Saúdské Arabky za volantem a za mřížemi

Saúdská Arábie sice umožní ženám řídit, aktivisty nejen za toto právo však v poslední době opět hromadně vězní. Vlna zatýkání ukazuje na přetrvávající podstatu režimu, který se přitom navenek snaží vystupovat modernizačně.

Už za pár týdnů by měla Saúdská Arábie oslavit zlomový okamžik. 24. června totiž skončí celosvětově unikátní zákaz ženám řídit automobil a první Saúdské Arabky legálně usednou za volant. Reformu ohlášenou loni na podzim však kalí pokračující vlna zatýkání aktivistek a aktivistů, kteří léta – a v některých případech desetiletí – veřejně vystupovali právě proti tomuto zákazu.

Prvních sedm žen a čtyři muži skončilo za mřížemi v polovině května, podle všeho bez oficiálního obvinění a bez přístupu k právníkovi. Vládní média o nich informovala jako o „vlastizrádcích“, kteří se měli dopouštět hrůzných činů, jako je kolaborace se západními státy nebo dokonce s nenáviděným Katarem. Skutečným „zločinem“, jehož se zatčení dopustili, byl dlouholetý boj proti zákazu řízení. Sedm z nich se navíc v poslední době provinilo přípravou organizace na pomoc obětem domácího násilí.

Foto_telegraphMádiha Adžrúšová se účastnila již vůbec prvního protestu za právo řídit auto v roce 1990. V minulosti byla opakovaně vyhozená z práce, nyní skončila na několik dní ve vězení. Foto Telegraph

Čtyři aktivistky byly propuštěny tento týden – ředitelka nemocnice a socioložka Aiša Manáová, univerzitní profesorka Hessah Šajchová, psychoterapeutka Mádiha Adžrúšová a zdravotní sestra Walá Šúbarová. S výjimkou Šúbarové jsou všechny propuštěné ženy starší šedesáti let, Manáové je rovnou sedmdesát a údajně se nachází ve špatném zdravotním stavu.

Prakticky ve stejnou dobu ovšem přicházely zprávy o dalším zatýkání, kterému padli za oběť nejméně čtyři lidé včetně saúdského aktivisty Muhammada Badžádího.

Koho dosud vězní
Kvůli založení organizace na podporu politických vězňů je Badžádí od roku 2007 zatýkán pravidelně a v roce 2015 byl odsouzen k osmi letům vězení na základě vágních protiteroristických zákonů. Ačkoli byl po roce propuštěn, na svobodě nezůstal dlouho.

Mezi ostatními dosud zadržovanými je například osmadvacetiletá Lúdžajn Hathlúlová, jež si před třemi lety odseděla sedmdesát tři dní za to, že se pokusila přejet za volantem hranici ze Spojených arabských emirátů. Hathlúlová, která byla bez udání důvodů zatřena i loni v červnu a letos v březnu, měla působit jako „zlovolná prodloužená ruka Kataru“. Ve skutečnosti se v poslední době účastnila petice za ukončení tzv. systému opatrovnictví, v jehož rámci saúdské ženy musí mít svolení mužského příbuzného pro přijetí do práce, zahájení studií či otevření bankovního účtu.

Ve vězení zůstává i prominentní právník Ibrahím Mudajmígh, který před soudem jako jeden z mála obhájců zastupoval stíhané aktivisty včetně Hathlúlové, spisovatel Muhammad Rabea nebo publicistka Ímán Nafdžánová. Nafdžánová, jež vyučuje na univerzitě v hlavním městě Rijádu, je autorkou blogu Saudiwoman a už v roce 2013 se účastnila kampaně za to, aby ženy směly řídit auto.

Falešný reformátor
Ultrakonzervativní Saúdské Arábii od palácového převratu loni v létě fakticky vládne její dvaatřicetiletý korunní princ Muhammad bin Salmán, který se pokouší vystupovat v roli modernizátora. Možná nejviditelnějším symbolem reformního programu mělo být povolení vydávat řidičské průkazy ženám. Do nově zřízených autoškol v pěti saúdských městech se od března zapsaly stovky nadšených Saúdských Arabek.

Poslední vlna zatýkání odhaluje, jak vážně korunní princ svoje hojně medializované kroky myslí. Ženy možná budou moci v „nové“ Saúdské Arábii usednout za volant, užít si koncert popové hudby či se posadit v nově zřízených kinosálech vedle mužů. Jakkoli se veřejně angažovat, pokud to není přímo na podporu monarchie, však stále znamená riskovat žalář. Jestliže dochází k určitému uvolnění na poli náboženských předpisů a omezuje se třeba autorita náboženské policie, absolutistická podstata režimu se nemění.

Všechno ve skutečnosti napovídá tomu, že princ Muhammad ve svých rukou koncentruje ještě víc moci, než jeho předchůdci – vždyť se mu vlnou zatýkání na nejvyšších místech podařilo odstranit hned jedenáct princů, čtyři ministry a desítky exministrů včetně hospodářské elity země. Právě z popudu korunního prince také Saúdská Arábie vstoupila do brutálního konfliktu v Jemenu a zahájila blokádu Kataru.

Západní politici a dokonce někteří novináři z vlivných liberálních médií, jako třeba Thomas Friedman z New York Times, bohužel přistupují na Muhammadovu hru na reformy, fotí se s ním na mezinárodních fórech i při vzájemných srdečných návštěvách a podporují masivní export zbraní (Saúdská Arábie je dnes druhým největším dovozcem vojenské techniky na světě) do země, jejíž na oko osvícený vladař působí destruktivně jak na domácí, tak zahraniční půdě.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.