Zabiják
Petra DvořákováData z minulý týden zveřejněné Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice příliš nepřekvapují. Nejvíce se u nás umírá na alkohol a více lidí baští legální psychoaktivní léky než ilegální drogy.
„Alkohol je droga, která způsobuje mnohonásobně větší rizika než některé typy nelegálních drog, i když tomu nevěříme. Nechceme tomu věřit, protože jsme na to zvyklí,“ prohlásil v listopadu v Interview ČT 24 Jindřich Vobořil. Na základě této věty by člověk málem hádal, že Vobořil je bojovník za legalizaci konopí, který v rámci svého boje ukazuje prstem na alkohol. Jindřich Vobořil je ale oficiální národní protidrogový koordinátor.
Inu, má pravdu ten muž. V zemi, kde tatínkové, kteří na předloktí svých dospívajících ratolestí hledají neexistujících vpichy, následně týmž ratolestem na rodinných oslavách plní číši pivem, zemře ročně v souvislosti s alkoholem téměř pět tisíc lidí. Z toho více než čtyři sta přímo na předávkování. A počet alkosmrtí stoupá. Alespoň počet dopravních nehod způsobených řidičem pod vlivem alkoholu poklesl na 4273. Čtyři tisíce dvě stě sedmdesát tři...
Na předávkování legálními psychoaktivními léky u nás vloni zemřelo 62 lidí. I toto číslo v porovnání s předchozím rokem vzrostlo. Není divu. Zatímco pervitinem si alespoň jednou v životě rozšířily zorničky tři procenta dospělé české populace, psychoaktivním lékem se uklidňovalo či uspávalo jenom za poslední rok více než sedmnáct procent z nás. Čímž nestavím na roveň perník a legální léky. Jenom ukazuji, jak často naše hlavy nevrhá vstříc závislosti vlastní vůle, ale lékař. V Americe už vzniká více závislostí na opioidech kvůli lékařským receptům než kvůli zálibě v nesnesitelné lehkosti sjetí.
Na předávkování nelegálními drogami u nás vloni smrtelně doplatilo osmdesát lidí. Není to málo, ale počet fetusmrtí klesá — a je mnohonásobně nižší než počet těch, kteří se zabijí chlastem.
Samozřejmě to neznamená, že by pervitin na rozdíl od alkoholu obsahoval vitamíny nebo že bychom měli pípy v hospodách vyměnit za buchny. (Pervitin si u nás naopak mezi nelegálními drogami nadále drží pozici vůbec nejrizikovějšího svůdce.)
Znamená to, že díky poměrně racionální drogové politice, nekriminalizování uživatelů a hlasité prevenci se nám daří rizika užívání nelegálních drog snižovat. Sedmdesát procent perníkářů je u nás v kontaktu s některým z adiktologických programů. (Není to ale sedmdesát procent uvědomělých uživatelů na léčení. Do podílu se počítají i ti, co si za sociálními pracovníky chodí pro čisté jehly. Což je mimořádně důležité — i díky tomu je u nás mezi injekčními uživateli jen jedno procento HIV pozitivních.)
2.) Alkohol je droga, která způsobuje mnohonásobně MENŠÍ rizika než některé typy nelegálních drog.
Oba výroky jsou naprosto v pohodě, oba mohou platit současně.
Nemám samozřejmě přehled o VŠECH typech nelegálních drog, ale jsem si naprosto jist, že některé z nich mohou být (ve vztahu k jednotlivému uživateli) "mnohonásobně VĚTŠÍM rizikem než alkohol", a také předpokládám, že některé jiné typy nelegálních drog budou zase naopak velmi pravděpodobně "mnohonásobně MENŠÍM rizikem než alkohol".
K těm nelegálním drogám "s mnohonásobně MENŠÍM rizikem než alkohol" marihuana (ve vztahu k jednotlivému uživateli) samozřejmě nepatří. Zdravotní rizika (či rizika například dopravní nehody) jsou při užívání marihuany značně velká.