Globální kapitalismus ve službách techné

Jiří Pehe píše o nové knize publicisty a producenta Jana Šterna jménem Technokratismus, jež nabízí nový pohled na vývoj ekonomického systému, obvykle nazývaného kapitalismus.

Název tohoto textu je podtitulem nové knihy Jana Šterna, kterou nazval Technokratismus. Dosti přesně vystihuje, oč v této pozoruhodné publikaci jde. Zdaleka ale nevystihuje vše, co tuto knihu řadí k tradicím nepříliš mnoha neotřelých českých myslitelů, kteří měli odvahu podívat se mimo hlavní proud na zásadní společenské a filosofické problémy takříkajíc „z druhé strany“.

Jinými slovy: Šternova kniha je podnětná možná i proto, že ji nepsal profesionální ekonom, ale veřejný intelektuál — i když s ekonomickým vzděláním. Štern je profesně především filmový producent a ve veřejném prostoru je znám i jako publicista. V roce 2012 publikoval knižně filosofické pojednání nazvané Bytí jako možnost a skutečnost, které bylo stejně originální a pronikavé, jako je tato kniha.

Jak už jsem napsal i v předmluvě ke knize, nabízí hodně odlišný pohled na vývoj systému, který byl a je mnohými ekonomy nadále označován jako kapitalismus, od toho, který je nám prezentován z ekonomických kateder nebo z úst ještě stále dominujících neoliberálů, kteří nadále sní o „neviditelné ruce“ trhu.

Uni_7281Štern není profesionální ekonom, ale veřejný intelektuál. Foto Česká televize

Podle Šterna je klasický kapitalismus minulostí. A to nejen proto, že ve své globální podobě, poháněné nadnárodním korporacemi, představuje cosi dosti odlišného od národních kapitalismů, v nichž hráli důležitou roli konkrétní podnikatelé, ale i proto, že je dnes de facto překonán i systém založený primárně na bezohledném zvětšování zisku. Ekonomický systém, který dnes funguje globálně, nepohání už nezbytně v prvé řadě snaha generovat zisk, ale logika technovědy, která tržní systém ovládla.

Zásadní změna logiky kapitalismu
Ke shrnutí podstaty Šternova argumentu se hodí odkaz na esej, který jsme společně publikovali v Salónu, příloze deníku Právo 9. 3. 2017 v reakci na polemiku filosofa nové levice Martina Dokoupila Škabrahy s naším Manifestem inovativního státu, který vyšel poprvé v Deníku Referendum 29. 11. 2016, kde rozpoutal zajímavou debatu. Vycházeli jsme primárně z těch Šternových tezí, které nyní prezentuje podrobně ve své knize.

Tou hlavní je, že se zásadně změnila logika kapitalismu, který byl skutečně ve své rané podobě i v klasické modernitě poháněn primárně snahou o co největší tvorbu zisku. I technické a vědecké inovace všeho druhu tak byly po dlouhou dobu především prostředky ke zvyšování zisku skrze větší konkurenceschopnost.

Jenže v posledních několika dekádách byla tato logika postupně obrácena na hlavu. Jinými slovy, kapitalismus, který ve své klasické podobě podporoval technologické změny, aby snižoval výrobní náklady a nabízel nové zboží, byl v posledních desetiletích zkolonizován technovědou do té míry, že se zmocnila samé jeho podstaty.

Tato zásadní změna souvisí i se změnami forem vlastnictví. Nadnárodní korporace většinou nemají konkrétní vlastníky, kteří by je řídili a tlačili směrem k maximálnímu generování zisku, nýbrž jsou ve vlastnictví stále se měnící skupiny akcionářů. Řídí je manažerské struktury, jejichž zájmem je nikoli primárně maximalizace zisku, ale dlouhodobá stabilita firmy.

Radikálně se tak mění paradigma celé globální ekonomiky, protože technické inovace se staly absolutním základem technologického pokroku (a tím i ekonomického růstu), a nové vlastnické a manažerské organizační struktury jsou v jejich vleku mnohem více než ve vleku kritérií zisku „za každou cenu“.

I kvůli výše zmíněným změnám tak není (globální) kapitalismus, jako býval do jisté míry dříve, úplně iracionální ničivou silou, která bezohledně spotřebuje a zničí vše, co jí stojí v cestě. Vzhledem ke své technické podstatě (v níž jsou inovace zcela zásadní) je daleko přístupnější k racionálnímu sebeomezení na principu trvale udržitelného rozvoje. Filosofií globální korporace je dnes v podstatě trvale udržitelný rozvoj firmy.

Nové rozdělení světa
Potud výše zmíněný esej. Šternova analýza nového globálního ekonomického systému, který nazývá Technokratismus, je v jeho nové knize samozřejmě o poznání rozsáhlejší a hlubší. Popisuje nejen vznik a fungování tohoto nového systému, ale také jakým způsobem ovlivňuje fungování finančních trhů.

V závěrečné kapitole se pak pokouší nastínit, jak tato zásadní změna v povaze globální ekonomiky ovlivní dějinný vývoj, včetně možného nového „třídního“ rozdělení světa. Všímá si proto i rizik, která se v souvislosti s osamostatněním vědecko-technologického vývoje coby určující síly ve způsobu fungování globální ekonomiky vynořují.

Přispěje k větší svobodě, nebo může vyústit v novou totalitu? Jak stále více autonomní „technostruktura“ ovlivní fungování demokracie?

Ti, kdo si nedávno přečetli kupříkladu knihu Erika Bostroma „Superinteligence“ nebo dílo „Homo Deus“ od izraelského myslitele Yuvala Noaha Harariho, docela jistě nepřehlédnou, že Štern varuje před některými podobnými riziky rapidní „technologizace“ a komputerizace moderních společností. Celkově ale vidí prudký vzrůst v počtu technologických inovací v dnešním světě jako pozitivní příležitost, zejména pro státy, které se inovacím otevřou a budou je podporovat.

Jinými slovy, jednou z odpovědí na současný vpravdě revoluční vývoj, který mění paradigma celé globální ekonomiky, je podle něj „inovativní stát“.

Aniž bychom snad odkryli příliš mnoho těm, kdo si budou chtít přečíst knihu, zde je sumarizace, kterou v kapitole „Sedm atributů technokratismu“ Štern nabízí na závěr.

  1. Kapitalista-podnikatel se proměňuje ve finančního kapitalistu-akcionáře. Finanční kapitál navenek zaujímá vedoucí pozici v ekonomice.
  2. Osobní vlastnictví se mění v akciové (veřejné), vlastnictví podniku se odděluje od jeho řízení a správy. Vzniká technostruktura (manažerská a administrativní vrstva) de facto řídící podnik.
  3. V rozhodující části ekonomiky je dnes systém volného trhu (v němž výrobci v rámci konkurenčního boje soutěží na základě poptávky a nabídky o úspěch) nahrazen plánovitým systémem, v jehož rámci je tržní síla hlavních výrobců natolik velká , že jsou víceméně schopní kontrolovat ceny i objemy vyrobeného a prodaného zboží. V rozhodujících odvětvích se firmy mění ve velké korporace, volný trh se mění v oligopol.
  4. Lokální ekonomiky se propojují v globální ekonomiku. Finanční kapitál přitom není jediným důvodem pro propojování jednotlivých ekonomik do globálního celku. Jeho dalším zdrojem je vědeckotechnický charakter výroby.
  5. Výzkum, vývoj (věda a technika) se stávají rozhodujícím faktorem úspěchu a růstu. Inovace je hlavní motivací ekonomiky.
  6. Státy, které chtějí v globální ekonomice uspět, poskytují sféře soukromého podnikání podpůrné funkce –fiskální a monetární regulace, vzdělávání, vědecký a technický výzkum, právní prostředí.
  7. Podstatně se mění charakter práce: k dosavadní finanční motivaci (práce jako obživa) se přidružuje stále více motiv práce jako způsobu seberealizace.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Epochální zpráva: kapitalismus zmizel! Pátek, 5.Ledna 2018, 12:36:57

Je opravdu dosti obtížné, s takovýmto "převratným" výkladem kapitalismu polemizovat jakkoli věcně.

Ty pohádky o údajné konvergenci kapitalismu a socialismu (a fakticky se zde jedná jenom o novou variantu téhož) byly populární někdy v šedesátých a sedmdesátých létech minulého století; zde se tedy jedná o pokus nám tu samou pohádku vyprávět s novými kulisami.

Takže kapitalismus už nemá být dravým, pouze myšlenkou na zisk ovládaným molochem jenom proto, že ten současný kapitalismus už není fixován na zisk krátkodobý - nýbrž na zisk dlouhodobý!!

Tento pouhý přesun optiky ze zisku krátkodobého na zisk dlouhodobý má být má být tou kouzelnou hůlkou, která z bezduchého a bezohledného kapitalismu jediným mávnutím učiní rajské místo pro vlastní seberealizaci!

To že na místo jednoho soukromého vlastního nastupuje skupina akcionářů, má nějakým radikálním způsobem zlomit principiální honbu kapitalismu za ziskem! A proč vlastně ti akcionáři kupovali všechny ty akcie, proč za ně vydávali své vlastní peníze? Snad proto aby všichni ti "ajťáci" a jim podobní v technologicky orientovaných podnicích mohli prožívat slastné pocity vlastní seberealizace? - Ti akcionáři žádají zisk, nic jiného nežli zisk, a to ještě daleko spíše a daleko nemilosrdněji nežli soukromý majitel firmy, který může v lepším případě zaujmout ke svým zaměstnancům určitý patriarchální, tedy principiálně lidský postoj; zatímco v těch anonymních akciových společnostech definitivně neplatí nic jiného nežli holá kalkulace zisku.

Marx svého času celou svou analýzu kapitalismu a jeho fungování chápal jako "stavění věcí z hlavy na nohy" - kdy tedy subjektivisticky-idealistické výklady chodu dějin a fungování společnosti jsou nahrazeny věcnou analýzou objektivních ekonomicko-společenských procesů.

Tady je nám - s velkou slávou - prezentován zase další pokus o to, věci postavit zase zpátky na hlavu: tedy že v kapitalismu prý už nejsou určující zákony zisku, nýbrž jakýsi hodnotově neutrální, a dokonce autentickou lidskou seberealizaci podporující technický pokrok.

Jak řečeno, je opravdu krajně obtížné s takovýmto nesmyslem vůbec polemizovat nějak věcně...

Jen tak mimochodem: ten pojem "techné" (který tu má sloužit jako mystický šém měnící dravého tygra kapitalismu s v nevinnou ovečku technického pokroku) - tak tento pojem ve skutečnosti naprosto nemá jenom pozitivní konotaci.

Už Aristoteles tento pojem chápe jenom a pouze jako právě čistě t e c h n i c k o u dovednost, jako svým způsobem naučenou rutinu, která sama o sobě ještě zdaleka nezadává skutečnou kvalitu rozvoje bytostných duševních sil člověka.

A Adorno celý ten komplex utilitárně racionálního jednání ("zweckrationales Handeln"), což je prakticky totéž jako ona "techné" - tak Adorno tuto sféru pojímá jako principiálně degenerativní proces moderní průmyslové civilizace, kdy autentický humanistický lidský duch je čím dál tím více zatlačován do pozadí tou bezduchou sférou průmyslově-technické produkce pod diktátem zisku.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.