Tématy hannoverského sjezdu Die Linke byly sociální spravedlnost a mír

Jiří Dolejš přibližuje průběh a hlavní výstupy sjezdu německé politické strany Die Linke, který se uskutečnil v uplynulém víkendu v Hannoveru.

Po parlamentních volbách v Britanii a Francii se bude volit v další významné evropské zemi. Volby do německého Bundestagu začínají 24. září 2017. Zatímco v Británii utrpěli konzervativci trpkou neprohru s labouristy, kvůli které se museli spojit s fundamentalistickou DUP, a ve Francii fenomén Macron převálcoval tradiční strany včetně reformní i radikální levice, v Německu to zatím vypadá na čtvrté vítězství kancléřky Merkelové a její CDU. Levice jako celek je prostě v dnešní Evropě poměrně slabá.

Za této situace se čtvrt roku před volbami uskutečnilo v Hannoveru pokračování V. sjezdu německé Die Linke, které schválilo definitivní volební program strany pod heslem „Sozial. Gerecht. Frieden. Fur Alle“ v rozsahu asi 100 stran. Dnešní strana Die Linke vznikla v červnu 2007 spojením východoněmecké PDS a západoněmecké Wahlalternative. Její pozici výrazně posílil posun sociálních demokratů směrem k takzvanému novému středu a prosazování Agendy 2010. Pilíři jejich nejen předvolební agendy mají být sociální spravedlnost a mír.

34387576063_cacae0db4b_kVstupovat do vládní koalice a riskovat ztrátu identity, nebo zůstat "dobrou opozicí"? Foto Die Linke

Předsedkyně Katja Kippingová ve svém úvodním slově připomněla problematickou otázku směřování strany k podílu na moci. Nepřímo podpořila nezbytnost toho, aby byla levice otevřená k možnosti vládní koalice s SPD a Brunem (Rot-Rot-Grun) jako realistické cesty, jak prosazovat program pro občany. K této orientaci se již před sjezdem kriticky vyslovila ideoložka strany a spolupředsedkyně parlamentní frakce Die Linke Sahra Wagenknechtová. Na sjezdu sklidila aplaus za výrok: „Lepší je dobrá opozice než špatné vládnutí“. Sjezd přesto vstup do vládní koalice nevyloučil.

Uvedená koalice se v poslední době osvědčila v zemských vládách v Durynsku a v Berlíně. Ovšem současné průzkumy preferencí na spolkové úrovni moc šancí nedávají. Druhý předseda parlamentní frakce Dietmar Bartsch se pokoušel spor urovnat argumentem, že nejdříve je nutné dosáhnout dobrého výsledku a pak řešit podíl na moci. Vážený veterán Gregor Gysi a současný předseda European Left uznal, že působení v koalici zajistí rychlejší a větší vliv, současně však připomněl, že příliš mnoho kompromisů vede ke ztrátě identity.

Budoucnost evropské integrace
Dalším tématem sjezdu byl vztah die Linke k budoucnosti evropské integrace. Europoslankyně a šéfka frakce Evropského parlamentu GUE/NGL (European United Left/Nordic Green Left) představila svoji vizi, jak naplnit heslo „Jiná Evropa je možná“. V diskusi zaznělo vcelku jasně, že cílem radikální levice musí být dosažení sociálního obratu v Evropě. Cesta zpět k nacionalismu je špatná odpověď na krizi EU, tu správnou proevropskou představuje kritika politiky úspor a redukce sociálního státu. Lepší Evropa ale potřebuje pozitivní vizi, nejen kritiku. Bez levicového New Dealu pro Evropu bude mít evropská politika negativní potenciál rozdělovat evropskou levici. Další člen Gregor Gysi také připomněl, že předpokladem změny v Evropě je změna v Německu.

Hannoverský sjezd die Linke byl sjezdem předvolebním. Proto vyzdvihoval prioritní témata z programu strany. Vedle sociální spravedlnosti a míru se diskutovalo i o hospodářské a energetické politice. Strana například prosazuje až 75procentní zdanění majetků nad milion eur (v Německu jím disponuje asi 1,2 milionu lidí). Chce také nahradit Hartz IV. vlídnějším sociálním systémem a zvýšit minimální mzdy až na 12 eur na hodinu. Připomenuty byly také rozdíly mezi západními a východními spolkovými zeměmi, které se nevyrovnávají ani po třiceti letech od sjednocení. EU by se měla místo kvantitativního uvolňování více zaměřit na veřejné investice.

Kritika militarismu
Die Linke tradičně silně kritizuje projevy militarismu doma i v Evropě. V diskusi zazněly různé názory na připojení Krymu k Rusku či činnost separatistů na východě Ukrajiny. Do dokumentů sjezdu se však tento složitý a rozporný problém nedostal, tam se objevila pouze teze, že posun NATO na východ znamená riziko pro mír. Die Linke totiž dlouhodobě zastává programovou pozici, že mír v Evropě nemůže vzniknout proti Rusku. Jasně odmítavý postoj má, a to bez ohledu na šanci podílet se na vládnutí, k angažmá německého Bundeswehru v cizině.

Alternativní systém evropské kolektivní bezpečnosti, sociální a ekologická restrukturalizace země, miliardy do sociálního bydlení, nemocnic a dopravy. To je budoucnost, za kterou chce německá levice bojovat. Červnové průzkumy veřejného mínění zatím ukázaly, že to snadné nebude. CDU má podporu 39 procent, SPD 24 a Die Linke, FPD a Zelení jsou na tom stejně s osmi procenty. Jako poslední by se do Bundestagu ještě dostala krajně pravicová AfD se sedmi procenty.

A co si myslíte vy? Diskuse (11 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Čtvrtek, 15.Června 2017, 13:07:47

Přinejmenším u těch mírových apelů německé strany "Die Linke" je dosti obtížné v ně mít bezvýhradnou důvěru. Tato strana je až příliš dědičkou dřívější východoněmecké vládní partaje SED, která se v této oblasti vyznačovala zcela klasickým nepřetržitým "bojem za mír", tedy fundamentalistickým agresivním militarismem kašírovaným ušlechtilými mírovými hesly.

A tak se daleko spíše zdá, že i současná "Die Linke" tohoto mírového hesla daleko spíše používá jenom jako vítanou munici proti současné vládě. Která se zúčastní - jen velice omezených - vojenských aktivit ve světě, které jsou ostatně obecně chápány právě jako příspěvek k udržení míru respektive normálně fungující občanské společnosti (angažmá v Afghánistánu proti bojůvkám Talibanu, účast na boji proti IS).

Takže ty "mírové výzvy" ze strany "Die Linke" působí opravdu nakonec nemálo pokrytecky. Ne-li přímo podpásově.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Die Linke není SED Čtvrtek, 15.Června 2017, 14:42:52

i když lze samozřejmě u některých "mírových štváčů" nalézt poplatnost určitým geopolitickým zájmům, dělat z die Linke pohrobky Honeckerových nomenklatur je nefér.
Navíc je tradice mírového hnutí v Německu silná i díky zkušenosti z dvou světových válek, A militarizace Německa a role Bundeswehru je objektivní téma.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Čtvrtek, 15.Června 2017, 21:33:58

4. dubna 2017:
"Kromě vystoupení z NATO Die Linke požaduje vytvoření vojenské aliance Německa s Ruskem. Německu se má zakázat jakékoli vojenské angažmá v cizině, ovšem po Rusku se nic takového nežádá... Proč to strana Die Linke udělala, je nepochopitelné. Odepsala totiž během minuty svůj koaliční potenciál... Nyní je zjevné, že se stranou, která chce vystoupení z NATO a vojenskou alianci s Ruskem, SPD jít do koalice nemůže."

(http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/jan-machacek-nemecka-die-linke-chce-do-vojenske-aliance-s-ruskem--1715476)

------------------------------

Pokud se nemýlím, někdy po ruské anexi Krymu psal Karel Dolejší na Blistech o ruské podpoře jak pro AfD, tak i pro Die Linke.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 16.Června 2017, 09:12:29

"Militarizace Německa"?... Tak tohle je pojem (či spíše heslo) opravdu z vokabuláru dřívější SED (jakož i jiných východoevropských komunistických stran), která stále strašila údajným militarismem a revanšismem v západním Německu, ačkoli to byly právě tyto východoevropské státy, které byly přímo prosáklé duchem militarismu.

Opravu nevím, na základě čeho by se současnému Německu mohla reálně vytýkat nějaká "militarizace". Jestliže teď narychlo reaktivuje některé ze všech těch tanků které vyřadilo ze svých stavů po rozpadu sovětského bloku a Varšavské smlouvy, pak je to výhradně důsledkem vojenských agresí současného Ruska.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 16.Června 2017, 09:15:51

Mimochodem, zásadním vojenským problémem Německa v současnosti naprosto není nějaká "militarizace", nýbrž přesně naopak značné podfinancování vojenských sil, například válečných lodí schopných nasazení je natolik málo, že je Německo jen s vypětím všech sil schopno dostát svým závazkům účasti na mezinárodních misích, například na strážních patrolách v Rudém moři před útoky pirátů.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Pátek, 16.Června 2017, 10:42:43

O zákaz jakéhokoliv vojenského angažmá v cizině nemusí Die Linke žádat, to je zakotveno v ústavním pořádku SRN.

Jinak ta orientace na polodespotické militaristické východní impérium sice nejspíše pramení spíše z infantilní úvahy o tom, že nejlepší způsob jak se vymezit proti excesům jednoho impéria je přehlížet excesy jiného, než z honeckerovské nostalgie. Ona ani členská základna, ani voliči Die Linke nejsou tak nemožně přestárlí jako naše KSČM a jejich program je přeci jen poněkud méně sklerotický.

Mimochodem, ono přehlížení východní orientace Die Linke vypovídá spíše o Dolejšovi. Smutně.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

smutné je stavět mír na válce Pátek, 16.Června 2017, 19:37:43

Militarizace rozhodně není jen slovo ze zažloutlých slovníků - je to fenomén i dneška. Závody ve zbrojení se opět rozbíhají jak dokládají statistiky. Vykládat že příprava na válku je dnes podfinancovaná je už samo důsledkem militarizace
Zvyšování výdajů na armádu je požadavek Trumpův který Německo trápí - proč jinak by německý ministr s tímto požadavkem jako jeden z mála v Evropě polemizoval.
Obdobně jako Japonsko bylo po válce omezení použití armády včleněno i do základního zákona, ústavy. Ale touha to změnit narůstá, stejně jako dostat Německo do Rady bezpečnosti
Ano, die Linke kritizuje NATO, to ostatně i dělá i francouzká a jiná radikální levice. Ale kolektivní bezpečnost přeci není o podřízení Rusku. To by bylo jen z chomoutu do chomoutu. Kolektivní znamená přemostit konkurenční pakty.
Pokud jde o Putina tak ho die Linke kritizuje možná více než levice tady u nás v Čechách - takže spekulovat o podřízenosti německé levice východnímu azimutu a stavět die Linke do jedné řady s nacionalisty typu le Penové je fakt nefér.

Ivo Horák - Praha 3

Smutné je stavět mír na válce, ale tragické bývá stavět jej na slabosti Sobota, 17.Června 2017, 09:33:59

Rozhodně nejsem militarista. Jsem rád, že Brdy jsou bez újezdu a říkám jen tak dále. Když mi onehdá přeletěly dvě stíhačky hlučně nad hlavou, vzpomněl jsem si na Havla a jeho esej začínající autorovou ranou vzpomínkou na pocit, že kouřící komíny továrny, pracující asi pro válku, špiní nebe.
Na druhé straně si nemyslím, že největší vojenskou silou má disponovat Rusko, Čína či dokonce Severní Korea. Také se nedomnívám, že se tváří v tvář IS ukázalo, že je demokratičtější svět, natož Evropské státy či Japonsko, ve vojenském slova smyslu supervelmocí.
Také jsem toho názoru, že ač se D. Trump prezidentem USA stát zajisté neměl, přece nelze uvažovat tím primitivním způsobem, že o cokoliv mu jde, máme my dělat přesně obráceně.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Sobota, 17.Června 2017, 12:01:39

Pane Dolejši, a co by bylo vlastně natolik pobuřujícího na tom, kdyby se Německo stalo členem Rady bezpečnosti OSN? Německo je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších států této planety - a od současného Německa je v každém případě možno očekávat mnohem více umravňující vliv na mezinárodní hnutí, nežli třeba od takového Ruska.

A opakuji znovu: zvyšování vojenských výdajů - zdaleka ne pouze v Německu - je v převážné míře odpovědí na agresivní akty Ruska. Nebýt toho, mohl by si Trump vykřikovat co by chtěl, německý ministr obrany by stejně nedostal víc peněz.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

tahle mapa neodpovídá skutečnosti Pondělí, 19.Června 2017, 07:36:20

pánivé, největší vojenskou silou disponuje USA, nikoliv Rusko a pokud jeí budování stále sleduje cíl unipolaritu je to problém
navyšování vojenských rozpočtů je požadavek který militarizaci znamená už čistě empiricky -
říkat že celý ten kolotoč je jen dán údajnou globální hrozbou Moskvy je docela zjevná propaganda - stačí si srovnat reálie
Ano Rusko je imperium , stejně jako jiné velmoci - ale ta mapa vypadá reálně trochu jinak, ne tak jednosměrně jak píšete

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 19.Června 2017, 11:17:35

Není mi zcela jasné, o jaké "mapě" tady píšete, pane Dolejši.

Co se porovnání vojenských rozpočtů týče - tady je vždycky ten zásadní problém, že jsou zcela neporovnatelné personální výdaje (to jest, na Východě jsou tyto nesrovnatelně relativně nižší, což pak může vést ke klamnému závěru o rozdílu vojenské síly, pokud by se tato počítala právě jenom výdaji na zbrojení).

Za druhé: USA (jako hlavní vojenský činitel Západu) nikdy nemohou celý svůj vojenský potenciál nasadit v Evropě; a především ne hned. Na rozdíl od Ruska. Jinak řečeno, v případě "bleskové války" například v Baltiku by Rusové měli přinejmenším v počátcích naprosto drtivou vojenskou převahu.

Ale především: tady v žádném případě nebyla řeč o poměru sil. Tady byla řeč o a g r e s i v n í m p o t e n c i á l u Ruska, s kterým toto už dvakrát v poslední době porušilo platné hranice, aby rozšířilo rozsah svého impéria. A nikdo (alespoň nikdo kdo si zachoval jen trochu smyslu pro realitu) nemůže mít žádné pochybnosti o tom, že pokud by se Rusům naskytla jen sebemenší vhodná příležitost, velice "ochotně" by tyto hranice svého impéria rozšířili na celé teritorium dřívějšího Sovětského svazu. Přičemž především baltické republiky (vedle Ukrajiny) platí jako nejžhavější kandidáti na toto ruské "bratrské obětí".

Zatímco současné Německo: koho to asi tak ohrožuje? Kdo se musí obávat toho, že mu na jeho území náhle najedou německé tanky, a že mu po jeho vlastních ulicích náhle budou pochodovat jacísi tajuplní "zelní mužíčci" jako na Krymu?...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.