Liou Siao-po připomínal, že i Číňané touží po svobodě. Tak jako všichni lidé

Olga Lomová

Nejznámější čínský disident a držitel Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po zemřel v důsledku — pravděpodobně úmyslně — zanedbané léčby rakoviny jater. Olga Lomová připomíná, oč usiloval a proč jej pekingský režim perzekvoval.

Ve čtvrtek 13. července o půl šesté ráno místního času v nemocnici v Šen-jang v severovýchodní Číně ve věku nedožitých 62 let zemřel Liou Siao-po, čínský filozof, básník, publicista a obránce lidských práv. Za prosazování myšlenky lidských práv v Číně se v roce 2010 stal nositelem Nobelovy ceny míru. Ze stejné příčiny o dva roky dříve zatčen a roku 2009 odsouzen za „podněcování k podvracení státní moci“ na jedenáct let do vězení.

Konce trestu se nedočkal a zemřel v důsledku — pravděpodobně úmyslně — zanedbané léčby rakoviny jater. Krátce před smrtí prosil, aby směl v doprovodu své ženy, básnířky Liou Sia, odjet na léčení do ciziny.

S prosbou o vyplnění této žádosti se na generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga před nedávnem obrátilo 154 nositelů Nobelovy ceny v různých oborech, významní světoví spisovatelé, Amnesty International i další lidskoprávní aktivisté. Ve prospěch Liou Siao-poovy prosby se vyjádřili také někteří politici, naposledy prezidentka Tchaj-wanu.

Liou Siao-po je označován za nejznámějšího čínského disidenta. Byl to nezávislý myslitel, literární kritik a komentátor aktuálního dění v Číně, jedna z nejvýraznějších postav své generace. Dospíval v dobách brutality a chaosu Kulturní revoluce a jako jeden z prvních autorů žijících v Číně otevřeně označil Kulturní revoluci za produkt totalitního systému postaveného na absolutní moci komunistické strany.

A také jako jeden z prvních pojmenoval paradox Kulturní revoluce, během níž Mao Ce-tung a jeho blízcí v zájmu zúčtování s vnitrostranickými odpůrci svedli indoktrinovanou mládež k násilnostem a ničení, vzápětí ale tato zkušenost otevřela mladé generaci oči a zlomila její původně neotřesitelnou víru v komunistickou stranu. Na konci 70. let pak právě z této generace vzešla řada pozoruhodných osobností čínského veřejného a kulturního života. Symptomatické je, že mnozí z nich čelili v průběhu let perzekucím a dnes žijí v exilu.

×
Diskuse
July 16, 2017 v 15.08
Jen panda je černobílá
Snad podle zásady „O mrtvých jen dobré‟ vynechala Olga Lomová z názorů a postojů Liou Siao Poa vše, co nezapadá do obrazu ušlechtilého hrdiny bojujícího za lepší budoucnost všech Číňanů:

https://legacy.blisty.cz/art/56642.html
IH
July 16, 2017 v 17.39
Zmínit mohla O. Lomová leccos, ale chtěl bych podotknout následující
Pokud by zemřelý Liou Siao-po dostal příležitost stát se součástí názorového spektra pluralitní země, bylo by zcela přirozené vyjadřovat se k němu polemicky. Totéž, pokud by se podílel na moci v Číně. Takhle je jeho případ obdobou řekněme Václava Bendy před rokem 1989 u nás. Jeho levicová kritika ze Západu by byla chucpe. Bendovi levicoví kolegové z Charty by se jej také neváhali v případě potřeby zastat. Teprve v polistopadové době se cesty lidí z "obou křídel" disentu přirozeně rozešly.
JS
July 17, 2017 v 11.18
panu Macháčkovi
Já bych to tak nehrotil. Ono z jiné země a kultury je dost těžké posoudit, co přesně je příčinou úspěchu jinde a co spíš škodí.

Mně se líbila jeho přednáška při udělení Nobelovy ceny za mír: https://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/2010/xiaobo-lecture.html