Deník Referendum Domov

Přestože český právní řád možnost vzniku porodních domů, kde mohou vést porody namísto doktorů porodní asistentky, připouští, v České republice doposud žádný neexistuje. Rada vlády pro rovnost žen a mužů proto kabinetu Andreje Babiše (ANO) doporučuje, aby provedl přezkum příslušné právní úpravy, která stanovuje požadavky na porodní domy.

Rada dále navrhuje, aby vláda, respektive ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. ANO) podpořil realizaci pilotního projektu porodního domu a zanalyzoval, jakým způsobem může být práce porodních asistentek začleněna do systému veřejného zdravotního pojištění. Babišův kabinet se bude podnětem zabývat na úterním jednání.

Z vládního materiálu vyplývá, že vzniku porodních domů brání minimálně dvě podmínky, kterými právní řád jejich fungování upravuje. První z nich je přítomnost porodníka a gynekologa v porodním domě do pěti minut. Druhou pak nutnost zajištění porodu císařským řezem, případně operace ve zdravotnickém zařízení nejdéle do patnácti minut od zjištěných komplikací při porodu.

V prvém případě se jako problematické jeví stanovisko České lékařské komory, která říká, že jedinou zárukou řádného a bezpečného vedení porodu je porodní sál. Pro ten jsou však stanoveny mnohem přísnější požadavky než pro porodní dům. „Působení lékaře v porodním domě, by proto mohlo být Komorou vyhodnoceno jako neodborný či neetický výkon povolání, za který lékaři hrozí disciplinární postih,“ upozorňuje Rada.

V druhém případě je požadavek patnáctiminutové dojezdové doby rozporný se zákonem o zdravotnické záchranné službě garantovanou dvacetiminutovou dojezdovou dobou i vyhláškou o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, která stanovuje dojezdovou dobu pro péči v oblasti gynekologie a porodnictví na pětatřicet minut.

Naplňování vládních závazků
Doporučení Rady se opírá o schválenou Vládní strategii pro rovnost žen a mužů, ve které se mimo jiné píše, že vláda „zajistí možnost rodičů vybrat si způsob, okolnosti a místo porodu, respektive těhotenskou, porodní a poporodní péči“.

Vychází rovněž ze závěrů Výboru Organizace spojených národů pro odstranění diskriminace žen, který před dvěma roky uvedl, že nepatřičné omezení činnosti porodních asistentek v situacích, kdy jejich péče nepředstavuje zdravotní riziko, považuje za znepokojující. Výbor proto Českou republiku vyzval k přijetí takových opatření, aby se porod mimo zdravotnické zařízení stal pro ženy bezpečnou a cenově dostupnou volbou.

Na nedostupnost péče porodních asistentek před několika týdny upozornila i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. „V některých krajích je jejich péče běžně dostupná a hrazená ze zdravotního pojištění. V jiných krajích jsou jejich služby takřka nedostupné. Není přitom jasné, proč existují tak velké regionální rozdíly,“ řekla ombudsmanka s tím, že je nežádoucí a nespravedlivé, aby možnost výběru péče měly těhotné a matky pouze v některých regionech.

Podle zjištění veřejné ochránkyně práv zdravotní pojišťovny například v Pardubickém kraji nemají uzavřenu smlouvu ani s jednou porodní asistentkou, zatímco v Olomouckém kraji jich uzavřely sedmadvacet. „Jestli činnost porodních asistentek patří mezi služby hrazené zdravotní pojišťovnou, měla by být umožněna po celém území České republiky,“ dodala Šabatová.