V posledních týdnech se odehrává další veřejné dějství pohádky, kterak zlotřilý dlužník ubohého věřitele obelstil. Tentokrát je záminkou těchto účelových fabulací návrh ministra Pelikána na zmírnění bariér v procesu oddlužení. Dnes je možné se oddlužit v případě, že nemáme hodnotný majetek, zákonem stanovenými měsíčními splátkami. Pokud během pěti let splatíme alespoň 30 procent svých dluhů a odměnu insolvenčního správce, můžeme být oddluženi.

Ministr Pelikán nově navrhuje přidat další dvě pásma, přičemž po sedmi letech, i když věřitel nezíská nic, může být dlužník osvobozen od placení zbylých dluhů. Návrh obsahuje celou řadu dalších parametrů, ale právě takzvaná nula pro věřitele vzbuzuje enormní vášně mezi vymahačskou lobby.

Proč je ale třeba urychleně přijmout podobná řešení? V České republice máme pravděpodobně nejvyšší počet exekucí na počet obyvatel v Evropě. 860 tisíc lidí má alespoň jednu z téměř pěti milionů exekucí. Přímo dotčeny exekucí jsou přibližně dva miliony lidí, tedy dlužníků a rodinných příslušníků. V prostředí oblepeném žlutými páskami vyrůstá nová generace lidí, kteří v podstatě nikdy nepoznali život bez exekuce.