Afrika je již nyní nejmladším kontinentem. Asi dvě třetiny Afričanů jsou mladší 25 let a očekává se, že počet obyvatel Afriky se do roku 2050 zdvojnásobí — na 2,4 miliardy osob. Evropané naopak vymírají a demografický problém je nutné urychleně řešit.

Téma investic do udržitelné budoucnosti nejen mladých a nejen v Africe lze směle označit za téma, které by mělo být ústředním bodem politik velké většiny zemí světa, protože nedávnou Druhou výzvu 15 tisíc vědců o neudržitelnosti současného vysokého tempa ničení planety Země bychom měli brát velmi vážně. Musíme významně investovat do udržitelnosti životního prostředí pro všechny, do udržitelných (obnovitelných) forem výroby energie, do omezení spotřeby, do cirkulární ekonomiky, do šetrného hospodaření s půdou a vodou, což je velký problém také u nás.

Bohužel téma udržitelné budoucnosti mladých Afričanů bylo v Abidjanu až nepřiměřeně zastíněno tématem migrace. Nedávno zveřejněné video CNN o prodeji lidí — migrantů do otroctví v Libyi vzbudilo ohromnou pozornost v mnoha zemích světa, v řadě států se konaly demonstrace a situace migrantů a uprchlíků v Libyi se stala také podstatným tématem summitu. Bylo přijato společné prohlášení odsuzující mučení lidí v Libyi. Nemám informace, jestli se česká delegace zdržela nebo hlasovala proti, protože ještě v létě se naše vláda chlubila finanční podporou „programů“ EU v Libyi. Dohodlo se, že několik tisíc migrantů bude urychleně evakuováno z Libye většinou do zemí původu, ale v případě uprchlíků i do třetích zemí cestou legálního přesídlení (resettlementu).

Zatím nemají důvod zůstávat doma. Foto amira_a, Flickr.com

Představitelé zemí EU a Africké unie se také dohodli na vzniku společného migračního task force, který by měl společně chránit životy migrantů a uprchlíků, zrychlit asistované dobrovolné návraty a zrychlit legální přesídlování uprchlíků, kteří jsou v ohrožení života. Opět není známo, jestli závěr o urychleném přesídlení uprchlíků do bezpečí podpořila česká delegace vedená Karlou Šlechtovou, protože dobrovolný souhlas ministryně za ANO s legálním přesídlením třeba patnácti zubožených Afričanů by mohl na české xenofobní politické scéně znamenat doslova zemětřesení a pro ni samotnou politickou sebevraždu.

Nikoli za očekáváním zůstala opět spíše proklamací myšlenka mobility Afričanů, tj. možnost legální migrace afrických studentů, pracovníků či vědců do Evropy, která, kdyby byla správně uchopena, by mohla značně omezit nelegální migraci do EU. Mobilitu v migračních partnerstvích slibují evropští představitelé Afričanům již celá léta, ale žádné konkrétní programy lidem nenabízejí. V Abidjanu se podařilo dohodnout jen zpřístupnění programu Erasmus+ také pro Afričany, za jakých konkrétních podmínek, však není známo.

Po otevření legálních cest pro Afričany minulý týden opět volal také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale v představách evropských politiků znamená migrační partnerství především cíl dohodnout za každou cenu návraty lidí zpět do Afriky, což je záměr například i Angely Merkelové. Přitom všichni, včetně afrických lídrů, vědí, že jen peníze zasílané Afričany pracujícími v Evropě zpět domů jsou v celkovém objemu větší než veškerá evropská rozvojová pomoc Africe.

K udržitelné budoucnosti je asi největším počinem summitu schválení takzvaného plánu externích investic, který by měl, navíc ke čtyřem miliardám eur z rozpočtu EU, vést v ideálním případě k dalším soukromým investicím v celkové výši až 40 miliard eur do roku 2020. Tento plán byl prezentován jako hlavní prostředek ke vzniku pracovních míst pro mladé Afričany. Nicméně mám neblahou předtuchu, že tyto investice budou možná sloužit primárně evropským firmám, protože jejich záběr je velmi široký, od rozvoje infrastruktury včetně projektů energetických či vodohospodářských až po projekty rozvoje informačních technologií nebo ochrany životního prostředí. Zmíněny jsou však také půjčky malým a středním podnikatelům v Africe, zejména ženám — podnikatelkám, které mají ztížený přístup k úvěrům od bank.

Obávám se, že neupřímná evropská hra na rozvojovou pomoc, jejímž cílem je hlavně zastavení migrace, bude zřejmě pokračovat dál. (Proti)migrační a stabilizační programy se budou míjet účinkem do té doby, dokud se nepodaří změnit nerovné obchodní podmínky a zastavit exploataci surovinového bohatství a přírodního potenciálu Afriky. Masivní export štědře subvencovaných evropských firem do Afriky, dominance evropskými penězi podporovaných evropských firem v mnoha zemích Afriky, vysoká cla pro africké výrobky, to vše dusí africké ekonomiky, znesnadňuje rozvoj místních afrických podnikatelů a nutí Afričany hledat práci za hranicemi. Úplně absurdní je například masivní dovoz rajčat od subvencovaných jihoitalských farmářů do Ghany, kteří při pěstování rajčat na svých polích ve velkém zaměstnávají právě nelegálně přicházející migranty z Ghany či Gambie.

Pokud by vůbec měly ohromné fondy plynout do rozvojových či migračních projektů, pak vždy pod podmínkou dobré správy a dodržování lidských práv, protože nelze, jak se tomu nyní děje, cpát peníze jakémukoli diktátorovi jen za to, že brutálně zastaví migranty (Libye, Súdán) či vlastní občany (Eritrea, Súdán) na cestě za lepším životem.

Na závěr si nemohu odpustit kritiku toho, že zástupci mládežnických organizací nedostali na summitu o mladých ani příležitost vystoupit na plénu, a přitom mnoho z nich vážilo do Abidjanu velmi dalekou cestu ze svých zemí. Seděli v sále žmoulajíce své příspěvky v ruce, ale slíbené dvě minuty pro vybrané organizace jim nakonec nebyly dopřány.