pouze jednu osobu. Když se rozhoduje o tom, jak obsadit toto jedno místo, jsou vybráni spíše mužští kandidáti.

V těchto senátních volbách byly dokonce čtyři obvody (Domažlice, Litoměřice, Svitavy, Břeclav), kde za žádnou politickou stranu nebo sdružení nebyla jediná kandidátka. Většinový volební systém je systémová překážka – mnoho studií ukazuje, že tento systém je pro zastoupení žen nebo znevýhodněné skupiny nepříznivý a je to jeden z faktorů, který přispívá k tomu, že zastoupení žen je nejnižší právě v horní komoře.

Platí často opakované konstatování, že ženy mají blízko k záležitostem každodenního života, a proto je jejich zastoupení v politice na komunální úrovni – jak na kandidátních listinách, tak mezi zvolenými zastupiteli – vyšší? Platilo to v těchto komunálních volbách?
Částečně ano. V soutěži Nadějná politička, do které se přihlašovaly různé političky a posílaly své příběhy o tom, proč vstoupily do politiky, jich spousta zmiňovala, že o angažmá v politice nikdy neuvažovaly. Ale když je něco trápilo na místní úrovni a zjistily, že jinak než vstupem do politiky to nejde ovlivnit, rozhodly se kandidovat.

Komunální politika je určitě oblast, odkud se rekrutuje žen nejvíce, protože tam vidí dopady rozhodnutí na svůj život a uvědomí si, že i to je politika. Ve Fóru 50 % se obecně snažíme ukazovat ženám, že například i otázky jako místa ve školkách, co se v obci postaví, jsou obsahem politiky, kterou mohou ovlivňovat, když budou kandidovat a budou zvoleny.

Primátorkou Karlových Varů bude Andrea Pfeffer Ferklová, kandidující za ANO a ředitelka jednoho z největších hotelů ve městě. Jakou roli v jejím volebním úspěchu podle vás hraje gender?
Tato kandidatura je specifická pro ANO. Předseda strany Andrej Babiš často hledá osobnosti, někoho, kdo je v regionu známý, manažery, manažerky. Ženy v ANO se nutně nerekrutují pouze z členské základny, jak ukazuje příklad paní Pfeffer Ferklové, která sice byla nominována za ANO, členkou strany však nebyla. Nabídky směřované osobnostem regionu padají jak pro ženy, tak pro muže.

Je tato strategie výběru kandidujících nějak genderovaná?
V kuloárech se mluví o tom, že se Andrej Babiš raději obklopuje ženami než muži. A určitě to je i marketingová strategie. Co se týká podílu kandidujících žen (31 procent), ANO ve srovnání s jinými politickými subjekty nijak zásadně nevybočovalo. Ze stran aktuálně zastoupených v dolní komoře parlamentu však vyslalo do voleb v první pětici nejvíce žen (29 procent). Nejvíce kandidujících žen do komunálních voleb měla Strana zelených (51 procent). Nejméně žen na kandidátních listinách měla naopak ODS (celkově 25 procent, v první pětici jen 19 procent), která dlouhodobě nemá žen ve vedoucích pozicích příliš.

Vzhledem k tomu, že od ODS se očekává výraznější vliv v politice, by tedy zvyšování podílu žen v jejich straně mohla být vcelku zajímavá výzva.
Ano. Příklad by si mohli vzít z České pirátské strany, která se v tomto ohledu otevírá. V minulosti Piráti komunikovali, podobně jako ODS, že tato otázka pro ně není relevantní. Díky Olze Richterové, která vnímá potřebu vyváženého zastoupení žen a mužů v politice, se však toto téma v rámci strany nastoluje.

Piráti zároveň zdůrazňují, že do budoucna by fungování jejich strany mohlo více nahrávat ženám. Tvrdí, že jejich proces je transparentní, všichni do procesu vnitrostranického hlasování vidí a tolik tam neplatí zákulisní vyjednávání. Právě proto se například Olga Richterová domnívá, že to, že se hodně věcí u Pirátů řeší elektronicky, může být výhodné i pro osoby, které pečují.

Není ale pro političky důležité setkávání, vzájemné posilovaní?
Síťování je nesmírně důležité a zejména u žen se podceňuje. Muži se síťují tak nějak automaticky. Ženy, pokud pečují o děti nebo nemocné rodiče a vůbec tráví víc času neplacenou prací v domácnosti než muži, jsou z těchto aktivit vyloučeny. To se dá samozřejmě řešit – zabezpečit například hlídání dětí během stranického sjezdu. Jsou to drobnosti, ale ženám to umožní více se zapojit.

Jak vidíte například Prahu sobě? Byl to snad jenom její lídr, Jan Čižinský, který se otázce zastoupení žen věnoval. V jednom z předvolebních vystoupení v médiích zmínil, že mezi radními na Praze 7, kde toto politické uskupení působilo v minulém volebním období v koalici se Stranou zelených, je polovina žen.
Podíl zvolených žen v případě Prahy sobě byl přes 46 procent. Všechny ostatní subjekty, které se dostaly do pražského zastupitelstva, se pohybovaly o mnoho – zhruba o třetinu – níž. Možná to trochu naznačuje, že když politická strana nebo uskupení není ještě na výsluní, objevují se ženy více na volitelných místech. Uvidíme v dalších volbách.

Více kandidátek do Senátu měla například ČSSD (30 procent). Strana je ale v kritickém období, kdy je šance na zvolení menší. A najednou bylo žen mezi kandidujícími za sociální demokraty hodně. Vždy, když je nějaká krize, je mezi kandidujícími více žen.

V komunální politice je celkem specifické, že zde existuje mnoho místních sdružení, kde je zastoupení žen poměrně vysoké. Nejde tedy o tradiční politické strany, ale o místní sdružení – například jako Změna pro Liberec.

Pohybujete se na rozhraní více světů. Jako doktorandka Ústavu politologie FF UK v Praze působíte v akademické sféře. Jste také „profesionální feministka“ – svou prací v nevládní organizaci Fórum 50 % usilujete o vyšší zastoupení žen v politice. Navíc spolupracujete se stáními institucemi – nedávno jste stala předsedkyní Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a v rozhodovacích pozicích při Radě vlády pro rovnost žen a mužů ČR. Vypadá to jako vcelku náročná kombinace rolí, která ale také může skýtat zajímavé možnosti pro srovnání toho, jak se s vaším tématem – reprezentací žen v politice – vypořádávají jednotlivá prostředí.
Moje role se často bijí, každé to prostředí je totiž trošku jiné. Ale zároveň to vnímám jako obohacující. Vidím však také, že tato prostředí si mezi sebou až tak moc nepovídají. V práci ve Fóru 50 % někdy dostávám zpětnou vazbu, že moje psaní je příliš akademické, a naopak v akademii se na mě spousta lidí dívá jako na aktivistku. Téma, kterým se zabývám akademicky, prosazuji a jsem do něj zapálená – a to se někomu nezdá být dost objektivní.

Když jsem například psala recenzi do jednoho politologického časopisu, dostala jsem zpětnou vazbu, že je to recenze psaná jako pro časopis Gender a výzkum a že takto si oni společenské vědy nepředstavují. Zdá se mi, že mezi společenskými vědci panuje poměrně velká skepse vůči genderu. Jiné obory ve společenských vědách se považují za relevantní, ale gender se vnímá jako nějaký výmysl nebo jako aktivismus.

Se svými rolemi se tedy peru a vnímám, že nejsou vždy slučitelné. Zároveň si ale z každé oblasti beru poznatky, které pak přenáším do jiné oblasti. Musím ale říct, že moje největší role je v neziskovém sektoru a akademie je teď trochu dál.

Co je podle vás genderová expertíza? Kde vidíte její místo v oblasti, kterou se zabýváte?
Když se podívám například na analýzu předvolebních kampaní politology a politoložkami a na to, že v těchto analýzách analýza sexismu nebo zabývání se genderovými otázkami obecněji chybí, je vidět, že genderová expertíza tam není. Gender by měl prostupovat všemi oblastmi analýzy. Většinou je ale to poslední, čemu se věnuje pozornost.

Genderová studia jsou ve společnosti hodně zpochybňována, považují se za něco, co by se vlastně vůbec nemělo studovat, jenom za nějakou „dojmologii“. Nedávný zákaz tohoto oboru v Maďarsku je opravdu zastrašující. Ve srovnání s jinými společenskovědními disciplínami jako sociologie nebo politologie mají genderová studia mnohem horší postavení. Jako důležitý vidím mainstreaming genderu do dalších oborů, tedy to, aby do politologie, sociologie a dalších odborů někdo vnášel genderové hledisko a na zkoumaná témata se podíval jinou, genderovou, perspektivou.

Gender se skutečně nachází pod palbou a zdá se, že mnoho důvodů k radosti nemáme, ale přece jen – co se vám a vašim kolegyním povedlo?
Nejradši jsem, když se nám podaří nějaká akce ve Fóru, když mám zpětnou vazbu od někoho, komu pomohlo naše síťovací setkání. Teď mi napsala jedna spokojená účastnice vzdělávacího programu, že byla zvolena v komunálních volbách. To, že člověk vidí konkrétní dopad, strašně potěší. Jinak mi ta práce občas přijde jako běh na dlouhou trať – argumenty protistrany zůstávají stejné, nic se nemění.

Na čem pracujete a co vás čeká v následujících týdnech, měsících?
V příštím roce budou volby do Evropského parlamentu, chystáme se před nimi dělat workshopy pro kandidující političky. Pokračujeme také s prací v regionech – motivujeme ženy, aby vstoupily do politického života. I když je jen krátce po komunálních volbách, jde o dlouhodobější práci. Na komunální úrovni teď například ženy hodně vstupují do České pirátské strany a na našich vzdělávacích programech to byly ony, kdo byl nejvíc zastoupen. Zdá se, že ženy vnímají Piráty jako stranu, kam mohou vstoupit a něco začít měnit.

A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Protože (v souladu s tvrzením genderových studií) gender člověka nelze jednoduše určit jen z vnějších viditelných znaků, Pondělí, 29.Října 2018, 17:20:13

nelze ani jednoduše tvrdit, že v politice je málo žen. Kolik jich je ve skutečnosti, lze zjistit jen s obtížemi.

Různých genderů je velmi mnoho a zajistit jejich spravedlivé poměrné zastoupení v politice je úkol velmi obtížný.

Já nikoho podle jeho genderu nehodnotím, takže mi nezáleží ani na genderu politiků. Důležité jsou pro mě jejich ostatní lidské kvality (čestnost, pravdomluvost...)

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 30.Října 2018, 09:00:40

Možná na genderové teorii něco je, možná dokonce i něco přínosného. Jenže jí bohužel většina lidí nerozumí. Potom by tu byla podobná situace jako s marxismem. Tomu také většina lidí nerozuměla, nicméně považovala za potřebné se proti němu i z pozice té neznalosti vymezovat, protože, díky publicitě a neobvyklé míře šíření v minulém režimu, z něho šel strach (- někdo má se mnou něco v plánu a já nevím co). Nad vědeckými teoriemi, byť spornými, se lidé obvykle nepohoršují. Pohoršují se, když mají zdání, že jim chce někdo vědecky zasahovat do života. Mají pocit, že se stávají pokusnými králíky. A proto, když už chce někdo používat vědecký přístup k řešení společenských problémů, musí to dělat víc opatrně a méně nápadně.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Když už chce někdo používat vědecký přístup k řešení společenských problémů, musí to dělat víc opatrně a méně nápadně." Úterý, 30.Října 2018, 09:38:39

"Méně nápadně" zavádět výsledky vědeckého přístupu do životů ostatních nevědců?

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 30.Října 2018, 09:50:2

Já myslím, že například psycholog také používá vědecký přístup ke klientovi, aniž by klient nutně musel podrobnosti toho teoretického přístupu, včetně odborných pojmů, znát. Jedná přitom s klientem jako s normální osobou.
Pokud jde o zákony, měly by být pokud možno srozumitelné a jednoznačné. Proto by se tam asi nemělo používat slovo gender, ale mělo by být vždy konkrétně vysvětleno, oč jde.
Nevím, jestli se lidé zajímají o všechny zákony, zda jsou srozumitelné a jednoznačné a zda nejdou zneužít. Myslím, že ne.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 30.Října 2018, 10:23:49

Myslím, že psycholog nemůže klientovi pomoci, pokud mu tento nedůvěřuje.
Podobně je to i ve společnosti. Pokud není důvěra, nic nebude fungovat. A důvěru nekoupíte. Ta se musí vytvářet.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

No jo, Úterý, 30.Října 2018, 11:14:43

ale občané přece nejsou klienti a genderová studia nejsou psychologem, který by měl léčit společnost.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 30.Října 2018, 12:35:17

To vskutku ne, protože klient (nevím, zda používám správný termín) si svého psychologa může vybrat. Kdežto se zákony je to problematičtější. Přesto nějaké společné zákony být musí a z něčeho musí vycházet. Jestliže ve společnosti není dostatečný konsensus, může to být problém.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.