„Programové prohlášení vlády je zvláštním způsobem vyvážené, obsahuje totiž jak náměty pravice, tak náměty levice. Je proto otázkou, zda jsou návrhy finančně zvládnutelné,“ zhodnotil pro Deník Referendum návrh programového prohlášení vlády předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. V podobném duchu návrh komentují nejen novináři, ale i organizace napříč obory. Zároveň se shodují, že prohlášení je v některých bodech velmi obecné, a bude tak záležet až na konkrétních řešeních.

„Pokud chce vláda zavést daňovou slevu ze sociálního pojištění pět set korun měsíčně, znamená to výpadek přibližně sto miliard korun ročně pro důchodový účet — a sliby o zvyšování důchodů by proto už teď byly nereálné,“ vysvětlil Středula. Jak dodal, sleva ze sociálního pojištění navíc zpravidla neznamená více peněz pro zaměstnance, ale vyšší zisky pro zaměstnavatele. Politické hnutí ANO pak chce důchodový účet od státní rozpočtu úplně oddělit a základní výměru důchodů zvýšit na deset procent hrubé mzdy. To však samo o sobě pomůže pouze třetině důchodců s nejnižšími příjmy.

„Stejně tak snížení daně z přidané hodnoty obvykle neznamená snížení ceny zboží, ale zvýšení zisku výrobce,“ upozornil Středula. V prohlášení vláda zmiňuje snížení daňové sazby na deset procent pro potraviny a nápoje včetně točeného piva, ale i pro vodné a stočné, služby s vysokým podílem lidské práce a pro řezané květiny. Daňovou zátěž má snížit i zrušení superhrubé mzdy.

„V prohlášení pak chybí jednoznačná podpora malých a středních podniků,“ uzavírá Středula. S tím souhlasí i Asociace soukromého zemědělství, které vadí zejména odmítnutí zemědělské dotace pro velké podniky zastropovat. V rámci „spravedlivého rozdělení dotací mezi podniky různé velikosti“ prý ale ANO dotace pro malé podniky navýší. „Programové prohlášení ale vůbec nereaguje na současný stav na trhu s potravinami. Tak, jak je postaveno, by vedlo ke zvýšení zisků firem, nikoliv však zaměstnanců,“ reagoval pro DR předseda zemědělských odborů Bohumír Dufek.

„Prohlášení vzniklo v rekordně krátkém čase a to tak, aby nikoho moc nenaštvalo,“ řekl pro DR předseda odborového svazu KOVO Jaroslav Souček. „U některých návrhů není jisté, co se za nimi skrývá. Pozitivně ale hodnotíme například návrh na dřívější odchod do důchodu pro zaměstnance náročných profesí, což dlouhodobě požadujeme třeba pro pracovníky u vysokých pecí,“ doplňuje.

Nejisté financování školství a zdravotnictví

Školské odbory se pozastavují nad tím, že prohlášení neobsahuje informaci o tom, kde vezme vláda na školství peníze. Učitelské platy přitom slibuje do roku 2021 navýšit na sto padesát procent. Dalším návrhem je revize inkluze. Bohumil Kartous ze vzdělávací organizace EDUin se proto obává, zda politické hnutí ANO nechce peníze vzít právě ze systému společného vzdělávání. Přínosy společného vzdělávání zpochybňuje premiér Andrej Babiš, bývalý ministr financí Ivan Pilný i čerstvý ministr školství Robert Plaga.

Riziko Kartous spatřuje i v úmyslu podporovat vysoké školy na základě společenské přínosnosti oboru. „To by mohlo vést k účelové snaze ovlivňovat strukturu vysokého školství zájmovými skupinami jako Svaz průmyslu a dopravy. Je přitom těžké posoudit, jaké obory budou přínosné v dlouhodobém časovém horizontu,“ vysvětlil Kartous DR.

Nad nevysvětlením, kde vezme vláda na opatření peníze, se pozastavuje i Česká lékařská komora v souvislosti s návrhy pro zdravotnictví. „Není tam nic o připojištění, valorizaci platby za státní pojištěnce, nebo že by do zdravotnictví měly přijít peníze ze spotřební daně na tabák nebo alkohol," prohlásil prezident České lékařské komory Milan Kubek pro ČTK s tím, že dokument je „odfláknutý a obecný“. Kubek se obává i navrhované smluvní volnosti, která by soukromé lékaře mohla dostat pod tlak na cenu na úkor kvality. Naopak spokojenost s návrhem vyjádřila Česká stomatologická komora i Svaz zdravotních pojišťoven.

Bez ochrany přírody a lidských práv

Ekologické organizace hnutí DUHA, Greenpeace a Zelený kruh oceňují záměry zachovat limity těžby, zvýšit těžební poplatky, zrychlit výměnu kotlů a obecně tlumit uhelný průmyslu. Stejně jako soukromí zemědělci ale kritizují upřednostňování zájmů velkých zemědělských podniků nebo přehlížení ochrany přírody.

Jak ekologové upozorňují, vláda sice slibuje podporu obnovitelným zdrojům energie, ale zpochybňuje potřebnost provozních dotací. Slibuje sice zahájit výstavbu nových bloků jaderných elektráren, ale nevysvětluje, zda ji bude jakožto finančně velmi náročnou spolufinancovat ze státního rozpočtu. Dostatečně konkrétně nevysvětluje vláda ani cestu k ozdravení českých lesů. Přes sliby ministra životního prostředí Richarda Brabce se nezavazuje vrátit občanům právo vyjadřovat se ke stavbám ve svém okolí, které jim vzala novela stavebního zákona.

Už dříve se Babiš rozhodl zrušit při Úřadu vlády sekci ministra pro lidská práva, agenda lidských práv má nyní spadat pod ministerstvo spravedlnosti. Jenže problematice lidských práv se prohlášení prakticky nevěnuje. „Přesně toho jsme se báli. Nejde nám o to, aby existoval kabinet ministra pro lidská práva. Jde nám o to, aby se řešila lidskoprávní agenda. A ta, jak je vidět v prohlášení vlády, zmizela spolu s postem ministra,“ komentovala pro DR Martina Pařízková z Amnesty International.

Co se týče otázek sociálních, vláda „nedopustí, aby se pomoc od státu stala životním stylem pro práce schopné lidi“ a příjem sociálních dávek tak mají „podmiňovat určité povinnosti“. „Ty už je přitom podmiňují,“ připomněl pro DR Jan Černý z Člověka v tísni. Vláda letos dokonce obnovila povinnost veřejně prospěšných prací pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří chtějí pobírat životní minimum.

Naopak celá kapitola je v prohlášení věnována digitalizaci, která by se měla — stejně jako snížení byrokratické zátěže — týkat všech oborů. Vláda slibuje zavést post vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci — přestože post vládního koordinátora digitální agendy už nyní vykonává Ondřej Malý. Stejně tak by měl podle vlády vzniknout vládní zmocněnec pro oblast sportu — tématu sportu vláda též věnovala samostatnou kapitolu. Kromě toho politické hnutí ANO slibuje bezpečnou zemi bez povinných migračních kvót a bez eura, která bude hrát v Evropě aktivní roli nebo třeba zvýšení rozpočtu na obranu.