Chci přispět X

I letos místní referenda skončila většinou úspěchem navrhovatelů

V desíti městech a obcích se současně s komunálními volbami uskutečnila také místní referenda. Účast hlasujících obyvatel v osmi z nich překonala pětatřicetiprocentní hranici, jejich výsledky jsou tak platné a pro zastupitelstva závazné.

(vos)

12.10.2018 14:30

T_a_fischerov_a_jan_koryt_

Ani jedno z pěti referend v Liberci nebylo závazné kvůli účasti. Foto Hnutí Změna

Osm z desíti místních referend, ve kterých lidé hlasovali před komunálními volbami nebo současně s nimi, uznaly obce a města jako platná. Kvůli nízké účasti nejsou výsledky referend závazné v brněnském Novém Lískovci a v Liberci. Obyvatelé se v referendech vyjádřili proti stavbě logistických center, spalovně odpadu, vzniku jaderného úložiště odpadu, přeložce silnice, připojení k sousednímu městu, anebo přesunu úřadu města.

Stavbu logistického centra obchodního řetězce Penny Market odmítli obyvatelé Velkého Beranova na Jihlavsku. 5. a 6. října hlasovalo proti výstavbě 417 z 667 platně hlasujících. Referenda se tak zúčastnilo čtyřiašedesát procent všech obyvatel a bylo uznáno jako platné. Termín referenda stanovil soud poté, co jej zastupitelstvo v půlce června odmítlo vyhlásit. Obyvatelé se v souvislosti se stavbou obávali především nárůstu dopravy v obci.

O výstavbě logistického a výrobního centra firmy Goodman hlasovali současně s komunálními volbami také obyvatelé Zdib u Prahy. Proti stavě se vyslovilo 1139 z nich, pro stavbu jich bylo pouze čtyřiadvacet. Celkově se referenda zúčastnilo 1177 lidí, tedy padesát procent oprávněných voličů.

Haly centra měly zabírat víc než patnáct hektarů mezi dálnicí D8 a okrajem obce, místní se nejvíce obávali dopravní a environmentální zátěže. Členka místní iniciativy Stop haly Goodman Magdaléna Sabolová Deníku Referendum řekla, že přestože výsledek referenda iniciativu potěšil, nijak ji nepřekvapil. Obyvatelé se stavbou totiž nesouhlasili od samého počátku.

V Temelíně nebude stadion, v Hronově neprodají radnici
Nový zimní stadion v Temelíně jasně odmítlo sedmapadesát procent jeho oprávněných voličů. V místním referendu v době komunálních voleb hlasovalo devětapadesát procenta zúčastněných proti výstavbě sportovního zařízení, výsledek je tak platný a zastupitelé k němu musí přihlížet. Součástí stadionu mělo být fotbalové hřiště, hala pro míčové hry s posilovnou a taktéž ubytování.

Cenu stavby zastupitelé vyčíslili až na sto čtyřicet milionů korun, přičemž počítali s tím, že se část financí obci vrátí díky pronájmu. Podle navrhovatelky referenda Jitky Mládkové by však vymírající obec měla peníze investovat raději do podpory bydlení.

V Hronově na Broumovsku místní v referendu 5. a 6. října odmítli přestavbu části Jiráskova divadla, kterou chtěli radní proměnit v nový městský úřad. Taktéž odmítli prodej současné budovy radnice a domu U Zeleného stromu, které jsou majetkem obce.

Uspořádat referendum se místní rozhodli poté, co zastupitelstvo v únoru schválilo prodej domů a úvěr padesát milionů korun na dostavbu úřadu. Stavbu však v dubnu zastupitelstvo samo zamítlo poté, co jediná firma nabídla stavbu i s interiéry za šedesát pět milionů korun.

V referendu hlasovalo čtyřiačtyřicet procent ze všech oprávněných voličů. Proti výstavbě nového úřadu bylo 1682 hlasujících, proti prodeji domu U Zeleného stromu 1903 a proti prodeji současné objektu radnice 1965 občanů. Všechna tři rozhodnutí tak budou pro zastupitelstvo závazná, městský úřad se proto stěhovat nebude.

V Novém Městě nad Metují na Náchodsku zamítli občané vznik přeložky silnice l/14, která měla odvést dopravu z historického centra města. Současně se zamítnutím přeložky si tamní obyvatelé v referendu odhlasovali, že chtějí vznik regulerního obchvatu, který by byl blíže k centru než přeložka a dopravu by odvedl směrem k České Skalici.

V místním referendu hlasovalo čtyřiačtyřicet procent všech oprávněných voličů. Proti přeložce hlasovalo 2116 z 3445 hlasujících. Výsledek pro magistrát města není závazný, ale doporučující, podle starosty Petra Hableho tak o vzniku obchvatu rozhodne nově zvolené zastupitelstvo.

Lidé nechtějí spalovnu ani úložiště, stát však jejich přání respektovat nemusí
V obci Horní Počaply u Mělníka hlasovalo 21. září o výstavbě zařízení pro energetické využití odpadů devětačtyřicet procent oprávněných voličů. Místní referendum vyhlásilo zastupitelstvo. 448 hlasujících přitom bylo proti spalovně a pouze dvaadvacet jich se stavbou souhlasilo.

Odpůrci stavby se nejvíce obávali dopravního zatížení obce, do spalovny by se totiž svážel odpad z celého kraje. Před struskou a popílkem, obsahujícím toxické látky varovali také ekologové. Členové petičního výboru jsou z výsledku nadšení a doufají, že vedení obce udělá všechno proto, aby stavba nevznikla. Energetická společnost ČEZ, která za záměrem spalovnou stojí, však možnost stavby i přes nesouhlas obyvatel nevyloučila.

„Spalovnu v lokalitě Mělník jsme rozpracovali na žádost kraje, má pomoci řešit do budoucna otázku zpracování nerecyklovatelných odpadů, které je nutné odklonit z nebezpečných skládek z celého okolí. Projekt s krajským vedením úzce koordinujeme a na dalších krocích se budeme domlouvat společně,“ řekla již dříve Deníku Referendum mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Obec Lipník na Třebíčsku vyhlásila místní referendum už na 28. září. Obyvatelé v něm odpověděli, zda souhlasí s vybudováním úložiště radioaktivního odpadu v lokalitě, do které Lipník spadá.

Hlasovat přišlo dvaašedesát oprávněných voličů, z nichž šestadevadesát procent se vyslovilo proti výstavbě. Zákonnou podmínku pětatřiceti procentní účasti referendum splnilo, a je proto závazné pro budoucí zastupitele. Stát vybírá čtyři z devíti lokalit, kde by úložiště mohlo v budoucnu stát.

Správa úložišť radioaktivního odpadu v současnosti zkoumá devět lokalit, které vybrala jako nejvhodnější pro vznik úložiště jaderného odpadu. Z nich by měla vybrat čtyři, kde provede důkladnější průzkum horninového masivu.
Vytipované lokality zahrnují celkem pětapadesát obcí a měst, v referendech plánované úložiště odmítl už Budišov, Hodov, Nárameč, Oslavička, Oslavice, Osové, Rohy, Rudíkov a Vlčatín a Jaroměřice nad Rokytnou.

Podle tiskové mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů Nikol Novotné má každá z dotčených obcí právo uspořádat referendum, jejich výsledky však považuje pouze za doplňkové k vlastnímu rozhodování.  „Pro naše hodnocení jednotlivých lokalit je jednoznačnou prioritou naprostá bezpečnost budoucího úložiště. Hlavními kritérii, které rozhodují o nejvhodnější lokalitě, jsou především vlastnosti horninového masívu a proveditelnost stavby. Nedílnou součástí posuzování ale jsou i předpokládané dopady na životní prostředí," řekla dříve Deníku Referendum Novotná.

Trubín se ke Královu Dvoru nepřipojí, v Liberci nebylo referendum platné
Proti připojení k sousednímu Královu Dvoru rozhodli v době voleb obyvatelé Trubína na Berounsku. Do hlasování se zapojilo čtyřiasedmdesát procent oprávněných voličů, 182 ze 350 zúčastněných obyvatel hlasovalo proti připojení. Podle člena přípravného výboru Tomáše Dočkala byla jedna z hlavních motivací k uspořádání referenda malý rozpočet Trubína.

„Předpokládal jsem jiný výsledek. Myslím si, že jsme k tomu vedli slušnou kampaň, ve které jsme se snažili občany Trubína přesvědčit a seznámit je s výhodami, které by naší obci připojení ke Královu Dvoru přineslo,“ okomentoval Berounskému deníku výsledek obecního referenda Dočkal.

Místní referendum naopak nebylo kvůli nízké účasti uznané jako platné v brněnském Novém Lískovci. Obyvatelé městské části hlasovali taktéž v době konání voleb. V lokalitě Kamenný vrch mělo vzniknout asi pětatřicet nových domů s 550 byty, hlasování se však zúčastnilo pouze třiatřicet procent voličů.

Proti výstavbě domů bylo třiaosmdesát procent hlasujících, podle starostky městské části Jany Drápalové tak i přes neplatnost hlasování občané vyslali jasný signál, co si o stavbě myslí, a představitele Brna by s nimi proto měli stavbu důkladněji prodiskutovat.

Dostatek voličů se nedostavil ani k již druhému místnímu referendu v Liberci. Lidé měli odpovědět na pět otázek; jestli má město koupit roky nevyužitý zámek v centru Liberce za devadesát šest milionů korun, omezit hazard jen na sedm heren, nebo obnovit bývalý amfiteátr v Lidových sadech. Další dvě otázky se týkaly toho, zda má být městská hromadná doprava pro děti do patnácti let a seniory nad pětašedesát let zdarma a jestli má město vykoupit od Povodí Labe hráz rybníka Tajch ve Vesci.

K referendu přišlo pouze patnáct procent voličů, nejvíce zúčastněných se vyjádřilo pro regulaci hazardu – šestaosmdesát procent a pro obnovu amfiteátru – čtyřiasedmdesát procent. Pro výkup hráze Veseckého rybníka se vyslovilo šestašedesát procent, pro MHD zdarma pro děti a seniory dvaašedesát procent. Pro odkup zámku bylo pouze sedmapadesát procent zúčastněných.

Referendum vyhlásil Krajský soud 14. září poté, co organizátoři pro předkládaný návrh nesehnali dostatečný počet podpisů a magistrát jim neumožnil nápravu. Přípravný výbor tak neměl dostatek času na informační kampaň, nedodal ani potřebný počet komisařů do volebních komisí.

„Informační kampaň byla krátká, většina politických stran tomu navíc nepřála a lidi nabádala, aby k referendu nepřišli. Třetí věc jsou obstrukce ze strany úřadů, některé místnosti byli i několik kilometrů od místnosti, kde se hlasovalo ve volbách. Prosadit změnu v Liberci dá neskutečnou práci,“ vysvětlil Deníku Referendum člen přípravného výboru Jan Korytář.

Místní referenda ve velkých městech narážejí na obstrukce pravidelně
Místní referenda se konají podle zákona, který vstoupil v platnost v lednu 2004. Zákon se opírá o ústavu, která referendum výslovně uvádí jako jednu z cest, jak se občané mohou přímo podílet na správě veřejných věcí.

Místní referendum vyhlašuje zastupitelstvo z vlastní vůle nebo na návrh přípravného výboru, který musí tvořit nejméně tři občané příslušné obce či města. Návrh přípravného výboru se podává na obecní úřad spolu s podpisovou listinou. Potřebný počet podpisů na listině se odvíjí od počtu obyvatel obce.


Nevyhlásit referendum může zastupitelstvo  pouze za okolností jasně vymezených v zákoně. Pokud přípravný výbor s názorem zastupitelstva nesouhlasí, může se domáhat, aby referendum o navrhované otázce vyhlásil soud.

Výsledky referenda jsou platné v případě účasti nejméně pětatřiceti procent oprávněných voličů. Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina hlasujících, kteří se místního referenda zúčastnili, a zároveň alespoň pětadvacet procent všech osob oprávněných hlasovat. Právě z toho důvodu se organizátoři snaží, aby se referenda konala současně s komunálními volbami.


Přesto zejména ve větších městech místní referenda narážejí na obstrukce místních úřadů, které jejich organizaci komplikují. Ukazuje se, že práh účasti pětatřicet procent je pro statutární města nepřiměřeně vysoký.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.