Chci přispět X

Vzhůru do rukou odborníků

V logice dnešních dnů by bylo, kdyby do druhého kola prezidentských voleb postoupili bývalí páni premiéři. Možná by se dalo uzákonit, aby nikdo jiný napříště ani nekandidoval.

Prezident či prezidentka u nás mají velmi omezené pravomoci. Volební kampaň přímé volby ale žádá tvářit se, jako by opak byl pravdou. Třeba pan Topolánek, někdejší premiér vlády pánů Melčáka a Pohanky, má na plakátu napsáno: „Ani vítač, ani kývač. Silný prezident.“ Líbilo by se mi třeba „Vítač dobrého, kývač na správné. Ochránce ústavy.“ Aby z hesel bylo vidět, že se na úrovni prezidentského úřadu samostatně nekutí, ale jaksi se diskrétně podporuje to, co za něco stojí. Ať už je to neklecový chov nosnic, zákaz hesel jako „Ne islámu, ne teroristům“ nebo přijetí eura, dokud nám ho ještě někdo nabízí.

26196267_295066727683556_3930039149608707442_nPrezident má velmi omezené pravomoci. Volební kampaň přímé volby ale žádá tvářit se, jako by opak byl pravdou. Foto FB M. Topolánka

Sobotkovo harakiri jako východisko
Minulé volební období začalo jako naděje na prosazení levě liberálního, humanistického pojetí politiky, jaké znám z většinového směřování společnosti v západním Německu. Skončilo nejpozději nesmyslným odvoláním ministrů za sociální demokracii, které pracovně nazývám Sobotkovo harakiri. V příštích patnácti letech se levě liberálního, humanistického pojetí politiky pravděpodobně nedočkáme, a pak už chci svět pozorovat ze zahrádky a houpacího křesla.

Aby se posbíraly síly k reparátu ve věci levě liberálního směřování, musí se zformovat nová politická generace a získat si podporu ve společnosti. Patnáct let je odpovídající čas, když vytvořit populistické hnutí s vhodným, velmi pracovitým vůdcem a neomezenými prostředky u nás trvalo přibližně sedm let. Babišova vláda vyluxovala levicová témata, zbytek může leda příštipkařit. Nastal čas po Sobotkově harakiri. Možná se levě liberální proud jako programový zformuje uvnitř ANO, nebo dokonce u Pirátů. Sociální demokracie na něj má tradici, ne však monopol. Líp bude zadlouho. Zatím jde o to, aby zatím nějak bylo.

Scénáře ad hoc
Přímá prezidentská volba je v našich podmínkách nesmysl, což pocítíme víc, až bude nějaký ten Tomio ve druhém kole. Když jsou ale věci celkově v nepořádku, lze se věnovat detailům a scénářům či zlepšovákům ad hoc. Ať žijí příjemné detaily. V letošní kampani se skupina Pražáků snaží zalíbit lidem na provincii. Může to mít pozitivní vliv na celkovou oblibu obyvatel hlavního města. Zajímavý je také motiv levandule. Jeden kandidátů o ní složil krásnou píseň, další kandidát mluvil s prezidentem Francie, kde se levandule pěstuje a zpracovává. Kandiduje lékař, vědec i někdejší šéf automobilky. Považte sami. Kdy se zas sejde tak kvalitní skupina jako letos? Je to děsný pocit, že z té skupiny brzy už zbudou jenom dva.

Odborníci
Duch doby přeje odborníkům. Někdejší dvojitý prezident Klaus nabádá volit jeho někdejší kolegy. Lidi s politickou zkušeností. Kdybychom ho poslechli a podnět trochu rozvinuli, mohli bychom prezidentskou volbu vyřešit tak, že by směli kandidovat vždy jen dva někdejší premiéři. Kdyby nechtěli, pak lidé, co vedli Senát, Poslaneckou sněmovnu atd., směrem dolů. Prezidentský úřad zbyl u nás jako relikt monarchie, tak do něj nominujme šlechtu ze stávajícího politického pořádku. Když v královských rodinách umřela část na mor, vždy se našel nějaký strejda, který to vzal. Uvedeným zlepšovákem by se zavedl institut druhé šance. Mohl mít pozitivní vliv na chování politiků ještě v premiérském a dalším nejvyšším úřadu.

Který premiér by nevzal také prezidenta? Podobný život, lepší značka, méně odpovědnosti. Prezidentská volba by zůstala přímá, kandidáty bychom znali. Politické strany by měly možnost vykopnout výš někoho, kdo je vysoko a nechce se mu dolů. Odpadlo by nepříjemné rozhodování mezi dobrými lidmi a jejich různými setkáními s levandulí. V Evropě bychom získali respekt, protože bychom se stali průkopníky překovávání špatného nápadu jeho tvůrčím rozvinutím.

Vzhůru do rukou odborníků
Prvním krokem je nedivit se, až do druhého kola postoupí Zeman s Topolánkem. Duch doby přece přeje odborníkům. Kdyby vyhráli odborníci, byl by to jasný vzkaz do společnosti, ať si každý hledí svého. Stávající pan prezident řekl, že na neziskové organizace plynou neúměrně velké peníze. Na obnovitelné zdroje taky. A na inkluzi. A na úředníky. Má pravdu, jsou to vlastně všechno svého druhu dávky. Odborníci na politiku vzkazují, ať si každý najde praktické místo ve společnosti a pěkně se ho drží. A moc nekecá, chtělo by se dostat.

Politické kyvadlo je v opačné úvrati, než bylo v šedesátých letech. Pokrok jde jinudy než tenkrát. Digitalizujme stát, postavme vládní čtvrť namísto jezů na Labi. Je to investice, která potřebuje víc rozumu než přehrada. Stávající vládní budovy si najmou korporace, ty si najmou bývalé úředníky. Svět jde jiným směrem, než jsme si představovali. Příslušnost k vrcholnému patru politické třídy je zárukou, že osoba v prezidentském úřadu nebude novým trendům překážet. Politická pozice učí realismu.

Pokud se ve druhém kole prezidentské volby utká Zeman s Topolánkem, nedivme se a zvolejme: „Vzhůru do rukou odborníků.“

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.