Více než tři roky čekala Jana Moravcová, bývalá ředitelka oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Ústí nad Labem, na satisfakci. Na jaře 2015 dostala vyhazov z práce. Nevzdala se a šla se soudit. Výpověď totiž neproběhla v souladu se zákoníkem práce. Nyní dal soud v první instanci Janě Moravcové zapravdu. Potvrdil, že výpověď je neplatná.

Případ jsme sledovali v rámci seriálu o čistkách a převratu v České inspekci životního prostředí a na ministerstvu životního prostředí, který se posléze stal kostrou naší knihy Žlutý baron, pojednávající o podnikání a politickém působení Andreje Babiše.

Janu Moravcovou z funkce odvolal Erik Geuss, kterého v prosinci 2014 jmenoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Tehdy ještě málokdo chápal, jak je možné se z pozice ředitele v chemického závodu Lovochemie (patřící holdingu Agrofert) ocitnout v roli ministra životního prostředí. A už vůbec nikdo nevěnoval pozornost tomu, že jak Brabec tak Geuss mají minulost služby polistopadové technokracii organizované v ODS.

Necelé dva měsíce po svém nástupu do vedení inspekce Erik Geuss odvolal čtyři z deseti vedoucích pracovníků oblastních inspektorátů ČIŽP: ústeckého, havlíčkobrodského, královéhradeckého a plzeňského. Ředitel pražského inspektorátu měl být podle interních informací nevybíravými metodami přesvědčen k tomu, aby vzhledem ke své brzké penzi rezignoval sám.

Důvod zněl u všech odvolaných stejně: nedostatečné manažerské schopnosti… Výpovědi se ale v inspekcích netýkaly jen ředitelů, poroučet se museli mnozí další zaměstnanci.