Přemýšlejme, co nahradí tuto civilizaci a jak se na to začít připravovat
Mikuláš ČerníkRozhovor s Rupertem Readem, britským akademikem a politikem anglické Strany zelených, jenž působí jako ředitel think tanku Green House a přednáší na University of East Anglia, kde se zabývá filosofií vědy, jazyka a environmentálními teoriemi.
Neobáváte se, že jako filosof můžete být odtržený od reálného života? Děláte jako akademik něco pro to, abyste nehovořil pouze k akademické obci?
Často mluvím mimo akademické prostředí s aktivisty a veřejností. Jsem osobně zapojený v politice, konkrétně ve straně Zelených, a angažoval jsem se i v nenásilných přímých akcích. Vedu think tank, který se snaží zapojit do vytváření politik aktivněji a příměji, než to dělá většina akademiků. A v neposlední řadě mám také vlastní zahrádku, kde pěstuji podstatnou část jídla pro vlastní spotřebu a snažím se udržovat si propojení s opravdovým životem. A netrávit veškerý čas zavřený uvnitř.
Nedávno vzbudilo pozornost hnutí Momentum britských labouristů a Jeremyho Corbyna. Vidíte nějakou naději pro budoucnost v tom, že se náhle více mladých lidí začalo zajímat o politiku?
Ano, myslím, že to znamená naději. Naděje je i v tom, jak rychle tyto vlny a nárůsty přicházejí, v případě Corbyna, v Americe u Bernieho Sanderse. Podobné příklady nalezneme v Evropě i jinde. Je to nadějné, protože to znamená velikou možnost rapidní změny. A rapidní změna je to, co potřebujeme.
K tomu, co nabízí Jeremy Corbyn, jsem trochu skeptický. Corbyn má několik velmi dobrých stránek. Myslí to dobře, předtím, než se stal slavný, jsme se setkávali na demonstracích za smysluplné věci, například za jaderné odzbrojení nebo proti invazi do Iráku. Také některé jeho politiky jsou velmi dobré, například návrhy environmentálních opatření. On osobně je proti jaderné energetice, což je zajímavé a povzbuzující.
Je tu ale zásadní problém. Corbyn je stále součástí té staré levice, která je od základu odhodlaná prosazovat nekonečný ekonomický růst, nekonečný růst průmyslu, nekonečné budování nové infrastruktury či infrastruktury bydlení. Co ale vůbec nebere v potaz, je ekologická krize. Jeho jinak dobré návrhy v oblasti životního prostředí bohužel zastiňuje masivní tlak na rychlý a nikdy nekončící ekonomický růst v jeho programu.
A to je dobře, rapidní změna je to, co potřebujeme."
Podle zákona zachování energie žádná energie, kterou máme, nemůže jen tak zmizet, může jen změnit svou podobu. Každá energie, kterou jakkoliv využíváme, se nakonec promění na teplo. Na zdrojích energie, jaké využíváme, záleží, protože některé jen přeměňují sluneční energii, která na Zemi dopadá tak jako tak, některé uvolňují energii z chemických vazeb nebo atomových jader, kde mohla zůstat neškodně uložená, a některé ještě navíc posilují skleníkový efekt, který omezuje vyzařování tepla pryč ze Země. Tak jako tak ale jakoukoliv spotřebou energie z jakéhokoliv zdroje ohříváme planetu. Naše civilizace tím pádem nemůže neohřívat Zemi, pokud neomezí svou spotřebu energie anebo významnou část této spotřeby nepřesune mimo Zemi.