Kdy přijde čas nemilovaného eura

Jaké má Česká republika perspektivy, co se týká přijetí eura? Máme kam spěchat, nebo bychom naopak měli vyčkat, až se usadí současná situace a hlavní problémy eurozóny?

Češi patří mezi euroskeptiky a s přízrakem czexitu se zcela upozadila debata o našem členství v měnové unii. Na Českou republiku se vztahuje dočasná výjimka na členství v měnové unii, protože je na každém členském státu EU, jak se rozhodne o přijetí společné měny. Mezi 19 členy eurozóny je většina starých členských zemí (vyjma Švédska a Velké Británie, která se rozhodla pro brexit), z nových členů je to zatím jen Slovensko, Slovinsko a země Pobaltí. Na rozdíl od sousedního Slovenska nebyla tato otázka v České republice dosud se vší vážností reprezentativně nastolena.

Projekt společné měny vznikl primárně jako politický projekt a logicky souvisí s mírou hospodářské integrace evropského pólu světového rozvoje. Strategický cíl měnové unie je měnová stabilita v rozsáhlém hospodářském prostoru, a také to, aby Evropa nebyla outsiderem ani v konkurenci globálních platidel. Eurozóna je dnes ale oblast, která vykazuje nízký hospodářský růst. Jde o prostor výrazně nehomogenní, což má negativní dopad na stabilitu eurozóny. Pokud byly při vstupu do EU podíly příznivců a odpůrců společné měny v podstatě vyrovnané, zlom přišel s rokem 2009. V roce 2016 pak dosáhl podíl odpůrců tří čtvrtin.

V České republice se při přípravě vstupu do EU spekulovalo o možném přijetí eura v termínech 2007, 2008. Při zahájení prací na „Národním plánu zavedení eura“ (koordinátor byl prof. Oldřich Dědek, současný člen rady ČNB) padaly termíny přijetí eura 2010, posléze 2012. Miloš Zeman po svém zvolení prezidentem v roce 2013 vyslovil odhad, že bychom mohli s ohledem na splnění takzvaných maastrichtských kritérií přijmout euro v letech 2017, 2018. Nejistota nad evropským projektem a riziko návratu dluhové krize vedlo k tomu, že v roce 2017 většina stran téma eura neměla ani ve volebním programu.

Euroscepticism-euČeši jsou euroskeptický národ. Úvahy o czexitu přitom zastiňují důležitou otázku přijetí eura. Ilustrace Thinking Politics

Data z dubna 2017 ukazují, že zásadní nesouhlas s eurem vyslovilo 48 procent respondentů a dalších 24 procent spíše nesouhlas. Výrobní sféra a podnikatelé jsou k myšlence přijetí eura vstřícnější, přesto i oni nijak aktivně určení termínu nepožadují. Chybí věcné bilanční poměření pozitiv přijetí s náklady a riziky takového kroku. V mínění běžných občanů a zaměstnanců panuje v České republice nyní relativně silná skepse (asi nejsilnější v EU). Značně mytizované otázky měnové suverenity nenarušila ani specifická zkušenost s nedávnou měnovou intervencí České národní banky.

Součástí úvah o přípravě na euro jsou i otázky konvergence ekonomické úrovně a cenové hladiny České republiky k eurozóně. Neukončená konvergence cenových hladin má podle některých kritiků vést po přijetí eura k růstu inflace, která by ničila kupní sílu i znehodnocovala vklady. S otevíráním české ekonomiky a mezi strukturálně odlišnými ekonomikami jsou vždy nějaké objektivní cenové rozdíly v souvislosti s propojením tržních segmentů a účinkem cenové nákazy na netržní či omezeně tržní oblast.

Zákonitost inflace po vstupu do EA ale těžko vysledovat. Přímé dopady zavedení eura zejména na cenovou hladinu nebyly většinou nijak významné (diskutován je jen zaokrouhlovací efekt). Ve Slovinsku vzrostly ceny o dva procentní body, ve Finsku o tři body, v Řecku o necelý procentní bod, v Holandsku ceny dokonce o půl procenta poklesly a také Slovensko zaznamenalo po přijetí eura pokles cen. V České republice odhadují experti vliv přijetí eura na inflaci v rozmezí 1–3 procent.

Citlivě vnímaná je nízká cena práce, která se v České republice v nominálu sotva blíží 40 procentům ceny v Německu, což je dílem podpory konkurenceschopnosti českých firem. Konvergence reálné kupní síly příjmů nesouvisí přímo s kursovými rozdíly, to ovlivňuje jenom nákupy v zahraničí. Nominální konverze nemá žádný přímý vliv na ceny, platy, vklady či závazky. Silnější koruna by byla ovšem pro přechod k euru lepší, protože vyjadřuje větší konvergenci české ekonomiky k vyspělejším ekonomikám.

Otevřenost české ekonomiky a její propojení s eurozónou hovoří pro přijetí eura. Klíčové jsou ale obavy z nákladné stabilizace eurozóny, zejména v souvislosti s problémy Řecka, Itálie a dalších zadlužených zemí. Jde o náš podíl na provozu takzvaného evropského stabilizačního mechanismu – tedy v podstatě smluvní povinnost sanovat z veřejných zdrojů členských zemí problémové ekonomiky. Důležité je také, jak bude fungovat bankovní unie, která vytvořila mechanismy řešení krizí pro soukromé banky.

Pokud jde o Evropský stabilizační mechanismus (založený po krizi v roce 2012), vstup do eurozóny znamená dnes i přijmout závazek vložit do mechanismu eurovalu během čtyř let kapitálový vklad 51 miliard korun. Máme tu i podmíněný závazek, který se aktivuje v případě nesplacení některých půjček Evropského stabilizačního mechanismu (i když existuje možnost úlevy pro ekonomicky slabší země). Problémem se může stát i rozhodování frankfurtské Evropské centrální banky o společné měnové politice, kde působí jasný vliv nejen velkokapitálu, ale i největších zemí EU.

S přiškrcenou fiskální i měnovou politikou mohou slabší země EU trpět nerovnováhami. Eurozóna si prostě musí vyřešit své problémy, jejichž důsledky nechce Česká republika logicky nést. Neblokujme, ale ani neurychlujme otázku eura, rozhodněme až v aktuálním čase. Nejspíš až v příštím volebním období. Pokud se ve finanční krizi objevily úvahy o rozdělení měnové unie a podobné krizové scénáře, vícerychlostní integrace i v měnové oblasti by jen posílila dezintegraci. Vize společné měny tedy chce dnes více než kdy jindy trpělivost.

A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Jsem skeptický, Čtvrtek, 29.Března 2018, 20:24:45

když vnímám, že Slováci platí eurem více než desetiletí. A živě si pamatuji na ponižování Slováků u nás po roce 1993, jak jsou na tom špatně, dobře jim tak, chtěli se trhnout, tak to mají, nevezmou je ani do EU...

Nevím, co by Čechy mělo ještě více ve vztahu k euru trknout, než že Bratislava a Vídeň je pevnou součástí eurozóny. Euro mi třeba nechybí v peněžence na cyklovýletech podél řeky Moravy.

No a vida, mladší brácha vyrostl a ten starší nezraje, ale upadá. A ten mladší se stále chová s uherskou šlechtickou velkorysostí, se stejnou jako slovenský prezident přivítal osiřelý český olympijský tým v Jižní Koreji.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 30.Března 2018, 10:37:43

Ano, euro to mělo být už dávno. To jenom Češi chtějí být zase jednou chytřejší než celý zbytek světa.

Ivo Horák - Praha 3

Pátek, 30.Března 2018, 10:58:54

Panu Ungerovi musím dát do značné míry za pravdu. Slováci jako menší národ si opravdu nedovolují stejný luxus nerozhodnosti a neakceschopnosti jako Češi. Třeba i v nedávné krizi bylo konání Kiskovo, Fica a Pellegriniho jinačí než na jaké jsme zvyklí u našich politických aktérů.

O euru na Slovensku rozhodli u vědomí citlivosti změny tak, aby lidé nesli jen (skoro) nezbytné dopady, bez vystupňovaných emocí z dlouhodobého lavírování a politizace. U nás jsme promeškali vhodný čas, dali jej odpůrcům, aby utvrdili veřejnost v jejích pochybách a neadekvátním přístupu k v podstatě ekonomické otázce. (Důvody pro přijetí eura byly ovšem na menším Slovensku silnější než byly a jsou v ČR.)

S tou uherskou šlechtickou velkorysostí bych však přece jen šetřil, neboť zmíněný případ byl gestem konkrétně slovenského prezidenta. Sami Slováci nemají o své reprezentaci valné mínění, resp. jsou taktéž v pohledu na ni silně "štíplí". Zásadní politická linie však není u našich sousedů předmětem domácích kapriců, v porovnání s českou není ovšem rozhodně prozápadnější (ve vztahu k Rusku, Kosovu i aktuální "diplomatické válce").

Obdoba toho, že Češi mají za nejoblíbenějšího politika a premiéra Slováka, který je kritizován za leccos, jen ne za případný nedostatek národní loajality, by na Slovensku možná nebyla. Snad jsou Slováci i v tomto nějak realističtější, tak jako byli např. i ve volbách roku 1946, v roce 1968 i při čistkách o málo později. Inu, Praha je na slovenské poměry velkoměsto...

Vojtěch Klusáček - Brno

Pátek, 30.Března 2018, 18:41:46

Jenže u záležitostí typu měny je potřeba rozlišovat symbolickou a reálnou stránkou věci. A tvrdá realita je, že euro, potažmo eurozóna, je konstruováno tak, že nemůže fungovat, najmě v krizi. Nemá centrální banku se skutečnou funkcí věřitele poslední instance, jak bankám, tak státům v rámci měny, nemá společný dluhopis, nemá vyrovnávací mechanismus rozdílně hospodářsky silných regionů, tj. společný rozpočet přes eurozónu ve výši přinejmenším 10-20 % HDP; současná necelá tři procenta jednoduše nestačí a i tak je tvrdý tlak na jejich další snižování.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

konfederativní EU Pátek, 30.Března 2018, 19:23:16

No, na krytí dopadů krize má EU nově založený ESM a dobudovává bankovní unii, ale evropský rozpočet je dokonce ještě menší - jen asi 1,4% příjmů a ještě významně pocítí brexit - tzv. teorie optimální měnové zony není jen teorie.
Posílení federalizačních prvků berou státy jako útok na svou suverenitu - slabý evropský fiskál a pouhá koordinace hospodářských politik vede k tomu že EU je spíše konfederací a tam společná měna je problém

Martin Profant - Praha 7

Vojtěchu Klusáčkovi Pátek, 30.Března 2018, 19:44:35

Přivší uctě k teoretické bystrosti podobných úvah -- ono euro prostě funguje. Možná problematicky, ale to česká koruna taky. Nejsem se schopni na národní úrovni bránit podrážení vlastních mezd národní bankou a komunističtí předáci k tomu jen jako obvykle rozšavně a nevěcně žvaltají a máme se bát Eura? Proč,

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

ano, máme se bát zbrklosti s eurem Pátek, 30.Března 2018, 20:51:48

když pominu že euro nechtějí lidé, tak proto že dnes znamená větší náklady než benefity a že je tu riziko dopadu dluhové krize
to je také důvod proč většina poltického spektra euro nechce nastolovat před tím než se vyřeší co s EU jako takovou

Josef Poláček - Manuální pracovník

Sobota, 31.Března 2018, 09:35:51

Pan Profant mě předběhl: když - prý - euro nemůže fungovat, tak proč už léta funguje?

A kdyby přišla nějaká opravdu tvrdá krize - pak před ní česká koruna uchrání stejně tak málo jako euro.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

v čem euro nefunguje Sobota, 31.Března 2018, 19:49:42

I tahle debata potvrzuje potřebu věcné osvěty.
Myslím že jsem snad jednoznačně popsal, že eurozóna trpí dluhovou krizí svého jižního křídla a nižším růstem
Tedy že ztráta nástroje hospodářské politiky prohlubuje divergenci v EU - souvislosti popsal i V.Klusáček
Navíc je dnešní měnová unie jiná než ta v roce 2003 kdy jsme o ní hlasovali v referendu - vznikly nové závazky
Nyní musíme přičíst k dopadům břemeno fungování EMS (budoucí evropský měnový fond) popř. bankovní unie
Minimálně je třeba složit přes 50 mld do EMS a v případě pokračování krize nést závazky v objemu až 300 mld
To navíc k nákladům, které spuštění konverze vyvolá vždy a k dopadům ze ztráty měnového polštáře na export
Vše jsou to jasná a tvrdá data - ne žádná mytologie a la vlastenecký boj za "suverenitu" či šíření paniky ze "znehodnocení" příjmů a úspor

P.S. vyčíst lze mnohé i ze změny postoje zaměstnavatelů, kteří dříve bojovali za urychlení přijetí eura a už tak nečiní, tak ze změny postoje odborů (viz studie ČMKOS z letošního února) - v zahraničí se množí scénáře na rozdělení eurozony (oddělení zadlužených zemí jako GR, IT či ESP)

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

P.S.S. Sobota, 31.Března 2018, 19:55:50

Ano, měnová suverenita malé ČR nechrání před útoky na měnu, ale jednotná měnová politika ECB svými dopady zhoršuje řešení dluhové krize v rámci měnové unie a přenáší náklady na sanaci z krize na ostatní - viz zmíněné závazky EMS
Koruna nás tedy sama o sobě nechrání, maximálně že může drobné nárazy tlumit i s pomocí volatility kursu a ne jenom cen, ale jde o odklad smluvních závazů - to zejména

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.