Během prvních osmi měsíců letošního roku si lidé v České republice prostřednictvím úvěrů na spotřebu půjčili 79 miliard korun, nejvíce v historii. Dohromady tak mají vypůjčeno 228 miliard korun. Nejvíce si lidé půjčují na vybavení domácností a na spotřební elektroniku, tedy notebooky či televize. Někteří kvůli zpřísnění podmínek pro poskytnutí hypotéky doplácejí pomocí úvěrů na spotřebu i pořízení nemovitosti. Třetinu půjček si pak lidé berou na přefinancování starších úvěrů. Lidé si více půjčují nejen díky rostoucí ekonomice, ale i díky konkurenci mezi poskytovateli a klesajícím úrokovým sazbám. Ty letos poprvé spadly pod deset procent. Podíl úvěrů, které lidé nejsou schopni splácet, činil letos v květnu necelá tři procenta.

Banky mají přebytek volných peněz a zhodnocování spotřebních úvěrů pro ně představuje nejvýhodnější obchodní možnost. Na druhou stranu jich ale na trhu působí hodně. „Banky slevují na svých standardech. Větší konkurence je tlačí k poskytování více úvěrů, takže snižují standardy pro udělování půjček i úrokové sazby. Konkurence ale bude tlačit sazby dolů pouze krátkodobě, protože Česká národní banka naopak sazby zvýší. Možná i proto si lidé berou více půjček nyní, vědí, že sazby opět vzrostou,“ popsal Deníku Referendum ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Zatímco před dvěma lety činily úrokové sazby čtrnáct procent, letos v srpnu klesla průměrná úroková sazba na 9,6 procenta. Přesto je půjčovat si v České republice stále poměrně drahé — třeba ve Švédsku je průměrná úroková sazba čtyři procenta.

„Zatímco centrální banky v zahraničí drží úrokové sazby v záporných číslech, Česká národní banka je poměrně konzervativní. Pro Švédy je jednodušší půjčit si i proto, že ve Švédsku funguje silnější sociální systém. Když tam člověk ztratí práci, je schopen splácet dál,“ pokračuje Zeisel. V zahraničí si podle něho lidé půjčují víc. Vzít si úvěr usnadňuje i digitalizace, lze si půjčit přes internetové bankovnictví běžného účtu a banky zavádějí možnost zažádat o úvěr prostřednictvím mobilní aplikace.

Důchodců s exekucemi přibývá

Úvěry na spotřebu se ale negativně odrážejí například na stoupajícím počtu důchodců s exekucemi, kteří se kvůli ekonomicky příznivé době nebojí vzít si půjčku i v předdůchodovém věku. „V důchodovém věku ale schopnost dlužníků splácet klesne. Úvěry stojí za asi devadesáti pěti procenty exekučních příkazů uvalených na důchodce,“ vysvětlil Deníku Referendum David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.

Obecně počet nově zahájených exekucí sice vloni o deset procent klesl, celkový počet probíhajících exekučních řízení však meziročně vzrostl o pět procent. Podle průzkumu agentury IPSOS je až čtyřicet procent Čechů při žádosti o půjčku schopno zamlčet, že už jinou půjčku mají.

Stoupá i počet hypoték — po započítání hypoték Češi dluží dohromady téměř 1,5 bilionu. Dluh domácností konstantně stoupá už od února 2016 a bydlení stojí za třemi čtvrtinami dluhů. Jak ukázala letošní studie, Češi si na byt vydělávají nejdéle z celé Evropy, průměrně jedenáct let, a ceny bytů trvale rostou.

„Lidé si samozřejmě půjčují i na dovolené nebo na vánoční dárky, tedy na věci, které nepotřebují. Škála je však pestrá a důvody různé. Rozhodně neobstojí argument, že do dluhů padají pouze finančně negramotní lidé s nízkými příjmy. Větší riziko než úvěry na spotřebu ale představují právě hypotéky. A ceny nemovitostí rostou nezadržitelně,“ popisuje Deníku Referendum ekonom Lukáš Kovanda.

Podmínky pro poskytnutí hypotéky letos zpřísnila doporučení České národní banky. Banky by neměly dávat hypotéku klientům, kteří nemají finanční rezervy. Zájemci by měli mít našetřenou alespoň pětinu ceny nemovitosti už v době žádosti o hypotéku.

„Každá doba má v sobě zakódovanou krizi, čekáme na další cyklický útlum,“ pokračuje Kovanda s tím, že až ekonomický růst zpomalí, klesne nejen zájem o půjčky, ale i schopnost lidí splácet. Útlum ale neočekává dříve než za čtyři roky.