Nastolení augura

Ivan Štampach

Ivan Štampach popisuje historické rituály, které se staly předobrazem současných inaugurací. Vyplývají z tohoto slavnostního aktu pro funkcionáře uvedeného do úřadu také nějaké závazky?

Bývalý prognostik Miloš Zeman byl 8. března uveden do funkce nejvyššího státního úředníka. Událo se to s pompou skoro královskou. Pozdně gotické kulisy, fanfáry, církevní obřad blízko korunovačních klenotů. Označuje se to tradičně jako inaugurace.

V antickém Římě byl státní úředník, prognostik svého druhu, který se vyslovoval k otázkám politiky, války a obchodu. Nazýval se augur. Snad jen čerpal informace o soukromých a státních záležitostech jinak než pracovníci prognostického ústavu minulého režimu. Sledoval hlavně let ptáků. Spolehlivost, souhlas s pravdou, těch tehdejších prognostiků a toho současného je asi tak podobná.

Antická inaugurace byla rituálem přenesení božské síly na vybraného úředníka, který měl Římu a celé říši zajišťovat, jak naznačuje jeho latinské označení, blaho a rozkvět. Na takový úkol, to věděli již tehdy, lidské síly nestačí. Politika sama je na to chabá. A vypadá to, že už od starověku se řeší a dosud nejsou vyřešeny stejné problémy. Nalezená ostraka (střepiny s napsanými výtkami úředníkům) vytýkají dávným římským úřadům například příliš vstřícný poměr k přistěhovalcům.

Politici sekulárního státu se musí obejít bez božské opory pro svůj úřad. Nedostává se jim toho, co je typické pro císaře, krále, vévody a knížata. Jejich hlava není pomazána svatým křižmem. Tato vonná směs oleje a balzámu se v církvích katolického typu světí na Zelený čtvrtek a používá se při svátosti biřmování a při svěcení kněží a biskupů. Panovník míval biskupská privilegia a koruna na jeho hlavě naznačovala posvěcení, kterého se mu dostalo.

×