Záměr skupiny ČEZ vybudovat do roku 2025 největší tuzemskou spalovnu odpadů v areálu současné uhelné teplárny Mělník je podle ekologů i zástupců místních samospráv zbytečný a škodlivý. Naopak podle energetické společnosti jde o jediný způsob, jak zajistit dostatek tepla pro Prahu v případě ukončení provozu starých bloků teplárny. 

Plánovaná stavba právě prochází procesem posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Podle ekologů je spalovna zbytečná, neúměrně drahá a navíc bude poškozovat životní prostředí. Nadto je její projekt v rozporu s již přijatými evropskými pravidly pro šetrné hospodaření se surovinami a odpady. Odborníci na ekologii dodávají, že jedním z největších problémů je nedořešená doprava odpadů do a ze spalovny. Zvýšená doprava totiž citelně zasáhne okolní obce.

„Ministerstvo životního prostředí by mělo záměr zamítnout jako nadbytečný, drahý a škodlivý. Není například jasné, ze kterých zemí by se odpady do megaspalovny u Mělníka dovážely, ani kam by se ukládalo 112 tisíc tun nebezpečné škváry a toxického popílku zbylých po spálení,“ uvedl v tiskové zprávě Hnutí DUHA odpadový expert Ivo Kropáček.

Ministerstvo životního prostředí na dotaz Deníku Referendum odpovědělo, že stanovisko ke stavbě spalovny vydá až poté, co skončí proces EIA.

Sdružení Arnika dodává, že energetická společnost ČEZ uvádí ve svých podkladech lživé informace o emisích toxických dioxinů. Z materiálu ČEZ totiž vyplývá, že většina emisí vzniká přírodními procesy a zcela opomíjí dioxinovou zátěž v popílku ze spaloven. Podle ministerstva životního prostředí je odhad množství emisí dioxinu pětadvacetkrát vyšší, než udává energetická firma.

„Většina dioxinů ve skutečnosti vzniká jako důsledek lidské činnosti, v chemické výrobě nebo spalováním chlorovaných látek. Už jsme se mnohokrát přesvědčili, že popílky ze spaloven se používají při různých rekultivacích anebo jako stavební materiál. A zde unikají kontrole a mohou se často šířit do okolního prostředí a zamořovat ho. Ani nakládání s popílky z plánované spalovny však ČEZ příliš neřeší,“ uvedl v tiskové zprávě předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík.

I obce se obávají dopravních problémů

Společnost ČEZ však s výtkami ekologických organizací důrazně nesouhlasí. Graf o množství vypouštěných dioxinů, které sdružení Arnika kritizuje, je podle tiskové mluvčí společnosti Alice Horákové uveden pouze v nepovinné příloze k dokumentaci, a není tudíž podkladem k odbornému hodnocení vlivů na životní prostředí.

„Slouží pouze jako ilustrativní doplněk, na němž ukazujeme, že spalovna přispívá k emisím dioxinů jen nevýznamným množstvím. Konkrétně budou emise dioxinů do ovzduší o polovinu menší, než požaduje zákon, emise v rámci odpadních vod o třetinu. Popílek se bude vozit na speciálně zabezpečené skládky nebezpečného odpadu,“ sdělila Deníku Referendum Alice Horáková.

Problémy s přepravou škváry a popílku pak chtějí řešit pomocí železnice, která má tento zbytkový materiál převážet na skládku.

Proti spalovně však protestuje i místní samospráva. Obec Horní Počaply, na jejichž území má plánovaná spalovna stát, na začátku února na mimořádném jednání zastupitelstva záměr ČEZ důrazně odmítla. Starosta Horních Počapl Jiří Svačina Deníku Referendum sdělil, že hlavním důvodem je obava z problémů v dopravě.

„Již nyní jsme značně zatížení průmyslem s velkými nároky na silniční dopravu, stavba spalovny celou situaci zhorší. Není jasné, kdo bude investorem případných dopravních staveb a překládacích stanic, z kterých se bude odpad dovážet ze vzdálených lokalit. Navíc stavba nesplňuje podmínky dané naším územním plánem,“ dodal Jiří Svačina.