Není políčeno na zloduchy, ale na nás, hlupáky
Ondřej VaculíkRegistr majetkových přiznání je dalším projevem bytnění administrativních, technokratických procesů, jež zasahuje venkov. To si lidé, kteří ztratili vztah k původnímu prostředí, na němž závisí naše životy, zjevně vůbec neuvědomují.
Registr majetkových přiznání nevítal nikdo z těch, kdo takové komplikované majetkové přiznání musel vyplňovat. U veřejných, samosprávných činitelů to nejsou pouze takzvaní uvolnění starostové a místostarostové, ale také ti, kteří funkci vykonávají po práci, takzvaní neuvolnění (povětšině starostové menších obcí), a členové městské či obecní rady.
Výhrady vůči tomuto administrativnímu opatření měli v podstatě všichni, kdo poměrně složitý, komplikovaně se větvící elektronický formulář museli vyplňovat. Jako místostarosta městečka s necelými sedmi tisíci obyvateli přiznávám, že můj odpor netkvěl ani tak k podstatě věci, tedy samému přiznávání majetku — proč ne, přišel-li někdo „někde nahoře“ na to, že je to někomu k něčemu dobré — jako spíše k další administrativní zátěži, která může být vzhledem k míře mé počítačové gramotnosti obtížně překonatelná.
Představitelé veřejné správy jsou přesvědčeni, že jsme v područí stále sílící skupiny administrativně zdatných IT odborníků, jejichž důmyslné programy neradno otevírat, leč nařizuje to nějaký zákon. Proto jsem patřil k těm, kdo vyplnění elektronického dotazníku dlouho odkládali a nechali se děsit odvážnějšími kolegy: Tak co, už jsi to vyplnil? — Ne, ještě nevyplnil. — Tak to si teda užiješ.
↗
V mnoha menších obcích je stále méně lidí, kteří by se ke všem obtížím živobytí na venkově chtěli angažovat jako starostové a starostky. Foto Pixabay
Registr majetkových přiznání patří k administrativním opatřením, která zbytečně nahánějí strach, jenž všude kolem nás bují, jako by strach měl být hlavní hnací silou společnosti. U mě se trvale usadil za límcem. Báli jsme se, že uděláme-li v dotazníku formální chybu, může být pak kontrolním orgánem vykládána jako záměrné zkreslování majetkových poměrů.
V případech, kdy jsme si nebyli jisti smyslem otázek, je lepší raději přiznat i to, co vůbec nemáme. Přesto se mi samému zdálo, že vzhledem k velkému množství nevyplněných kolonek mám toho majetku až podezřele málo. Jsme si vědomi toho, že majetkového registru budou využívat (možná pouze) naši političtí a jiní odpůrci, a to nikoli v nějakém veřejném zájmu, ale aby nás dostali do nesnází. K tomu navádí i skutečnost, že vlastně všechny informace o podstatných majetkových poměrech jsou dosažitelné i bez registru, jen se obtížněji vyhledávají. Za chybu hned hrozí sankce.
Osobně mi nevadí ono obrazné „vysvléknout se před spoluobčany donaha“, proč ne, pokud si to spoluobčané vskutku přejí (o čemž pochybuji), spíše si kladu otázku nad mírou závažnosti dokumentu vzhledem k pochybám o mé (naší) společenské důležitosti a míře neschopnosti správně vyplnit dotazník i podstatně jednodušší. Aby nakonec za větší škůdce nebyli považováni ti, kdo udělali chybu v dotazníku, než ti, kdo dokázali i rafinovaný dotazník obelstít a majetek někde zašantročit. Není tak ani políčeno na zloduchy, jako na nás, hlupáky.
S vyplněním dotazníku mi nakonec musel pomoci o generaci mladší tajemník našeho městského úřadu, přesto mám školácký pocit z odevzdané písemky, v níž kdo ví, kolik bude chyb. A co když propadnu?
Podle statistiky neustále ubývá obyvatel na venkově. Zvláště v některých odlehlejších končinách. Neblahé zjištění, kterým by se vláda měla vážně zabývat, protože svědčí o špatných poměrech nejen na venkově, ale obecně. Neustále ubývá lidí, kteří mají vztah k původnímu prostředí, na němž závisí naše životy. Tedy k tomu, co je živorodé a úrodné, a to například auta ani dotazníky nejsou.
V mnoha menších obcích je stále méně lidí, kteří by se ke všem obtížím živobytí na venkově chtěli angažovat jako starostové a starostky. Obrazně řečeno se říká, „slezou z traktoru a jdou úřadovat“. Nejsou to politici ani zdatní úředníci, ale normální lidé, kteří na té vesnici dělají právě to, co život na venkově dává.
Pro leckteré z nich je „registr majetkových přiznání“ jakousi výzvou, aby končili, dále nekandidovali, protože již překročil míru snesitelné administrativní zátěže neboli buzerace. Ti totiž nemají za zády tajemníka ani odborníka na IT jako my ve městech, jsou na všechno, co se k nim valí elektronickým kanálem z technokratických center vlády nad společností, sami, spolu s účetní. V jakých majetkových poměrech žijí, přece každý na vesnici vidí. A kde by si také co nahrabali?
V konečném důsledku je i „registr majetkových přiznání“ vážným zásahem do venkovského prostředí, který svědčí o tom, co mohou způsobovat venkovu lidé, kteří ztratili vztah k původnímu prostředí, na němž závisí naše životy.
Není to tedy problém samotného majetkového přiznání, ale bytnění administrativních, technokratických procesů, které svým necitlivým pojetím ve společnosti páchají více škody než užitku. Co příznivého nebo spravedlivého můžeme od „registru“ očekávat vedle Babiše?
Diskuse
JV
Pan Vaculík načal velice správné téma.
A sice, jak může státní správa nutit občana komunikovat s ní způsobem, pro který mu chybí odborné schopnosti? Resp. takové schopnosti, které si občan nemohl osvojit v rámci zákonem stanoveného základního vzdělání.
Jinak řečeno, základní vzdělání zajišťuje schopnost komunikovat slovem a písmem. Nikoliv strojem. I když dnes již nějakou dobu je součástí základního vzdělání i ovládání PC, platí toto jenom pro mladší ročníky. Nikoliv pro lidi nad asi 45 let.
Avšak i tak, nějaké základní vzdělání na devítiletce týkající se ovládání PC na prvotní úrovni Excelu, Wordu a nějakého E-Mailového programu, je úplně něco jiného, než např. ISPOP (evidence odpadu). Takže takové základní PC vzdělání onu schopnost občana elektronicky komunikovat vůbec nezaručuje a ani zaručovat nemůže.
Navíc ty programy, kterými nás vyřazuje ze života státní správa - alespoň ve svých počátcích, ale i později - mizerně fungují, padají, kladou nesmyslné otázky, nabízejí nesrozumitelné odpovědi, hlásí chyby tam, kde nejsou, atd., atd. Člověk pořádně neví co vůbec zadal a co se po něm chce. Samozřejmě nějaká pomoc po telefonu naprosto nefunguje, příp. to nikdo ani nebere.
Pak je tu ještě tento problém: Jak může státní správa občana nutit, aby si na své náklady pořizoval odpovídající technické vybavení včetně jeho neustálé aktualizace. To samé se týká připojení.
Mně toto vše připadá nezákonné a divím se, že to ještě nikdo nenapadl u Ústavního soudu. Je mi ovšem jasné, že nejde o nic jiného, než o další a velice lukrativní způsob dobývání renty. A je mi také jasné, že jsme proti tomu stejně bezbranní. Inu, demokracie, že?
Jiří Vyleťal
A sice, jak může státní správa nutit občana komunikovat s ní způsobem, pro který mu chybí odborné schopnosti? Resp. takové schopnosti, které si občan nemohl osvojit v rámci zákonem stanoveného základního vzdělání.
Jinak řečeno, základní vzdělání zajišťuje schopnost komunikovat slovem a písmem. Nikoliv strojem. I když dnes již nějakou dobu je součástí základního vzdělání i ovládání PC, platí toto jenom pro mladší ročníky. Nikoliv pro lidi nad asi 45 let.
Avšak i tak, nějaké základní vzdělání na devítiletce týkající se ovládání PC na prvotní úrovni Excelu, Wordu a nějakého E-Mailového programu, je úplně něco jiného, než např. ISPOP (evidence odpadu). Takže takové základní PC vzdělání onu schopnost občana elektronicky komunikovat vůbec nezaručuje a ani zaručovat nemůže.
Navíc ty programy, kterými nás vyřazuje ze života státní správa - alespoň ve svých počátcích, ale i později - mizerně fungují, padají, kladou nesmyslné otázky, nabízejí nesrozumitelné odpovědi, hlásí chyby tam, kde nejsou, atd., atd. Člověk pořádně neví co vůbec zadal a co se po něm chce. Samozřejmě nějaká pomoc po telefonu naprosto nefunguje, příp. to nikdo ani nebere.
Pak je tu ještě tento problém: Jak může státní správa občana nutit, aby si na své náklady pořizoval odpovídající technické vybavení včetně jeho neustálé aktualizace. To samé se týká připojení.
Mně toto vše připadá nezákonné a divím se, že to ještě nikdo nenapadl u Ústavního soudu. Je mi ovšem jasné, že nejde o nic jiného, než o další a velice lukrativní způsob dobývání renty. A je mi také jasné, že jsme proti tomu stejně bezbranní. Inu, demokracie, že?
Jiří Vyleťal
February 21, 2018 v 9.56
Stát, který se nezajímá o to, zda občané rozumějí jeho požadavkům či zda jsou schopni jim vůbec dostát, nepřímo podporuje anarchii.
JV
Ano, paní Hájková. Já bych dokonce řekl, že stát podporuje kšeft s nejistotou a neporozuměním. Záměrně vytváří chaos, v němž se pak vyznají lépe ti drzejší, bezohlednější a na nástrahy připravenější. Ostatně, vystrašeným se lépe vládne, není-liž pravda?
Dnes jsem to zrovna zažil. Jedu metrem domů a proti mně sedí paní, asi sedmdesátiletá, ověšená taškami, s francouzskou holí. Přistoupil revizor a paní mu podává jízdenku. A revizor: „To není platné, máte to sice na 4 hodiny, ale v tomhle pásmu to neplatí.“ Paní se slzami na krajíčku: „Ale já jedu ze severních Čech, na vyšetření, tohle mi prodali za 68 korun v Letňanech, kam jsem přijela autobusem od Litvínova.“
Dovedu si představit tu chudinku paní s berlí a taškami, jak u těch žlutých ohavných automatů věčně obležených cizinci s kufry zírá skrze dvoje brejle na rozškrábaný jízdní řád a hledá tam, co si to za lístek má vlastně koupit… Sám jsem celoživotní Pražák a nevyznám se v tom vůbec. Jo, jo, kde jsou ty časy, kdy jsme si kupovali lístek za 60 haléřů a jeli na něj z jednoho konce Prahy na druhý. Cena toho lístku byla padesátina ceny lístku dnešního!!! A žádné „slevy“ ani pásma nebyly. Nikdo to nepotřeboval. K čemu?
Tak ten revizor z té zdecimované paní vytáhl občanku, všechno jí to sepsal a že se může odvolat anebo zaplatit 800Kč. Což je možná desetina důchodu té naší milé paní od Litvínova.
Tak takhle to chodí – bič na chudáky a oligarchům dotace z EU. A já si říkám: „Nechtěli jsme to postavit na lásce k bližnímu, na křesťanství. A tak jsme si to postavili na vypočítavosti, bezohlednosti a hyenismu k bližnímu svému.“ A teď se nestačíme divit, za co jsme to těmi klíči cinkali.
Váš Jiří Vyleťal
Dnes jsem to zrovna zažil. Jedu metrem domů a proti mně sedí paní, asi sedmdesátiletá, ověšená taškami, s francouzskou holí. Přistoupil revizor a paní mu podává jízdenku. A revizor: „To není platné, máte to sice na 4 hodiny, ale v tomhle pásmu to neplatí.“ Paní se slzami na krajíčku: „Ale já jedu ze severních Čech, na vyšetření, tohle mi prodali za 68 korun v Letňanech, kam jsem přijela autobusem od Litvínova.“
Dovedu si představit tu chudinku paní s berlí a taškami, jak u těch žlutých ohavných automatů věčně obležených cizinci s kufry zírá skrze dvoje brejle na rozškrábaný jízdní řád a hledá tam, co si to za lístek má vlastně koupit… Sám jsem celoživotní Pražák a nevyznám se v tom vůbec. Jo, jo, kde jsou ty časy, kdy jsme si kupovali lístek za 60 haléřů a jeli na něj z jednoho konce Prahy na druhý. Cena toho lístku byla padesátina ceny lístku dnešního!!! A žádné „slevy“ ani pásma nebyly. Nikdo to nepotřeboval. K čemu?
Tak ten revizor z té zdecimované paní vytáhl občanku, všechno jí to sepsal a že se může odvolat anebo zaplatit 800Kč. Což je možná desetina důchodu té naší milé paní od Litvínova.
Tak takhle to chodí – bič na chudáky a oligarchům dotace z EU. A já si říkám: „Nechtěli jsme to postavit na lásce k bližnímu, na křesťanství. A tak jsme si to postavili na vypočítavosti, bezohlednosti a hyenismu k bližnímu svému.“ A teď se nestačíme divit, za co jsme to těmi klíči cinkali.
Váš Jiří Vyleťal
February 21, 2018 v 18.59
Taky pamatuji jízdu tramvají za 60 haléřů, pane Vyleťale. Vlastně za třicet, protože to jsem jezdila ještě za dětské jízdné. A dokonce pamatuji, že v tramvajích býval/a kromě řidiče/řidičky i průvodčí, který jízdenky prodával. Dnes je tolik nezaměstnaných a řidič je přitom ve voze sám.
Později se v tramvaji platila jedna koruna (to myslím až do roku 1989). Telefon (místní hovor) stál taky korunu. Dnes jsou mobily, což je sice dobrá věc, ale s placením je to někdy složité. Dají se uzavřít všelijaké výhodné smlouvy pro ty, kteří volají dlouho, ale skoro samé nevýhodné pro ty, kteří volají krátce. Kdo se v těch smlouvách a tarifech má vůbec vyznat? Když se chcete na něco zeptat, tak to trvá, než se přes automatickou linku vůbec dovoláte k operátorovi (stiskněte jedničku, stiskněte osmičku, stiskněte trojku atd.). A pak vám pošlou vyúčtování, ve kterém se nevyznáte. Přiznám se, že my s manželem jsme většinou taky za hlupáky, kteří platí jako mourovatí, aniž pořádně někam telefonují. Ještěže se synem telefonujeme přes internet, což je zatím zdarma.
Později se v tramvaji platila jedna koruna (to myslím až do roku 1989). Telefon (místní hovor) stál taky korunu. Dnes jsou mobily, což je sice dobrá věc, ale s placením je to někdy složité. Dají se uzavřít všelijaké výhodné smlouvy pro ty, kteří volají dlouho, ale skoro samé nevýhodné pro ty, kteří volají krátce. Kdo se v těch smlouvách a tarifech má vůbec vyznat? Když se chcete na něco zeptat, tak to trvá, než se přes automatickou linku vůbec dovoláte k operátorovi (stiskněte jedničku, stiskněte osmičku, stiskněte trojku atd.). A pak vám pošlou vyúčtování, ve kterém se nevyznáte. Přiznám se, že my s manželem jsme většinou taky za hlupáky, kteří platí jako mourovatí, aniž pořádně někam telefonují. Ještěže se synem telefonujeme přes internet, což je zatím zdarma.
JH
ve které by společnost stála na křesťanství a lásce k bližnímu. Zní to jako super věc, ale asi to nebude jen tak.
JV
Já také neznám zemi, v níž by společnost stála na křesťanství a lásce k bližnímu, ale poznám rozdíl mezi společností, která je k tomuto ideálu blíže a společností, která je od tohoto ideálu dále. Pozná se to třeba podle toho, zda mají v neděli v obchodech zavřeno či nikoliv. Anebo podle toho, jestli tam mají přes den kostely otevřené (protože se nevykrádají), anebo raději zavřené (protože se vykrádají).
Podobně také neznám společnost, kde se nevraždí a přesto asi nikomu požadavek na to, aby se nevraždilo, nepřipadá nesmyslný. A nikdo také vraždu proto, že prostě neexistuje zem, kde se nevraždí, nepokládá za něco normálního, nad čím se netřeba pozastavovat.
Máte pravdu, pane Hájku, že s tím křesťanstvím a láskou k bližnímu to nebude jen tak. Ne nadarmo křesťanství tolik naléhá na ono „obraťte se“. Jenže, když neděláme to, co nám křesťanství říká, abychom dělali, pak nemůžeme přece tvrdit, že křesťanství nefunguje.
Dobrou noc, Jiří Vyleťal
Podobně také neznám společnost, kde se nevraždí a přesto asi nikomu požadavek na to, aby se nevraždilo, nepřipadá nesmyslný. A nikdo také vraždu proto, že prostě neexistuje zem, kde se nevraždí, nepokládá za něco normálního, nad čím se netřeba pozastavovat.
Máte pravdu, pane Hájku, že s tím křesťanstvím a láskou k bližnímu to nebude jen tak. Ne nadarmo křesťanství tolik naléhá na ono „obraťte se“. Jenže, když neděláme to, co nám křesťanství říká, abychom dělali, pak nemůžeme přece tvrdit, že křesťanství nefunguje.
Dobrou noc, Jiří Vyleťal
IH
Ani když zrovna píšu na klávesnici, neopouští mě nesouhlas třeba s praxí, že jedině prostřednictvím internetu je možno nakupovat za výhodné ceny. Zde naprostý souhlas.
Na druhé straně si stále myslím, že majetková přiznání jsou žádoucí, a to ať už v případě všech vlastníků majetků v určité výši, tak jako podmínka pro výkon funkce, v níž přichází v úvahu korupce.
Na druhé straně si stále myslím, že majetková přiznání jsou žádoucí, a to ať už v případě všech vlastníků majetků v určité výši, tak jako podmínka pro výkon funkce, v níž přichází v úvahu korupce.
IH
Té nešťastné paní sedmdesát asi ještě nebylo. V Praze mohou, na rozdíl od některých jiných českých měst, jezdit všichni lidé od tohoto věku MHD zcela zadarmo.
Paní zřejmě pokutu uhradí, pokud by však, jako někteří, tak neučinila, zaplatila by posléze asi o řád víc a exekutor by si zasláním nějakého toho standardního dopisu vydělal na hezký nový počítač.
A teď srovnejme tuto přísnost s benevolencí, jaká zavládla a vládne třeba u bankéřů, kteří za špatné úvěry nenesli žádnou odpovědnost. Povídejte o tom třeba té paní z tramvaje, ošizené brigádnici v obchodě a nakonec drobným střadatelům s jejich úroky. "Přísnost na chudý lidi musí bejt, kdyby na sůl nebylo!“
Paní zřejmě pokutu uhradí, pokud by však, jako někteří, tak neučinila, zaplatila by posléze asi o řád víc a exekutor by si zasláním nějakého toho standardního dopisu vydělal na hezký nový počítač.
A teď srovnejme tuto přísnost s benevolencí, jaká zavládla a vládne třeba u bankéřů, kteří za špatné úvěry nenesli žádnou odpovědnost. Povídejte o tom třeba té paní z tramvaje, ošizené brigádnici v obchodě a nakonec drobným střadatelům s jejich úroky. "Přísnost na chudý lidi musí bejt, kdyby na sůl nebylo!“
February 22, 2018 v 7.34
Nejde o to, že nechceme platit, ale třeba já se nerada zabývám financemi, tak bych uvítala, kdyby bylo všechno přehlednější. Například kdyby se za minutu hovoru platilo pořád stejně. Pak by to bylo jasné - víc telefonuji, víc platím. A ne "volejte za dvacet korun" , ať jde o jeden hovor nebo nepřetržité telefonování až do půlnoci. Vzhledem k tomu, že do půlnoci nikdy netelefonuji, vyjde mě jeden hovor na dvacet korun. Naštěstí ze svého mobilu telefonuji málo.
Podobně bych uvítala, kdyby i jiné zboží stálo všude stejně. Nehodlám obcházet obchody a hledat nižší ceny. Tuhle jsem koupila prací gel v potravinách a nějaká paní, co stála za mnou, poznamenala, že v Glóbusu ho mají za dvě třetiny téhle ceny. Já to zatím neřeším, ale až budu v důchodu, tak možná budu muset.
Jinak, internet jsem opravdu uvítala, včetně možnosti objednávat se přes něj k lékaři či na obědy, a psát maily místo telefonování.
Podobně bych uvítala, kdyby i jiné zboží stálo všude stejně. Nehodlám obcházet obchody a hledat nižší ceny. Tuhle jsem koupila prací gel v potravinách a nějaká paní, co stála za mnou, poznamenala, že v Glóbusu ho mají za dvě třetiny téhle ceny. Já to zatím neřeším, ale až budu v důchodu, tak možná budu muset.
Jinak, internet jsem opravdu uvítala, včetně možnosti objednávat se přes něj k lékaři či na obědy, a psát maily místo telefonování.
JV
Myslím, že to co vadí panu Vaculíkovi – a mně to vadí také – je to nechutné výkaznictví, které se všude šíří jak mor. Lidem s čistým svědomím to nesmírně ztěžuje život a uvádí je to do nejistoty a ohrožení, protože v záludnostech, které takové výkaznictví (jehož základní ideou je nedůvěra) s sebou nese, se nevyznají a vyznat ani nechtějí. Chtějí trávit svůj životní čas činorodým způsobem a ne buzerací. Na podvodníky to ale nestačí, neboť oni mají k dispozici aparáty právníků, kteří v tom umějí chodit.
Že se celé toto šikanování odehrává ještě k tomu elektronicky, je samozřejmě úžasný byznys pro všechny ty SW firmy nalepené na státní správu. Že to zase odskáčou ti malí, obyčejní a obětaví, kteří netráví všechen čas u tlačítek a tudíž jim hlava nebere, co se po nich vůbec chce, je nad slunce jasné. Za těchto okolností jsou tu sankce samozřejmě především pro ně.
Tak o tohle, myslím, panu Vaculíkovi jde.
Jiří Vyleťal
Že se celé toto šikanování odehrává ještě k tomu elektronicky, je samozřejmě úžasný byznys pro všechny ty SW firmy nalepené na státní správu. Že to zase odskáčou ti malí, obyčejní a obětaví, kteří netráví všechen čas u tlačítek a tudíž jim hlava nebere, co se po nich vůbec chce, je nad slunce jasné. Za těchto okolností jsou tu sankce samozřejmě především pro ně.
Tak o tohle, myslím, panu Vaculíkovi jde.
Jiří Vyleťal
IH
Uznávám, že jsem jako doklad uplatňování "sociálního dvojího metru" uvedl analogie dosti volné. V případě užívání internetu, jako podmínky vstupu do jiného cenového oddělení, jsem měl na mysli především velké zvýhodnění u cen jízdenek či letenek.
Dávám, podobně jako paní Hájková, přednost tarifním cenám před praxí smluv, které skrývají nabídku podivně balancovaných balíčků. A když jsem o tomhle už začal, tak uvedu, že bezdůvodné vysoké periodické slevy (a následná zdražování) trvanlivého potravinářského zboží mám rovněž za nežádoucí, za obchodnickou svévoli.
Dávám, podobně jako paní Hájková, přednost tarifním cenám před praxí smluv, které skrývají nabídku podivně balancovaných balíčků. A když jsem o tomhle už začal, tak uvedu, že bezdůvodné vysoké periodické slevy (a následná zdražování) trvanlivého potravinářského zboží mám rovněž za nežádoucí, za obchodnickou svévoli.
February 22, 2018 v 11.58
Já panu Vaculíkovi rozumím, pane Vyleťale. Mrzí ho, že všechno je tu jinak, než si původně představoval, že to bude. Že i naši lidé jsou nakonec jiní, než jakou měl o nich představu. Rozhodně nejsou jako Rakušané nebo jako Němci.... Jenže co s tím, že?
JP
February 22, 2018 v 12.56
K tomu jízdnému za korunu: zrovna v minulých dnech německá vláda vydala prohlášení, že vážně uvažuje o tom, v německých městech zavést hromadnou dopravu zcela zadarmo!
Ovšem je nutno podotknout, že tak učinila z důvodů nikoli sociálních, nýbrž ekologických: a to ještě proto aby se vyhnula žalobě ze strany Evropské komise za to, že v německých městech jsou mnohonásobně překračovány limity emisí a vláda proti tomu nic nedělá.
Ovšem jak to celé dopadne je v tuto chvíli velice nejisté; například mnichovské dopravní podniky už prohlásily, že by prostě nebyly schopny ten nával cestujících za bezplatné jízdy zvládnout.
Ovšem je nutno podotknout, že tak učinila z důvodů nikoli sociálních, nýbrž ekologických: a to ještě proto aby se vyhnula žalobě ze strany Evropské komise za to, že v německých městech jsou mnohonásobně překračovány limity emisí a vláda proti tomu nic nedělá.
Ovšem jak to celé dopadne je v tuto chvíli velice nejisté; například mnichovské dopravní podniky už prohlásily, že by prostě nebyly schopny ten nával cestujících za bezplatné jízdy zvládnout.
JP
V souvislosti s tím, jak pan Vyleťal píše o tom podle jakých znaků je možno rozpoznat opravdu křesťanský svět, nebude nijak bez zajímavosti zmínit to, co se člověk dozvídá v souvislosti se současnými olympijskými hrami o jihokorejské společnosti:
Tak například je v reportážích líčeno, že když si v restauraci žena odskočí na toaletu, bez jakýchkoli obav nechá na svém stolku ležet svou kabelku či svůj mobil; anebo prodavačka u pultu si udělá půlhodinovou přestávku, a nechá tam stát otevřenou pokladnu i s penězi - a nikdo se toho ani nedotkne!
Anebo dokonce, poslední zpráva: došlo k nějakým konfliktům mezi nějakými evropskými servisními týmy, a mezi věčně zdvořilými a usměvavými korejskými organizátory respektive hosteskami. To jest, ti Evropané začali těm Korejcům hrubě nadávat. Pro tentokrát se situace urovnala; ale ti Evropané byli upozorněni na to, že zneucťování, urážení či hrubé nadávání druhému je v Koreji - trestným činem!!
To jsou opravdu zprávy jako z jiné planety; a nelze se vyhnout přemítání, proč je něco takového zcela nepředstavitelné u nás, když tam, v Koreji, to možné je.
Ovšem - a tímto se vracíme obloukem zpátky na počátek této úvahy - nedá se nic dělat, ale Korea skutečně není zemí křesťanskou, nýbrž ryze buddhistickou...
Tak například je v reportážích líčeno, že když si v restauraci žena odskočí na toaletu, bez jakýchkoli obav nechá na svém stolku ležet svou kabelku či svůj mobil; anebo prodavačka u pultu si udělá půlhodinovou přestávku, a nechá tam stát otevřenou pokladnu i s penězi - a nikdo se toho ani nedotkne!
Anebo dokonce, poslední zpráva: došlo k nějakým konfliktům mezi nějakými evropskými servisními týmy, a mezi věčně zdvořilými a usměvavými korejskými organizátory respektive hosteskami. To jest, ti Evropané začali těm Korejcům hrubě nadávat. Pro tentokrát se situace urovnala; ale ti Evropané byli upozorněni na to, že zneucťování, urážení či hrubé nadávání druhému je v Koreji - trestným činem!!
To jsou opravdu zprávy jako z jiné planety; a nelze se vyhnout přemítání, proč je něco takového zcela nepředstavitelné u nás, když tam, v Koreji, to možné je.
Ovšem - a tímto se vracíme obloukem zpátky na počátek této úvahy - nedá se nic dělat, ale Korea skutečně není zemí křesťanskou, nýbrž ryze buddhistickou...
Podle české wikipedie je tam křesťanů a budhistů stejně po 26%. podle anglické wiki je tam nejvíc křesťanů.
February 22, 2018 v 18.01
Pan Poláček to zřejmě myslel tak, že Korea je historicky buddhistická země, zatímco naše země je historicky křesťanská, přičemž možná chtěl, aby to vyznělo tak nějak ve prospěch buddhismu.
Jenomže co z toho, že historii té či oné země utvářelo to či ono náboženství, když už se dnes nepraktikuje, že?
Praktikováním nemyslím čistě jen návštěvu chrámů a bohoslužeb.
Jenomže co z toho, že historii té či oné země utvářelo to či ono náboženství, když už se dnes nepraktikuje, že?
Praktikováním nemyslím čistě jen návštěvu chrámů a bohoslužeb.
VP
February 22, 2018 v 18.20
1.Právě jsem četl, že se odborníci shodují, že bezplatná hromadná doprava o moc nenaplní hromadné prostředky. Souvisí to asi s tím, že člověk nerad opouští navyklý luxus.
2. Pane Poláčku, my křesťané moc nedělíme svět na křesťany a nekřesťany, protože obojí vede člověka k poslušnosti svému svědomí. Materialismus, který zavládl, otupil svědomí lidí.
2. Pane Poláčku, my křesťané moc nedělíme svět na křesťany a nekřesťany, protože obojí vede člověka k poslušnosti svému svědomí. Materialismus, který zavládl, otupil svědomí lidí.
HZ
jestli moc netelefonujete, doporučuju předplácenou kartu. Já u jednoho virtuálního operátora provolám v průměru stovku za měsíc, což mi žádný tarif neumožní.
February 22, 2018 v 20.12
Vždyť já mám O2 kartu, na které si dobíjím kredit (jestli máte na mysli tohle). Akorát dřív se mi z toho platily jednotlivé hovory, jenže někdy před rokem mi přišla od operátora sms, že už to jako nejde, že teď si musím aktivovat volání za dvacet Kč do půlnoci. Což nevyužívám, protože málokdy volám víckrát než jednou denně. Zato za každý, byť minutový hovor zaplatím dvacet Kč.
PM
February 22, 2018 v 22.28
Myslím že panu Vaculíkovi jde o to aby jeho spoluobčané
neměli zálibu v politicích, kteří byli konfidenty tajné služby autoritativních režimů, kteří nezpronevěřovali, -ují veřejné peníze, kteří nedostatky znalostí demokratických zvyklostí nekompenzují srandičkami, kteří neignorují ústavu a...........
Myslím, že až většině spoluobčanů se tací politici znelíbí, tak bude hej nejen panu Vaculíkovi, ale i mnohým.
Nemluvě o jeho tatovi na pravdě boží....bych dodal.
Myslím, že až většině spoluobčanů se tací politici znelíbí, tak bude hej nejen panu Vaculíkovi, ale i mnohým.
Nemluvě o jeho tatovi na pravdě boží....bych dodal.
February 23, 2018 v 3.13
Já svým spoluobčanům nevytýkám, že nejsou jako Korejci (pan Poláček) nebo jako Němci či Rakušané (pan Vyleťal). Jsou jací jsou, co se dá dělat.
Ani v manželství se nemůže partnerovi říkat: Proč nejsi jako soused? Tedy pokud se nechceme rozvést.
Ani v manželství se nemůže partnerovi říkat: Proč nejsi jako soused? Tedy pokud se nechceme rozvést.
JV
Ale, paní Hájková, já snad nikde svým spoluobčanům nevytýkám, že nejsou jako Rakušané či Němci či snad někdo jiný.
Pouze v jednom z diskusních příspěvků reaguji na příspěvek Vašeho syna, když říkám, že míra vzdálení se společnosti od zásad křesťanství se pozná třeba podle otevřených obchodů v neděli a zavřených kostelů.
V tom přece není žádná výčitka.
Váš Jiří Vyleťal
Pouze v jednom z diskusních příspěvků reaguji na příspěvek Vašeho syna, když říkám, že míra vzdálení se společnosti od zásad křesťanství se pozná třeba podle otevřených obchodů v neděli a zavřených kostelů.
V tom přece není žádná výčitka.
Váš Jiří Vyleťal
February 23, 2018 v 7.17
Já jsem neměla na mysli jen tuhle diskusi. Zdálo se mi i na základě vašich dřívějších příspěvků, že nás poměrně často srovnáváte s Němci a Rakušany, z čehož nevycházíme moc dobře. Ale možná to bylo opravdu jen zdání. Daleko spíš než o vás bych to mohla říct třeba o panu Kolaříkovi, že?
Tak se vám omlouvám, pokud jste to tak nemyslel, pane Vyleťale.
Já myslím, že bychom se (my Češi) neměli snažit být jako někdo jiný (což stejně nebudeme), ale abychom byli takoví, jací máme být. A jací máme být? Teď bych skoro řekla, že máme být takoví, jaké nás Bůh chtěl mít. Ale to už by bylo asi trochu moc a pan Poláček by to neunesl.
Tak se vám omlouvám, pokud jste to tak nemyslel, pane Vyleťale.
Já myslím, že bychom se (my Češi) neměli snažit být jako někdo jiný (což stejně nebudeme), ale abychom byli takoví, jací máme být. A jací máme být? Teď bych skoro řekla, že máme být takoví, jaké nás Bůh chtěl mít. Ale to už by bylo asi trochu moc a pan Poláček by to neunesl.
PŠ
Pokud voláte málo, zvolte tarif Na výběr. Můžete to udělat prostřednictvím SMS na číslo 999 111 ve tvaru TARIF NAVYBER.
Cena je pak 4,9 za minutu a 1,9 za SMS. Pokud dobijete alespoň 300 Kć tak získáte volání v síti O2 zdarma vždy na 30 dnů.
Cena je pak 4,9 za minutu a 1,9 za SMS. Pokud dobijete alespoň 300 Kć tak získáte volání v síti O2 zdarma vždy na 30 dnů.
February 23, 2018 v 8.27
Díky za radu, pane Šťastný.
JV
Vážená a milá paní Hájková,
já Vaši omluvu s radostí přijímám a moc a moc Vám děkuji. Děkuji Vám také za všechno to dobro a lásku k druhým lidem, které tu Vašim laskavým slovem rozdáváte.
Myslím si, že pokud diskutujeme pod nějakým článkem, měli bychom se ve svých diskusních příspěvcích držet diskusních příspěvků, které se vztahují jen a jen k danému článku. Pokud chceme z tohoto pravidla vybočit a zmínit cosi, co konkrétní diskutující zmínil pod jiným článkem, asi by bylo dobré na tuto odbočku zřetelně upozornit. I tak ale může vzniknout nedorozumění, protože názor diskutujícího zmíněný pod jiným článkem může být vyřčen v jiném kontextu, než v jakém jej dotyčnému „předhazujeme“ při diskusi ke článku aktuálnímu.
Máte pravdu, že někdy srovnávám chování běžné v naší společnosti s chováním lidí v Rakousku a že toto srovnání pro nás nevyznívá dobře. To ovšem není žádná výčitka, ale zcela pravdivé konstatování daného stavu. V Rakousku se k sobě lidé chovají opravdu o poznání lépe, než u nás. Byl jsem tam 10 let a vím to. Tento názor by Vám potvrdil každý, kdo tam srovnatelně dlouhou dobu jako úplně obyčejný člověk žil. Samozřejmě za předpokladu, že dokáže věci kolem sebe vnímat v plnosti a dokáže si přiznat věci nepříjemné. Proč tomu tak je, je samozřejmě na hodně dlouhou diskusi a poctivé studium.
A jací máme být? Říkáte to, paní Hájková, zcela přesně: „Takoví, jaké nás chce mít Bůh.“ A Bůh nás chce mít všechny dobré, Rakušany, Portugalce, Indonésany, Čechy, Rusy, indiány z Ohňové země, černoušky z Mali i všechny, kteří se kdy narodili a ještě narodí. Proto můžeme být všichni stejní. Stejně dobří, milující pána Boha a navzájem všechny ostatní. To je to pravé a jediný správný smysl života.
Váš Jiří Vyleťal
já Vaši omluvu s radostí přijímám a moc a moc Vám děkuji. Děkuji Vám také za všechno to dobro a lásku k druhým lidem, které tu Vašim laskavým slovem rozdáváte.
Myslím si, že pokud diskutujeme pod nějakým článkem, měli bychom se ve svých diskusních příspěvcích držet diskusních příspěvků, které se vztahují jen a jen k danému článku. Pokud chceme z tohoto pravidla vybočit a zmínit cosi, co konkrétní diskutující zmínil pod jiným článkem, asi by bylo dobré na tuto odbočku zřetelně upozornit. I tak ale může vzniknout nedorozumění, protože názor diskutujícího zmíněný pod jiným článkem může být vyřčen v jiném kontextu, než v jakém jej dotyčnému „předhazujeme“ při diskusi ke článku aktuálnímu.
Máte pravdu, že někdy srovnávám chování běžné v naší společnosti s chováním lidí v Rakousku a že toto srovnání pro nás nevyznívá dobře. To ovšem není žádná výčitka, ale zcela pravdivé konstatování daného stavu. V Rakousku se k sobě lidé chovají opravdu o poznání lépe, než u nás. Byl jsem tam 10 let a vím to. Tento názor by Vám potvrdil každý, kdo tam srovnatelně dlouhou dobu jako úplně obyčejný člověk žil. Samozřejmě za předpokladu, že dokáže věci kolem sebe vnímat v plnosti a dokáže si přiznat věci nepříjemné. Proč tomu tak je, je samozřejmě na hodně dlouhou diskusi a poctivé studium.
A jací máme být? Říkáte to, paní Hájková, zcela přesně: „Takoví, jaké nás chce mít Bůh.“ A Bůh nás chce mít všechny dobré, Rakušany, Portugalce, Indonésany, Čechy, Rusy, indiány z Ohňové země, černoušky z Mali i všechny, kteří se kdy narodili a ještě narodí. Proto můžeme být všichni stejní. Stejně dobří, milující pána Boha a navzájem všechny ostatní. To je to pravé a jediný správný smysl života.
Váš Jiří Vyleťal
JP
February 23, 2018 v 12.00
Ano, Jižní Korea samozřejmě není čistě buddhistická země, trochu jsem ve svém příspěvku generalizoval. Ovšem musím přiznat, že to že je zde už více křesťanů nežli vyznavačů buddhismu, to jsem skutečně nevěděl, a nemálo mě to překvapilo.
Ovšem, s tou religiózní příslušností je to v Jižní Koreji dost složitější, je zde nečekaně vysoký podíl lidí bez vyznání (31 procent). Což je ovšem zase dosti klamný údaj, jde o to že mnoho Korejců je ovlivněno především konfucianismem, který je spíše souborem pravidel chování, nežli náboženstvím. A až od roku 1995 je konfucianismus v Koreji uznán jako náboženství. Čili za těmi 31 procenty oficiálních bezvěrců se zřejmě skrývá značná část oněch vyznavačů konfucianismu. Takže za tím příkladným chováním Korejců bude stát asi ze všeho nejspíše ta spojená tradice buddhisticko-konfuciánská.
Ovšem, s tou religiózní příslušností je to v Jižní Koreji dost složitější, je zde nečekaně vysoký podíl lidí bez vyznání (31 procent). Což je ovšem zase dosti klamný údaj, jde o to že mnoho Korejců je ovlivněno především konfucianismem, který je spíše souborem pravidel chování, nežli náboženstvím. A až od roku 1995 je konfucianismus v Koreji uznán jako náboženství. Čili za těmi 31 procenty oficiálních bezvěrců se zřejmě skrývá značná část oněch vyznavačů konfucianismu. Takže za tím příkladným chováním Korejců bude stát asi ze všeho nejspíše ta spojená tradice buddhisticko-konfuciánská.
JP
Nedá se nic dělat, paní Hájková, ale musím se přidat k panu Vyleťalovi: kdo kdy poznal život (a lidi) v některé západní zemi, ten prostě nemůže jinak nežli znovu a znovu konstatovat, že Češi (jako celek) stále ještě velice zaostávají za normami slušného mezilidského chování, v tom západním světě už naprosto samozřejmými a zažitými.
Naprosto stačí když člověk jako automobilista přejede hranice dejme tomu z Německa do českých luhů a hájů, aby získal neodbytný pocit že právě přijel z civilizované země do džungle. Samozřejmě, i na Západě je celá řada takových, kteří si myslí že když mají rychlý automobil s nadupaným motorem, že mají právo ukázat všem ostatním svou nadřazenost. Ale ta míra vysloveně buranského pohrdání jakýmikoli dopravními předpisy, jakož i bezohlednost vůči ostatním účastníkům silničního provozu v hranicích českého státu, ta skutečně okamžitě uhodí do očí.
A tento rozdíl je patrný ve všech oblastech. Když před několika lety hrál fotbalový klub Viktoria Plzeň v německém Mnichově proti tamějšímu velkoklubu Bayernu, přijelo se na tento historický zápas podívat i mnoho českých fotbalových fandů. Můj bratr - který v onom stadionu byl se svým šéfem - mi potom ve vylíčení svých zážitků kromě jiného napsal:
"Styděli jsme se, že jsme Češi. Po skončení zápasu několik holek s páskami pořadatelů na rukávech dokázalo zastavit několikatisícový dav. Všichni trpělivě čekali, až na ně při opouštění stadionu přijde řada. Všechna ta auta, která tam přejížděla upravené trávníky, aby se mimo pořadí procpala dopředu, měla buď pražské nebo plzeňské poznávací značky."
Tak tohle je ten rozdíl, paní Hájková: i v těch docela nejzákladnějších normách slušného chování. Respektovat druhého, necpat se dopředu, uznávat práva toho druhého.
Ostatně, právě ten bezpodmínečný respekt k osobě druhého - to bylo právě to, co pro mě bylo největším zážitkem po mém příchodu do Německa.
Vždyť my jsme tehdy byli emigranti, uprchlíci, přišlí bez ničeho, neměli jsme nic a nebyli jsme vlastně ničím, pro domácí Němce jsme byli jenom ekonomickou zátěží - a oni se k nám od prvního okamžiku chovali s naprosto korektní zdvořilostí a respektem, jako k sobě navzájem.
Obzvláště když se to porovná s tím, jak se v současné době Češi chovají k té nepatrné hrstce uprchlíků hledajících v jejich zemi ochranu a trochu místa k životu - tady opravdu není možno jinak, nežli prožívat pocity hlubokého studu.
Nejde o to, paní Hájková, aby se Češi začali podobat jiným národům. Ale jde o to, aby se konečně naučili chovat a jednat jako opravdu civilizovaný, kultivovaný národ.
Snad za to Češi tak zcela nenesou vinu, to dědictví totalitního režimu je asi mnohem hlubší než se původně myslelo; ale nedá se nic dělat, ta míra vzájemné nenávisti a obhroublosti je v národě stále ještě velmi vysoká, a ukazuje se to znovu a znovu.
Naprosto stačí když člověk jako automobilista přejede hranice dejme tomu z Německa do českých luhů a hájů, aby získal neodbytný pocit že právě přijel z civilizované země do džungle. Samozřejmě, i na Západě je celá řada takových, kteří si myslí že když mají rychlý automobil s nadupaným motorem, že mají právo ukázat všem ostatním svou nadřazenost. Ale ta míra vysloveně buranského pohrdání jakýmikoli dopravními předpisy, jakož i bezohlednost vůči ostatním účastníkům silničního provozu v hranicích českého státu, ta skutečně okamžitě uhodí do očí.
A tento rozdíl je patrný ve všech oblastech. Když před několika lety hrál fotbalový klub Viktoria Plzeň v německém Mnichově proti tamějšímu velkoklubu Bayernu, přijelo se na tento historický zápas podívat i mnoho českých fotbalových fandů. Můj bratr - který v onom stadionu byl se svým šéfem - mi potom ve vylíčení svých zážitků kromě jiného napsal:
"Styděli jsme se, že jsme Češi. Po skončení zápasu několik holek s páskami pořadatelů na rukávech dokázalo zastavit několikatisícový dav. Všichni trpělivě čekali, až na ně při opouštění stadionu přijde řada. Všechna ta auta, která tam přejížděla upravené trávníky, aby se mimo pořadí procpala dopředu, měla buď pražské nebo plzeňské poznávací značky."
Tak tohle je ten rozdíl, paní Hájková: i v těch docela nejzákladnějších normách slušného chování. Respektovat druhého, necpat se dopředu, uznávat práva toho druhého.
Ostatně, právě ten bezpodmínečný respekt k osobě druhého - to bylo právě to, co pro mě bylo největším zážitkem po mém příchodu do Německa.
Vždyť my jsme tehdy byli emigranti, uprchlíci, přišlí bez ničeho, neměli jsme nic a nebyli jsme vlastně ničím, pro domácí Němce jsme byli jenom ekonomickou zátěží - a oni se k nám od prvního okamžiku chovali s naprosto korektní zdvořilostí a respektem, jako k sobě navzájem.
Obzvláště když se to porovná s tím, jak se v současné době Češi chovají k té nepatrné hrstce uprchlíků hledajících v jejich zemi ochranu a trochu místa k životu - tady opravdu není možno jinak, nežli prožívat pocity hlubokého studu.
Nejde o to, paní Hájková, aby se Češi začali podobat jiným národům. Ale jde o to, aby se konečně naučili chovat a jednat jako opravdu civilizovaný, kultivovaný národ.
Snad za to Češi tak zcela nenesou vinu, to dědictví totalitního režimu je asi mnohem hlubší než se původně myslelo; ale nedá se nic dělat, ta míra vzájemné nenávisti a obhroublosti je v národě stále ještě velmi vysoká, a ukazuje se to znovu a znovu.
JH
February 23, 2018 v 14.36
Já teda mám občas pocit,
že si nemám proč stěžovat na poměry v Česku, když žiju v cizině. Dokonce mi přijde trochu nefér, že můžu volit české poslance a prezidenta, protože když tam navolím nějaký dobytek, vymstí se mi to jen minimálně.
Sice zase nemůžu volit v Německu (kromě místních referend), ale imigroval jsem sem dobrovolně, takže je to trochu rozdíl.
Každopádně já narozdíl od pana Kolaříka a Poláčka nestydím, že jsem Čech (nebo Moravan, když chci) a zásadně se k tomu hlásím.
Sice zase nemůžu volit v Německu (kromě místních referend), ale imigroval jsem sem dobrovolně, takže je to trochu rozdíl.
Každopádně já narozdíl od pana Kolaříka a Poláčka nestydím, že jsem Čech (nebo Moravan, když chci) a zásadně se k tomu hlásím.
JH
koukám, že pan Poláček psal o svém bratrovi, takže narozdíl od _bratra_ pana Poláčka. O panu Kolaříkovi ani nevím, jestli se vůbec ještě považuje za Čecha.
PM
spíše ale v navolovávání neotesaných poslanců a prezidentů za všeobecně pokleslé znalosti demokratického režimu do funkcí, s čímžto mají nakonec všichni dohromady nebetyčné problémy.
Popravdě řečeno s těmi nároky, které nám tu nadrobila renezance s touhle moderní demokracií, mají trávníky problémy napříč celou transatlantidou.
I ti vysoce kultivovaní golfinisté ho mnohdy protizákonně rozrejvají....jsem si všiml.
Popravdě řečeno s těmi nároky, které nám tu nadrobila renezance s touhle moderní demokracií, mají trávníky problémy napříč celou transatlantidou.
I ti vysoce kultivovaní golfinisté ho mnohdy protizákonně rozrejvají....jsem si všiml.
February 23, 2018 v 18.29
Být Američanem, za to byste se jistě nestyděl, přestože si zvolili Trumpa.
February 23, 2018 v 19.36
Skutečně mě mrzí, že jsem se pouštěla do diskuse o zbytečnosti majetkového přiznání na venkově. Netušila jsem, kam až to povede.
Mrzí mě, že se neumím starat o své záležitosti a nečíst Referendum. Nebo aspoň nečíst diskuse.
Mrzí mě, že se neumím starat o své záležitosti a nečíst Referendum. Nebo aspoň nečíst diskuse.
JH
si stěžovat samozřejmě máte, pane Kolaříku, ale to neznamená, že máte proč. Pletete si pojem a průjem.
MP
Pokud tím nemyslíte, že bychom se měli jaksi zvláštně stydět za nepřijetí právě čínských křesťanů v porovnání se studem nad nepřijetím jiných beženců (počínaje druhou čečenskou válkou s přijetím ruské interpretace konfliktu) a za obojí snad méně než za detence, ve kterých zadrženýmm omylem odebrali životně důležité léky -- pak ano.
JH
February 24, 2018 v 12.33
To víte, pane Kolaříku,
člověk dělá co umí :) Na našeho znovupečeného pana prezidenta se sice nechytám, ale já jsem mladší, ještě to třeba doženu. A pak, kdo ví -
A nemyslete si, já jsem to ségře říkal, říkám jí: Nevol toho Zemana, je to dobytek, chlastá, v zahraničí nám dělá vostudu a Putinovi líže prdel, trollové si na nás zase smlsnou, a sokolové na Západě budou brečet. Vol radši toho vzdělanýho profesora jako já, ten sice nemá páru, jak je těžký sehnat v Opavě práci, ale umí mluvit učeně a složitě, nikdo mu moc nerozumí, tisk ho bude respektovat, i u Evropský komise si uděláme voko.
No a myslíte si, že mě poslechla? Kdepak. To máte těžký, jak někdo vod dětství nasákne tím češstvím, všechno pak vidí děsně přízemně, a i když emigruje na Západ, to trvá roky než to s něho sleze.
A nemyslete si, já jsem to ségře říkal, říkám jí: Nevol toho Zemana, je to dobytek, chlastá, v zahraničí nám dělá vostudu a Putinovi líže prdel, trollové si na nás zase smlsnou, a sokolové na Západě budou brečet. Vol radši toho vzdělanýho profesora jako já, ten sice nemá páru, jak je těžký sehnat v Opavě práci, ale umí mluvit učeně a složitě, nikdo mu moc nerozumí, tisk ho bude respektovat, i u Evropský komise si uděláme voko.
No a myslíte si, že mě poslechla? Kdepak. To máte těžký, jak někdo vod dětství nasákne tím češstvím, všechno pak vidí děsně přízemně, a i když emigruje na Západ, to trvá roky než to s něho sleze.
JP
Nedlouho po zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států jsem poznal jednoho rodilého Američana žijícího nyní v Německu, který zcela evidentně pociťoval hluboký stud za to, že jeho vlastní národ dokázal do svého čela postavit figuru takovéhoto druhu. A určitou útěchu - a ospravedlnění - nacházel alespoň v tom faktu, že většina amerických voličů ve skutečnosti hlasovala pro Clintonovou - a že jenom díky velice svérázným specifikům amerického volebního systému nicméně za prezidenta byl prohlášen Trump.
Český národ bohužel nemůže mít ani tuto útěchu; ten zcela evidentně do svého čela zvolil M. Zemana jasnou většinou hlasů, a to dokonce opakovaně.
Český národ bohužel nemůže mít ani tuto útěchu; ten zcela evidentně do svého čela zvolil M. Zemana jasnou většinou hlasů, a to dokonce opakovaně.
PM
February 24, 2018 v 15.06
Víte pane Kolaříku já bych tak řekl, že emigrací moc nesleze
von se nám totiž ten západ pomagrebínštil, pobalkánštil, pobyzantštil jinak po.........., plus odkřešťanštil, což příkladně dokazuje masové opouštění katolické církve i v Bavorsku.
Nezbývá než bratrsky svědomitě hledat a nacházet zalíbení v národnostních operetách na globálním jevišti.
Třebaže se zaťatými zuby ....bych se zaťatými zuby dodal.
Nezbývá než bratrsky svědomitě hledat a nacházet zalíbení v národnostních operetách na globálním jevišti.
Třebaže se zaťatými zuby ....bych se zaťatými zuby dodal.
JN
February 24, 2018 v 20.40
Zajímavá diskuse o české literatuře...
Ještě jste, pane Kolaříku, zapomněl na Kafku :-)
JN
Kdo nepláče, neni Čech!
-------------------------------------
Kdo nenadává na Čechy, neni intelektuál!
(Hokejoví fanoušci jsou intelektuálové.)
Jsem Čech, ale nepřizpůsobivý.
-------------------------------------
Kdo nenadává na Čechy, neni intelektuál!
(Hokejoví fanoušci jsou intelektuálové.)
Jsem Čech, ale nepřizpůsobivý.
VP
February 25, 2018 v 6.37
Stačí číst Boženu Němcovou: Pan učitel, Chudí lidé, V zámku a podzámčí. A něco začít dělat.
JH
February 25, 2018 v 10.45
Jasně že je to moje citace,
vždyť já jsem taky psal, že jsem to říkal já. A taky jsem jí říkal, že toho druhýho nemá volit, že von nikomu nepomůže. Možná to nějak blbě čtete.
Já to profesoru Drahošovi koneckonců nemám za zlý, bo já vo tom taky nemám páru. Já jsem byl na práci vždycky spíš klikař, už ve škole jsem byl takovej protekční vejlupek, talentovanej, reprezentant, ledacos se mi kvůli tomu vodpustilo. Jojo, to bejvaly časy.
Co já vám ale vodpustit nemůžu, je, že jste v tom svým výčtu spisovatelů vynechal Haška. Nemyslím toho hokejistu, i když to je taky národní hrdina. Myslím Jaroslava Haška, mýho jmenovce, co napsal Švejka, nesmrtelný dílo světový literatury, takovej manuál k český duši. Žádný blbý bolševický, jak říkáte vy, ti to maximálně vobšlehli, a ještě mizerně, a moc lidský krve do toho přidali, kdežto správnej Čech má radši prejt.
A kromě toho nesmrtelnýho díla vymyslel pan Hašek ještě mrtě dalších věcí, třeba voboustrannej pivní tácek a v Mariáši Loženýho Betla. Takže vás prosím, přidejte si tam ještě Haška, jinak to bude mít neúplný.
Jo, a já vůbec nemusím mluvit vážně, když se mi nechce, na to není žádnej zákon. Aspoň teda myslím, ale kdyžtak pogoogluju.
Já to profesoru Drahošovi koneckonců nemám za zlý, bo já vo tom taky nemám páru. Já jsem byl na práci vždycky spíš klikař, už ve škole jsem byl takovej protekční vejlupek, talentovanej, reprezentant, ledacos se mi kvůli tomu vodpustilo. Jojo, to bejvaly časy.
Co já vám ale vodpustit nemůžu, je, že jste v tom svým výčtu spisovatelů vynechal Haška. Nemyslím toho hokejistu, i když to je taky národní hrdina. Myslím Jaroslava Haška, mýho jmenovce, co napsal Švejka, nesmrtelný dílo světový literatury, takovej manuál k český duši. Žádný blbý bolševický, jak říkáte vy, ti to maximálně vobšlehli, a ještě mizerně, a moc lidský krve do toho přidali, kdežto správnej Čech má radši prejt.
A kromě toho nesmrtelnýho díla vymyslel pan Hašek ještě mrtě dalších věcí, třeba voboustrannej pivní tácek a v Mariáši Loženýho Betla. Takže vás prosím, přidejte si tam ještě Haška, jinak to bude mít neúplný.
Jo, a já vůbec nemusím mluvit vážně, když se mi nechce, na to není žádnej zákon. Aspoň teda myslím, ale kdyžtak pogoogluju.
JN
Kafka byl teda německej spisovatel?
JN
February 25, 2018 v 12.32
Jestli voni nepřikládaj těm národnostem moc velkej význam, pane Kolařík.
Nebo snad nadávaj na Čechy, protože sou nepřizpůsobiví?
February 25, 2018 v 13.28
Když je někdo výborný matematik či informatik, pane Kolaříku, neznamená to, že se zároveň taky nějak zvlášť vyzná v obchodních záležitostech, k nimž patří tarify telefonních velefirem.
Dokonce to ani nemusí být člověk, který šel do zahraničí proto, aby se "vyfutroval eurama". Opravdu nemusí.
Může to docela dobře být hodný tatínek čtyř dětí, kterým se vedle svého zaměstnání, s láskou věnuje.
Dokonce to ani nemusí být člověk, který šel do zahraničí proto, aby se "vyfutroval eurama". Opravdu nemusí.
Může to docela dobře být hodný tatínek čtyř dětí, kterým se vedle svého zaměstnání, s láskou věnuje.
JH
pane Kolaříku, firmy v Německu taky zoufale shání IT odborníky, ti dneska frčí. A jak jsou teď ty otevřený hranice, žádná železná opona, tak je překračujou všelijaký lidi, i různý nevychovaný, jejich děcka dělají kravál a ani Kafku nemaj pořádně přečtenýho. Jestli to nebylo dřív lepší, no řekněte, tehdy bylo víc jasný, kdo je na který straně. A ještě tomu Gorbačovovi nakonec dali Nobelovku!
Ale jsem rád, jestli vás to pobavilo, mě kolikrát přišlo, že se tu zbytečně rozčilujete, a nadáváte furt na Čechy. Tak si říkám, hergot - jo, já říkám "hergot" i v neděli - taky tam něco napiš. Něco zábavnýho, rozumíš, nic světobornýho, diskuse se rozproudí, blbci se pobaví, moralisti se spravedlivě rozhorlí, a jestli se nad tím někdo i zamyslí a bude míň urážet vostatní lidi, tak to bude takovej malej bonus.
Ale jsem rád, jestli vás to pobavilo, mě kolikrát přišlo, že se tu zbytečně rozčilujete, a nadáváte furt na Čechy. Tak si říkám, hergot - jo, já říkám "hergot" i v neděli - taky tam něco napiš. Něco zábavnýho, rozumíš, nic světobornýho, diskuse se rozproudí, blbci se pobaví, moralisti se spravedlivě rozhorlí, a jestli se nad tím někdo i zamyslí a bude míň urážet vostatní lidi, tak to bude takovej malej bonus.
+ Další komentáře