Fotopast a fotografie potvrdila trvalý výskyt šakala obecného v České republice

Petra Dvořáková

Původní domovinou šakala obecného je Balkán, kvůli oteplování se však přemisťuje na západ a sever. Pastvina u Benátek nad Jizerou se minulý týden stala lokalitou nejsevernějšího doloženého rozmnožování této středně velké šelmy v Evropě.

Fotopast a fotografie přinesly minulý týden první hodnověrné důkazy rozmnožování šakala obecného v České republice. Jedná se o vůbec nejsevernější doložené rozmnožování této středně velké šelmy v Evropě.

Fotopast spravovaná Akademií věd nejprve zachytila na pastvině nedaleko Benátek nad Jizerou kojící fenu. Následně se podařilo fotografovi Vojtěchu Lukášovi, který mapuje návrat velkých kopytníků do zdejší rezervace, pořídit snímek šakalího štěněte. To jenom potvrdilo výsledky výzkumu odborníků z Karlovy univerzity zahájeného v roce 2015, podle nějž se šakal v České republice pohybuje už minimálně třetí sezónu. V rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice by se měli vyskytovat minimálně dva dospělí jedinci a jedno mládě.

Data z roku 2016 vědci teprve zpracovávají, už v roce 2015 ale fotopast zachytila šakala téměř šedesátkrát. „Záznamy šakala od nás existují, ale toto je první potvrzení trvalého výskytu na jedné lokalitě,“ uvedl ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy David Storch. Fotografie sice pochází z pastviny u Benátek nad Jizerou, na základě pozorování se ale biologové domnívají, že se zvíře toulá i na pastvině u Milovic. Pozorování usnadňuje i šakalova stopa, díky srostlým prostředním prstům ji nelze zaměnit za stopu jiné psovité šelmy.

Šakal je středně velkou šelmou, která žije v párech či malých rodinných smečkách. Loví drobné obratlovce, jeho největší kořistí bývá zajíc, takže by divoké koně či pratury v milovické rezervaci neměla jeho přítomnost ohrozit. „Přestože pro velké kopytníky šakali nepředstavují reálné nebezpečí, věříme, že kontakt se středně velkým predátorem může příznivě ovlivňovat přirozené pudy na obranu mláďat i chování mláďat samotných,“ komentoval ředitel ochranářské organizace Česká krajina Dalibor Dostál.

Původní oblastí šakalova výskytu je Balkán. Podle vědců jeho migrace ve směru na západ či sever souvisí se změnami klimatu. Kromě oteplování přesun šelmy zřejmě usnadňuje i člověkem zapříčiněná absence vlka v oblastech, kde se nyní nově usazuje.