Cenu Pelikán obdrží politik a esejista Petr Pithart

Jan Gruber

Cenu Pelikán, kterou od roku 2004 uděluje olomoucký dvouměsíčník Listy, letos obdrží bývalý český premiér a předseda Senátu Petr Pithart. Časopis Listy ocení jeho dlouholeté úsilí o kultivaci politické kultury a vytrvalou reflexi proměn společnosti.

Čtrnáctou Cenu Pelikán za práci pro politickou kulturu a občanský dialog obdrží v úterý 21. listopadu politik, právník a esejista Petr Pithart. Někdejší předseda české vlády a dlouholetý senátor cenu obdrží za kultivaci politické kultury v Československu a České republice. Obdrží ji rovněž za dlouholetou neocenitelnou reflexi historických událostí i společenských jevů a za příkladně skromné postoje, jimiž v českém politickém prostředí vyniká.

Slavnostní předání se v tomto roce uskuteční ve spolupráci s katedrou politologie a evropských studií Filosofické fakulty Univerzity Palackého. Zároveň s předáním Ceny Pelikán proběhne debata Rozdělování a sjednocování Evropy, ve které kromě samotného Pithart vystoupí bývalý slovenský politik a zakladatel nakladatelství Kalligram László Szigeti a polský překladatel, esejista, šéfredaktor čtvrtletníku Aspen Review Central Europe Aleksander Kaczorowski, který je mimo jiné autorem obsáhlého životopisu Havel. Pomsta bezmocných.

Cena Pelikán je pojmenována po olomouckém rodákovi, jedné z předních osobností Pražského jara a prvním „československém“ poslanci Evropského Parlamentu Jiřím Pelikánovi. Ten po své emigraci v roce 1971 v římském exilu založil časopis Listy, které jako jediné exilové periodikum přežilo demokratickou transformaci země a dodnes v České republice každé dva měsíce vycházejí. Cena je udělována osobnostem, které naplňují ideál časopisu Listy. Prosazují hledání pravdy v otevřeném a demokratickém dialogu, přitom však neváhají vystupovat proti společenskému zlu, a to ani za cenu osobních obětí či ztráty popularity.

Prvním nositelem Ceny Pelikán se v roce 2004 stal Tadeusz Mazowiecki, první nekomunistický premiér v bývalém sovětském bloku po změnách roku 1989, dalšími spisovatelka Alena Wagnerová (2005), maďarský bohemista György Varga (2006), polský novinář Adam Michnik (2007), politik Jaroslav Šabata (2008), politoložka Vladimíra Dvořáková (2009), německý katolický kněz Anton Otte (2010), slovenská předsedkyně vlády Iveta Radičová (2011), rakouská novinářka Barbara Coudenhove-Kalergiová (2012), evangelický kazatel Miloš Rejchrt (2013, ekonom Václav Klusoň (2014), veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová (2015) a velvyslanec Slovenské republiky v Praze Peter Weiss (2016).