Bez Pirátů i některých klíčových tváří hnutí bude letos kandidovat brněnské politické hnutí Žít Brno v podzimních komunálních volbách. Neformální lídr hnutí Matěj Hollan dokonce před novináři připustil, že jednou ze zvažovaných variant je i možnost, že Žít Brno letos kandidovat nebude. Naplno se tak začíná projevovat krize, v níž se během čtyř let v brněnské politice hnutí postupně ocitlo.

Žít Brno zazářilo v brněnských komunálních volbách před čtyřmi lety. Politický subjekt navazující na stejnojmenný satirický web, který podroboval sžíravé kritice radniční koalici ODS a ČSSD, získal sedm magistrátních mandátů z pětapadesáti a výrazně přispěl k pádu primátora Onderky (ČSSD), jeho strany i jejích koaličních partnerů, kteří se po volbách 2014 poroučeli v Brně do opozice.

V městské části Brno-střed Žít Brno dokonce volby těsně vyhrálo a se ziskem devíti mandátů z pětačtyřiceti v následných vyjednáváních obsadilo post starosty. Během čtyř let ale někteří zastupitelé Žít Brno opustili, sestup naznačil už výsledek ve volbách v roce 2016, v nichž Žít Brno získalo jeden krajský mandát v koalici s TOP 09 a jeho předsedkyně Barbora Antonová v senátních volbách nepostoupila ani do druhého kola.

Dnes Žít Brno jedná o možné spolupráci s jinými stranami, z dřívější spolupráce s Piráty totiž sešlo. Ve hře je i varianta, že postaví vlastní kandidátku bez podpory jiného subjektu. A mluví se dokonce o tom, že někteří politici dnes reprezentující Žít Brno budou kandidovat v nadcházejících volbách za jiné strany.

Podle politologa Eibla z brněnské Masarykovy univerzity bude mít hnutí před letošními komunálními volbami velmi těžkou pozici, jelikož nedokázalo za čtyři roky zvládnout přechod od původně protestní strany ke stabilní politické instituci. Žít Brno je již součástí establishmentu a chybí jim silný nepřítel, vůči kterému by se vymezovali. V minulých volbách jim tuto úlohu sehrál bývalý primátor Roman Onderka.

„Nejlépe lze tento přechod vidět na postavě Matěje Hollana, který se z původně satirického a trefného glosátora politického dění stal tradičním politickým vyjednavačem. Přičemž kauzy s ním spojené pomohly snížit obraz Žít Brna před veřejností. Rozhodnutí Pirátů nespolupracovat s Hollanem je pochopitelné, protože v této spolupráci nevidí budoucnost,“ řekl Deníku Referendum politolog Otto Eibl z brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Eiblovo mínění potvrzuje i zastupitel za Brno-střed Robin Kvapil, jeden ze zakladatelů hnutí, který patřil ještě i k původním autorům satirického webu. Posléze však sám hnutí opustil. Podle něj si Žít Brno nedokázalo vybudovat širší členskou základnu a nepokusilo se ani vybudovat vlastní demokratickou strukturu. To se nejvíce projevilo ve vládnoucí koalici na velké radnici, kde ve spolupráci s primátorem Petrem Vokřálem (ANO) tahalo Žít Brno za kratší konec, myslí si Kvapil.

„Žít Brno zanechává podstatnou zprávu, že tady velké strany lze porazit i s pětikorunou v kapse, je-li k tomu příhodná doba. Kdyby svůj potenciál využilo k transformaci v opravdové hnutí s demokratickými mechanismy, mohly mít tyto strany i v dalších volbách velký problém,“ uvedl pro Deník Referendum Kvapil.

Zcela jinak vidí situaci předsedkyně hnutí Barbora Antonová. Podle ní je současná situace v Žít Brno klidná a ničím se nevymyká diskuzím v jiných politických stranách. Obraz krize podle ní vyvolávají sociální sítě, skrze které někteří členové hnutí dávají najevo svou nespokojenost.