„Našimi prioritami jsou lepší podmínky pro rodiny a výchovu dětí, kvalitnější školství a podpora vědy, vyšší mzdy a práce i pro hendikepované, důstojné penze a špičková zdravotní péče pro všechny,“ řekl při představení volebního programu předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek s tím, že lidovci ze všech témat kladou největší důraz na vzdělání, vědu a inovace. Právě těmito kapitolami také začíná stručný volební program, který takřka opomíjí otázky evropské integrace nebo dalšího rozvoje energetiky.

Lidovci podobně jako téměř všechny ostatní politické strany slibují výrazně přidat učitelům a učitelkám. Do konce roku 2021 chtějí zvýšit jejich mzdy na úroveň sto třiceti procent průměrné mzdy. Bělobrádek na tiskové konferenci říkal, že dobrou školu, dělá dobrý učitel. Hovořil o potřebě reformy vzdělávacího systému na pedagogických fakultách, podpoře vědy a výzkumu, což je ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) právě Bělobrádkova odpovědnost. Lidovci chtějí posílit propojení mezi výzkumnými institucemi a firmami. „Průmysl se neobejde bez inovací. Musíme jej přeorientovat na vysokou přidanou hodnotu. Proto nechceme pokračovat v podpoře levných montoven,“ pokračoval Bělobrádek.

Místopředseda strany a jihočeský poslanec Jan Bartošek navázal tématy rodinné politiky. „Chceme podpořit zodpovědné pracující rodiny,“ řekl. „Pro rodiny s malými dětmi je zásadní, aby měly prostředky na jejich výchovu.“ Proto KDU-ČSL slibuje podporovat pracující rodiče daňovým zvýhodněným — zvýšením roční slevy na poplatníka a slevy na děti. Bartošek dále hovořil o výstavbě dostupného bydlení pro mladé rodiny a seniory s regulovaným nájmem. KDU-ČSL chce posílit Státní fond rozvoje bydlení, který by městům a obcím nabízel na takové bydlení prostředky. Podle Bartoška by mohlo být tímto způsobem vybudováno kolem třiceti tisíc bytů.

Bartošek dále řekl, že lidovci chtějí navrátit smysl sociálním dávkám, čímž není míněno zvýšení životního a existenčního minima. Lidovci naopak navrhují jejich výplatu podmínit pravidelnou školní docházkou vychovávaných dětí a veřejně prospěšnými pracemi. Na dotaz Deníku Referendum, zda KDU-ČSL hodlá obnovit veřejnou službu, tak jak ji nakrátko zavedl někdejší ministr Jaromír Drábek (TOP 09), Bartošek odpověděl, že s takovým pojetím veřejné služby se lidovci neztotožňují. Vymezil se rovněž vůči parametrům stávající veřejné služby. Podle místopředsedy strany musí totiž být nabízený výdělek motivační, ne jako dnes, kdy si lidé po odpracování třiceti hodin přijdou zhruba na šest set korun.

Nižší odvody a vyšší důchody pro pracující rodiče

Lidovci dále slibují, že prosadí důchodovou reformu, která zohlední počet vychovaných dětí. „Zásluhy rodin v důchodovém systému spravedlivě oceníme nižšími odvody a vyššími důchody pro pracující rodiče,“ stojí v programu KDU-ČSL. Obdobný návrh předkládala vládě na jaře tohoto roku ministryně Michaela Marksová (ČSSD). Tehdy se proti němu postavili zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců a několik ministerstev. Argumentovali prohlubováním deficitu státního rozpočtu, neboť vyšší příspěvky do solidárních systému z důvodu vyššího počtu dětí nelze predikovat, a nesystémovosti navrženého opatření. Odpovědi na otázku Deníku Referendum, jak se lidovci vyrovnají s tím, že někteří lidé děti mít nemohou a jiným to nehodlají povolit, zda tedy nejde o diskriminační opatření, se místopředseda Bartošek vyhnul.

V oblasti zdravotnictví se lidovci chtějí prioritně věnovat nedostatku personálu včetně zdravotních sester a bratrů. „Každá obec nad tisíc obyvatel si zaslouží svého praktického, dětského a zubního lékaře,“ říkají. V programu se dále zavazují věnovat organizaci a financování paliativní a hospicové péče. Předseda strany Bělobrádek Deníku Referendum řekl, že KDU-ČSL se nebrání obnovení poplatku za hospitalizaci nebo debatám o spoluúčasti pacientů na financování zdravotního systému. Na otázku Deníku Referendum, zda lidovci chtějí privatizovat nemocniční zařízení, Bělobrádek odpověděl, že strana privatizaci nepodporuje, nicméně se nestaví kategoricky proti.

V neposlední řadě lidovci shodně s ostatními politickými stranami slibují, že zamezí masivnímu odlivu kapitálu a nezdaněných zisků do zahraničí. Zavazují se, že po vzoru Norského státního fondu vytvoří Český národní fond budoucnosti, do které poplynou zisky a daňové výnosy z těžby nerostného bohatství České republiky. KDU-ČSL v programu rovněž uvádí, že bude prosazovat zrušení elektronické evidence tržeb u malých podnikatelů — neplátců daně z přidané hodnoty a nestátních neziskových organizací.

Program KDU-ČSL prakticky nehovoří o evropské integraci, pouze stručně konstatuje, že lidovci chtějí, aby Česká republika aktivně prosazovala své zájmy v Evropské unii. Otázka přijetí společné měny zůstává rovněž bez odpovědi. Podobně je tomu i v oblasti energetiky. KDU-ČSL slibuje podporu elektromobility a energetických úspor. Zcela stranou nechává otázku energetického mixu, tedy i budoucnosti jaderné energetiky.