Začíná hlasování v anketě Strom roku 2017

Soutěž stromů zapojených do života obce začala před šestnácti lety díky nápadu brněnské Nadace Partnerství. Dnes spolu soutěží i stromy v Nepálu či Rusku. Výtěžek putuje na jejich ošetření a péči o okolí.

(pd)

22.06.2017 03:00

I stromy mají příběh. A právě o příběh, ne o krásu, obvod kmene či stáří, jde v anketě Strom roku. Hlasování letošního šestnáctého ročníku začalo ve čtvrtek 15. června a poběží až do 15. září. Slavnostní vyhlášení proběhne 5. října v Brně na mezinárodním filmovém festivalu Ekofilm. Z padesáti dvou návrhů vybrala porota dvanáct finalistů. Podpořit strom lze buď dvěma hlasy díky DMS, nebo díky zpoplatněnému hlasovacímu archu, na nějž se vejde až dvacet podpisů, tedy hlasů.

Vybrané finance se využijí na ošetření podpořeného stromu nebo na péči o jeho okolí, například výsadbu stromů nových. Vítěz národního kola postupuje do mezinárodní soutěže Evropský strom roku, která v návaznosti na českou soutěž vznikla před pěti lety. Klání stromů s příběhem, které upozorňuje na jejich roli jakožto na nositele genia loci, se postupně šíří i do Asie, Ruska či Austrálie.

První ročník české soutěže vyhlásila v roce 2001 Nadace Partnerství, která podporuje zapojování společnosti do výsadby stromů, šetrnou turistiku i cyklistiku nebo vytváření kvalitních veřejných prostranství. „Máme zkušenost, že k vítězství potřebuje strom získat okolo dvanácti tisíc hlasů, ale v některých ročních se počet hlasů pro vítěze přehoupl i přes dvacet či třicet tisíc. Rozhoduje, jak dokážou zástupci stromu zapojit veřejnost a jak jsou místní obyvatelé hrdí na své přírodní památky, na svůj kraj,“ vysvětluje koordinátorka ankety Andrea Krůpová.

Do nejužšího kola se letos probojoval například nejstarší strom v České republice, vilémovický tis, jehož věk se odhaduje na dva tisíce let. Benediktinští mniši ho dle pověsti nenechali pokácet z vlastní pověrčivosti, jelikož jedovatý tis představuje symbol smrti a smutku. Dalším finalistou je strom přezdívaný Bukovecký stařec, tedy největší jilm horský na světě nacházející se u jantarové a solné stezky, jemuž se přezdívá Strážce Slezska či Hraničář, nebo památná lípa v Kojetíně, která kdysi prohořela středem a do vzniklé dutiny si muži schovávali alkohol a cigarety.

Právě zástupkyň českého národního stromu, tedy lip, se mezi finalisty nachází nejvíce, a to hned čtyři. Vloni lípa srdčitá z Lipky u Horního Bradla dokonce zvítězila a v evropské anketě se umístila třetí, předběhl ji pouze dub Josef z Polska a dub z Walesu. Pod osm set let starou lípou měl kdysi tábořit Jan Žižka i Jan Amos Komenský.

Loňský ročník organizátoři spojili i se sběrem starých mobilních telefonů určených k recyklaci, za každý odevzdaný mobil získal strom dvacet hlasů. Dohromady se tak tehdy nashromáždilo šest tisíc telefonů, díky jejichž recyklaci se ušetří tisíce litrů vody nebo spotřeba energie.

O cenu v letošním roce soutěží:

1. Drážní buk z Pěčína v Královéhradeckém kraji, kterému hrozilo v roce 1905 pokácení kvůli výstavbě nové železnice. Díky přímluvě starosty a místního rolníka se však nakonec plán trasy změnil, a buk tak střeží trať dodnes.


2. Lípa z Kuklíku na Vysočině patří mezi takzvané rodové stromy, zasazena byla k památce rozdělení dvora mezi tři rody.


3. Bukovický stařec z Moravskoslezského kraje a největší jilm horský na světě je znám také jako Strážce Slezska nebo Hraničář a nalézt ho lze u prastaré jantarové a solné stezky.


4. Pět set let stará lípa srdčitá z Kojetína v Moravskoslezském kraji kdysi vyhořela a nyní je tak částečně dutá. V dutině nalezla útočiště liška i děti, muži si do ní schovávali cigarety i alkohol.


5. Pod sedloňovskou lípou v Královéhradeckém kraji prý kdysi sedávali čeští bratři před svým odchodem do slezského exilu.


6. Smuteční vrba bílá z Karlovarského kraje přežila bombardování v roce 1945 i sanace a bagrování celého areálu o sedmdesát let později.


7. I kvasický ořešák ze Zlínského kraje měl kdysi namále, během povodní v roce 1997 se ocitl po jeden metr pod hladinou vody.


8. Tvrdonskou lípu srdčitou z Jihomoravského kraje vysadil v roce 1900 občan Hromek na památku příchodu nového století.


9. Marie a Jan Rupertovi vysadili lípu a jasan z vděku, že přežili pochody armád v roce 1742. Mariinu lípu vyvrátila v roce 1966 větrná smršť a broumovský jasan tak zůstal sám.


10. Strážný dub na Kabátě v Ústeckém kraji vyrostl jako nový doubek na místě svého dubovitého předchůdce, který v roce 1813 nepřežil střelbu napoleonských vojáků z děla.


11. Vilémovický tis pokládaný díky odhadovanému stáří dvou tisíc let za nejstarší strom v České republice ušetřili benediktinští mniši od pokácení údajně kvůli pověrčivosti. Jedovatý strom totiž symbolizuje smrt a smutek.


12. Na dub v Růžové ulici v Konstantinových lázní vzpomíná místní občanka jako na místo, pod nímž rostlo mnoho hub.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.