Otevřený dopis Petru Piťhovi

Ivan Štampach

Ivan Štampach se v otevřeném dopise zamýšlí nad nedávnými výroky Petra Piťhy a nad současnou úlohou církve ve společnosti.

Pane Piťho! Asi Vás tímto oslovením nepotěším. Kdysi jsme si tykali, ale v tom nemíním pokračovat. Nemohu ani napsat „vážený pane Piťho“, protože bych lhal. Nevážím si Vás. Přesně řečeno, vážím si Vás jako člověka, připisuji Vám stejně jako každému jinému, od všemožných svatostí a eminencí, milostí a excelencí až po posledního ubožáka nebo lotra stejnou lidskou důstojnost. Lidství, lidská subjektivita, člověk jako osoba si zaslouží respekt. Ale jaksi vážnost navíc vůči Vám je ta tam.

Neoslovím Vás církevními ani akademickými tituly, i když vím, jak jste se nedávno dokázal rozzlobit na studentku, která Vám materiál pro školský posudek poslala v obálce s nasměrováním „panu Piťhovi“.

Nevážím si Vás pro to, jak se projevujete. Chtěl bych v tom být opatrný a připouštím možnost stařeckého posunu cítění a smýšlení. Vím jako člověk sice o osm let mladší, ale přesto už také v kmetském věku, že únava, zklamání, chabé perspektivy, touha být uznáván a ctěn navzdory úbytku sil, šarmu a espritu, že toto vše svádí ke lhaní, k předvádění se. A dávám si u sebe pozor na to, abych nebyl těmito chybami příznačnými pro pozdní věk na obtíž.

Vaše přednášené i psané projevy mají nadále impozantní stavbu, jejich čeština je brilantní, a to je dnes docela vzácné. Možná se Vaše rozsáhlé a hluboké lingvistické znalosti promítají i do praktického užívání jazyka. Jazyka, který může být prostředkem pro sdělení pravdy. Pečujeme-li o jazyk, a tím i o myšlení, jehož je výrazem, může se svět řeči, svět naší řeči stát řečí světa. Skutečnost skrze nás může promlouvat, a to nazýváme pravdou.

Jazyk však může spíš mást než vnášet světlo do životních problémů. Může sloužit omylu. Omylu nezaviněnému, a to může napravit přátelská konfrontace, tedy diskuse, disputace nebo dialog. Nikdo nejsme neomylní. Proto prý některé z nás, v situaci, kdy někdo pro všechny tlumočí základní životní sdělení, chrání před jejich omylností zvláštní pomoc shůry. Myslím, že je to rouhavé tvrzení, ale i kdyby tomu tak bylo, Vy takto chráněn před omylem nejste. Dogma o neomylnosti kaplanů Jeho Svatosti a proboštů kapitul zatím vyhlášeno nebylo.

Je-li nepravda, která splývá z Vašich posvěcených úst, zapříčiněna zaviněným omylem, neznalostí, tam, kde byste znát mohl a měl, tam potřebujete bratrskou, a třeba i ostře bratrskou (respektive kolegiální) korekturu. Potřebujete slyšet výzvu, abyste si to, o čem oficiálně a závazně hovoříte, předem nastudoval. Zaviněným omylem je i falešná optika. Jste to Vy, kdo si nasadí nebo sejme brýle mámení. Jsme to vždy my, kdo jsme duševně líní, neprověříme si svá tvrzení a spoléháme se na své nadání. Kéž by se mi to stávalo málo.

Jazyk však může být i zbraní. Zbraní v první etapě války. Než se jazyk, podle Nového zákona dvojsečný meč, vymění za meče ocelové či za jiné a účinnější likvidační prostředky. Vy se, pane Piťho, opájíte vidinou války a Vás jazyk je v této válce zbraní útočnou, nikoli obrannou, protože očividně lžete. Lžete tak okázale, že se lidé při Vašem kázání zvedají a odcházejí. Říkáte něco, o čem my ostatní s jistotou víme odjinud, že je to jinak. Spoléháte se na neinformovanost posluchačů Vašich homilií a jiných proslovů nebo třeba čtenářů rozhovorů s Vámi.

Není to hyperbola jako literární prostředek. Je to prachsprostá a očividná lež, když adresujete účastníkům bohoslužby v katedrále a prostřednictvím televize široké veřejnosti tvrzení, že rodiny budou roztrženy a rozehnány, že bude stačit říct, že žena a muž jsou totéž a vezmou takovému člověku děti a prodají je. Šíříte paniku, když jako člověk, o němž se předpokládá, že je (jako vysoký církevní úředník a jako někdejší člen vlády) dobře informován, dokonce strašíte lidi umístěním do vyhlazovacích táborů.

Jako výzva ke krvavému násilí mohou být hodnocena jiná Vaše slova, že je válka a že ve válce se střílí. Dá se to číst jako podpora fašistických bojůvek, všelijakých domobran, u kterých není jasno, dokdy budou jejich zbraně namířeny na cizince, kteří k nám míří, a kdy se obrátí, pane Piťho, na mne a na nás další, kteří jsme prý vlastizrádci. Vaši myšlenkoví souputníci nám už ukazovali šibenice. Budete jim velet, nebo se, až to nastane, ukryjete v bezpečném soukromí?

Pane Piťho, nejvíc ze všeho Vám zazlívám, že jsem se nechal zmámit církevním spolkem, který od sedmdesátých let minulého století utajeně působil v Praze a jinde v Česku a který jste řídil. S Vámi osobně bylo těžké se setkat, a proto jsem Vás do listopadu 1989 viděl jen párkrát. Už tehdy jste si hrál na vojáčky a liboval jste si v konspiraci. Nás jste nechal nastavovat tvář. Jistě nebylo možno poskytovat duchovní službu, pokud by člověk nějakému okruhu lidí nepřiznal, že je k tomu kompetentní.

Pro lidi z tohoto okruhu, se kterými jsem ještě v kontaktu, je to velká zkouška. Například mons. prof. Tomáš Halík, označil Vaše kázání 28. září jednoduše za skandální a další z nich se více či méně zdvořile distancují. Já se však nemohu zbavit podezření, že jste to Vy, pane Piťho, Váš boss Dominik Duka, jeho pravá ruka Milan Badal, s nimi pak třeba arcilhář a sluha Kremlu Petr Hájek, kdo reprezentujete a hájíte západní křesťanskou tradici. Nehájíte-li případně křesťanství normativní, hájíte určitě křesťanství empirické.

Proto se ptám, proč jsem se nechal omámit. Proč mne dokázali Vaši kolegové přesvědčit, že ten spolek má něco společného s dobrým Mistrem z Nazaretu. Proč jsem si zkazil život a uvázal jsem se do dnes právem opovrhovaného řemesla. Dokud tato činnost byla neoblíbená v minulém režimu a měla punc něčeho zakázaného, byl v tom kus dobrodružství. Dalo se udělat kus dobré práce pro lidi, kteří tuto službu v utajení přijímali. Neřekli jste mi (a nám) však, že to vše je jen provizorium, a až režim padne, že nastolíte duševní teror.

Stydím se za to, že mi trvalo nějakých sedm let v nových poměrech, než jsem se rozhodl odejít. Jsem však rád, že jsem odvahu k tomu našel. Vaše církev, je-li to církev, mi pak řekla, že se mnou nechce mít nic společného (udělala to formou zbaběle poštou zaslaného exkomunikačního dekretu). A já jsem jí řekl, a po nedávném krátkém zaváhání znovu říkám, že s ní a s její ideologií nemám a nechci mít nic společného.

Oklamali jste mne, pane Piťho, a s jistým, přiznám se, úsilím si přeji, abyste Vy (a žádná bytost) netrpěl následky svého jednání. Přeji Vám a všem cítím bytostem s Vámi, abyste byl šťastný. Totiž, abyste opustil lež, shodl se s pravdou, a tak našel zdroj štěstí.

    Diskuse
    JN
    October 22, 2018 v 11.33
    Nóbl rasismus Istanbulské úmluvy
    pramení (jako každý jiný rasismus) v generalizacích, v přiřazování negativních vlastností celým skupinám lidí podle vnějších znaků (etnických, pohlavních), které tito lidé sami ovlivnit nemohou a se kterými se už narodili.

    Viz například preambule Istanbulské úmluvy:

    "S vědomím, že násilí vůči ženám je projevem historicky nerovného poměru síly mezi muži a ženami, jenž vedl k nadřazenosti mužů a diskriminaci žen a bránil ženám v plném rozvoji;"

    S vědomím, že násilí ROMŮ je projevem historické KULTURNÍ ODLIŠNOSTI ROMŮ, která vedla k VĚTŠÍ KRIMINALITĚ ROMŮ a diskriminaci BÍLÝCH a bránila BÍLÝM v jejich plném rozvoji;
    PK
    October 22, 2018 v 12.22
    To je pravda, v prostředí podzemní církve
    V prostředí podzemní církve skutečně zřejmě nebyl k dispozici kvalitní spirituál, ktery by Ivanu Štampachovi vysvětlil, že nemá povolání ke kněžské službě.
    VP
    October 22, 2018 v 22.25
    Možná se jenom zbytečně rozčilujeme. Buďto to bylo řečeno jako prorocké slovo, a jeho pravdivost se ukáže podle toho zda se naplní, nebo to byl žvást, a brzo se na něj zapomene.
    JN
    October 23, 2018 v 1.37
    Jestliže budoucnost neznáme, nemůžeme o budoucnosti ani lhát.
    O budoucím vývoji se můžeme dohadovat, můžeme mít názor, se kterým někdo jiný nemusí souhlasit. Abychom mohli o budoucnosti lhát, musela by nám být o ní nejprve zjevena pravda. (O prorocích se traduje, že ti praví nebývají oblíbení, protože obvykle nevedou příjemné a uklidňující řeči.)
    October 23, 2018 v 7.53
    Panu Nushartovi
    Dřív se věřilo, že o budoucnosti se dá lhát:
    „Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele:
    "Nenechte se podvádět proroky a věštci, kteří jsou mezi vámi, a nedejte na sny, které se jim zdají. Mým jménem vám prorokují lži! Já jsem je neposlal, praví Hospodin“. (Jeremiáš 29, 8-9)
    JN
    October 23, 2018 v 10.59
    Paní Hájkové
    V tom pojetí, o kterém mluvíte, lhaní o budoucnosti nejspíše závisí na pravdivém vztahu k Bohu. ("Já jsem je neposlal, praví Hospodin." Jde tedy asi o to, aby člověk nezašťiťoval vlastní záměry Boží autoritou. ("Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha.")

    Mohou se tedy (v tom Ivanem Štampachem kritizovaném případě) slova Petra Piťhy shodovat se "záměrem dobra", nebo jde jen o jeho záměr osobní? To v dnešních podmínkách závisí na tom, co je pro nás "odnáboženštělé dobro" - je to vždy dobro, které je definováno člověkem a nikoliv Bohem. To staré pojetí "lhaní o budoucnosti" tedy v dnešních sekulárních podmínkách asi vůbec nejde použít, lze to hodnotit jen na náboženské půdě.

     
    JN
    October 23, 2018 v 11.26
    Istanbulská úmluva přisuzuje mužům negativní vlastnosti jen a pouze proto, že jsou muži.
    Jde tedy o stejný princip, jako když Romům přisuzujeme negativní vlastnosti jen proto, že jsou Romové.

    ----------------------

    Změní se však mé "negativní mužské vlastnosti" tím, že si v souladu s genderovou ideologií "svobodně zvolím jiný gender" a stanu se (jen na základě svého prohlášení) například ženou?

    MP
    October 23, 2018 v 12.48
    Jiřímu Nushartovi
    Blábolíte, ostatně jako obvykle. Istanbuská smlouva mužům žádné vlastnosti nepřisuzuje, naopak zdůrazňuje fakt, že násilí na ženách nevyplývá z nějaké biologicky dané mužské agresivity, ale ze zatuhkých kulturních přežitků patriarchální společnosti.
    JN
    October 23, 2018 v 18.12
    No vždyť také netvrdím, pane Profante, že Istanbulská úmluva chápe muže
    na základě nějaké jejich biologické danosti (anatomické, genetické...)

    Je to podobné jako kdybyste Romům přisoudil negativní vlastnosti na základě jejich kulturní odlišnosti, a pak by v rámci nějaké hypotetické "Úmluvy o prevenci a potírání romské kriminality" bylo dohlíženo na vykořenění romských kulturních zvyklostí, které by byly považovány za příčinu nevhodného chování.
    October 23, 2018 v 18.40
    Panu Nushartovi
    Takže on Piťha mluvil ve zcela sekulárním duchu? Spíš jako prognostik než jako prorok apokalypsy?
    Někteří ho ale jako možného proroka berou.
    https://www.krestandnes.cz/dan-drapal-pitha-a-proroci/
    JN
    October 23, 2018 v 20.48
    Paní Hájkové
    Nevím, zda Petr Piťha mluvil jako prognostik nebo jako prorok. Z článku, na který odkazujete, ale vyplývá, že Dan Drápal nemusí být prorok, aby k podobným závěrům došel jen na základě současných zkušeností.

    Diskuse na příbuzné téma (kulturní revoluce - potřeba osvobození člověka od prastarých norem a tabu) proběhla například pod článkem Ernsta Fischera "Stará a nová levice, poznámky k diskusi, která se nekonala", kde jsem dával odkaz na Helmuta Schelskyho. Schelsky na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy napsal ten článek (mimochodem ve stejné době jako Ernst Fischer ten svůj, ale každý hodnotil skutečnost z perspektivy "odlišného dobra") jistě nebyl prorokem v tom náboženském slova smyslu, ale prostě si jen dal dohromady dostupná fakta a vytvořil si z nich názor na budoucí vývoj.

    Já bych byl samozřejmě nejraději, kdyby k tomu, co apokalypticky líčí Petr Piťha, nikdy nedošlo. Ať už z důvodu, že by k tomu stejně nikdy nedošlo, nebo z důvodu, že Piťhova slova by zafungovala jako účinné varování a on sám by tedy pak tedy byl falešným prorokem nebo špatným prognostikem.

    Já bych prostě maminku neodsuzoval, když mi řekne, abych na té motorce nejezdil jako blázen, že se jinak zabiju. Maminka není ani prorokem, ani prognostikem, ale motorkářská lobby by na ní trestní oznámení pro šíření poplašných zpráv už konečně podat mohla:-)
    PK
    October 23, 2018 v 20.48
    Proroci a rozlišování duchů
    Už jsem upozorňoval na to, že při svátosti přijetí Ducha svatého je křesťan mimo jiné pomazán na proroka. Někdo ovšem tohoto charismatu má více, někdo méně.

    Jako příklad výrazného prorockého charismatu jsem uváděl Tomáše Halíka, který skutečně bez ohledu na to, že se činí neoblíbeným (což je ovšem velmi slabé vyjádření), jednoznačně říká, že volbou Zemana prezidentem český národ morálně selhal a obtížil se vinou. A vina otců, jak je též známo z Bible, má důsledky do druhé až třetí generace synů.

    Schopnost rozlišování duchů nám umožňuje rozlišit pravé a falešné proroky. Umožňuje nám rozlišit Halíka od Piťhy.
    JN
    October 23, 2018 v 21.24
    Halíkovy knihy jsem kdysi velmi rád četl
    a v době té nešťastné volby Václava Klause jsem Tomáše Halíka považoval za skvělého kandidáta na prezidenta (pokud by tu kandidaturu tehdy přijal, ale na zvolení stejně šanci neměl).

    Domnívám se ale, že Tomáš Halík je neoblíbený nikoli pro své názory či snad pro svá proroctví, ale spíše pro některé své velmi výrazné osobní vlastnosti. To je zásadní rozdíl mezi ním a Petrem Piťhou, který je neoblíben jen pro toto jediné kázání.
    PK
    October 23, 2018 v 22.15
    Oprava
    Nikoliv jenom do druhé až třetí generace zasahují podle Písma důsledky viny otců, nýbrž "do třetího i čtvrtého pokolení".
    Viz např. Ex 20, 5.
    October 24, 2018 v 5.17
    Pane Krupičko,
    vám se zdá, že lidské společnosti (ať naše či jiné) v průběhu historie nenesly na sobě následky toho, co udělaly špatně generace jejich předků?
    October 24, 2018 v 7.08
    Někdy se pravda ukáže až v budoucnosti.
    Ostatně, apoštol Pavel píše v 1. listu Korinťanům, že proroctví pomine, stejně jako pomine mnoho jiných věcí.
    JN
    October 24, 2018 v 12.22
    Ochrana transgenderových osob v Istanbulské úmluvě
    "S vědomím, že násilí vůči ženám jakožto násilí genderově podmíněné má strukturální povahu a toto násilí je jedním z klíčových společenských mechanismů jež ženám vnucují podřízené postavení vůči mužům" [citát z preambule IÚ] si představme transgender ženu (která se narodila jako muž a nepodstoupila operaci) žijící s transgender mužem (který se narodil jako žena a nepodstoupil operaci). Muži a ženy jsou v Istanbulské úmluvě vnímání nikoliv podle biologického pohlaví, ale podle genderu. Transgender žena s původní mužskou fyzickou konstitucí tedy může transgender muže s původní ženskou fyzickou konstitucí snadno fyzicky týrat, může ho i regulérně znásilnit. Protože ale transgender žena je ve vnímání Istanbulské úmluvy ženou (ačkoliv má penis) a transgender muž je ve vnímání Istanbulské úmluvy mužem (ačkoliv má vagínu) bude vždy ve vnímání Istanbulské úmluvy násilníkem transgender muž (faktická oběť násilí) a oběťí transgender žena (faktický násilník).


    Nejodvážnější části genderové ideologie, která je teoretickým podkladem Istanbulské úmluvy, popírají biologickou danost pohlaví - mužem jste prostě proto, že si to přejete, a když si budete přát být ženou, budete ženou. Můžete to ale po nějakém čase zase klidně změnit. Ideologie je to evidenční šílená, a proto je možné od ní čekat prakticky cokoliv (včetně krásných apokalyptických zítřků).

    Například lze také v jejím rámci vést dlouhé intelektuální rozhovory a málokdo vám přitom bude rozumět. Nebudou vám rozumět stejně, jako když se budete bavit o krásných šatech nahého císaře, které má údajně na sobě oblečené. Já ale na tu hru o císařových nových šatech klidně přistoupím: Jak je možno nějaké ženy vůbec diskriminovat, když vlastně nevíme, co má dnes kdo "na sobě oblečeno" za gender a počet možných genderů není 2, ale minimálně 100?

    Istanbulská úmluva je tedy takový "výhodný" balíček dva v jednom - k morálně nezpochybnitelné a žádoucí ochraně žen je jako bonus pro zákazníka přibalena ještě genderová ideologie. V případě nespokojenosti s dodaným zbožím ji ale do čtrnácti dnů vrátit nemůžete.
    October 24, 2018 v 12.40
    Panu Nushartovi
    Já jsem ve smlouvě o transgender osobách nic nenašla. Prý je to v nějakém dodatku. Nicméně, já to chápu tak, že jde o ochranu slabšího před silnějším. A silnější bývají častěji muži.
    Jinak, ve smlouvě je vysvětleno, co znamená slovo gender takto:
    „Gender” znamená sociálně ustanovené role, chování, jednání a vlastnosti, které příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže."
    MP
    October 24, 2018 v 15.22
    Jiřímu Nushartovi
    Opět blábolíte.

    "Strany jsou vybízeny k uplatňování této úmluvy na veškeré oběti domácího násilí. Strany by měly při uplatňování ustanovení této úmluvy věnovat zvláštní pozornost ženám jakožto obětem genderového násilí."
    Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (řečená Istanbulská úmluva, čl. 2, 2)

    Jak v názvu úmluvy, tak v citovaném odstavci je závazek zabraňovat domácímu násilí, tedy přesně tomu, co by ta Vaší horečnou představivostí zplozená "transgender žena s původní mužskou fyzickou konstitucí" ve Vašem příkladě vykonávala.

    Zkuste si příště pro své šíření nenávisti najít méně snadno vyvratitelné důvody.
    October 24, 2018 v 17.39
    Panu Krupičkovi
    Vy jste měl komunisty v rodině a co mám říkat já? Nejen v rodině, ale já sama jsem byla v komunistické straně. Komunismus samozřejmě není dědičný jaksi geneticky. Ale určitá míra přenosu na děti pochopitelně existuje. Jak říkáte - přenáší se určitá forma víry, respektive ideologie, které se věří.
    Já jsem ale měla na mysli to, že zlo, které se někdy ve společnosti děje, bývá často následkem jiného zla, které se dělo předtím. Některému lze předem zabránit, ale ne vždy. Lidé buď nedohlédnou, co přinese ten či onen skutek. Nebo se jim nedaří přesvědčit druhé lidi, aby některé věci nedělali a jiné naopak dělali.
    Mimochodem, víra není nic iracionálního. Spoustě věcí věříme, aniž bychom si je důkladně ověřili. Někdy to ani nelze (chybí nám čas, schopnosti, ne všechno se dá stoprocentně zjistit...), takže věřit něčemu, popřípadě někomu se většinou musí. Záleží samozřejmě na tom, čemu konkrétně věříte.
    Křesťanská víra může mít samozřejmě také různé podoby. Záleží na na tom, jaký je člověk, který věří.
    October 24, 2018 v 21.40
    Pokud věříme nějakému člověku, obvykle jsme se předtím přesvědčili, vyzkoušeli jsme si, že je důvěry-hodný.
    Takže i za vírou v Boha může být nějaká zkušenost.
    JN
    October 25, 2018 v 1.13
    Panu Profantovi ("opět blábolíte")
    Úmluva se jmenuje Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí.

    Slovo "žena" je v úmluvě jako oběť násilí, nebo v souvislosti s diskriminací (žen), ochranou (žen proti násilí) ap. použito 57krát.

    To, že obětí domácího násilí mohou být i muži, je v úmluvě zmíněno také, a to jedenkrát.

    V důvodové zprávě je napsáno: "Přestože úmluva stanoví závazně povinnosti pouze ve vztahu k ženám, vybízí se k jejímu použití v případě všech obětí domácího násilí, tj. i mužů a chlapců."

    Podle úmluvy jsou tedy skutečně závazné jen povinnosti ve vztahu k ženám (jako k obětem domácího násilí). K použití úmluvy v případech ostatních obětí domácího násilí se pouze vybízí, ale závazné to není.

    P.S. Nezaměňujte, prosím, nesouhlas s ideologií s nenávistí vůči lidem.

    JN
    October 25, 2018 v 11.02
    Úmluva je rozporná sama v sobě.
    Celá úmluva například otevřeně diskriminuje na základě genderové identity v tom smyslu, že má velmi rozdílný přístup k různým skupinám lidí právě podle jejich genderové identity, ale v článku 4, 3 se najednou praví, že ustanovení této úmluvy budou implementována bez diskriminace na základě genderové identity.

    Článek 4, 3 tedy vlastně ruší platnost celé této úmluvy:-)
    MP
    October 25, 2018 v 11.30
    Jiřímu Nushartovi
    Nevěřte všemu, co se říká. Lež se nestane pravdou jenom proto, že ji stokrát zopakujete.
    JN
    October 25, 2018 v 12.35
    Panu Profantovi
    Já samozřejmě nevěřím, že ustanovení této úmluvy budou implementována bez diskriminace na základě genderové identity.
    MP
    October 26, 2018 v 0.17
    Jiřímu Nushartovi
    Pane Nusharte, nevěřte si čemu chcete. Stačí, když přestanete lhát, blábolit a šířit nenávist.
    Děkuji Vám, pane Profante, za láskyplnou odpoveď, prostou nenávisti.

    Obávám se však, že článek 4, 4 mi dává za pravdu.
    JN
    October 26, 2018 v 11.53
    "Jde o ochranu slabšího před silnějším. A silnější bývají častěji muži" (Istanbulská úmluva a menšiny)
    Chápání "mužů a žen" v této úmluvě na základě jejich genderové identity (tedy podle toho, kým se kdo sám rozhodne být) může přinést podobný problém, který zatím ojediněle nastává v ženském sportu při účasti transgender sportovkyň.

    -------------------------

    Pokud jde ale například o násilí (nebo dokonce týrání) psychické, nejsem si jist, že v tomto případě je takové psychické násilí (týrání) "projevem historicky nerovného poměru síly mezi muži a ženami, jenž vedl k nadřízenosti mužů a diskriminaci žen a bránil ženám v plném rozvoji" a že toto ("genderově podmíněné") psychické násilí (týrání) "má strukturální povahu a je jedním z klíčových společenských mechanismů jež ženám vnucují podřízené postavení vůči mužům".

    Obávám se například, že případy, kdy žena v důsledku partnerských neshod, nepřátelství a boje o děti obviní muže se sexuálního zneužívání jejich dítěte, nejsou úplně ojedinělé (sám jsem toho byl svědkem, pověst muže a možnost jeho dalšího profesního a společenského uplatnění jsou i v případě, že se trestný čin neprokáže a vyloučí, totálně zničeny a takový muž pak končí s depresemi v péči lékařů).

    Pokud tedy muži jako oběti (ať už jakékoliv formy násilí) jsou v menšině, pak tato úmluva (v důsledku diskrimačního přístupu k různým skupinám lidí podle jejich genderové identity) činí postavení této menšiny ještě bezvýchodnější a tragičtější.

    October 26, 2018 v 12.05
    Myslela jsem, že muži jsou častěji silnější fyzicky a že se jedná převážně o fyzické násilí. Za psychické násilí může být, podle mě, označeno kdeco, protože jeho stopy nejsou na lidech tak jasně patrné jako stopy fyzického násilí.
    Jinak, já nepochybuji, pane Nusharte, že ženy jsou psychicky silnější.
    JN
    October 26, 2018 v 12.59
    Do důsledku vzato,
    přesvědčení, že ženy jsou psychicky silnější by (podle genderové ideologie - nikoliv podle mě) byl vlastně sexismus.
    October 26, 2018 v 16.26
    Já vlastně nevím, jestli je to pro mě dobré nebo špatné.
    Také si nejsem jistý, jestli je pro mě dobré, že muži jsou fyzicky silnější.

    Oba tím svým přesvědčením ale podléháme genderovým stereotypům, které jsou údajně příčinou násilí na ženách a které chce Istanbulská úmluva vymýtit.
    Jak to tak vidím, měla by být Istanbulská úmluva odmítnuta.

    Přece si nevezmeme na triko apokalypsu a vyhlazení českého národa.

    A teď poněkud vážnějí -- genderové studie jistě mají svůj význam, ale jako ideologie, o kterou by se dala opřít rámcová smlouva, jsou zjevně nepoužitelné.
    JN
    October 27, 2018 v 17.09
    Nejsem vůbec proti ratifikaci takovéto úmluvy, pokud by se ta úmluva jmenovala
    třeba "Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí v osobních i pracovních vztazích a domácího násilí", nebo třeba "Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a mužům a domácího násilí" a pokud by tomuto jinému názvu odpovídal i obsah.

    Jenže to by asi (podle některých diskusních příspěvků zde) bylo "šíření nenávisti".
    + Další komentáře