Chci přispět X

Amsterdam bude mít poprvé v dějinách starostku. „Rudozelenou“ Femke Halsemaovou

Také díky petici význačných občanek města povede nizozemskou metropoli poprvé žena. Nominace Femke Halsemaové ze Zelené levice starostkou Amsterdamu svědčí mimo jiné o úpadku nizozemské sociální demokracie.

(josp)

04.07.2018 10:51

Foto_alper_cugun

Femke Halsemaová bude vůbec první ženou ve vedení amsterodamské radnice a také první starostkou od 40. let, která není členkou Strany práce. Foto Alter Cugun

Nizozemské hlavní město bude mít poprvé v historii starostku. Zatímco v jiných velkých městech v zemi jsou v posledních letech ženy ve vedoucích pozicích běžnou věcí, Amsterdamu, se až dosud praktické potvrzení rovnosti pohlaví vyhýbalo. To se nyní změní.

Do nejvyššího úřadu nominovalo městské zastupitelstvo dvaapadesátiletou členku strany Groenlinks (Zelená levice), Femke Halsemaovou. Halsemaová, která se dle vlastních slov cítí z rozhodnutí svých kolegů „šťastná, dojatá a poctěná“, ve vedení vládnoucí koalice zřejmě brzy nahradí nedávno zemřelého Eberharda van der Laan. K nástupu do úřadu jí zbývá ryze formální potvrzení vládou a králem.

V nominaci Halsemaové sehrála podle pozorovatelů významnou roli petice pětačtyřiceti významných občanek města, ve které protestovaly proti skutečnosti, že mu dosud vládnou pouze muži. „Pro hlavní město, které samo sebe tak rádo považuje za emancipované, rozmanité, tolerantní, genderově korektní a progresivní, to začíná být trapné“ píše se ve výzvě.

Halsemaová pochází ze sociálně demokratické rodiny z města Haarlemu nedaleko Amsterdamu. Vystudovaná kriminoložka nejprve pokračovala v rodinné tradici a začala pracovat pro sociálně demokratickou Stranu práce. Mimo to ještě před vstupem do politiky publikovala dvě knihy o problematice zločinnosti a územního plánování. Působila také jako publicistka v novinách i rádiu.

V minulosti byla považována za jednu z vycházejících hvězd nizozemské sociálně demokratické politiky a měla nabídku za stranu kandidovat ve volbách v roce 1998. Z nespokojenosti s ústupky sociálních demokratů vůči politice volného trhu se však nakonec rozhodla stranu opustit – posledním impulsem bylo tvrdé potlačení protestů proti Amsterodamské smlouvě tehdy sociálními demokraty vedenou radnicí.

Do parlamentu byla nakonec zvolena za Zelenou levici, kde působila v roli předsedkyně poslaneckého klubu. Zůstala jí až do roku 2011, kdy se z vrcholné politiky stáhla. Od té doby působí znovu jako publicistka a výzkumnice a vedla několik neziskových projektů. Se svým partnerem, dokumentaristou, produkuje televizní seriály – například o postavení žen v islámském světě či o terorismu - a společně také vychovávají dvojčata.

Změna na amsterodamské radnici dle pozorovatelů svědčí mimo jiné o dlouhodobém úpadku nizozemské sociální demokracie – Halsemaová je od čtyřicátých let první starostkou, která není členkou Strany práce. Největší výzvou pro ni bude vypořádat se s bytovou krizí, jež nizozemskou metropoli vinou neřízeného rozvoje a masového turismu v posledních letech zasáhla. V koalici s liberály, sociálními demokraty a socialisty hodlá město stavět až 7 500 bytů ročně. Třetina z nich má sloužit jako sociální bydlení. Podíl sociálních bytů v jednotlivých okrscích města má být monitorován, aby neklesal pod pětačtyřicet procent, čímž se má bránit vytlačování méně majetných obyvatel.

Další informace


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.