Chci přispět X

Kdo bude dohlížet na tajné služby?

Název Poslanecký výbor pro bezpečnost nezní příliš zajímavě. Na zajímavosti však výbory a komise získávají spolu s konkrétními poslanci a poslankyněmi, kteří v nich zasednou, konstatuje Robert Břešťan z HlidaciPes.org.

Robert-brestan-cb

Robert Břešťan

30.11.2017 09:37

Hlídací Pes

Fireshot_capture_24_-_darujte_i_hlidacipes

v Deníku Referendum


Redakce Deníku Referendum se dohodla s Ústavem nezávislé žurnalistiky na spolupráci, v jejímž rámci budeme přebírat z jeho platformy Hlídacípes.org zhruba tři texty měsíčně. Spolupráce začíná 1. února 2017. Z Hlídacího psa, který je prostorem kvalitního novinářství ve veřejném zájmu, budeme vybírat zejména články, o nichž se domníváme, že vhodně doplňují naši vlastní práci.

Poslanecký výbor pro bezpečnost, to nezní moc sexy. Je to i cosi pod rozlišovací schopností běžného voliče. A co teprve něco s tak nudným názvem jako je Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby? Na zajímavosti však výbory a komise získávají spolu s lidmi – poslanci a poslankyněmi – kteří v nich zasednou.

Důkladnou práci si dal bloger Roman Máca, když shrnul facebookové výstupy čerstvě zvoleného šéfa bezpečnostního výboru, poslance SPD Radka Kotena. Nemá smysl opakovat tu všechny nesmysly, bláboly, propagandistické teze z webů typu Aeronet a konspirační teorie, jimiž má pan Koten svůj facebookový profil naplněn. Za všechny snad jen sdílení „zaručené zprávy“, že mikrovlnné trouby jsou zabijácké stroje.

22089095_1767571256876361_7433029167411488523_nNa šíření poplašných zpráv si lze založit celou politickou kariéru. Foto FB R. Kotena

Není v tom alespoň sám. Takový Tomio Okamura si na šíření poplašných zpráv postavil celou politickou kariéru. Poslankyně SPD Jana Levová zase poskytla „očité svědectví“ o tom, jak u Rokycan z porouchaného autobusu „vyběhlo asi 30 lidí vypadajících jako uprchlíci a rozutekli se do lesa směrem na Letkov“. Ukázalo se, že to byli běžní cestující.

Co nám poví BIS
Složení jednotlivých výborů a komisí přitom není jen technikálií, kde by šlo jen o mechanické zvedání rukou. Výbory a komise mají svůj význam, vliv i přístup ke specifickým utajovaným informacím. I když každý poslanec okamžikem svého zvolení získává právo se i bez prověrky seznamovat s utajovanými skutečnostmi, „pokud to potřebuje pro výkon svého mandátu“, členové vybraných výborů a komisí se přece jen mohou dozvědět výrazně více.

Agenda bezpečnostního výboru je poměrně široká a s vlivem na „státní monopol legitimního násilí“ – zabývá se otázkami souvisejícími s policií, armádou, obecními a městskými policiemi, zpravodajskými službami, vězeňstvím, ale i kybernetickou a energetickou bezpečností státu či záchrannými sbory.

Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS má svůj smysl vetknutý ve svém názvu. Zejména kontroluje to, zda zpravodajská služba při své činnosti neporušuje práva a svobody občanů s tím, že „informace jsou komisi podávány prostřednictvím vlády jednou ročně nebo kdykoliv o to požádá“. I když členové téhle komise do živých kauz nemohou, i tak mají přístup k řadě konkrétních citlivých informací. Pořád přitom platí, že k tomu nemusí mít žádnou prověrku.

Význam výborů a komisí se ovšem mění právě i podle toho, kdo v nich sedí. Když svého času ve výboru pro bezpečnost seděli Republikáni, dopředu troubili do světa, že vše, co se dozvědí, hned zveřejní. Výsledkem bylo, že se po celé volební období nedozvěděli nic podstatného.

Vedle formální roviny dané zákonem, kdy BIS, ÚZSI, policie a další musejí dodat požadované informace, je tu i důležitá neformální část vztahů – setkání s šéfy tajných služeb, možnost vyžádat si informace navíc…

„Každý poslanec má právo jít se zeptat, ale zatímco u člena výboru pro zemědělství by jeho zájem o BIS vyvolával jisté podezření, u člena výboru pro bezpečnost se to předpokládá. Když bude člen výboru nedůvěryhodný, dozví se jen to nezbytně nutné, to ostatní už ne. Když tam bude vztah důvěry, dozví se víc,“ shrnuje svou zkušenost bývalý poslanec ČSSD Roman Váňa, který byl v minulém volebním období předsedou bezpečnostního výboru.

„Já mám se vstřícností BIS dobrou zkušenost, ale ode mne také nikdy žádná informace neunikla, nikdy jsem toho nezneužil. BIS samozřejmě filtruje to, co komu říká nebo neříká. Věci ze zákona předá, ale nakolik budou jinak otevření, to je jejich rozhodnutí, mlžit umí dobře,“ dodává Váňa.

Rádi se necháme poučit
Nakonec se ale může stát i zázrak. Tedy to, že členství ve výboru, či snad v komisi pro BIS, zkultivuje i takové konspirátory, jako jsou experti z SPD. „Musí si totiž uvědomit, že to není hra, že se situace radikálně změnila, že od tohoto okamžiku jsou náhle v centru zájmu i zahraničních zpravodajských složek,“ říká anonymně příslušník zpravodajské služby, s nímž HlídacíPes.org hovořil.

V Česku velmi aktivní ruská špionáž přitom typicky pracuje tak, že se „nechává poučovat, tahá z lidí informace, které ani nemusejí být nijak vyhrazené či tajné“. Otázkou proto je, zda to nebude spíše naopak a role příslovečných užitečných idiotů se jen nevystupňuje. Pocit důležitosti i vědomí toho, že „vím více než jiní“, z takových lidí dělá snadný terč. I když se lidé typu Radek Koten vlastně ve své funkci – věřme – kvůli své nedůvěryhodnosti nic příliš citlivého nedozvědí.

Citujme z výroční zprávy BIS za rok 2016:
Ruské zpravodajské služby v ČR dlouhodobě disponují kvalitní sítí informačních, přístupových a vlivových kontaktů, kterou dále rozvíjely. Dotčení Češi nepředávají ruské straně utajované informace, ale ve velkém rozsahu jí vyzrazují citlivé interní informace. Byť Rusové získávali informace neutajované, jejich charakter a rozsah způsoboval ČR větší škody, než vyzrazení informace utajované.

Článek Kdo bude dohlížet na tajné služby? Poslanecký výbor pro šíření nesmyslů, konspiračních teorií a propagandy? vyšel původně na serveru HlidaciPes.org.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.