Chci přispět X

Evropa po volbách

Levice zažívá největší propad v dějinách od roku 1918. Bude potřebovat čas na své oživení i způsob, jak nesklouznout k dikci krajní pravice.

Nadace Rosy Luxemburgové otevřela letos na podzim svou kancelář v Praze a tento týden pořádala zahraničně politické kolokvium na téma „Evropa po volbách“. V několika diskusních panelech se účastníci z České republiky i Německa věnovali trendu volebního poklesu levice v Evropě a perspektivám po volbách.

Volby v Německu, Rakousku, ale i v České republice měly přes místní specifika některé společné rysy. Zjevná je určitá nacionálně konzervativní vlna valící se Evropou a vzestup populistů. Současně jako objektivní faktor působila hospodářská konjunktura, která oslabila sociální pnutí a upozadila pravolevé vymezování voličů.

V České republice aktuálně dosahuje ekonomický růst čtyř procent HDP a je provázen rekordně nízkou nezaměstnaností. Německá ekonomika roste o dvě procenta, nezaměstnanost je na čtyřicetiletém minimu. Česká vláda valorizovala penze a minimální mzdy, dosáhla rozpočtových přebytků, obdobná situace je i v Německu.

Evropská centrální banka dává politikou takzvaného kvantitativního uvolňování ekonomikám určitý růstový stimul, i když méně než americký FED. V České republice zapůsobil i dovýběr evropských fondů po rozpočtovém období 2007–2014. Podíl veřejného dluhu na HDP v České republice klesl na 35 procent, v Německu je to 65 procent. To vše znemožnilo levici ve volbách používat klasické ekonomické argumenty. Nezabrala ani kampaň Konec levné práce.

Industrial_bakery__retouched_Klasické ekonomické argumenty už nezabírají. Voliči neslyší ani na Konec levné práce. Foto Wikimedia

Co naopak působilo silně, je nedůvěra v politické strany s minulostí, se kterou se spojily protestní emoce. Pod vlivem tématu migrace došlo u protestních voličů k posunu na kulturně hodnotové ose – větší tolerance autoritářství, demagogických vůdců, akceptace útoků na cizí kulturu, na sociálně nepřizpůsobivé, ale i na evropskou integraci.

V rakouských volbách skončili socialisté druzí s 26,9 procenta a mimo parlament zůstali zelení i komunisté (místní zajímavostí je, že komunisté šli do voleb s částí zelených, ale bez efektu). V Německu si socialisté připsali jen 20,5 procenta, což bylo nejméně v historii této strany, Sny o rudozelené koalici rozptýlil i výsledek die Linke a Zelených (u obou pouze kolem devíti procent).

Jestliže rakouským nacionálně orientovaným Svobodným sebral vítr z plachet posun vítězných lidovců směrem ke konzervativnější politice, v Německu se do spolkového parlamentu poprvé úspěšně dostala krajně pravicová AfD, která v podstatě prosazuje programové body nacionální NPD. A tento xenofobní subjekt silně oslabil pozice die Linke na východě Německa.

Propad levice byl nejvýraznější právě v České republice. KSČM oproti roku 2013 ztratila 47 procent hlasů. ČSSD dokonce skončila za ní (ztráta 64 procent voličů). Volič levice potvrdil, že nepovažuje svou levicovost za důležitou. KSČM ztratila své voliče, ale nezískala ani voliče ČSSD. Součet 15 procent křesel pro levici v parlamentu je nejhorší od roku 1918. A 1,5 procenta pro zčásti levicové Zelené znamená zejména útěk voličů k středově liberálním Pirátům.

V České republice je viditelné, že levice se dostala do stínu populismu pravicového hnutí ANO. Elitní oligarcha s aurou mučedníka šířil mezi protestními voliči iluzi bojovníka s establishmentem. Německo i Česká republika nyní stojí před rizikem předčasných voleb. Na rozdíl od Německa, kde se po pádu pokusu o „Jamajku“ jedná o variantě „GroKo“, je v České republice ve hře pokus o nestabilní menšinovou vládu.

Levice ale nyní bude potřebovat čas na své oživení. Musí si uvědomit, že voliče už nezajímají minulé války a pseudoideové spory o autentičnost. Bude muset najít cestu, jak čelit sklouzávání k dikci krajní pravice (xenofobie, přepjatý nacionalismus, antiintelektuálština).Ve střetu starého s novým se nevěnovat tolik okrajové agendě, ale řešit to, co veřejnost považuje za prioritní, alternativně, integrálně, s demokratickou tradicí levice.

To se týká i evropských témat, zejména na východě Evropy. Vytvořit protipól jak neoliberálům, tak nacionálně konzervativním silám. Od změny v evropském rozhodování až po jinou architekturu eurozóny. Jinak hrozí levici polský scénář, tedy úplný odchod ze scény. A drolení evropské integrace, jednoho z nejdůležitějších projektů nové doby. Zázrak po těchto volbách hned tak nepřijde, ale zvažovat další kroky v tomto strategickém kontextu je nezbytné.

A co si myslíte vy? Diskuse (9 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Čtvrtek, 14.Prosince 2017, 13:07:24

Zdá se v každém případě, že ztrácí platnost klasický výkladový model, že pravicově populistická hnutí jsou na vzestupu především za časů hospodářské krize.

Současná ekonomika v Evropě - až na výjimky - prosperuje, ale přesto stále trvá vlna pravicového populismu.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

sílz temna Čtvrtek, 14.Prosince 2017, 14:52:20

nově se nyní prodavači se strachem živí krizí identitární á frustrace z neprůhledné budoucnosti - pokud se ještě přidá krize sociální , může být zle.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Identitární krizi, pane Dolejši, Čtvrtek, 14.Prosince 2017, 16:57:21

přece vyvolávají ti, kteří se snaží různé stávající identity dekonstruovat, neboť považují pocit identity za nástroj zotročení. Rozbití identity je tedy pro ně cesta k "lepší budoucnosti".

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Kdysi intelektuálové tvrdili, že náboženství vede ke krvavým válkám, Čtvrtek, 14.Prosince 2017, 17:36:30

a proto je lepší být ateistou.

Dnes intelektuálové tvrdí, že identifikace člověka s nějakou národní identitou ("nacionalismus") vede ke krvavým válkám, a proto je třeba tuto národní identitu vykořenit, přičemž náboženství samozřejmě ke krvavým válkám prý už zase nevede, neboť všechna náboženství jsou mírumilovná.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

pan Nushart Čtvrtek, 14.Prosince 2017, 20:03:4

já bych to s tou konstrukcí a dekonstrukcí tolik nešmodrchal - minulost k optimismu nestačí a budoucnost také není co bývala.
Hnacím motorem konzervativní vlny je zejm. zklamaní z vývoje po ukončení bipolárního světa - rozpad wash. konsensu. A ano - návrat k nacionalismu minulých století je nebezpečná hloupost. Stejně tak identifikace s pomocí té pravé konfese.
Nikdo rozumný nebere nikomu kulturní zvláštnost ani to jak se obrací k bohu, pokud tu potřebu má - ale není to kotva jeho ekonomického bytí, jeho existenčních jistot. A tak se z mírumilovných oveček mohou stát fanatici ohně a meče.
Důkazy praxí jsou kolem nás - s naplněním některých hrozeb sociálních či ekologických třaskavá směs, dodal bych.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Dolejšovi Čtvrtek, 14.Prosince 2017, 21:40:37

Já s Vámi souhlasím, že náboženství i nacionalismus může za určitých okolností vést ke krvavým válkám.

Poukazuji ale na ten rozpor v tvrzeních:
Dnes právě multikulturalismus tvrdí, že náboženství (narozdíl od nacionalismu) ke krvavým válkám vést nemůže, zatímco jsme svědky reálného mocenského konfliktu mezi šíitským Íránem a sunnitskou Saúdskou Arábií.

Evropa už si podobným konfliktem před staletími prošla.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

ta agrese je o jiném Čtvrtek, 14.Prosince 2017, 23:23:26

neznám jediného fandu soužití kultur, který by tvrdil že náboženské konflikty jsou už vyloučené
nakonec, servat se mohou i pastafariáni - spíše jde o to, že to není výmluva pro debilní antiislamismus
nacionální či kulturní fobie jsou prostě jen tím přenašečem agrese - kdyby nebyly tyhle, budou v krizi jiné
čistá a kulturně homogenní Evropa (svět) je ptákovina, řešení je v schopnosti civilizovaného soužití
a to předpokládá nenechat si krize (sociální i jiné) přerůstat přes hlavu

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Dolejšovi Pátek, 15.Prosince 2017, 12:05:33

Asi máte pravdu, multikulturalisté možná netvrdí, že náboženské konflikty (hlavně jde o islám) jsou vyloučené. Oni jsou nejspíše přesvědčeni, že nábožensky motivované násilí je vyloučené v (jejich) multikulturním prostředí.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pominu-li možnost záměrné polarizace společnosti, pak si myslím, Pátek, 15.Prosince 2017, 12:11:32

že v tom stálém nedorozumění napříč společností hraje podstatnou roli podsouvání stanovisek, která v tu chvíli ještě nejsou protistranou zastávána. Ano, protistrany k těmto vyhroceným stanoviskům nakonec často opravdu dospějí, ale až v reakci na vyhrocování sporu, a to z obou stran.

Když budu konkrétní: domnívám se, že zatím stanoviska "debilního antiislamismu" nezastávám (a pevně doufám, že k nim ani v tom silném "magnetismu" mezi oběma krajními stanovisky nikdy nedospěji) a stejně tak nejsem ani vyznavačem "ptákoviny čisté a kulturně homogenní Evropy".

Někde jsem četl, že když někdo chce "zachovat maďarský charakter Maďarska", tak je to fašismus, zatímco když někdo chce vnutit "evropské hodnoty" celému světu, je to humanismus.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.