V Panamě zemřel Manuel Noriega, diktátor, který hrál na všechny strany

Někdejší generál podporovaný, ale nakonec sesazený Spojenými státy se stal symbolem středoamerické reality na konci studené války. Noriega proslul úzkými vztahy s narkomafiemi i se všemi mocnostmi v regionu zároveň.

(rk)

30.05.2017 15:35

A121

Manuel Noriega na snímku z dob svého vládnutí. Foto archiv GW

Ve věku třiaosmdesáti let zemřel v pondělí 29. května Manuel Antonio Noriega – bývalý vojenský diktátor Panamy, patron kolumbijských narkomafií a po léta jeden z nejvýznamnějších spojenců USA v regionu, jenž byl však nakonec svržen právě americkou invazí. Noriega byl už od března v péči lékařů v nemocnici Santo Tomás v Ciudad de Panamá. Po nepříliš zdařilé operaci nádoru na mozku se podle úterní zprávy agentury AFP jeho stav náhle zhoršil.

Noriegovu smrt poprvé veřejně oznámil současný prezident Panamy Juan Carlos Varela. „Smrt Manuela Noriegy ukončila jednu epochu naší novodobé historie. Nechť ho jeho dcery a rodina pochovají v klidu a míru,“ vzkázal Varela přes sociální sítě.

Do historie se Noriega zapsal jako vojenský diktátor, který vládl Panamě v letech 1983 až 1989. Jeho režim se vyznačoval brutalitou vůči opozici, úzkou spoluprací s americkou CIA i dalšími rozvědkami a zároveň pofitováním z obchodu s drogami. Právě za podporu nakrobusinessu si Noriega odseděl po svržení valnou část ze svého více než dvacetiletého vězenění.

Komentátoři dnes připomínají také nejrůznější výstřednosti z Noriegova vladařského života. Například během vášnivých proslovů k národu často mával mačetou. Byl známý bujarými kokainovými večírky, životem v luxusu a sbírkou starožitných zbraní. Své plyšové medvídky často ukazoval novinářům v převlečení za výsadkáře.

Hráč na obě strany
Během Noriegovi politické kariéry nebylo vždy patrné, na čí straně stojí. V roce 1990 vydali novináři Richard Koster a Guillermo Borbón knížku, ve které jeho dvojakost podrobně přibližují.

Často například poskytoval americké rozvědce informace o vrcholných představitelích Kuby a poměrech na ostrově, zatímco ve stejné době prodával Fidelovi Castrovi tisíce panamských pasů, které používali kubánští a sovětští tajní agenti.

Tajné informace z prostředí střední Ameriky z úplatu poskytoval Noriega ostatně na všechny strany, jak americkým tajným službám, tak jejich východním soupeřům. Prozradil mnoho důležitých skutečností dokonce i americkým protidrogovým jednotkám rozkrývajících síť obchodu kokainem, i když se jeho Panama stávala ve stejné době centrem praní špinavých peněz pro drogové dealery.

Kontroverznost Noriegova počínaní byla vedení Spojených států známa, ve své době byl ovšem považován za důležitého člověka pro prosazování amerického vlivu v regionu, pro nějž byla v osmdesátých letech typická nestabilita a různá levicová povstání.

Noriegův pád
Postoj Spojených států k Noriegově chování v Panamě se začal měnit až na konci osmdesátých let. Tehdejší prezident George Bush starší se obával vypovězení smlouvy o americké kontrole nad Panamským kanálem, kterou podepsal v roce 1979 americký prezident Jimmy Carter. Zároveň začala v Panamě sílit vnitřní opozice.

V roce 1988 ještě Noriega ustál pokus o puč, avšak o rok později – poté, co anuloval výsledky prezidentských voleb – již USA otevřeně zasáhly. Bezprostřední záminkou k operaci se stal incident z 16. prosince 1989, kdy panamští vládní ozbrojenci zastřelili v ulicích hlavního města neozbrojeného amerického vojáka, dalšího zranili a třetího ztloukli.

Proslulá dvoutýdenní invaze do Panamy byla pak největší americkou vojenskou operací od války ve Vietnamu. Zapojilo se do ní více než sedmadvacet tisíc vojáků.

„Už nemůžeme dále otálet. Musíme ochránit životy amerických občanů, zajistit dodržení dohody o Panamském průplavu, odstranit Noriegu a obnovit demokracii v zemi,“ vysvětlil tehdy Bush médiím důvody invaze.

Dobývání vatikánské ambasády a vězení
Americký síly překonaly snadno Noriegovu obranu a sám diktátor se již po několika dnech od zahájení vojenské operace ukryl na vatikánském velvyslanectví.

Vojáci obstoupili ambasádu a všemožnými způsoby se snažili docílit Noriegovy kapitulace. Například mu pravidelně dnem i nocí pouštěli metalovou muziku, aby jej vyvedli z psychické rovnováhy. Panamský diktátor se nakonec vydal 3. ledna 1990.

Noriega byl následně převezen do USA, kde mu byl u soudu vyměřen trest za spolupráci s drogovými kartely a politické zločiny. Patnáct let strávil sesazený diktátor ve vězení na Floridě, rok ve Francii a pět let pak ještě v Panamě. Letos v lednu byl po objevení nádoru na mozku puštěn do domácího vězení.

Dle čtených komentářů k Noriegovou úmrtí končí exdiktátorovým skonem jedna velká kapitola historie střední Ameriky, období boje za nezávislost od Spojených států a proti obchodníkům s drogami. Panamský vladař z osmdesátých let přitom ztělesňoval tu horší tvář Latinské Ameriky.


Další informace:
BBC News Manuel Noriega, Panama ex-strongman, dies at 83
The Guardian Manuel Noriega, former Panama dictator, dies aged 83
The New York Times Manuel Noriega, Dictator Ousted by U.S. in Panama, Dies at 83
The Washington Post Manuel Noriega, Panamanian strongman toppled in U.S. invasion, dies at 83


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.