Chci přispět X

Žít Brno váhá co dál: ničí je spory, Piráti nechtějí Hollana, odcházejí členové

Politické hnutí Žít Brno prochází půl roku před komunálními volbami hlubokou vnitřní krizí. Piráti odmítli opětovné uzavření společné kandidátky, místo na jejich kandidátce však získal výrazný zastupitel Freund.

(rk)

28.03.2018 12:03

170313_dr_uber_pokrac_ova_ni_

Současný náměstek primátora Matěj Hollan získal v pirátských primárkách pouhý jeden hlas, z plánované spolupráce tudíž nakonec sešlo. Foto FB Matěje Hollana

Bez Pirátů i některých klíčových tváří hnutí bude letos kandidovat brněnské politické hnutí Žít Brno v podzimních komunálních volbách. Neformální lídr hnutí Matěj Hollan dokonce před novináři připustil, že jednou ze zvažovaných variant je i možnost, že Žít Brno letos kandidovat nebude. Naplno se tak začíná projevovat krize, v níž se během čtyř let v brněnské politice hnutí postupně ocitlo.

Žít Brno zazářilo v brněnských komunálních volbách před čtyřmi lety. Politický subjekt navazující na stejnojmenný satirický web, který podroboval sžíravé kritice radniční koalici ODS a ČSSD, získal sedm magistrátních mandátů z pětapadesáti a výrazně přispěl k pádu primátora Onderky (ČSSD), jeho strany i jejích koaličních partnerů, kteří se po volbách 2014 poroučeli v Brně do opozice.

V městské části Brno-střed Žít Brno dokonce volby těsně vyhrálo a se ziskem devíti mandátů z pětačtyřiceti v následných vyjednáváních obsadilo post starosty. Během čtyř let ale někteří zastupitelé Žít Brno opustili, sestup naznačil už výsledek ve volbách v roce 2016, v nichž Žít Brno získalo jeden krajský mandát v koalici s TOP 09 a jeho předsedkyně Barbora Antonová v senátních volbách nepostoupila ani do druhého kola.

Dnes Žít Brno jedná o možné spolupráci s jinými stranami, z dřívější spolupráce s Piráty totiž sešlo. Ve hře je i varianta, že postaví vlastní kandidátku bez podpory jiného subjektu. A mluví se dokonce o tom, že někteří politici dnes reprezentující Žít Brno budou kandidovat v nadcházejících volbách za jiné strany.

Podle politologa Eibla z brněnské Masarykovy univerzity bude mít hnutí před letošními komunálními volbami velmi těžkou pozici, jelikož nedokázalo za čtyři roky zvládnout přechod od původně protestní strany ke stabilní politické instituci. Žít Brno je již součástí establishmentu a chybí jim silný nepřítel, vůči kterému by se vymezovali. V minulých volbách jim tuto úlohu sehrál bývalý primátor Roman Onderka.

„Nejlépe lze tento přechod vidět na postavě Matěje Hollana, který se z původně satirického a trefného glosátora politického dění stal tradičním politickým vyjednavačem. Přičemž kauzy s ním spojené pomohly snížit obraz Žít Brna před veřejností. Rozhodnutí Pirátů nespolupracovat s Hollanem je pochopitelné, protože v této spolupráci nevidí budoucnost,“ řekl Deníku Referendum politolog Otto Eibl z brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Eiblovo mínění potvrzuje i zastupitel za Brno-střed Robin Kvapil, jeden ze zakladatelů hnutí, který patřil ještě i k původním autorům satirického webu. Posléze však sám hnutí opustil. Podle něj si Žít Brno nedokázalo vybudovat širší členskou základnu a nepokusilo se ani vybudovat vlastní demokratickou strukturu. To se nejvíce projevilo ve vládnoucí koalici na velké radnici, kde ve spolupráci s primátorem Petrem Vokřálem (ANO) tahalo Žít Brno za kratší konec, myslí si Kvapil.

„Žít Brno zanechává podstatnou zprávu, že tady velké strany lze porazit i s pětikorunou v kapse, je-li k tomu příhodná doba. Kdyby svůj potenciál využilo k transformaci v opravdové hnutí s demokratickými mechanismy, mohly mít tyto strany i v dalších volbách velký problém,“ uvedl pro Deník Referendum Kvapil.

Zcela jinak vidí situaci předsedkyně hnutí Barbora Antonová. Podle ní je současná situace v Žít Brno klidná a ničím se nevymyká diskuzím v jiných politických stranách. Obraz krize podle ní vyvolávají sociální sítě, skrze které někteří členové hnutí dávají najevo svou nespokojenost.

„Program, se kterým jsme šli do voleb, se daří plnit. Sociální bydlení je úžasná věc, která se nikde v republice v takovém rozsahu nepovedla. Žít Brno k rozkladu nesměřuje, ačkoli to přes tři roky všichni říkají a taky si to dost přejí. Jak budeme postupovat dál intenzivně řešíme, naší prioritou je udržet témata, která jsme do brněnské politiky vnesli,“ řekla Deníku Referendum Barbora Antonová.

Členové na odchodu: Freund, Landa, Hofmannová
Uklidňujícímu tónu ale odporuje skutečnost, že hnutí před podzimními volbami přišlo o některé nejvýraznější členy, kteří se do zastupitelstev pokusí dostat na kandidátkách jiných stran. A jedním z nich zřejmě bude i Martin Freund, který právě jako uvolněný zastupitel pro sociální začleňování vedl úspěšný a mezinárodně oceněný projekt Rapid Re-housing.

Jako jediný z trojice kandidátů hnutí uspěl v primárních volbách na čelní místa kandidátky, které Piráti vždy před volbami vypisují. Deníku Referendum sdělil, že kandidaturu za Piráty dosud zvažuje. Při rozhodování jsou pro něj důležité případné šance Žít Brna na úspěch ve volbách, které chtějí zástupci hnutí zjistit nezávislým průzkumem.

Z Žít Brna se na druhé až osmé místo na kandidátce Pirátů neúspěšně pokoušeli dostat také Hana Kašpaříková a Matěj Hollan. V případě jejich zvolení by obě strany kandidovaly společně, jen s opačným logem než při minulých volbách, tedy jako Piráti s podporou Žít Brno.

Současný náměstek primátora však získal v pirátských primárkách pouhý jeden hlas, z plánované spolupráce tudíž nakonec sešlo. „Nemám informaci o tom, že by oba měli zájem v primárních volbách dále pokračovat při obsazování ostatních míst,“ sdělil Deníku Referendum lídr brněnské kandidátky Pirátské strany Tomáš Koláčný.

Již před rokem hnutí opustil starosta městské části Brno-střed Martin Landa, kterému podle jeho slov vadila špatná vnitřní komunikace. Od té doby se spekuluje, že bude na podzim kandidovat za ANO. Landa na dotazy Deníku Referendum odmítl odpovědět s výmluvou na spory s šéfredaktorem Jakubem Patočkou ohledně referenda o hlavním vlakovém nádraží, které se konalo před dvěma lety.

Předseda oblastní organizace ANO Pavel Dvořák upozornil, že místní pobočka politického hnutí zvolí své kandidáty až v následujícím měsíci, tudíž dohady o složení kandidátek jsou dosud předčasné.

Kvůli názorovým neshodám s Matějem Hollanem na vedení kultury ve městě musela odejít ze zastupitelského klubu také Karla Hofmannová, členka městského zastupitelstva, radní za Brno-sever a někdejší předsedkyně kulturní komise. Hofmannová, která za Žít Brno kandidovala jako nezávislá, prý měla náměstka pro kulturu Hollana obcházet a jednat za jeho zády přímo s primátorem.

Podle Hofmannové však za její vyloučení mohou spíše osobní spory a rozdílné názory na dlouhodobou strategii pro brněnskou kulturu, přestavbu brněnského nádraží a poskytování dotací kulturním institucím.

„Měla jsem v úmyslu navrhnout posun v pravidlech o poskytování dotací, ale pan náměstek byl proti, i když to po naší komisi požadoval primátor. Náměstek to vyhodnotil jako obcházení. Nějak zapomněl, že nejsem jeho podřízený úředník, ale zastupitel, který má právo předkládat návrhy jakémukoli orgánu města,“ řekla Deníku Referendum Karla Hofmannová.

Neshody v tématech: motodrom, nádraží, stadion
Vnitřní neshody mezi jednotlivými členy hnutí vycházely na povrch i při řešení některých základních témat brněnské politiky. Podle Antonové se většinou jednalo o osobní spory mezi jednotlivými zastupiteli, jako čistě politickou záležitost označila pouze otázku financování motocyklových závodů Moto GP, kdy se město rozhodlo udělit mimořádnou dotaci padesát milionů firmě Automotodrom Brno.

Zastupitele totiž dostali audit firmy, kterým podmínili vyplacení dotace, z velké části začerněný. Právě kvůli netransparentnímu účetnictví firmy se část zastupitelského klubu stavěla proti udělení dotace, mezi nimi například zastupitelka Hana Kašpaříková.

Podle Matěje Hollana se však Žít Brno v této kauze zachovalo správně a ve skutečnosti díky tomu pomohlo zajistit konání Moto GP v Brně. „Absolvoval jsem k tomu řadu schůzek, před vlastními lidmi i před veřejností jsem obhajoval postup při zveřejňování auditu, což bylo dost komplikované kvůli střetu práva na informace s legitimním obchodním tajemstvím - přesto za tím postupem dodnes stojím,“ uvedl Hollan na svém facebookovém profilu.

Žít Brno pak poměrně překvapivě rozdělila i kauza brněnského hlavního nádraží. Ačkoliv modernizace železničního uzlu v centru ve variantě Petrov byla jednou z volebních priorit hnutí, s programem nebyli ztotožnění všichni zastupitelé. Projevilo se to už během referenda v roce 2016, k němuž se jednotliví členové hnutí stavěli protichůdně.

Naplno vnitřní rozpory o tématu vyhřezly při hlasování zastupitelstva Jihomoravského kraje v letošním roce, ve kterém Michal Doležel zvolený jako jediný za Žít Brno na společné kandidátce s TOP 09 hlasoval pro odsun nádraží k řece.

Rovněž Karla Hofmannová Deníku Referendum přiznala, že jednou z příčin jejích sporů s Matějem Hollanem byl rozdílný pohled na modernizaci nádraží. „Já říkala Řeka, oni Petrov. Já byla vyloučená, ačkoliv oni nakonec hlasovali pro odsun podmíněný stavbou severojižního kolejového diametru. Co si o tom mám myslet? Je to úsměvné,“ řekla Hofmannová.

Tehdy ještě náměstek pro dopravu Matěj Hollan postup hnutí ospravedlňoval s poukazem na to, že chtěli za každou cenu zabránit prosazení odsunuté varianty bez podmínek. Řídící výbor Železničního uzlu Brno ustavený ministrem dopravy však v pondělí doporučil přesunout nádraží bez financování podzemní dráhy, kterou město stavbu nového nádraží podmínilo.

Názorové rozdíly v hnutí byly viditelné i loni na podzim při projednávání výměny pozemků pro stavbu nového stadionu za Lužánkami. Majitel tamějších pozemků Libor Procházka tehdy požadoval směnu pozemků za devět domů v centru města, proti čemuž se kromě opozice postavila také část Strany zelených i Žít Brno.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.