Přijdeme o půdu pod nohama

Legislativa, díky které měla veřejnost až dosud možnost spolupodílet se na rozhodování o životním prostředí, je v evropském kontextu velmi progresivní. Veřejnost by zrušením této možnosti přišla o hodně, upozorňuje Hana Chalupská.

Ještě na studiích jsem měla možnost pracovat na Městském úřadě v Telči. Tamější region jsem neznala, a protože jsem měla na starosti agendu ochrany přírody a krajiny, představoval pro mě nedocenitelnou pomoc místní spolek Českého svazu ochránců přírody, jež se účastnil řízení. Měli znalost jako odbornou, tak místní, a během onoho roku jsme společně uvažovali o všech zásazích do významných krajinných prvků a kácení zeleně v obcích.

Na úřední židli jsem se tak mohla seznámit s jedinečným paragrafem 70 zákona o
ochraně přírody a krajiny a hned, jak jsem se přestěhovala do Brna, jsem ho zkusila využít, tentokrát z pozice členky Českého svazu ochránců přírody. Starostové místních městských částí to nesli velmi nelibě. Co jim má kdo mluvit do toho, jak se nakládá s životní prostředím v jejich městské části?

18813958_1433579583352367_3087982910932148456_nSpolky i angažovaní jednotlivci jsou nejlepšími znalci míst, kde působí a žijí. Na mnoha místech jsou oporou pro státní správu při rozhodování o umístění staveb. Foto FB Okrašlovací spolek lipanský

Symbiózu v rámci tohoto paragrafu se ale podařilo rozvíjet i v Brně. Stávalo se nám zejména v případech, kdy úřad nechtěl povolit asanaci dřevin, že nám jeho úředníci zavolali, ať vstoupíme do řízení a dřeviny uhájíme společně. Ročně jsme takto v Brně zachránili desítky stromů před zbytečným kácením, další jsme díky správním řízením a náhradním výsadbám vrátili zpátky do ulic.

S tím však možná bude dnes konec.

Ivan Dejmal – druhý ministr životního prostředí novodobých dějin naší republiky – prosadil do zákona o ochraně přírody a krajiny možnost zapojení veřejnosti do ochrany životního prostředí, jakou budovali například v Německu několik desítek let. A záviděli nám ji. Spolky i angažovaní jednotlivci jsou nejlepšími znalci míst, kde působí a žijí. Na mnoha místech jsou právě spolky oporou pro státní správu při rozhodování o umístění staveb.

Jejich účast vede k vyváženému dialogu o náhradních výsadbách a kompenzačních opatřeních. Jejich vyloučení ze stavebních řízení, které je aktuálně ve hře, povede k razantnějšímu drancování přírodních zdrojů u nás. Mezi tyto zdroje se řadí zeleň v sídlech, čistý vzduch, ticho či půda.

Veřejnost představuje pro státní správu opěrný bod při rozhodování o moudrém využití území a zdrojů. Ne nadarmo se Agenda 21 a navazující Cíle tisíciletí (SDG) opírají o místní komunity jako nejlepší znalce míst, kde žijí. Důvěru v tyto znalce chápal vedle Ivana Dejmala i následující ministr životního prostředí Josef Vavroušek a dobře nás v tomto smyslu reprezentoval na konferenci OSN v roce 1992.

Česká legislativa projevila díky Dejmalovi a Vavrouškovi velkou důvěru státu v místní obyvatele a obyvatelky. Díky tomu mají lidé možnost legislativní participace na rozhodování a v řadě měst se objevuje dobrovolná nabídka i poptávka po participaci obyvatel na plánování. Takové radnice si upevňují vztah vzájemné důvěry, i s vědomím, že nikdy nelze uspokojit všechny. Dialog dává všem prostor se vyjádřit, prodiskutovat a snáz přijmout finální rozhodnutí o životním prostředí – kulise našich životů, která prochází nevratnými změnami.

V parlamentu se 27. června rozhodne, zda ztratíme tuto jedinou dosavadní pevnou „půdu pod nohama“ nadobro. Nevládní organizace, tisíce spolků prostřednictvím Českého svazu ochránců přírody a Hnutí Brontosaurus, významné osobnosti jako Bedřich Moldan, Jan Krajhanzl či Ladislav Miko, ale i více než osm tisíc lidí z řad veřejnosti apelují na Senát prostřednictvím webové stránky www.vrattelidemprava.cz. Web může využít každý. Smysl to má do úterka 27. června včetně.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jiri_guth_hlava_sm

Jiří Guth - ekolog, Borovany

První byl Moldan Úterý, 27.Června 2017, 10:43:40

Omlouvám, se, někdo by to možná považoval za hnidopišství, ale "první ministr životního prostředí novodobých dějin naší republiky" byl Bedřich Moldan. V této funkci byl od 29. června 1990 do 24. ledna 1991 (předtím byl od 5. 12. 1989 členem vlády tzv. bez portfeje) a až potom nastoupil Ivan Dejmal.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.