Historie nebývá růžová. Na rozdíl od pražské sochy maršála Koněva

Někdy i kbelík naplněný barvou může být příspěvkem k interpretaci našich dějin. Právě to se stalo v pražském Bubenči, na jehož náměstí stojí na vysokém podstavci socha maršála Koněva v nadživotní velikosti.

Kulda_cb

Jan Kuliš

24.05.2018 07:50

Generál Vlasov a jeho armáda

C2d0e9f660d47a333c2b6daf6b0817f7cfa00b19

Původně byl Vlasov úspěšným generálem sovětské armády, který mimo jiné sehrál podstatnou úlohu při obraně Moskvy. Nikoli vlastní vinou padl do zajetí při operaci, jejímž cílem bylo prolomit obklíčení Leningradu.

Při vědomí, že Stalin prohlašuje všechny zajatce za zrádce, a předpokladu, že ho po návratu ze zajetí čeká nejspíše gulag či smrt, přeběhl k Němcům a začal formovat Ruskou osvobozeneckou armádu. Hitler původně jejímu vzniku kladl odpor, svolil až pod tíhou nepříznivého vývoje na frontě v roce 1944.

Historici se dodnes přou, zda Vlasov přešel na stranu Němců čistě z oportunismu, či kvůli poznaným hrůzám stalinismu. Disertační práce, kterou v roce 2016 obhájil Kiril Aleksandrov, historik působící na petrohradském Institutu dějin Ruské akademie věd, dokládá, že většina členů důstojnického sboru sloužícího posléze pod Vlasovem v Ruské osvobozenecké armádě měla osobní zkušenosti s hrůznými praktikami sovětské tajné policie NKVD.

Vlasovci se střetli s Rudou armádou jen jedinkrát, v únoru 1945 na řece Odře. Proti přesile se záhy museli stáhnout. Jejich nejvýznamnější operací tak nakonec byla pomoc Pražskému povstání. Už 8. května se ale museli stáhnout, protože vedení pražských povstalců začalo vlasovce zajímat a předávat Rudé armádě, která je popravovala.

Zvěčněný maršál Koněv hledí na bubenečském náměstí Interbrigády do dálky již od osmdesátých let a má připomínat osvobození Československa od nacismu Rudou armádou v květnu 1945. Jenže jakožto sovětský vojenský velitel je postavou se spletitou minulostí.

Skupina aktivistů během májových výročí polila jeho sochu v Bubenči růžovou barvou. Připomněla přitom letopočty, které jsou spojovány s Ivanem Stěpanovičem Koněvem a ve kterých nesehrál kladnou roli. Protestní akt proti jeho soše to nicméně nebyl první.

Už v roce 2014 se maršál ocitl uprostřed náměstí s nastříkanými kalhotami v růžové barvě. Minulý rok zase někdo na jeho podstavec nasprejoval letopočty 1956, 1961, 1968 a 2017, proti čemuž se ozvalo i ruské ministerstvo. Některé z nich se zde objevily i nyní.

Zatímco socha symbolizuje velitele Koněva v souvislosti s koncem druhé světové války, sprejeři upozorňují na to, že vedl krvavé potlačení maďarské revoluce v roce 1956, o pět let později se podílel na stavbě berlínské zdi a v roce 1968 přijel do tehdejšího Československa s delegací, která začala mapovat terén pro pozdější sovětskou invazi.

Ozývají se hlasy, že by taková socha měla být odstraněna. Ve svém vypjatém komentáři po takovém řešení volá například redaktorka Lidových novin Jana Machalická.

Na jedné straně nelze umenšovat podíl maršála Koněva a jeho vojska na osvobozování Československa, jak to provádí zmíněná novinářka, nelze jej však ani na druhé straně vnímat jako „zachránce Prahy před zničením“ v květnu 1945, přestože právě to uvádí doprovodná informace na památníku z osmdesátých let. A právě k vyjasnění obou těchto skutečností sochu Koněva potřebujeme tam, kde je.

IndexHistorie je napsaná, její interpretace nikoliv. Foto FB Jana Laciny

Předně, vojsko maršála Koněva dorazilo do okupované Prahy až 9. května 1945. V hlavním městě svedlo bitvy se zbylými Němci, těch už tu však nebyl velký počet. Kdo pražskému povstání a odbojářům nejvíce pomohl vyčistit město od nacistů, byli takzvaní vlasovci. V dějinách přitom sehrála armáda generála Vlasova snad ještě komplikovanější roli než maršál Koněv.

V průběhu šestého a sedmého května se vlasovci podíleli na událostech pražského povstání a jako jediní disponovali těžkou technikou, díky níž mohli zamezit některým německým jednotkám v postupu a mnohem horšímu krveprolití. Nejvýstižnějším symbolem jejich podílu na pražském povstání byl jejich tank s nápisem „Ani Stalin, ani Hitler“.

Vlasovci nakonec skončili velmi nešťastně, jejich pokus vzdát se západním armádám skončil bezúspěšně, takže se ocitli právě v rukou armády maršála Koněva. Členové jednotek byli odvlečeni do gulagů, mnozí byli zastřeleni či oběšeni, tak jako 1. srpna 1946 i Vlasov sám.

Opatrného uznání za osvobození Prahy a části Čech se vlasovcům dostává až se zpožděním s příchodem polistopadové éry. O interpretaci našich dějin totiž vypovídá mnohé skutečnost, že zatímco Koněv se dočkal velkého památníku na náměstí, o vlasovcích se několik desetiletí vůbec nemluvilo a dnes mají v Praze pouze pomník na Olšanských hřbitovech u svého masového hrobu.

Jenže o interpretaci našich dějin mnohé vypovídají i aktivisté s růžovou barvou, kteří jsou nazýváni vandaly. Sami se však, alespoň na Twitteru, pojmenovali jako ‚Čeští vlastenci‘. K akci se přihlásili a na sociální síť umístili dopis, který zanechali i na místě.

Píší v něm: „Vážíme si hrdinství bojovníků pražského povstání, Ruské osvobozenecké armády i sovětských vojáků, kteří se postavili nacistům. Odmítáme ale ideologické zneužití tohoto hrdinství komunistickou propagandou. Stejně tak odmítáme nekritické oslavování maršála Koněva, který nese spoluodpovědnost za vraždění nepohodlných osob v roce 1945, brutální potlačení maďarského povstání v roce 1956, stavbu Berlínské zdi v roce 1961 a okupaci Československa v roce 1968.“

Své k jejich intervenci napsal místostarosta Jan Lacina (STAN), který na Praze 6, kam Bubeneč spadá, zodpovídá za oblast kultury a vzdělávání. „Maršál Koněv už je zase růžovej. Za radnici konstatuju, že ho zase vyčistíme a dáme k němu během letošního června tři bronzové desky s českým, ruským a anglickým textem, jak to bylo doopravdy, aby to na něj stále dokola nesprejovali,“ uvedl na svém Facebooku.

Místostarosta si přitom neuvědomuje, že jeho dlouho plánovaný záměr aktivisté svým dílem již naplnili. Chtěli ukázat na Koněvovu temnější minulost symbolickým potřísněním jeho sochy růžovou barvou, zatímco místostarosta by raději použil k dokreslení kontextu konvenční informační desky. Proč přitom investovat do smývání nátěru a instalaci bronzového popisku? Vše stačilo nechat na svém místě a pouze zajistit a přeložit na místě zanechaný výstižný dopis.

Pokud by tak místostarosta učinil, z vojenské sochy ve špatném dobovém kontextu bychom rázem měli mnohem hodnotnější a provokativnější dílo, jehož symbolický význam by značně převyšoval jakoukoliv podobnou sochu. Připomínalo by nám, že dějiny jsou napsány, ale jejich interpretace nikoliv. Vznikl by památník, který je sám o sobě sporem o dějiny.

Škoda, že vydržel jen pár chvil, než městská část maršála od jeho poválečné minulosti znovu očistila. Co by o takto ponechaném Koněvovi v růžovém řekl noční vlk Jaroslav Foldyna, ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis, nově zvolená komunistická místopředsedkyně Kateřina Konečná, historička Muriel Blaive nebo třeba aktivistický umělec David Černý, už se bohužel s největší pravděpodobností nedozvíme.

Nepošpinil se však Koněv především sám?

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Objektivní historie Čtvrtek, 24.Května 2018, 09:10:18

Kdy natřeme na růžovo Winstona Churchilla na Žižkově? Nebo ji aspoň doplníme bronzovou deskou připomínající bengálský hladomor?

I historie vlasovců je, tuším, ještě složitější, než jen že slíbili Hitlerovi pomoc v boji proti Stalinovi, zachránili Prahu, vzdali se západním spojencům, a ti je vydali Stalinovi k likvidaci. Podle vzpomínek Josefa Serinka, zaznamenaných Jenem Tesařem, působili vlasovci jako konfidenti agenti provokatéři gestapa a hledali partyzány a jejich pomocníky tak, že se vydávali za sovětské výsadkáře. Pokud si to z „České cikánské rapsodie‟ správně pamatuji a správně jsem to pochopil, ne všichni rusky mluvící konfidenti gestapa ve skutečnosti byli vlasovci, ale lidově se jim tak všem říkalo, patrně proto že právě vlasovci z nich byli nejznámější.

Takže nejen že nás vlasovci zachránili, a pak je jedni naši spojenci a osvoboditelé zradili a druzí povraždili, ale navíc ještě předtím, než nás vlasovci zachránili, nás taky pomáhali vraždit (samozřejmě asi jak kdo z nich).

V historii je pramálo jednoznačně kladných hrdinů, a nejspíš i jednoznačně záporných padouchů, i když být zlý je snazší než být dobrý, je mnohem víc pokušení a tlaků na to, aby člověk selhal a udělal něco zlého, než na to, aby proti svému přesvědčení spáchal nějaké dobro. (Nebo že by třeba zrovna Winston Churchill byl rozený padouch, který nikdy nechtěl nikoho zachraňovat před žádným zlem, jenom ho těšilo vítězit a zabíjet nepřátele?) Jestli nechceme stavět sochy nikomu, kdo nebyl vždy a za všech okolností jednoznačně kladný hrdina, měli bychom raději sázet stromy. Jestli chceme sochy nejednoznačných postav natírat barvou, měli bychom zvážit, zda si opravdu přejeme natřít všechny sochy zrovna narůžovo, jestli bychom ty barvy neměli aspoň střídat, případně zda náhodou nebude úplně nejlepší po antickém příkladu sochy prostě realisticky kolorovat. A jestli považujeme za nutné opatřovat sochy nejednoznačných postav podrobnými vysvětlivkami, nejen, zač jsme jim postavili sochu, ale také co ošklivého provedli při jiných příležitostech, nezbývá nám než bronzovými stránkami z učebnic dějepisu opatřit kdejaký pomník.

Debatovat pořád jen o Koněvovi je poněkud omezené.

__fotka

Jan Kuliš - Praha

Krátce k Churchillovi Pondělí, 28.Května 2018, 10:28:36

Díky za podnětnou reakci! Jen krátce k tomu Churchillovi... Jeho socha na Žižkově si prošla podobným osudem jako růžový Koněv v Bubenči, jelikož na ní počátkem roku 2016 sochař Nicolas Prokop umístil africkou masku, štít a kopí. Případ obsáhle popisuje publicista a sochař Pavel Karous zde: https://bit.ly/2xnfJ6k. A velmi kritický článek k Churchillovi jsme publikovali i zde v DR celkem nedávno, tak jej zde připomínám: http://denikreferendum.cz/clanek/27268-ve-filmu-o-winstonu-churchillovi-hollywood-opevuje-masoveho-vraha.

Martin Profant - Praha 7

Dodatek k Macháčkovi Pondělí, 28.Května 2018, 15:04:5

Historie vlasovců je hodně rozporná a jejich zásluhy na rezistenci Pražského povstání naopak nesporné. Ale tvrzení, že sovětská armáda dorazilo do města, které již zbývalo povstalcům spolu s vlasovci jen dovyčistit vyžaduje ... řekněme hodně tvořivou intepretaci.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.