Opět identita?

Ivan Štampach

Rozhodnutí umístit nad všechny státní budovy v Bavorsku kříž, spolu s argumentem, že nejde o křesťanský symbol, ale výraz identity, je velmi ošemetné, zvláště v Německu.

V prosazování národní a náboženské identity máme, jak se ukázalo, ještě nějaké rezervy. Politika Dominika Duky končícího ve funkci pražského arcibiskupa římské církve ještě nedosáhla všeho, co by se dalo očekávat.

Vláda sousedního Svobodného státu Bavorsko nařídila vyvěsit u vchodu do každého zemského úřadu kříž. Čekali bychom, že závazné předpisy Spolkové republiky a Evropské unie garantují náboženskou neutralitu.

Není však tomu tak. Zatímco v mnoha oblastech politického a ekonomického života má unie jednotnou politiku, v oblasti konfesního práva, tedy státních předpisů ohledně náboženství, jsou mezi členskými zeměmi značné rozdíly.

Najdeme vše možné od maltské ústavy, která se hned ve druhém článku navazujícím na článek vymezující státní území, deklaruje, že římské vyznání je náboženstvím Malty, že vrchnosti této církve mají povinnost a právo učit, které principy jsou dobré a které špatné, a že vyučování tohoto náboženství na státních školách je povinné. Ve Spojeném království jmenuje biskupy anglikánské církve premiér po projednání v parlamentu. Ve Francii dosud platí některá omezení zavedená za III. republiky, například zestátnění církevního majetku, vyloučení, aby stát financoval náboženské organizace, úplná rozluka státu a církve a omezení veřejného projevování náboženské příslušnosti.

Náboženská neutralita České republiky je sice zakotvena v ústavním pořádku a podrobněji vyhlášena v dalších právních normách, avšak mezinárodními závazky je zajištěna slabě. To, že náš stát porušuje předepsanou neutralitu spíše v symbolické rovině a v podstatných bodech ji zachovává, je snad garantováno hlavně velmi nízkým, podle všeho v Evropě nejnižším, zastoupením náboženství v populaci, a tedy i mezi zákonodárci.

Dominik Duka věnoval celé polistopadové období, nejprve v roli provinciála dominikánů, pak biskupa v Hradci Králové, a nakonec jako pražský arcibiskup (zároveň přizvaný v roli kardinála do nejvyššího celosvětového vedení své církve) budování vztahů mezi státem a touto církví. Kombinoval ústupky (např. ohledně objektů a pozemků v areálu Pražského hradu) s ofenzivou (ohledně provádění zákona o takzvaném vyrovnání mezi státem a církvemi). Jeho předchůdce na pražském stolci kardinál Miloslav Vlk neváhal označit dohody ohledně katedrály a dalších budov za protiústavní.

Typickým přáním vyslovovaným církevními činiteli při různých příležitostech je zrušení soukromého charakteru náboženské příslušnosti a náboženských uskupení. Pokud by se splnilo jejich přání, aby měla veřejný charakter, znamenalo by to, že by se stala součástí státní struktury.

Měla by své místo vedle parlamentu, vlády, ministerstev, armády, policie a tajných služeb. Když může podle zákona být organizační složkou státu výzkumný ústav, který má zkoumat totalitní režimy, mohou tento ráz získat jistě i církve a ostatní náboženské společnosti. Nebo třeba jedna vyvolená církev.

Kříže instalované na státních budovách činí v Bavorsku křesťanství, a především (nebo výlučně) římskou církev (59 % obyvatel) státním náboženstvím. Předseda bavorské vlády Markus Söder se však vyslovil, že kříže nejsou znakem náboženství a že znamenají přihlášení k identitě. Nechme teď stranou zjevný fakt, že to je hloupá, dětinská výmluva. Sotva může někdo popřít, že latinský kříž s případně vyobrazeným ukřižovaným Ježíšovým tělem je symbolem křesťanství.

Jde-li však o znak bavorské či německé identity bez vazby na křesťanství, skýtá nám to bohaté možnosti interpretací. Ještě v jakési, i když paradoxní vazbě na křesťanství byly vojenské agrese pod znamením kříže. Mohlo to být proti muslimským sousedům, ale křížové výpravy byly vysílány z území dnešního Německa i do Čech proti křesťanům, tedy proti křesťanům jiného zaměření. Někdy kruté násilí pod znamením kříže nebo pod znamením kalicha svědčí o významu a síle symbolů, a také o mnohovýznamovosti každého symbolu.

Kříž může znázorňovat křižovatku, rozcestí, kde je třeba se rozhodnout o správném směru, kudy jít dál. S křižovatkami se pojily tradiční rituály. V indických a čínských oblastech vlivu byla oblíbeným symbolem svastika a je různě vykládána. Nacistické hnutí ji přijalo s rameny zalomenými doprava jako symbol árijské rasy. Mluvit v Německu o kříži jako znamení identity a popírat křesťanský význam tohoto symbolu je tedy nanejvýš ošemetné.

Zdůrazňování identity, tedy silné vazby na nějakou ideologii, území nebo komunitu, především etnickou, znamená zdůrazňovat dílčí příslušnosti proti té lidské. Podle identitářů může být totožnost bavorská, německá, nordická, árijská nebo, chceme-li česká, československá nebo slovanská důležitější než lidství. Práva a svobody jsou pak vázány na takovou příslušnost. Ti, kdo se zařazení vymykají, práva nemají.

I náboženství se může chápat jako identita. Svoboda vyznání je tím popřena. Náboženství už není svobodným rozhodnutím pro transcendentní skutečnost, ale daností, o níž pro mne rozhodl někdo jiný. Bylo například rozhodnuto narozením. Náboženství rodičů je pro potomky povinné. Proti osobnímu náboženství pak stojí náboženské autority, které určují, co je a co není správné.

Lze snad doufat, že náboženství jako úřední záležitost, ať přiznané, nebo (jako v Bavorsku) zamaskované, se neprosadí. Naději na přežití má jen v případě, že bude žito ve svobodě. A můžeme nesměle doufat, že se brzy nebo s odstupem roku či dvou dostane na pražský arcibiskupský stolec někdo, kdo bude reprezentovat linii papeže Františka, tedy křesťanství prožívaného jako svobodně zvolený životní program. Že se už konečně zapomene na náboženství vnucované a lámající charaktery.

    Diskuse
    JH
    April 30, 2018 v 16.14
    Názorná ukázka,
    že i v Německu se mohou realizovat nápady vpravdě polské. Čím se ovšem Německo liší, je, že Mnichovský arcibiskup a kardinál (s legračním příjmením Marx) se vyjádřil, že se mu takové státní užití křesťanského symbolu vůbec nelíbí.
    Přesně nevím, kdo s tou teorií identit první přišel, ale moc se mi nezdá.
    To je jako tím správným opakem špatné identitární politiky politika bez identity?

    Jde spíš jen o takové nálepky na ty, kteří jsou proti nám v opozici, ale nic hmatatelného z identitární-neidentitární rétoriky vymáčknout nejde.
    P:S: Jinak souhlasím, že to není moc dobrý nápad.
    Kříž bychom měli mít všichni doma nade dveřmi.
    To by stačilo.
    May 1, 2018 v 8.01
    Vlastní identita, která není zaměřená nepřátelsky vůči jiným identitám a neidentitám ani ji člověk nikomu nevnucuje, určitě nic špatného není. Veřejné prostory by však žádnou identitu vykazovat neměly, zvlášť pokud tato není vlastní všem osobám, které do nich mohou vstoupit. A to samozřejmě nikdy není. Ani v Bavorsku nejsou všichni katolíci.
    Doma můžete mít kříž, pane Morbicere, pokud s tím souhlasí i ostatní členové domácnosti.
    MP
    May 1, 2018 v 11.13
    Aleši Morbicerovi
    Máte pravdu. To, co předvádí Marek Söder je "politika bez identity". Přesněji politika vyprazďování a odcizení identity.

    Nejde o katolickou či křesťanskou dimenzi nějaké bavorské identity -- tu popírá, protože provádí profanaci kříže, na kterou věřící nemůže přistoupit.

    Nejde ani o identitu evropskou, do té náleží rozlišení moci světské a moci duchovní, odlišení sákrálního a profánního (sakrální křesťanská budova je tradičně vně a viditelně označena křížem, profánní, byť by to byl císařský palác nejvýše připouští kříz uvnitř místnosti jako soukromý projev zbožnosti obyvatelů či uživatelů).
    Atd.

    Chápu reakci mnichovského arcibiskupa a myslím, že Sörderovo idiotské gesto musí urážet mnohem víc katolíky než pobuřovat ateisty a jinověrce.

    Samozřejmě, člověku se ani nechce připomínat, že vytvoření neutrální sekularizovaného prostoru byla cesta z nekonečných náboženských válek a mluvit o tom, že tohoto hlediska je Söder náboženský štváč.
    JN
    May 1, 2018 v 13.31
    "Zdůrazňování identity ... znamená zdůrazňovat dílčí příslušnosti proti té lidské. Podle identitářů může být totožnost ... důležitější než lidství."
    Lidství (ve smyslu "globální občanství") je bohužel(!) jen další sociální identitou ("sociálním konstruktem").

    Tak, jako je vznik moderního nacionalismu spojen s průmyslovou epochou, koloniální expanzí a následným šovinismem (přesvědčením o výjimečnosti vlastního národa),

    je i vznik globálního občanství ("lidství") spojen s integrací trhů a - také opět - se šovinismem - "zdůrazňováním dílčí příslušnosti" ke skupině nadřazených globálních občanů, do níž je možno se kvalifikovat vlastním sebezdokonalením, ve skupině konformním názorem na nutnost překonání "reakčních" tradic a násilně prosazovaným universalismem. Jedinci, identifikující se s touto nově vytvořivší se skupinou, se pak cítí (morálně) nadřazeni lidem, kteří jsou zakotveni ve svých "primitivních starých identitách".

    S mírnou nadsázkou by se tedy dalo říct, že požadavek globálního občanství je vlastně "do krajnosti dovedený, agresivní kapitalismus".

    P.S. Dávat křesťanské kříže na státní budovy je samozřejmě nesmysl.
    JP
    May 1, 2018 v 13.33
    Ovšem skutečně nemálo zajímavé je, že proti tomuto Söderově počinu se s rozhořčením postavil nejen kardinál Marx, nýbrž vůbec německé křesťanské církve. Přitom je zcela jasné, že on toto rozhodnutí tím odvoláním se na "kulturní identitu" jenom kašíroval, jemu se nejedná o kulturu, nýbrž o kult. Tedy o veřejnou - a úřední - deklaraci křesťanství jako privilegovaného náboženství.

    Takže by vlastně křesťané z toho měli mít radost; a přesto proti tomu protestují.

    To je vlastně ten nejpozitivnější aspekt na celé té záležitosti; zdá se že Söder s tímto svým ultrakonzervativně-identitárním postojem skutečně narazil, a že i křesťanské církve samotné jsou dnes už někde úplně jinde, nežli on se svým pojetím státu jako pouhé filiálky kostela.
    Ano, křesťanské církve jsou jinde, pane Poláčku. Pokud jde ale o (před kritikou ve jménu lidství chráněný) politický islám, tam je to jiné... Problém islámu je, že je politický z podstaty.
    May 1, 2018 v 17.36
    Křesťanské církve jsou už jinde...
    Možná už náboženství nahrazují vírou.
    Když božství zklamalo (protože Bůh chtěl zůstat svobodný - jako je svobodný i člověk - a odmítl se tedy člověku podrobit) bylo božství nahrazeno lidstvím.

    Problém moderního člověka je, že vězí až po uši v nereflektovaném náboženství, které je navíc ještě svázáno s politickou mocí. Křesťanství to ale spíše prospělo, neboť to pro něj znamenalo oddělení trůnu a oltáře.
    May 2, 2018 v 7.56
    Marek Söder má asi na mysli bavorskou identitu. Náboženství a zejména náboženské symboly se jako součást národní či jiné skupinové identity uplatňují leckde. Je to pojetí identity, ve které Poláci, Irové, Malťané Chorvaté atd jsou katolíci, Srbové a Rusové pravoslavní, bosenští Muslimové jsou muslimové (být bosenský muslim je národnost, která ani jiné označení nemá.)

    "Pravoslavné křesťanské hodnoty jsou základem naší mravnosti a jsou tudíž stěžejním komponentem duše Ruska" pravil Putin.
    Od bavorské vlády je to reakce na migraci a multikulturalismus.
    May 2, 2018 v 16.41
    Některým katolíkům tohoto typu (a Söder k nim možná patří) nevadí ani jiná náboženská identita (žid, muslim). Hlavně aby člověk nějakou měl. Aby věděli, co se od nich dá čekat.
    Samozřejmě že ano, paní Hájková.
    Bylo to myšleno tak, že mnohem důležitější než kříž na obecním baráku je, jestli Ježíš žije v srdcích a domovech lidí.

    Jinak ta vzájemná dohoda členů domácnosti může být někdy dost bizardní, jako třeba v případě naší rodiny - vyrůstal jsem v domě, kde kromě rodičů žili i rodiče tatínkia. Babička byla katolička, děda, otec a maminka ateisté, muži navíc komunisté (ale minimálně u táty to bylo to typické "ať mám od nich klid, schůzi si odsedím, do funkcí se necpu", jeho zajímala práce...
    O Bohu se doma nemluvilo, ale nad oběma dveřma babiččíny kuchyně visely kříže (proto jsem to tak napsal v tom předchozím příspěvku, mi teď dochází) a na vánočním stole vždy byla kromě medu, chleba atd. i modlitební knížka. :-))
    A mě nechali pokřtít v katolickém kostele sv. Jana Křtitele ve Vratimově.

    A když už jsme u těch nevyzpytatelných cest Páně -- Kristovo tělo a krev jsem poprvé přijal začátkem 90. let v kostele sv. Josefa v Hutisku-Solanci. Bylo to na primici, na které jsem byl vlastně náhodou -- nejdříve jsem znal člověka a až později zjistil, že jednou bude kněz.
    Tehdy jsem ještě nevěřil, ale nemohl jsem odolat...

    Takže jsem byl vlastně regulérní katolík ještě dřív, než jsem se stal křesťanem. '.:-))))
    Miluji Boží smysl pro humor...
    May 2, 2018 v 17.22
    A já to mám přesně naopak, pane Morbicere. Můj tatínek vystoupil z církve už za první republiky a stal se skalním komunistou. Já jsem se nějaký čas pokoušela ho v tom následovat. Ale nakonec jsem pochopila, že to byl omyl a že moje cesta vede úplně jinam. Taky jsem nemohla odolat a taky věřím, že Boží cesty jsou nevyzpytatelné.
    Před dvěma a půl rokem jsem se dala pokřtít. Oficiálně však nejsem v žádné církvi, takže jsem vlastně křesťanka bez identity.
    May 2, 2018 v 18.09
    Právě z toho důvodu se málokdy k tomu přijímání dostanu. A musím se tedy obejít bez něj.
    MP
    May 3, 2018 v 11.40
    Jiřímu Kubičkovi
    Národní identity se vytvářely v konkrétních podmínkách. V Irsku se nacionalizoval střet křesťanských význání, v Řecku oddělení islámu a pravoslaví ve správních celcích. V Bosně je to složitější, latinci, muslimové a řekové kombinují náboženské vyznání a větve osmánské správy, nepředstavují ani etnickou, tím spíše ne národnostní identitu. Ta se aktualizovala až mnohem později -- jako srbská a chorvatská, ta třetí zůstala až do oblehání Sarajeva pasivní; a když dnes mluvíte s lidmi v Mostaru, tak pokud už na to přijde řeč, řeknou Vám, že jsou Srbové, Chorvati nebo Bosňáci. Muslimy jako muslimy tam dnes spíše projektuje západ, aby si přeložil nepřehlednou bosenskou situaci (a legitimoval udržování politického patu) -- nic proti, jsme také ze západu, ale je dobré vědět, že i užitečné a funkční klapky na očích jsou klapky na očích.

    S Bavorském je to vůbec zamotané. Národní identitu nemají, ta je německá a konkurenční se v dobách utváření německého národa v Bavorsku nevyskytla. Jihoněmecká identita spojená s katolictvím, to ano, ale to byla programově kulturní identita.

    Upřimně si myslím, že Mark Söder má na mysli jedno jediné: klesající preference CSU. Blbé je, že se naivně upisuje silám, o kterých si nepamatuje, nebo nechce pamatovat, že rády vyžadují lidské oběti.
    JP
    May 3, 2018 v 12.06
    Podle aktuálního výzkumu veřejného mínění podporuje většina bavorské populace Söderův nápad s křížem v úředních místnostech (56 procent proti 38). Největší míra souhlasu (přes 70 procent) je u voličů AfD a CSU.

    Oproti tomu z celkové německé populace s tímto opatřením nesouhlasí téměř celé dvě třetiny.

    Takže zase jednou si Bavoři jdou svou vlastní, velice specifickou cestou. - Mimochodem, pane Profante, Bavoři snad nemají identitu národní (Bavoři nejsou ovšem národ); nicméně mají velice vyhraněnou identitu "kmenovou", čili prostě bavorskou. Zkrátka, bodrý Bavorák má severoněmecké "Prušáky" asi tak vřele rád jako pravověrný Jihomoravan pražské centralisty.

    Co se těch křížů týče: podle všeho to nakonec skončí u spolkového ústavního soudu. A tam bude mít Söder už podstatně horší karty, než ve svém rodném Bavorsku.
    MP
    May 3, 2018 v 13.21
    Josefu Poláčkovi
    Ano, je to jeden z mála způsobů, jak rozšířit záběr na úkor AfD. Samozřejmě, CSU má trochu zvláštní problém, ztrácí svoji suverénní pozici, z pohledu našich stran je pořád neuvěřitelně ve vatě.

    Právě, kmenová identitu. Podle raněstředověkého knížeství, s nářečím, které se nestalo jazykem atd. Identita, která se hodí právě jen k nenávisti, solidárním sítím a adoraci buranství jako bodrosti. (Jak říkáme my, kosmopolitní sluníčkáři, dříve prohnilí intelektuálové: "Chci splachovací záchody, ústřední topení, funkční kanalizaci, Bodrost si v případě potřeby obstarám sám." Karl Kraus po návštěvě Brna) Skončí to u ústavního soudu a ten to nejspíš zařízne. A Söder bude hrdina, který šel odvážně do boje proti zkaženým kosmopolitním etc.
    JN
    May 3, 2018 v 14.27
    Kosmopolitní identita
    se dá stejně dobře využít k vytvoření pocitu nadřazenosti a nenávisti vůči těm "primitivům, vězícím ještě ve starých tradičních identitách".

    Naproti tomu identita sluníčkáře znamenala před migrační krizí(!) pohodového člověka, který všem rozdává dobrou náladu a nikdy se nerozčiluje.
    PK
    May 3, 2018 v 14.31
    No tak když už si pánové Profant a Poláček
    tak hezky notují v hejtování Bavorska a Bavoráků, tak to na tom určitě něco bude :-)
    PK
    May 3, 2018 v 14.36
    Inu, typičtí čecháčci
    Co by dělali, kdyby neměli vnějšího nepřítele, kterého můžou hejtovat. A Bavoři jsou k tomu ideální :-)
    JN
    May 3, 2018 v 15.04
    "Dostal jsem úkol" podpořit Vás
    ve Vaší bavorské hrdosti, pane Kolaříku:-)
    MP
    May 3, 2018 v 15.25
    Pavlovi Kolaříkovi
    Neznám sice v češtině slovo hejtovat, ale pokud máte na mysli, že se vyjadřuji jakkoli nenávistně o Bavorech (bavoráky opravdu rád nemám, ale to platí o většině velkých aut), mylíte se. Kmenová identita není bavorské specifikum a odporná je vždy, obdobně jako její sestry a sestřenice z rodiny tradičních identit (Pro ty, kdo to jako pan Nushart zjevně nevědí, národní identita není tradiční, ale moderní). A dvojnásob odporná je, když se produkuje uměle pro potřeby politické -- lhostejno zda v Čechách, na Moravě, Slovensku či v Bavořích.

    Téměř obdobně odporná jako Moravcovo slovo "čecháčci" -- ale u člověka, který mluví o Bavorácích s velkým "B" to neberu jako urážku, ale jazykovou necitlivost pro některé profese typickou.
    PK
    May 3, 2018 v 15.35
    Martinu Profantovi
    Pokud jde o jazykovou necitlivost: rozlišuju Čechy a čecháčky. Češi, stejně jako Bavoráci (nebo Bavoři, chcete-li) se píší samozřejmě s velkým písmenem.

    Ano, "hejtovat" je anglicismus, který se v češtině ujal pro oblíbenou čecháčkovskou činnost - nenávistné vyjadřování se tu o těch či oněch cizincích, tu o té či oné menšině.
    PK
    May 3, 2018 v 15.42
    Mohli bychom samozřejmě rozebírat
    z historického hlediska, z jakých příčin, z jakých komplexů atd. se to oblíbené čecháčkovské "hejtování" bere.

    Že je ale každopádně odporné, snad nemusím ani dodávat.
    JH
    May 3, 2018 v 16.16
    Rodilí Bavoři mezi mými kolegy,
    se kterými jsem měl možnost o tom před časem diskutovat, mi celkem jednohlasně tvrdili, že se považují v první řadě za Bavory, a až ve druhé řadě za Němce. To mě překvapilo, protože jsem to očekával naopak, jako je to většinou u Američanů (občanů USA).

    Rozhodně tedy deklarují Bavorskou identitu. Nechápu, proč by neměla být národní, ale "kmenová", takže bych jí klidně říkal národní.
    JN
    May 3, 2018 v 16.28
    Panu Profantovi
    Národní identita je samozřejmě moderní, ale řeč byla o tradiční kmenové identitě :-)
    PK
    May 3, 2018 v 17.19
    Zajímavé je, že to není poprvé,
    co se z českého internetu dovídám (obvykle s několikatýdenním zpožděním), že máme v Bavorsku (nebo eventuálně v celém Německu, nebo popř. v celé západní Evropě) nějaký skandál, problém, nebo aspoň "velké téma".

    O křížích na úřadech se dá samozřejmě věcně diskutovat, existují důvody pro i proti - připomeňme, že dávno jsou ve školách a v soudních síních.

    Ale tipnul bych si, že i ten nejzaostalejší příslušník kmene Bavorů má sice samozřejmě kříž doma v kuchyni, ale jestli jsou na úřadech, kam stejně přijde jednou za rok nebo ani to ne (dělá totiž všechno online), ho zajímá mnohem méně než jak mu dojí krávy a kolik letos dostane za litr mléka.
    MP
    May 3, 2018 v 18.00
    Pavlu Kolaříkovi
    On je rozdíl, jestli nějaký výraz z podřečí používá skupinka lidí nebo jestli se ujal v jazyce. To rozhodnutí o křížích samozřejmě skandál je a zjevně nikoli jen pro pár Čechů . V Evropě máme posledních pár let rostoucí problém s postsekulární situací. A je docela jedno, jestli se idiotská rozhodnutí dělají zpod pláštíkem sekurality (šátečkový zákon, burkiny) nebo kulturní identity. Je mi celkem jedno, jestli se člověk, který si z pitomosti hraje s ohněm na sudu s prachem jmenuje Kohoutková a je ředitelka pražské střední školy nebo Marek Söder a je toho u sousedů premiér. Nacionální nótu do toho taháte jen Vy.
    PK
    May 3, 2018 v 18.11
    Martinu Profantovi
    Nemíním se s vámi hádat o rozšíření slova "hejtovat", a budu se tvářit, že vám věřím, že jste ho dnes viděl poprvé v životě. Není to důležité.

    Mnohem důležitější je, že jste to vy, kdo tady nyní čecháčkovsky "hejtuje", a to s plnou parádou.

    Máte-li problém se "skandálem", prosím, mějte si ho, mně je to jedno.

    Ale nechte si ty kecy o to, že já do něčeho tahám nacionální notu. Jediné, co jsem udělal, že jsem konstatoval vaše "hejtování", a posléze ještě zdvořile odpověděl na vaši obligátní reakci.
    PK
    May 3, 2018 v 18.14
    Jinak kmenů je v Bavorsku více
    Kromě Bavorů (nebo též Bajuwarů), kteří žijí na území, které se historicky nazývalo Baiern (s měkkým i), a které částečně zasahuje i do dnešního Rakouska, jsou to ještě Frankové a Švábové - kteří žijí částečně v Bavorsku (Bayern s tvrdým y) a částečně v Baden-Würtembergu.
    PK
    May 3, 2018 v 18.24
    Ještě jenom pro pořádek
    M. Profant:

    "Právě, kmenová identitu. Podle raněstředověkého knížeství, s nářečím, které se nestalo jazykem atd. Identita, která se hodí právě jen k nenávisti, solidárním sítím a adoraci buranství jako bodrosti."

    Aby se vědělo, že víme, a aby se netvářilo, že se neví, o čem je řeč.
    JN
    May 3, 2018 v 19.36
    "V Evropě máme posledních pár let rostoucí problém s postsekulární situací."
    Člověk je ze své podstaty religiózní. Domnívá-li se, že stal racionální bytostí a zbavil se náboženství, vytvoří si prostě jen jiné náboženství, které zatím jako náboženství nevnímá.

    Takovéto nereflektvané sekulární náboženství uctívá pak místo chybného obrazu boha chybný obraz člověka. Je opět propojené s politickou mocí a navíc využívané i zvenčí k vytváření společenských sporů a k destabilizaci příslušných zemí.

    No, a pak jsou tu ještě ti zapálení antikapilisté, kteří touží zničit to, co je, aby mohlo být co není. Jejich mentalita je podobná s mentalitou džihádistů nebo ruských revolučních nihilistů, kteří připravili půdu pro totalitní bolševismus.
    MP
    May 3, 2018 v 20.08
    Aby se vědělo
    Ano, myšlenka německých kmenů se objevila v devatenáctém století. Vznikla ve složitém vývoji vytváření sjednoceného Německa (přesněji v konkurenci několika projektu tohoto sjednocení). S odkazem k raněstředověkým germánským kmenům a jejich knížectvím. Bavoři nebyli původně zrovna ti, o které šlo, protože existovalo bavorské království se solidní historií a měli k dispozici zemskou variantu, kultivovanější a atraktivnější než byla ta kmenová. Teprve v poslední třetině 19. století, když ten kmenový princip převládl jako jakási kolektivně mentální charakteristika, kterou je potřeba rozrušit ve prospěch jednoho němectví (či proti němu zachovat, ale více to první), se kmenová varianta prosadil jako jeden z konkurenčních principů kolektivní identity i v Bavorsku.
    A na popisu této formy identity trvám. Jen ji nepžřipisuji výsadně či charakteristicky právě Bavorům. Jak ostatně plyne z té části, kterou jste nezkopíroval. On prostě ani Karl Kraus, ani Brno jaksi nejdou subsumovat pod Bavorsko.

    Jsem prostě národnostnín rovnostář a nacionalisti všechh zemí mne s...ou stejně.
    MP
    May 3, 2018 v 20.23
    Jiřímu Nushartovi
    S vědomím zbytečnosti.
    Postsekulární situace je stav plně sekularizované společnosti, tedy s výjimkou Malty a Polska každé v evropské únii. Právě proto, že je plně sekularizovaná, nechápe se v ni prosazování veřejného nábožensky neutrálního prostoru jako striktní úkol a respektují se v ní případné osobní potřeby při praktikování toho či onoho náboženství tehdy, pokud nepoškozují někoho jiného. Klasický přiklad představuje úprava britských dopravních předpisů, která umožnila Sikhům jezdit na motocyklu s turbanem místo přilby. U nás například umožnění rituální porážky.

    Ani sekulární, ani postsekulární není totéž, co ateistický. USA a Bavorsko jsou zcela sekulární státy (jinak by nebylo to Söderovo gesto skandál), více než Česká republika -- a v obou je jen minorita lidí bez vyznání (a ateistů ovšem ještě méně).

    JN
    May 3, 2018 v 21.23
    Sikh bez přilby
    může jiného účastníka silničního provozu poškodit tím, že při dopravní nehodě zemře, zatímco s přilbou by nezemřel.

    V tom druhém případě, který uvádíte, je to ještě jasnější: Osobní potřeba při praktikování jeho soukromého náboženství byla sice v tom neutrálním veřejném prostoru respektována, ale Roman Janoušek tím, že svým Porsche rituálně srazil tu Vietnamku, ji evidentně také způsobil újmu na zdraví.
    JP
    May 4, 2018 v 9.43
    V Bavorsku jdou hodiny jinak
    Pan Hajek: ještě jednou, Bavoři nejsou národ; proto také stěží mohou mít nějakou národní identitu.

    Tu svou identitu zakládají především na jakémsi pocitu vlastní výlučnosti; zkrátka, roduvěrný Bavorák se cítí být něčím "lepším" nežli celý zbytek světa, a především nežli všichni Severoněmci, tedy oni zmínění "Prušáci".

    Je opravdu velice obtížné pochopit, v čem tento jejich pocit vlastní výlučnosti vlastně vězí; Bavorsko bylo tradičně agrární stát, s odpovídající mentalitou, hlavní město Mnichov mělo dlouho provinční charakter; teprve spolu s průmyslovou revolucí od poloviny 19. století začalo expolozivně narůstat s příchodem zchudlého venkovského obyvatelstva do metropole, která přece jenom skýtala alespoň určitou naději na práci.

    Ze všeho nejspíše ten pocit bavorské "výlučnosti" je jakousi vzdorovitou reakcí na to, že - z výše uvedených důvodů - Severoněmci na Bavory vždy hleděli svrchu, jako na nerozvinutou a zaostalou část Německa.

    Přitom, Bavoři jsou na to své zpátečnictví dokonce hrdí, oni sami s hrdostí říkají, že "in Bayern gehen die Uhren anders", tedy že v Bavorsku "hodiny jdou jinak", což ovšem v praxi znamená pravidelně, že jdou pozadu. Tedy ty hodiny mentální. Což se dokonale ukazuje právě v současné kauze s kříži v úředních místnostech.

    Takže jestliže Berlín (jakožto představitel moderního Německa) už dávno zastává linii rovnocennosti a rovnoprávnosti různých náboženských vyznání, je to oproti tomu Bavorsko a právě jenom Bavorsko, které přichází s tím, že právě křesťanský kříž má být něčím něčím exkluzivním, oproti všem náboženským vyznáním a symbolům jiným.

    JH
    May 4, 2018 v 10.00
    Pane Poláčku,
    já jsem pochopil už napoprvé, že si to myslíte - že Bavoři nejsou národ, ale nevysvětlil jste proč. Prosím uveďte nějaké podle vás charakteristické rysy národa, které Bavoři nemají.

    Při vhodné příležitosti se nějakého Bavora zeptám, jestli se cítí být lepším než Prušáci. To bude určitě prdel.

    Ta věc s kříži je samozřejmě pitomý nápad, ale upřímně řečeno je to celkem neškodné. Až půjdu někam na úřad, schválně se zeptám, jestli se musím pokřižovat.
    JN
    May 4, 2018 v 12.13
    Sekulární náboženství není ateististické náboženství.
    článek 2, odst. 1 Listiny základních práv a svobod :

    "Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání."

    -----------------------------

    To, zda se stát váže na (klasické) náboženské vyznání dokážeme snadno rozpoznat, ale třeba muslimové to tak snadno vidět nedokáží, protože jim prostě často přijde nanejvýš
    p ř i r o z e n é mít uspořádání státu v souladu s nějakou interpretací islámu. Stejně tak ale i my zase nedokážeme rozpoznat, zda se stát neváže na na nějakou ideologii, protože ji vnímáme jako přirozené uspořádání věcí (tak, "jak by to mělo být") a nikoliv jako ideologii, i když ideologií ve skutečnosti je.

    Je-li tedy stát vázán na tuto (oficiálně nereflektovanou) ideologii a přitom sám sebe prohlašuje za stát sekulární, dá se takováto ideologie (která ale není jako ideologie samotným státem reflektovaná) nazývat "sekulárním náboženstvím".
    PK
    May 4, 2018 v 12.56
    Martinu Profantovi
    Národnostní rovnostář si klidně buďte, ať už tím máte na mysli cokoliv. To vám však nedává právo vyslovovat pomluvy o "nenávisti" nebo "adoraci buranství jako bodrosti", pro které nemáte žádné reálné opodstatnění a které vůbec neodpovídají skutečnosti. Že tím máte na mysli ještě i někoho jiného než Bavory, to nijak nevylepšuje.

    Jinak ten anglicismus "hejtovat" budete znát možná spíše jako germanismus "hecovat", nebo jako staré dobré české "štvát".

    Páně Poláčkovy stereotypní klišé o tom, kdo koho "nemá rád", a kdo na koho "hledí svrchu" už vůbec nekomentuju, protože to nemá smysl.
    PK
    May 4, 2018 v 13.42
    Nejde o vymezování se, ale o péči o tradice
    Nevidím nic špatného na tom, že lidé pečují o dodržování svých tradic, tak jak jim byly po generace předávány. Tyto tradice jsou v každém regionu, pro každý národ, a chcete-li pro každý kmen trochu odlišné, takže už tím je jejich zachovávání jistým druhem "odlišování se", a "důrazem na identitu".

    To však není nijak namířeno proti jiným, okolním kmenům, národům, regionům, zemím. Je to když tak zdrojem oprávněné hrdosti na vklad do různorodé světové kultury.

    To si myslím uvědomí každý, kdo v Německu žije, a stane se svědkem bouřlivých masopustních karnevalů na severu Německa, nebo náboženských slavností v Bavorsku, kdy se na svátek Božího těla kvůli mši a pochodu s eucharistíí uzavře centrum Mnichova a odkloní doprava, a po hlavním bulváru pochodují řeholní řády, spolky, cechy, studentské spolky (ano, "buršáci"), hasiči, všichni v příslušných krojích a uniformách. Nebo na podzim když se konají "Jízdy sv. Leonarda", kdy si hospodáři nechávají v průvodu s alegorickými vozy od kněze žehnat koně, dobytek a všechno domácí zvířectvo, a opět je to také příležitost se obléci do místního kroje.

    Opravdu je lepší ta česká vykořeněnost a opuštění všech tradic, snad jenom s výjimkou kontroverzní pomlázky? Není tady spíše důvod Bavorům (a nejen jim) závidět?
    MP
    May 4, 2018 v 13.45
    Pavlu Kolaříkovi
    Za "štvát" děkuji. A je mi líto, v Bavorsku ten fenomén, na který poukazoval Josef Poláček, najdete v míře obdobné ostatním regionům střední Evropy. Rozdíl je jen v jednom, v Maďarsku a Polsku mu otevřely vladní strany a jim přisluhující "kulturní pracovníci" cestu do samotné sebranky společnosti (cizozemsky elity), na Slovensku a v českých zemích to zatím jen zkoušejí, nicméně už se to dost daří, v německých zemích nebyl doposud salofähig, jak díky kulturní společnosti, tak v neposlední řadě díky církvím.

    JH
    May 4, 2018 v 14.40
    Sekularita v Bavorských školách
    Náhodou mám ukázku Bavorské sekularity zrovna v ruce. Jde o test 2. třídy z předmětu "Ethik", tedy teoreticky "sekulární alternativy" předmětu "Religion". Můj překlad, mírně kráceno.

    1. Doplňte větu: Velikonoce jsou nejdůležitější a nejstarší svátek ...(čí?)

    2. Proč se Velikonoce slaví?
    a) narození Ježíše
    b) zmrtvýchvstání Ježíše
    c) Ježíšova svatba (he he)

    3. Seřaďte pašijové dny jak jdou za sebou (názvy napsány)
    4. Co se slaví na Bílou sobotu?
    5. V který den byl Ježíš ukřižován?
    6. Co se slaví na Velikonoční neděli?
    7. Pojmenujte Velikonoční zvyky (4 obrázky)
    8. Napište ještě jiný zvyk
    9. Který zvyk je symbolem nového života?
    10. Který zvyk je znamením radosti?
    PK
    May 4, 2018 v 17.31
    Martinu Profantovi
    No, takže tady máme tvrzení proti tvrzení. Přičemž důkazní tíha je samozřejmě na tom, kdo pomlouvá, ne na tom, kdo se proti pomluvám ohrazuje.
    JN
    May 4, 2018 v 17.52
    Dobré a škodlivé náboženství
    Domnívám se, že právě v té výše mnou zmíněné reflexi - reflexi vlastní pozice (vůči tomu, v co věřím) a reflexi samotného toho, v co věřím (tedy - že to nepovažuji za zjevnou a všem zřejmou nezpochybnitelnou skutečnost, ale za osobní - subjektivně podmíněnou - víru, kterou má nakonec i každý katolík trochu jinou, a já zde nejsem proto, abych je soudil) - se právě ukrývá rozdíl mezi škodlivým a prospěšným náboženstvím.

    Jestliže tedy nějaké své pevné přesvědčení (o tom, "jak by to být mělo, ale není") považuji za "zjevnou a všem (lidem mého kmene - nebo lidem mého kmene globálních občanů) zřejmou pravdu, kterou ale někteří nechtějí ze své zlé vůle uznat, a proto je třeba s takovými lidmi zatočit", pak se nejspíše bude jednat o škodlivou ideologii či o škodlivé náboženství.

    -------------------------

    Jestliže tedy bavorské školy nenutí své žáky, aby se stali (pokud již nejsou) vyznavači určitého náboženství či určité ideologie (základním předpokladem k tomu "nenucení" je, že se té ideologii charakter ideologie přizná), ale jen o tom náboženství či ideologii v etické výchově učí (poskytují informace), pak si myslím, že je vše v pořádku a žádný rozpor s deklarovaným sekulárním charakterem státu bych neviděl.
    jak jsem byl poučen svou ženou, že ve vyšších třídách se v Etice učí i o muslimských a židovských svátcích. Nevím jak hinduismus a buddhismus :(
    JP
    May 4, 2018 v 21.35
    Nejnovější zpráva: mnichovský primátor (SPD) odmítl převzít Söderovo nařízení o vyvěšení křížů pro mnichovské úřední budovy.

    Jinak řečeno: kříže se budou vyvěšovat v Bavorsku, ale nikoli v Mnichově.

    Pan Hajek: "národ" jsou Němci, ale nikoli Bavoři.
    May 4, 2018 v 22.09
    Separatismus?
    JP
    May 5, 2018 v 10.28
    No ano, to je to co jsem říkal, že Bavoři se cítí být něčím "lepším", nežli celý zbytek Německa.

    A ten podíl těch, kteří by se raději separovali ve své exkluzivní klerikálně-bavorské identitě by bylo ještě daleko více, kdyby se ten průzkum ptal jenom a pouze právě těch "pravých" Bavorů. V současné době je totiž v důsledku migračních proudů (jak ze zahraničí tak vnitrozemských) v Bavorsku už dost značný podíl původně nebavorského obyvatelstva.

    Z toho také vyplývá ten zajímavý rozpor který jsem uvedl: že totiž kříže budou viset v Bavorsku, ale ne v Mnichově.

    Je to totiž - přirozeně - právě Mnichov, kde je ten podíl (nebavorských) imigrantů největší; navíc je Mnichov univerzitní město, tedy s přítomností velkého počtu studentů i z jiných částí Německa. To všechno vede k tomu, že životní a světonázorová atmosféra a mentalita ve velkoměstě Mnichov je do značné míry odlišná od toho, jaká je na - stále ještě agrárně-konzervativním - venkově.

    Důsledkem toho pak je, že zatímco v Bavorsku už přes půl století s nadpoloviční většinou vládne klerikální CSU, pak v Mnichově je tomu přesně naopak, v posledních třiceti letech zde jednou jedinkrát byl primátorem reprezentant CSU, jinak je mnichovská radnice pevně v rukou sociální demokracie.
    VP
    Opravdu sekulární stát neobsahuje v sobě ateismus? Nepodporuje jej? Jestliže ve společnosti (ve škole a pod.) nemohu mít kříž na stěně, nemohu nosit křížek, muslimka nebýt zahalena,..., svobodně se tam může cítit jenom ateista.
    Nemělo by se naopak učit vzájemné úctě a přijetí druhých?
    JN
    May 5, 2018 v 11.07
    Sekulární stát je založen na demokracii,
    neváže se na žádné náboženské vyznání ani na žádnou ideologii.

    Při současné kritice převážně katolického křesťanství se právě zapomíná na ty ("nenápadně půvabné") ideologie, které jsou se sekulárním charakterem státu rovněž v příkrém rozporu.
    Tedy i na ateistickou ideologii (potažmo i na multikulturní ideologii jako systém - nikoliv jako multikulturní praxi, ta je z mého hlediska naopak dobrá a vítaná).
    May 5, 2018 v 11.22
    Sekulární stát
    Každý má na sekulární stát jiné nároky. Někteří lidé se domnívají, že by se stát měl zaměřit na to, jak zajistit, aby člověk nebyl obtěžován druhými lidmi. Jiní se domnívají, že by stát měl člověka naopak přinutit druhé lidi přijímat.
    MP
    May 5, 2018 v 11.48
    Václavu Pospíšilovi
    Sekulární stát v sobě opravdu z principu neobsahuje preferenci ateismu. Je to dáno už jeho genealogií, nevymysleli ho ateisté, ale náboženští disidenti, ti ho také v první a historický nejdůležitější realizaci vytvořili.

    Francouzská laicité, která se důsledně pokusila oprostit oficiální prostor (škola, úřad) od jakýchkoli náboženských symbolů, je jednou z forem sekulatity. Neočišťovala pro ateisty, ale proti střetu vyznání o tento prostor. Například v meziválečném Československu, jinak Francií dost inspirovaném, se tento koncept v podobném rozsahu neprosadil.

    Laicité se týkala prostoru, nikoliv osob. Křížek na krku se zakazoval (celkem důsledně, ale neoficiálně) na školách v reálně socialistickém Československu a asi ledaskde jinde v bolševickém imperiu, ve Francii nikoliv. Nezakazuje se tam dodneška, jen ty šátky (podle formálního zdůvodnění, protože jsou na rozdíl od křízku ostentativní). Ten zákaz porušuje princip náboženské neutrality mnohem víc, než Söderův kruciální nápad.

    A jak můžeme vidět, mnichovský arcibiskup se cití lépe v sekulárním Bavorsku, které nepřikazuje zavěsit kříže na úřady, než v Bavorsku, kterému se to přikazuje.
    JN
    May 5, 2018 v 13.04
    Strategie (k.) m. (a sekularismus z jeho perspektivy)
    Má zde někdo něco proti přátelství? Lze vůbec něco namítat proti přátelství? Absolutně ne!

    Dobrá, založme tedy stát na "přátelismu" a ... (bude to katastrofa!)
    PM
    May 5, 2018 v 15.11
    Bavorští jsou studnicí chutného poznání a demokraticismu
    https://youtu.be/-pJA5mbtkUo
    Bohužel jen pro poloslengové němčiny znalé.
    MP
    May 5, 2018 v 16.31
    Evě Hájkové
    Sekulární stát může jen to první, zajistit, abyste byla chráněna před obtěžováním pro svoji víru či nevíru. A ani to nedokáže nijak korm moc dobře, protože nedokonalé jsou nálezky lidské (ale nemá se mu ta nedokonalost odpouštět). Abyste druhé v jejich jinakosti přijímala jako bližní a spoluobčany, to už nejde jen tak zavést zákonem a zajistit institučně, to je jeden z nejtěžších úkolů vzdělání, kultury, slušných náboženství a obezřetné politiky.
    JP
    May 6, 2018 v 9.36
    V každém případě Vám, pane Petrasku, musím vyslovit hluboké uznání za to, že zřejmě dokážete rozumět jazykové odnoži bavorské. Já sám s tím mám ještě i po třiceti letech krajní potíže.

    Nicméně je nutno konstatovat, že Gerhard Polt sám je dozajista demokratického smýšlení - ale že v dané skeči naopak velice trefně parodoval p ř e d s t í r a n ý demokratismus zemitého Bavora, a demaskoval jeho pravé smýšlení.

    PM
    May 6, 2018 v 10.05
    Krajní potíže s odnožemi jazyků obyvatelů poalpských území
    jsou odvěkým problémkem pacifistů.
    Nacionalisté ap. chápou izolacionismus spíše jakou čelenč - instrument manipulace...jsem si všiml.
    Pro mnichovskou většinu - linke Bildungsbürgertum - je pacifista Polt Hausheilige ..pokud se nemýlím.
    PK
    May 6, 2018 v 10.21
    Pan Poláček se nedávno přiznal,
    že do Německa přijel jenom kvůli blahobytu. Nic mu neříká občanská společnost, a dlouhodobě se o ní vyjadřuje jenom pohrdavě a s urážkami. Všichni obyvatelé Německa, nejen Bavorska, podle něj vedou nicotný, bezvýznamný život, bez jakéhokoliv smyslu a cíle.

    V tomto světle je tedy třeba vidět i jeho pomluvy a urážky "zemitých Bavorů", jejichž země je mu ovšem kvůli tomu blahobytu dobrá.
    PK
    May 6, 2018 v 10.36
    Zemitý Bavor,
    pro kterého má pan Poláček jenom pomluvy a urážky, především má v krvi občanskou společnost. Je členem nejenom CSU, ale i dobrovolných hasičů, farní rady, výboru pro postavení májky a pro organizování Leonardovy jízdy. Pravidelně organizuje bleší trhy, a u svého pole s jahodami a květinami postaví skromnou kasičku a cedulku, kolik stojí jahody a kolik květiny, pro ty, kdo se zastaví a sami si natrhají.
    May 6, 2018 v 11.16
    Zemitý člověk je prý člověk pokorný, jak jsem se právě dočetla. (humilitas=pokora je odvozeno od humus=země)
    http://www.vira.cz/Texty/Clanky/Umet-se-na-sebe-divat-s-nadhledem.html
    LV
    May 6, 2018 v 21.26
    Poznámka
    Před časem vyšel článek o tom, jak někdo systematicky útočí na kříže na horách.
    https://www.theguardian.com/world/2016/sep/01/alpine-crosses-under-threat-as-bavarian-police-hunt-summit-axeman
    Takže jestli to není reakce.
    LV
    May 6, 2018 v 21.47
    Faktická poznámka
    Angličan je nepřátelem Francouze, z jediného důvodu, že je Francouzem. Skot je nepřítelem Brita, z jediného důvodu, že je Skotem. Němec nemá rád Francouze, Španěl nemá rád jedny ani druhé..
    Erasmus Rotterdamský 1517


    Jsem si vědoma, že je nyní modní tvrdit, že národy jsou novodobý vynález vis .Gellner nebo Anderson.
    Nicméně si dovoluji upozornit, že je tu také druhá škola, která tvrdí, že tomu tak není.

    Kdo má pravdu nevím a řešit to nebudu, právě tak jako nebudu řešit spor, jestli Pán Ježíš vlastnil sandály.

    Nicméně si dovoluji upozornit, že tato otázka není jednoznačně vyřešená, jak tady někteří tvrdí.
    PM
    May 7, 2018 v 9.18
    Móda překonávání atavistických pudů
    je módou a jako každá móda pouze dočasně bez následků stravitelná.
    Živelná nevraživost lidských seskupení daná přirozeným soupeřením o dominantní/mocenské pozice je - jak Erasmus zaznamenává - atavismus v pravém slovasmyslu.
    Touha po vymanění - příkladně pokus o sublimaci nevraživosti na základě pluralitního smýšlení v demokratickém režimu - jen potvrzuje váš závěr ...........Nicméně si dovoluji upozornit, že tato otázka není jednoznačně vyřešená, jak tady někteří tvrdí.
    .......
    + Další komentáře