Manželství pro všechny, nebo pouze pro muže a ženy — nad to chráněné Ústavou? Sněmovní petiční výbor se na úterním veřejném slyšení zabýval dvěma protichůdnými peticemi — peticí kampaně Jsme fér, která požaduje rozšíření institutu manželství i pro stejnopohlavní páry, a peticí spolku Aliance pro rodinu, jež si manželství coby svazek muže a ženy přeje ochránit přijetím ústavního zákona.

Požadavky obou petic jsou již promítnuty do paragrafovaného znění v podobě poslaneckých návrhů zákonů, kterými se bude Sněmovna v nadcházejících týdnech zabývat. Novelu občanského zákoníku, jež zpřístupňuje manželství i stejnopohlavním párům, schválila vláda Andreje Babiše (ANO) na konci června. Vládní kabinet naopak odmítl návrh na změnu Ústavy, který manželství upravuje výlučně jako svazek muže a ženy.

„Když jsem se vyoutoval, tak mi máma řekla, že to tátovi nepovíme. Ten se později opil a vypráskal mě z domova. Později mi řekli, ať si jsem v Praze gay, ale do Třince to netahám. V Praze gay, v Třinci heterák. Ve vesnici, kde jsem vyrůstal, si většina lidí myslela, že homosexualita je nemoc. A homosexuálům se neřeklo jinak než buzna nebo teplouš. Ale homosexualita není nemoc. Umíte si představit jaké to je, když člověk žije ve světě, kde mu říkají, že není normální,“ otevřel diskusi Czeslaw Walek z kampaně Jsme fér a vyzval poslance, aby rozšíření institutu manželství podpořili.

Zpravodajka první petice Margita Balaštíková (ANO) oponovala, že společnost není na úpravu institutu manželství připravená a samotné přijetí zákona nic podstatného nezmění. „Je to vymáhání jakýchsi práv, ale jde především o komunikaci. My tady bráníme ideály a jsme ve většině,“ uvedla poslankyně. „Zapomněli jsme na přírodní zákon, který platí všude na světě. Děti se rodí ze svazku muže a ženy. Ztratili jsme úctu ke všemu, co jsme kdysi ctili,“ dodala Balaštíková.

Podobně hovořila i zástupkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová. „Pouze muž a žena spolu mohou mít dítě. Tak to je přirozené od začátku lidstva,“ řekla. „Na venkově lidé vůbec nevědí, že v Praze chtějí manželství předělat. Nevědí to a nechtějí to,“ pokračovala s tím, že cílem druhé z petic je posílení úcty k manželství. Možnost stejnopohlavních párů uzavírat sňatky Jochová označila za vpravdě revoluční změnu, která s sebou přinese potřebu přepisování učebnic a změny ve vzdělávacích programech.

↗

„Manželství pro všechny otvírá dveře popírání toho, že rodiče jsou otec a matka — pokud se stanou manžely dvě osoby stejného pohlaví a zároveň se chopí rodičovské role dítěte, u kterého popřou rodičovský princip opačného pohlaví, máme tady novou ideologii, která podobně jako marxismus leninismus popírala veškeré principy zdravého rozumu,“ říká Aliance pro rodinu. Repro DR

Přirozenost a výstřel z Aurory

Historik Pavel Himl v následné diskusi upozornil, že často zmiňovaná přirozenost není v čase neměnná. „V devatenáctém století by ženy ve Sněmovně neseděly. Ženy o politice nerozhodovaly. Ženy nestudovaly. Byly chápány jako méněcenné. V lékařských příručkách byly líčeny jako nedokonalé odvozeniny muže. Donedávna ženy neměly volební právo. Nesměly pracovat bez svolení manžela. To vše bylo kdysi přirozené,“ uvedl a vyzval poslance, aby se společenským změnám nebránili s odkazy na minulost.

Podle právníka Petra Jana Kosinky boj za rozšíření manželství i pro LGBT komunitu omezuje svobodu heterosexuálů. „Těch, kterých se změna negativně dotkne, je více než těch, kterým má pomoci. Respektovat LGBT agendu umenšuje prostor svobody ostatních. Posiluje diskriminaci většiny. Na tu útočí média, vedou se proti ní kampaně a je zesměšňována,“ řekl Kosinka s tím, že zastáncům tradičních hodnot jsou ukládány likvidační pokuty a tresty odnětí svobody nebo jsou vyhazováni ze studií.

„Podpora uzákonění manželství stejnopohlavních párů v České republice v čase roste. Dnes je pro osmapadesát procent lidí. Stoupá i podpora adopcí dětí stejnopohlavními páry. I tady je dnes většina společnosti pro. A stejná situace je i v otázce osvojení dítěte partnera v registrovaném partnerství. S tou souhlasí šestašedesát procent lidí,“ představil závěry výzkumu veřejného mínění sociolog Daniel Prokop. A doplnil, že nejkonzervativnější skupinou jsou muži starší pětačtyřiceti let. „Není vhodné propadnout dojmu, že váš světonázor odpovídá názoru většiny společnosti,“ prohlásil směrem k zákonodárcům.

Proti rozšíření institutu manželství se následně vymezil právník Jiří Kříž. „Manželství je symbol,“ řekl. „Kampaň iniciativy Jsme fér je produktem genderové ideologie, která usiluje o proměnu světa. Je to výstřel z Aurory,“ pokračoval Kříž. Varoval před oslabováním a rozvratem tradiční rodiny. „Redefinice manželství ublíží společnosti, ublíží rodinám a ublíží i dětem,“ uzavřel.

Zhruba tříhodinová diskuse mnoho nového nepřinesla. Obě strany prezentovaly důvěrně známá stanoviska a ideologické pozice. Návrhy zákonů brzy v prvním čtení projedná Poslanecká sněmovna. Předsedkyně petičního výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že novelu občanského zákoníku doporučí projednat ve většině sněmovních výborů, což lze chápat jako zdržovací taktiku. Její stranický kolega Aleš Juchelka (ANO) doplnil, že poslanec Patrik Nacher (ANO) připravuje — dle jeho slov — kompromisní novelu zákona o registrovaném partnerství pod heslem „práva ano, manželství ne“.

Registrované partnerství a diskriminace

Mezi právním postavením manželů a registrovaných partnerů dnes existuje celá řada rozdílů. Manželům sňatkem vzniká automaticky společné jmění manželů, které jim v mnoha ohledech usnadňuje život, například si k různým úkonům nemusí stále udělovat plné moci. Současně upravuje i podmínky dělení majetku při rozpadu vztahu. Lidem v registrovaném partnerství zákon nic podobného nepřiznává.

Manželé mají rovněž nárok na vdovský či vdovecký důchod, po úmrtí manžela přechází na druhého různé dávky a v neposlední řadě děti získávají sirotčí důchod po svém zemřelém rodiči. Lidé v manželství si dále mohou přiosvojit dítě svého partnera či partnerky, mohou být společnými pěstouny nebo si osvojit dítě z dětského domova. Institut manželství navíc v případě rozvodu počítá s úpravou vztahů k dětem, například v podobě placení výživného.

Vstup do registrovaného partnerství nad to komplikuje skutečnost, že jej lze uzavřít pouze na čtrnácti úřadech v celé České republice, oproti tomu do manželství mohou lidé vstoupit na každé matrice, případně i na českých konzulátech v zahraničí. Registrované partnerství tedy navíc vytváří bariéru geografickou a s tím spojenou bariéru finanční.