Chci přispět X

Zabiják

Data z minulý týden zveřejněné Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice příliš nepřekvapují. Nejvíce se u nás umírá na alkohol a více lidí baští legální psychoaktivní léky než ilegální drogy.

„Alkohol je droga, která způsobuje mnohonásobně větší rizika než některé typy nelegálních drog, i když tomu nevěříme. Nechceme tomu věřit, protože jsme na to zvyklí,“ prohlásil v listopadu v Interview ČT 24 Jindřich Vobořil. Na základě této věty by člověk málem hádal, že Vobořil je bojovník za legalizaci konopí, který v rámci svého boje ukazuje prstem na alkohol. Jindřich Vobořil je ale oficiální národní protidrogový koordinátor.

Inu, má pravdu ten muž. V zemi, kde tatínkové, kteří na předloktí svých dospívajících ratolestí hledají neexistujících vpichy, následně týmž ratolestem na rodinných oslavách plní číši pivem, zemře ročně v souvislosti s alkoholem téměř pět tisíc lidí. Z toho více než čtyři sta přímo na předávkování. A počet alkosmrtí stoupá. Alespoň počet dopravních nehod způsobených řidičem pod vlivem alkoholu poklesl na 4273. Čtyři tisíce dvě stě sedmdesát tři...

Na předávkování legálními psychoaktivními léky u nás vloni zemřelo 62 lidí. I toto číslo v porovnání s předchozím rokem vzrostlo. Není divu. Zatímco pervitinem si alespoň jednou v životě rozšířily zorničky tři procenta dospělé české populace, psychoaktivním lékem se uklidňovalo či uspávalo jenom za poslední rok více než sedmnáct procent z nás. Čímž nestavím na roveň perník a legální léky. Jenom ukazuji, jak často naše hlavy nevrhá vstříc závislosti vlastní vůle, ale lékař. V Americe už vzniká více závislostí na opioidech kvůli lékařským receptům než kvůli zálibě v nesnesitelné lehkosti sjetí.

Na předávkování nelegálními drogami u nás vloni smrtelně doplatilo osmdesát lidí. Není to málo, ale počet fetusmrtí klesá – a je mnohonásobně nižší než počet těch, kteří se zabijí chlastem.

Pexels-photo-459280Droga, která ohrožuje mnohonásobně víc než ty nelegální. Foto Pexels

Samozřejmě to neznamená, že by pervitin na rozdíl od alkoholu obsahoval vitamíny nebo že bychom měli pípy v hospodách vyměnit za buchny. (Pervitin si u nás naopak mezi nelegálními drogami nadále drží pozici vůbec nejrizikovějšího svůdce.)

Znamená to, že díky poměrně racionální drogové politice, nekriminalizování uživatelů a hlasité prevenci se nám daří rizika užívání nelegálních drog snižovat. Sedmdesát procent perníkářů je u nás v kontaktu s některým z adiktologických programů. (Není to ale sedmdesát procent uvědomělých uživatelů na léčení. Do podílu se počítají i ti, co si za sociálními pracovníky chodí pro čisté jehly. Což je mimořádně důležité – i díky tomu je u nás mezi injekčními uživateli jen jedno procento HIV pozitivních.)

I hazard zabíjí
Zato chlast je norma, málem součást společenské etikety, která vás uchrání před dotazy „Řídíš?“, „Jsi těhotná?“ a zběsilým naléháním po záporných odpovědích na obě otázky. Což o to, takové potěšení, jakým je třeba nefiltrované pivečko, by mimo zákon stát rozhodně nemělo. Já jen, že rizikově u nás pije jeden a půl milionu lidí. Denně šest set tisíc. Problémově až dvě stě padesát tisíc.

Zatímco alkohol za poslední měsíc pilo více než sedmdesát procent dospělých Čechů, nelegální drogu alespoň jednou v životě vyzkoušelo třicet procent. Z toho však většina, téměř dvacet sedm procent, vyzkoušela konopí. Konopí, to je ta zelená voňavá rostlina, která, pravda, mění některé huliče ve veselé lenochody, ale nezabíjí.

Zato též legální hazard, věrný zdroj obecních kas, na rozdíl od konopí úmrtnost ovlivňuje. U hráčů hazardu je dvakrát vyšší riziko úmrtí a sedmkrát vyšší riziko sebevraždy než u nehravé populace. A pouhé jednotky procent rizikových hráčů – stejně jako alkoholiků – přitom využívají nějakou formu odborné pomoci.

Přesto byly závislosti na hazardu, alkoholu i tabáku plně integrovány do Národní strategie protidrogové politiky až v roce 2014. Dodnes, jak uznává i vládní dokument, jsou však prevence i rozsah služeb zaměřených na legální drogy nedostatečné.

Konopím a psychedeliky proti závislostem
I co se týče přístupu vůči drogám ilegálním, je co zlepšovat. Substituční léčba zůstává pro většinu závislých pacientů finančně nedostupná a zapojení zdravotních pojišťoven do boje se závislostmi pomalé. Chybí dostatek psychoterapeutů, psychiatrů a tradičně i peněz. Dostupnost adiktologických služeb zůstává v zemi nerovnoměrně rozložena a jejich nedostatek představuje trvale problém hlavně v Karlovarském kraji.

Postindustriální trojice krajů – Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský – přitom patří mezi ty nejproblematičtější, co se týče drog legálních i ilegálních. Rizikové užívání drog totiž přirozeně souvisí se socioekonomickými podmínkami. Šedesát procent uživatelů pervitinu postrádá stabilní bydlení nebo práci (nešťastlivci i oboje najednou) a stejně tak mají lidé ze ztížených socioekonomických podmínek vyšší tendenci kolébat své problémy alkoholem či hazardem. Nehodlám tu ale polemizovat nad tím, kolik uživatelů a hráčů čeho by ubylo, kdybychom měli sociální bydlení nebo kdyby se z minimální mzdy dalo důstojně žít.

Každopádně však patříme mezi země s nejnižším podílem drogových úmrtí na světě. V Evropě spadá v tomto ohledu mezi ty šťastnější třeba Portugalsko, které ještě na začátku tisíciletí patřilo na starém kontinentu k problematické špičce. Zoufale tehdy sáhlo po poslední možné záchraně – dekriminalizaci konzumace drog – a ejhle!

„Mezinárodní protidrogová politika tak, jak jsme ji dosud znali, dramaticky selhala. Jejím záměrem bylo chránit občany, jenže ve skutečnosti má kvůli prosazování zákazů a kriminalizace v mnoha směrech zničující vliv na zdraví lidí. Válka s drogami působí epidemie infekcí, zvláště HIV či virové hepatitidy, a také epidemie fatálních předávkování mezi uživateli drog,“ prohlásil až překvapivě uvědoměle na loňském Valném shromáždění OSN o drogách v New Yorku tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

„Pokud nemají zoufalí nemocní lidé čelit riziku kriminalizace a uchylovat se k nelegálním aktivitám, nelze jinak než zpřístupnit léčebné konopí pacientům legální cestou a zařadit je do standardních léčebných procesů,“ pokračoval Němeček, ač pro reálné zpřístupnění léčebného konopí českým pacientům mnoho neučinil.

Právě některé z dosud ilegálních drog včetně konopí přitom paradoxně mohou v boji se závislostmi sehrát důležitou roli. Už v šedesátých letech, ještě před zahájením prohibice, američtí vědci zkoumali možnost léčby alkoholismu nebo závislosti na opiátech za pomoci LSD. Před třemi lety proběhla pilotní studie léčby závislosti na nikotinu psilocybinem (aktivní látkou v houbičkách). Potenciál konopí se zatím zkoumá hlavně v souvislosti se závislostí na opiátech, které pacienti mnohdy užívají kvůli bolestem. A někteří už si neoficiálně jezdí ulevit od všemožných závislostí do Jižní Ameriky pomocí ayahuascy, rostliny s obsahem DTM.

I Bělobrádek šlukoval
„Jednoznačně to půjde směrem k legalizaci lehčích drog. Není to tak, že bych si to přál nebo prosazoval, ale tak hovoří jak odborné výzkumy, tak pozitivní zkušenosti ze zemí, kde k tomuto kroku přistoupili. Odhaduji, že k legalizaci marihuany u nás dojde do deseti, patnácti let,“ řekl Vobořil Právu a kromě konopí zmínil i potenciální legalizaci žvýkání listů koky. Připomeňme si pro jistotu znovu, že Jindřich Vobořil je národní protidrogový koordinátor.

Vobořil chválí uruguayský model, kde mohou registrovaní pěstitelé doma hýčkat omezený počet rostlin, zatímco o komerční prodej se stará vládní agentura. Těžko říct, zda Vobořil tuší, že v Uruguayi je sice konopí legální, ale je ho nedostatek, takže v důsledku to s ním dopadá podobně jako s léčebným konopím v České republice. Vládní agentury, zdá se, obstarat konopí zatím neumějí. Počítání s povolením alespoň omezeného domácího pěstování ale znamená naději, že legalizace rekreačního konopí už u nás nebude pouze legalizací na oko, jak se tomu stalo u konopí léčebného.

Jak ale vyplynulo z předvolebního dotazníku pro politické strany sestaveného magazínem Legalizace, legalizaci rekreačního konopí u nás nadále prosazují pouze Zelení, Piráti a Svobodní. Jediným novým a úsměvným zjištěním plynoucím z dotazníku budiž nám alespoň Bělobrádkovo přiznání, že marihuanu sám vyzkoušel, ba dokonce šlukoval.

Inu, Vobořil měl tedy zřejmě pravdu i s odhadem legalizačního intervalu deseti až patnácti let. Žijeme holt v zemi, kde politici slibují snížit daň na pivo, případně jsou sami známí zálibou ve zpíjení se, ale konopí se nadále bojí.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Josef Šmída - Praha

překlep Čtvrtek, 14.Prosince 2017, 14:11:25

Trefný článek, jen si dovolím upozornit na (asi) překlep. Halucinogen obsažený v ayahuasce je dimethyltryptamin, tedy DMT nikoli DTM.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Dva "protikladné" výroky Čtvrtek, 14.Prosince 2017, 15:23:0

1.) Alkohol je droga, která způsobuje mnohonásobně VĚTŠÍ rizika než některé typy nelegálních drog.

2.) Alkohol je droga, která způsobuje mnohonásobně MENŠÍ rizika než některé typy nelegálních drog.

Oba výroky jsou naprosto v pohodě, oba mohou platit současně.

Nemám samozřejmě přehled o VŠECH typech nelegálních drog, ale jsem si naprosto jist, že některé z nich mohou být (ve vztahu k jednotlivému uživateli) "mnohonásobně VĚTŠÍM rizikem než alkohol", a také předpokládám, že některé jiné typy nelegálních drog budou zase naopak velmi pravděpodobně "mnohonásobně MENŠÍM rizikem než alkohol".

K těm nelegálním drogám "s mnohonásobně MENŠÍM rizikem než alkohol" marihuana (ve vztahu k jednotlivému uživateli) samozřejmě nepatří. Zdravotní rizika (či rizika například dopravní nehody) jsou při užívání marihuany značně velká.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 14.Prosince 2017, 17:25:52

Já nevěřím, že měkké drogy jsou neškodné či dokonce užitečné (i když výjimky mohou jistě existovat). Nepožaduji ale jejich zákaz. Jenom se mi nelíbí, že levice považuje za nutné je propagovat. Nevím, čeho tím chce dosáhnout.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.