Nezávislost poznáme v konfliktu

Patrik Eichler

Pravidla jsou asi to jediné, co lze v politice komentovat nezávisle, tedy bez osobního zájmu. S obsahem politiky se totiž pojí téměř vždy spor. Vědět by to měli především ti, kdo různé komentátory k veřejným vystoupením zvou.

Banka A to má nahnuté. Chybí hotovost. Představenstvo prchlo někam za kopečky. Rolls-Royce v ředitelské garáži má ulomený stěrač. Banka B a Banka C by svou konkurentku rády koupily.

Známé médium o stavu Banky A a její budoucnosti pořádá debatu. A zve ty stejné nezávislé ekonomy, co obvykle. Jde o hlavního ekonoma banky B a vedoucího analytika Banky C. A ti se ve studiu docela nezávisle nedokáží dohodnout, který z jejich zaměstnavatelů by měl Banku A koupit.

V tom sporu totiž najednou vyjde najevo, že nejsou nezávislí. Jejich zaměstnavatelé mají své zájmy a očekávají, že je hlavní ekonom i vedoucí analytik budou veřejně hájit. Jde jako obvykle o peníze a navíc i o konkrétní obchod za mnoho desítek miliard.

Jde tu o peníze docela stejně, jako by o ně šlo, kdyby ty stejné nezávislé ekonomy někdo pozval komentovat návrh na zavedení bankovní daně. A jde o ně docela stejně, jako když čtveřice známých postav z různých bank a finančních skupin ve středu ve zprávě na webu Novinek příkře hodnotila záměr volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka zvýšit minimální mzdu na 12 200 korun od příštího roku a na 16 tisíc korun do roku 2022.

Média by měla ověřovat, zda člověk, kterého zvou coby experta, není hybatelem události, o jejíž popis jde. Ilustrace thejobnetwork.com

Editoři i redaktoři médií musejí vědět, že nezávislost se poznává v konfliktu a že ten, kdo má na věci osobní zájem, nemůže být nezávislý. Jako si ke komentáři nového návrhu politické strany PS nezvu místopředsedu strany PS, ale někoho z opozice, z novin nebo z akademické sféry. Tak nemohu návrh na zvýšení minimální mzdy nechat komentovat zástupce banky, tedy kapitálu, aniž by zároveň nedostal prostor někdo z novin, opozice nebo akademické sféry.

Zejména akademikovi by přitom bylo potřeba klást jiné otázky, než zda s návrhem souhlasí či ne. Zajímavé by bylo dovědět se, co taková minimální mzda ovlivňuje. Kde je jak vysoká. Kdo rozhoduje o její výši. Jak vycházejí různé propočty výše minimální mzdy, pokud jde třeba o její dopad na zaměstnanost, výběr daní nebo inflaci. Tolik různých věcí se totiž o takové minimální mzdě dá dovědět, pokud ji řečník má za předmět výzkumu, a ne politického a mocenského souboje.

Pokud jde o mzdy nebo vývoj hospodářství, nejsou banky ani finanční skupiny neutrálními expertními organizacemi, přestože pracují s penězi. Jsou jednou ze stran sporu o přerozdělování prostředků ve společnosti. A jako jedna ze stran sporu — s vlastními analýzami a experty, ale i s vlastními zájmy — musí být brána.

Na druhou stranu platí, že je na místě zvát si ke komentářům lidi, kteří se v tématu vyznají. Nemá moc smysl zvát ke komentování biatlonu bývalého oštěpaře, protože nebude o lyžování ani střelbě mnoho vědět, i když jde také o sport. A stejně tak nebude užitečné zvát ke komentování sjezdu politické strany PS novináře blízkého jejímu hlavnímu politickému rivalovi.

Nejde přitom ani tak o obavu, že by snad zmíněný novinář politickou stranu PS pomluvil. Problém je, že nebude pořádně vědět, co se děje ve sjezdovém sále. Což ale přeci redakce chce svým divákům, čtenářům či posluchačům zprostředkovat. Mnohem lepší bude pozvat někoho z prostředí politické strany PS, aby průběh jednání popsal, dovysvětlil, upozornil na nějakou zajímavost. Není třeba dodávat, že by to neměl být ani jeden z kandidátů na předsedu, protože komentátorem nemůže být někdo, kdo má osobní zájem na výsledku popisovaného děje.

Slušnější média problém nezávislosti řeší přinejmenším před každými sněmovními volbami. Podle mě odpovědí není upozorňovat, že ten či onen člověk je blízký té či oné straně, tomu nebo onomu zájmu. I v tom by ostatně musela být mnohem větší důslednost, než je dnes. Jakoby nezávislí bankéři jsou zde jen jedním příkladem.

Odpovědí mnohem spíše je ověřit si, že člověk Č není hybatelem události, o jejíž popis jde. Při splnění této podmínky pak informace, že má někdo k někomu blízko, přestává být výstrahou, ale stává se doporučením.