Podvratná čínská poezie a hranice české solidarity
Olga LomováZadržení čínského básníka, který se podílel na přípravě antologie poezie věnované Liou Siao-poovi, zůstává zatím v České republice bez odezvy. Jako bychom zapomněli, co pro nás v časech komunistického režimu taková solidarita znamenala.
V první polovině září se objevily akce mezinárodní solidarity na podporu čínského básníka Lang-c´a (Langzi, vl. jménem Wu Ming-liang), který byl zadržen již v srpnu a obviněn z „nezákonného podnikání“. Hlavním důkazem jeho provinění má být katalog výstavy moderního umění, kterou spolupořádal; pro jeho vydání si nevyžádal souhlas příslušných státních orgánů.
V této souvislosti byl zadržen i básníkův přítel a spolupořadatel výstavy Pcheng Che-pching. Podle Amnesty International čínský zákon ukládá bezpečnostním orgánům sedmatřicetidenní lhůtu na rozhodnutí, zda na zadržené uvalí vazbu. Zpráva AI také připomíná, že čínské bezpečnostní složky často zadržují občanské aktivisty a kritiky režimu prostřednictvím obvinění z ekonomických zločinů. Takový postup je dobře známý i z normalizačního Československa.
Básně na památku Liou Siao-poa a tulák Lang-c´
Existuje důvodné podezření, že pravá příčina Lang-c´ova zatčení tkví v jeho podílu na přípravě antologie básní, které během léta po celé Číně skládali lidé jako projev úcty nedávno zesnulému nositeli Nobelovy ceny míru Liou Siao-poovi. Čínský básník Meng Lang, který nyní žije na Taiwanu a je iniciátorem projektu předmětné básnické antologie, uvádí, že se podařilo shromáždit básně od několika tisíc autorů, většinou z Čínské lidové republiky. Nakonec bylo pro antologii vybráno necelých dvě stě děl, včetně básně, kterou napsal zadržený Lang-c´.
Meng Lang dále uvedl, že v antologii jsou také zastoupení básníci z Hong-kongu, Taiwanu a čínských komunit v jihovýchodní Asii, v USA a na dalších místech ve světě a že jejich básně jsou projevem smutku i hněvu. Básně věnované Liou Siao-poovi začaly být zveřejňovány na internetu od chvíle, kdy se i v čínských médích objevila zpráva o jeho nemoci, a ještě víc se jich objevilo, když zemřel. Uctít památku člověka, jehož si autor váží, je starý čínský zvyk a básně při takových příležitostech skládají i lidé, kteří se jinak poezii nevěnují.
Zatčený básník je známou osobností v literárních a uměleckých kruzích v Kantonu, odkud pochází a kde celý život žije. Jeho pseudonym Lang-c´ evokuje člověka bez domova a mimo struktury a vzdáleně tak navazuje na tradici čínských ušlechtilých poustevníků.
Kromě vlastní poezie píše také literární kritiky, organizuje výstavy, vydává neoficiální literární časopis a příležitostně dělá redaktorskou práci. Jeho přátelé o něm hovoří jako o člověku s vášní pro knihy a pro umění, který před bohatstvím a slávou dává přednost svobodnému životu na okraji společnosti.
Abychom však nebyli zvlášť nároční jen na spisovatele, jejichž podmínky tvorby (a tvorba sama) se změnily a oni asi leckdy též. Číně bude koneckonců kdekterý ušlechtilý komorní protest zcela "šumafuk", což stěží platí tak úplně o odbytu čínského zboží ve světě.
Máme-li však také u nás vzrůstající množství másla na hlavě, nelze čekat nějaké mimořádné pohoršení prohřešky kdesi daleko a co naopak za takových okolností čekat lze, to jsou výzvy, abychom si udělali pořádek nejprve před svým prahem. Je zřejmé, jak je znepokojující vývoj v jedné zemi důsažný, může vést k rezignaci na úsilí o podporu lepší praxe ve světě a vposledku i doma.