Kdo si všímá nerovností žen a mužů

Lucia Zachariášová

Světové ekonomické fórum minulý týden zveřejnilo Globální index genderových nerovností za rok 2017. Česká republika si oproti roku 2016 pohoršila o jedenáct příček. Může za to nízká účast žen na ekonomickém životě a zastoupení v politice.

Světové ekonomické fórum zveřejňuje Globální index genderových nerovností s cílem podpořit veřejný, občanský i byznys sektor ve společném hledání udržitelných řešení největších výzev, kterým současný svět čelí. Za takovou výzvu považuje také přetrvávající rozdíly v přístupu žen a mužů ke zdrojům a příležitostem. Tento chvályhodný cíl formulovalo Světové ekonomické fórum již při prvním zveřejnění indexu v roce 2006.

Zdá se ale, že od té doby se v České republice mnoho nezměnilo a v rozdílech v postavení žen a mužů se propadáme hlouběji a hlouběji. Zatímco například v roce 2010 byla Česká republika na 65. místě ze 134 hodnocených zemí, v roce 2014 už klesla na 96. místo ze 142 hodnocených zemí, v roce 2016 skončila na 77. místě ze 144 zemí a letos je to nelichotivá 88. příčka při stejném počtu hodnocených zemí jako v roce 2016. Přestože jsme zvyklí chlácholit se tím, že naše země se přece nachází mezi vyspělými, ekonomicky dobře prosperujícími demokraciemi, nerovnosti mezi ženami a muži jsou řešeny pomalu a ztuha a stále přetrvávají.

Světové ekonomické fórum se při tvorbě indexu zaměřuje na čtyři oblasti: zdraví, vzdělávání, ekonomická participace žen a mužů a účast na politickém rozhodování. Při pohledu na první dvě kategorie můžeme být naplněni optimismem, neboť v nich si Česká republika stojí velmi dobře. Jsme dokonce na prvním místě mezi všemi hodnocenými státy.

×