Civilistou ve městě Rakká. Přežít obléhání je den ode dne těžší

Syrský novinář žijící ve městě Rakká, hlavním městě ISIS v Sýrii, přibližuje realitu tamního každodenního života. Provází ji neustálé schizofrenické předstírání, přetvářka, nedostatek jídla, strach...

Islámský stát uzavřel vstup do města Rakká, které je fakticky jeho hlavním městem v Sýrii. Civilním občanům zablokoval možnost opustit město před více než rokem. Pak někteří z jeho bojovníků začali vybírat peníze od civilistů za to, že jim dovolili odejít – až 800 dolarů na osobu. Mnoho obyvatel tolik peněz nemá, protože během války přišli o své úspory. Ocitli se tak v pasti a potřebují prostředky na přežití.

Žiji ve městě Rakká od doby, kdy jej před třemi lety obsadil ISIS a pracuji pro řadu zpravodajských sítí. V současné době pracuji pro Sound and Picture, které dokumentuje události v oblasti ovládané ISIS. Stejně jako asi 5000 rodin, které zde stále žijí, opustil jsem myšlenku, že jednoho dne bude Rakka opět krásná.

Nikomu se nelíbí život pod kontrolou ISIS, nikdo nechce být nucen dodržovat jejich zákony a každodenně se vystavovat nebezpečí. Vedeme dvojí životy, což je podmínkou přežití. Každý má alespoň dvě osobnosti. První z nich opovrhuje ISIS, ale pokud by se tato osobnost projevila mimo domov, mohlo by to vést k popravě. Proto je nutná druhá osobnost.

Tato druhá osobnost musí vyjádřit příchylnost k ozbrojencům, a projeví se, jakmile potkáte příslušníka jednotek ISIS, nebo když vás zastaví na jednom z kontrolních stanovišť. Když se ptají, co si myslíte o ISIS, musíte reagovat způsobem, který ozbrojence uspokojí, a jen tak můžete projít a pokračovat ve svém denním programu. Musíte svou první osobnost skrýt dokonce před svými dětmi, protože ozbrojenci se jich ptají, zda jejich rodiče nemluví špatně o organizaci.

Před několika měsíci jsem musel v noci projít kontrolním stanovištěm a ozbrojenci mě zastavili a začali se ptát: Kde jsi byl? Kam jdeš? Proč vycházíš v noci? Pak začali klást náboženské otázky a říkali, kdybych neznal odpovědi, pošlou mě do tábora pro vzdělání v šaríi.

Ostřelovači ISIS míří na ty, kteří se pokoušejí utéct. Foto archiv VoA/WmC

Představoval jsem si, že půjdu do tábora a budu zabit při bombardování. Takže jsem použil svou druhou osobnost a začal odpovídat na otázky ozbrojenců islámskými příběhy a legendami o raných muslimech. Byli ohromeni, chválili mě a nechali mě jít. Povedlo se to, protože jsem si většinu těch příběhů vymyslel.

V podobných případech může jediný omyl stát člověka život. Civilisté musejí svádět soustavný vnitřní boj. Musíme vědět, kdy použít kterou osobnost, ale také zajistit, aby naše falešné osobnosti nezačaly řídit naše vlastní já.

Mnoho civilistů zde nosí tradiční oděv a nechávají si narůst dlouhé vousy a vlasy. Snaží se tím napodobit vzhled bojovníků z ISIS, aby se vyhnuli problémům s náboženskou policií Hisbah. Krátké vousy nebo kalhoty mohou vést k pokutě ve výši 150 dolarů, k vězení na tři měsíce nebo k cestě do tábora šaríi. Přítel mi řekl, že zůstával doma celý měsíc, protože si spálil část vousů, když se pokoušel zapálit si cigaretu. Kouření se trestá bičováním

V několika posledních měsících, kdy se Syrské demokratické síly (SDF) pokoušely převzít kontrolu nad Rakkou, se situace pro ty, kteří zde uvízli, ještě zhoršila. Vzdušné útoky a ostřelování pokračují po celé dny. Zabito bylo mnoho lidí. Ostřelovači ISIS míří na ty, kteří se pokoušejí utéct.

V městě nejsou už žádní lékaři a na trhu chybí jídlo. Velké množství jídla se zkazilo v našich ledničkách vinou výpadků elektřiny. Každý věděl, že město bude obléháno, ale civilisté si nemohli udělat zásoby, protože ceny jídla jsou vysoké. Bochník chleba a misku zátaru, okurku a nějakou chalvu jsem měl před měsícem. Nemohl jsem koupit víc, protože v sousedství už nejsou otevřeny žádné obchody. Delší cesta byla příliš nebezpečná kvůli možnosti náletu.

Navzdory ostřelovačům umožňuje kontrola SDF nad několika částmi města snáze uniknout. Když jeden z mých sousedů utíkal do oblasti kontrolované SDF, dal mi klíč od svého domu a řekl mi, že tam je jídlo, které bych si mohl vzít. Našel jsem nějaký ječmen, kilogram tymiánu, plechovku oliv, sáček bulguru, nějaký suchý chléb a balíček šesti seschlých cigaret. I další, kteří utekli, nechali za sebou jídlo. Já jsem však třikrát vzdoroval ISIS a teď nedokážu odejít.


Z originálu, vydaném v deníku The Guardian přeložil IVAN ŠTAMPACH.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.