Deník Referendum Svět

Neobáváte se, že jako filosof můžete být odtržený od reálného života? Děláte jako akademik něco pro to, abyste nehovořil pouze k akademické obci?
Často mluvím mimo akademické prostředí s aktivisty a veřejností. Jsem osobně zapojený v politice, konkrétně ve straně Zelených, a angažoval jsem se i v nenásilných přímých akcích. Vedu think tank, který se snaží zapojit do vytváření politik aktivněji a příměji, než to dělá většina akademiků. A v neposlední řadě mám také vlastní zahrádku, kde pěstuji podstatnou část jídla pro vlastní spotřebu a snažím se udržovat si propojení s opravdovým životem. A netrávit veškerý čas zavřený uvnitř.

Nedávno vzbudilo pozornost hnutí Momentum britských labouristů a Jeremyho Corbyna. Vidíte nějakou naději pro budoucnost v tom, že se náhle více mladých lidí začalo zajímat o politiku?
Ano, myslím, že to znamená naději. Naděje je i v tom, jak rychle tyto vlny a nárůsty přicházejí, v případě Corbyna, v Americe u Bernieho Sanderse. Podobné příklady nalezneme v Evropě i jinde. Je to nadějné, protože to znamená velikou možnost rapidní změny. A rapidní změna je to, co potřebujeme.

K tomu, co nabízí Jeremy Corbyn, jsem trochu skeptický. Corbyn má několik velmi dobrých stránek. Myslí to dobře, předtím, než se stal slavný, jsme se setkávali na demonstracích za smysluplné věci, například za jaderné odzbrojení nebo proti invazi do Iráku. Také některé jeho politiky jsou velmi dobré, například návrhy environmentálních opatření. On osobně je proti jaderné energetice, což je zajímavé a povzbuzující.

Je tu ale zásadní problém. Corbyn je stále součástí té staré levice, která je od základu odhodlaná prosazovat nekonečný ekonomický růst, nekonečný růst průmyslu, nekonečné budování nové infrastruktury či infrastruktury bydlení. Co ale vůbec nebere v potaz, je ekologická krize. Jeho jinak dobré návrhy v oblasti životního prostředí bohužel zastiňuje masivní tlak na rychlý a nikdy nekončící ekonomický růst v jeho programu.

Snažím se udržovat si propojení s opravdovým životem a netrávit veškerý čas zavřený uvnitř. Repro YouTube

Vedle labouristů a zelených nabízí v politice rapidní změnu také proud, který stojí za brexitem a který nyní nabývá na síle u nás ve středovýchodní Evropě s nástupem autoritářských režimů. Například Slavoj Žižek jednou vyjádřil pochopení pro příznivce brexitu. Je nutné brexit a jiné proudy konzervativní kontrarevoluce zavrhnout?
Mnoho lidí, kteří hlasovali pro odchod Británie z EU, hlasovalo proti politikám korporátní neoliberální globalizace, které v posledních generacích dominují světu. Příliš nepochopili, že jejich volba je hodně neefektivní způsob, jak vyjádřit nesouhlas. Ale vyjádřili ho a za to jim patří uznání. Zdá se mi, že principiálně by bylo možné mít zelený brexit. Napsal jsem o tom zprávu – o tom, že bychom mohli věnovat více úsilí lokalizované budoucnosti Británie, méně závislé na obchodu s Evropskou unií a kýmkoli jiným ve světě. Bohužel to se velmi pravděpodobně nestane, protože politice v naší společnosti dominují ideologie neustálého růstu, produktivismu, konzumerismu či globalismu.

Potřebujeme být těmi, kdo stojí na straně ochrany životního prostředí, pracovních míst, standardů pracovních podmínek. Na straně silnější lokalizace, která snižuje moc mezinárodních elit včetně finančních. A pouze pokud budeme dělat tohle, pak se dostaneme do pozice, kdy budeme moci získat zpátky hlasy toho typu voličů, kteří hlasovali pro brexit, Trumpa nebo autoritáře zde ve střední Evropě.

Profesorka Librová, jeden z významných hlasů environmentálního hnutí v České republice, říká, že dnes jako aktivisté můžeme poskytovat paliativní péči pro umírajícího pacienta – Zemi, která nakonec stejně podlehne. Je podle vás taková paliativní péče důležitá? Co je pro vás příkladem takové péče?
Myslím si, že bychom měli věnovat více úsilí do připravování půdy pro civilizace, které přijdou po této. Věřím, že je to velmi důležitá věc, na kterou bychom se měli připravovat již nyní. Je to něco pozitivního, na čem můžeme pracovat.

Můžeme se pokusit zachovávat znalosti a dovednosti, které mohou být v budoucnu užitečné, až civilizace začne kolabovat. Dovednosti budování komunity, dovednosti permakultury, zachovávání semen, zachovávání znalosti řemesel, naučit se žít soběstačně z toho, co nám dává Země. Někdo z nás se možná vrátí k půdě a bude pěstovat potraviny, ať už ve městech, nebo na venkově.

Nemůžeme předpokládat, že je buď všechno, nebo nic. Nemůžeme předpokládat, že si s touto civilizací vytvoříme ráj na zemi, nebo lidé úplně přestanou existovat. To, co se pravděpodobně stane, je někde na půli cesty mezi těmito extrémy. A to znamená, že je tu veliký prostor a veliká potřeba přemýšlet nad tím, co nahradí tuto civilizaci a jak se na to můžeme začít připravovat.

Zažíváme boom solárních technologií a jednou z jeho hlavních představitelů je Elon Musk. Vidíte jeho nebo jeho společnost jako součást žádoucí změny, nebo spíše naopak?
Myslím, že je veliký omyl brát jej jako hrdinu. Je to především byznysmen, který hledá způsoby, jak vydělat hodně peněz. Na to bychom neměli zapomínat. Ani na to, že některé způsoby, kterými vydělává peníze, jsou potenciálně velice nebezpečné. Například fetiš elektrických aut je poměrně diskutabilní.

Když se podívám dnes ráno v Brně z okna, všude jsou auta a prakticky všechna využívají technologii spalovacího motoru. Když pouze nahradíme tuto technologii elektrickou a solární, stále tu budeme mít auta ucpávající ulice, srážející a zabíjející lidi.

Elon Musk ale plánuje ještě další znepokojivé věci, například vesmírný turismus. Pokud bychom měli dostatek energie ze slunečního záření k tomu, abychom se vystřelili do vesmíru, bylo by daleko lepší pomocí této energie vyhřívat své domovy nebo vařit. Každá energie odněkud pochází. Jakákoli energie, kterou nevyužíváme k dobrým účelům, je ve výsledku vyplýtvaná a představuje promarněnou příležitost za vysokou cenu.

Zodpověděl jste mi všechny otázky. Mělo by v tomto rozhovoru ještě něco zaznít?