Sociální demokracii v nadcházejících týdnech čeká historicky druhé vnitrostranické referendum, ve kterém by všichni členové měli rozhodnout, zda podpoří vstup strany do druhé menšinové vlády Andreje Babiše (ANO). Oproti roku 2014 však vedení strany podle vyjádření předsedy Jana Hamáčka (ČSSD) nehodlá opakovat korespondenční hlasování, ale chce vnitrostranické referendum provést elektronickou formu. Zvolené řešení s sebou ovšem přináší několik problémů, které mohou výsledky hlasování ovlivnit.

Kromě zabezpečení hlasování proti případným snahám o jeho napadení se jako největší problém jeví samotné technicko-organizační provedení, respektive vytvoření příslušné databáze kontaktů na celou členskou základnu v krátkém časovém horizontu. Zvolená elektronická forma referenda nicméně naráží i na další těžkosti, které jsou dány věkovou strukturou strany. Podle loňské zprávy ústředního tajemníka strany Michala Kuciána je totiž přes třicet procent členů sociální demokracie starších šedesáti let.

„Většina členů e-mail má a v naší databázi rovněž na většinu členské základny elektronický kontakt máme. Rizika elektronického hlasování si nicméně uvědomujeme. Forma provedení vnitrostranického referenda ale ještě není zdaleka hotová. Můžu však říct, že ji připravujeme tak, by se hlasování mohla zúčasnit celá členská základna,“ odpověděl Deníku Referendum na otázku, jak se strana s výše zmíněnými omezeními hodlá vyrovnat tiskový mluvčí sociální demokracie Michal Klang.

Vnitrostranické referendum by poté, co vedení sociální demokracie dosáhne dohody s politickým hnutím ANO o formátu vládní spolupráce, měl v období krátce po skončení přerušeného čtyřicátého sjezdu vyhlásit Ústřední výkonný výbor. Ten rovněž stanoví hranici účasti, při jejímž naplnění budou závěry hlasování platné. Stanovy sociální demokracie pak uvádějí, že výsledky vnitrostranického referenda jsou závazné pro všechny členy a orgány strany.

První zkušenost s vnitrostranickým referendem

Poprvé si sociální demokraté inspirovaní svými německými kolegy vyzkoušeli vnitrostranické referendum před bezmála čtyřmi lety, kdy odpovídali na tři otázky týkající se vnitřního fungování strany. Členové sociální demokracie svými hlasy tehdy rozhodovali například o způsobu sestavování kandidátních listin pro různé typy voleb nebo zastoupení žen na těchto kandidátkách.

Referendum tenkrát proběhlo korespondenční metodou, která se prý z hlediska logistické a ekonomické náročnosti ukázala jako nejefektivnější. Straníci poštou obdrželi dopis se čtyřmi dokumenty — hlasovacím a verifikačním lístkem a modrou a oranžovou obálkou. Vyplněný hlasovací lístek se ukládal do oranžové obálky, která se pak spolu s potvrzovacím lístkem vložila do obálky modré a vše se následně odesílalo do Lidového domu, kde komise sečetla výsledky.

Schválený vnitřní řád pro provedení všestranického hlasování pak určoval, že referendum bude závazné, přesáhne-li účast alespoň pětadvacet procent. Zájem členské základy nakonec překročil očekávání, když svou možnost rozhodnout o dalším směřování sociální demokracie využilo bezmála dvanáct tisíc členů a účast tak přesáhla dvaapadesáti procentní hranici. Samotná příprava a provedení vnitrostranického referenda pak zabrala téměř měsíc a půl.