Do Saúdské Arábie se vrací zábavní průmysl: První kino se otevře už příští týden

Veřejné promítání filmů se po desetiletích vrací do Saúdské Arábie. Už příští týden se v konzervativním království otevře první kino. Je to součást reformního úsilí korunního prince, který chce uspokojit mladou populaci a oživit ekonomiku.

(frak)

10.04.2018 08:20

James_mattis_with_mohammad_bin_salman_in_washington_2018_foto_wikipedia

Korunní princ a faktický vládce Saúdské Arábie princ Muhammad (vpravo) na setkání s americkým ministrem obrany Jamesem Mattisem. Foto Wikipedia

Dne 18. dubna se obyvatelé Saúdské Arábie dočkají otevření prvního komerčního kina. Po dlouhých desítkách let, kdy bylo promítání filmů na veřejnosti z náboženských důvodů zakázáno, proběhne v hlavním městě Rijádu premiéra světového komerčního hitu Black Panther ze studia Marvel.

Budova kina otevřená ve vznikající luxusní Finanční čtvrti krále Abdulláha je prvním krokem k naplnění dohody uzavřené s čínsko-americkou společnosti AMC Theatres, na jejímž základě by v Saúdské Arábii mělo v příštích pěti letech vzniknout čtyřicet kin v patnácti velkých městech.

V dlouhodobém plánu do roku 2030 se počítá se vznikem padesáti až sto kinosálů ve 25 městech po celé zemi. Promítat se bude pravděpodobně kromě hollywoodského repertoáru i rostoucí domácí produkce, na rozdíl od jiných budov se nepočítá s oddělením podle pohlaví.

Konzervativní kontrarevoluce
Filmy se v Saúdské Arábii veřejně promítaly až do konce 70. let, kdy se výrazně utužily společenské poměry. Po obsazení Velké mešity v Mekce islámskými radikály v roce 1979 a v reakci na revoluci v sousedním Íránu uzavřel tehdejší král Chálid nepsanou dohodu s náboženským establishmentem, na jejímž základě začala být na veřejnosti vynucována pravidla inspirovaná nejpřísnějším výkladem islámu.

Saudi_soldiers__mecca__1979_foto_wikipediaSaúdskoarabští vojáci se chystají vstoupit do Velké mešity obsazené radikály (1979). Foto Wikipedia

Postupně tak například ze stránek novin zmizely fotografie žen, přestaly se pořádat koncerty a hudební vystoupení, tanec byl zcela zakázán. Nábožensky nepřijatelnými se staly rovněž kinosály, které se jeden po druhém uzavřely. Jedinou výjimkou zůstalo širokoúhlé plátno IMAX ve Vědeckém a technologickém centru sultána ibn Abd al-Azíze ve městě Al-Khubar, to však promítalo výhradně dokumentární filmy.

Neznamená to ovšem, že by obyvatelé Saúdské Arábie přestali konzumovat západní filmovou produkci. Uzavření kin přispělo k rapidnímu rozšíření placených satelitních kanálů, populární filmy se šířily na černém trhu a v poslední době prakticky volně na internetu. Saúdští Arabové kromě toho mohli navštěvovat moderní multikina v sousedním Bahrajnu či ve Spojených arabských emirátech.

Pomalé uvolňování striktních poměrů také v minulých letech umožnilo určitý rozvoj saúdskoarabského filmového průmyslu a vznik několika domácích filmů s omezeným rozpočtem. Za průlomovou je možné považovat romantickou komedii z roku 2016 Barakah yoqabil Barakah („Když Barakah potkal Barakah“), která se jako první saúdskoarabský film vůbec objevila na řadě mezinárodních festivalů včetně Berlinale a jako druhý film v historii byla svou domovskou zemí nominována na Cenu Akademie.

Princ-reformátor
Plánované znovuotevření a masivní rozšíření kinosálů se odehrává v kontextu rozsáhlých společenských a ekonomických reforem, k nimž se Saúdská Arábie odhodlala pod vedením korunního prince Muhammada bin Salmána.

Barakahmeetsbarakah_foto_tiff"Když Barakah potkal Barakah" (2016). První saúdskoarabský film
promítaný na Berlinale a dalších světových festivalech. Foto TIFF


Energický dvaatřicátník se stal následníkem trůnu loni v červnu a od té doby je považován za faktického vládce země. Koncentraci moci ve svých rukou utužil na podzim, když nechal s odkazem na podezření z korupce pozatýkat na čtyřicet členů královské rodiny včetně několika ministrů a vysokých představitelů armády.

Muhammad se od svého nástupu do funkce pokouší dát tradicionalistické monarchii punc pokrokovosti. Ve svých veřejných vystoupeních se mimo jiné zavázal „navrátit“ Saúdskou Arábii k umírněnému pojetí islámu, pro účely změny obrazu své země hojně využívá rozhovorů se západními novináři a blízkých vztahů s vlivnými evropskými a americkými politiky.

Zahájené reformní kroky mají především symbolickou váhu. Jednou z prvních změn, které Muhammad ohlásil, bylo zrušení globálně kritizovaného zákazu řízení motorových vozidel ženami. Saúdské Arabky by díky tomu měly mít možnost legálně usednout za volant letos v létě. Princ také pokračuje v omezování pravomocí náboženské policie, významnou součástí propagovaných změn jsou pak uvolnění právě v oblasti zábavy.

„Považujeme kulturu a zábavu za neoddělitelnou součást kvality života. Jsme si vědomi, že současná nabídka v těchto oblastech nereflektuje potřeby našich občanů a obyvatel,“ píše se v Muhammadem zaštítěném dokumentu známém jako Vize 2030, jež popisuje plány na modernizaci království.

Manal_a_-_ar_f_foto_wikipediaAktivistka Manal aš-Šarífová opakovaně zadržená za řízení automobilu. Foto Wikipedia

V prosinci se tak v hlavním městě uskutečnil vůbec první sólový koncert ženské zpěvačky a do Saúdské Arábie začínají být zváni populární zahraniční interpreti, jako je americký rapper Nelly nebo řecký skladatel Yanni. Pro rozvoj kultury a zábavního průmyslu byl dokonce zřízen zvláštní státní úřad.

Dva faktory: mládež a ekonomika
Důraz kladený současnou saúdskoarabskou vládou na zábavní průmysl vychází ze dvou základních motivací. Tou první je mimořádně vysoký podíl mladých lidí na populaci monarchie. V říjnovém rozhovoru pro deník The Guardian Muhammad upozornil, že muži a ženy pod třicet let tvoří celých sedmdesát procent obyvatel Saúdské Arábie – sám mladý princ je tedy paradoxně již ve zmíněné třicetiprocentní menšině.

Tak mladá populace představuje potenciál a zároveň je výzvou nastavenému rigidnímu systému donedávna ovládanému nejstarší generací královské rodiny. Určité uvolnění společenských poměrů a poskytnutí moderních zábavních prostředků je tímto prizmatem možné považovat za naprosté minimum k udržení absolutistického modelu vlády, o jehož rozmělňování podle lidskoprávních organizací v tuto chvíli nemůže být řeč.

Kafd_rij_d_foto_argaamRozestavěná luxusní Finanční čtvrť krále Abdulláha v hlavním městě Rijádu. Foto Argaam

Druhou a neskrývanou motivací jsou peníze. Saúdská Arábie dlouho bohatnoucí z ropných příjmů se nachází v ekonomických obtížích kvůli nestabilním cenám ropy, vyhlídky budoucí prosperity navíc v blízké budoucnosti ohrožuje rodící se obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy a dlouhodobě samozřejmě obnovitelné zdroje energie.

Muhammadova Vize 2030 má na prvním místě zajistit snížení závislosti na ropě prostřednictvím masivních investic do jiných odvětví. Jedním z dosud nevyužívaných zdrojů příjmu může být i zábavní průmysl, který by měl podle vládních odhadů do roku 2030 generovat zisk ve výši pěti set miliard korun a vytvořit na třicet tisíc pracovních míst.

Podpora domácího filmového průmyslu s tím úzce souvisí; Saúdská Arábie by se ráda stala filmovou velmocí v oblasti Blízkého východu po vzoru Nigérie v Africe nebo Indie v jižní Asii.

„Otevření kin bude sloužit jako katalyzátor ekonomického růstu a diverzifikace zdrojů,“ vysvětluje saúdskoarabský ministr informací a kultury Awwad Alawwad. „Rozvinutím širšího kulturního sektoru vytvoříme nová pracovní místa a rozšíříme možnosti našeho zábavního průmyslu.“


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.