Zpráva o extremismu: útoky na Romy vystřídala nenávist vůči muslimům

Ministerstvo vnitra říká, že extremistickou scénu v minulém roce charakterizoval spíše útlum a štěpení. Všímá si pádu Martina Konvičky nebo aktivit pražského Autonomního sociální centra Klinika.

(jg)

22.05.2017 14:30

Konvi_ka

„Marginalizoval se význam Martina Konvičky a jeho podporovatelů, který na sebe upozornil jen spektakulárními happeningy,“ píše ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu. Foto FB Islám v ČR nechceme

Vláda v pondělí projednala Zprávu o extremismu na území České republiky za rok 2016, kterou pravidelně zpracovává ministerstvo vnitra. Dokument je jako obvykle rozdělen do několika kapitol, které se zabývají pravicovým a levicovým extremismem. Oproti roku 2015 byly aktivity obou stran spektra v útlumu, podobně jako předloňský rok se však pravicoví extremisté zaměřovali na imigranty a muslimy.

Dokument tradičně pracuje s pojmem „extremismus“, jak jej definovala Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2002. „Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku,“ uvádí na webových stránkách ministerstvo vnitra.

Materiál podává výčet organizací, které rezort vnitra považuje za extremistické, popisuje jejich aktivity a přináší statistiky trestné činnosti s extremistickým podtextem. Poslední část zprávy se věnuje zahraničním vlivům dopadajícím na českou extremistickou scénu. Nicméně již v úvodu dokumentu jeho autoři píší, že „ne všechny subjekty ve Zprávě obsažené se v roce 2016 dopouštěly nezákonné činnosti. Z dlouhodobého hlediska ale naplňují znaky extremismus“.

Mezi hlavní bezpečností hrozby a rizika pro Českou republiku materiál řadí mimo jiné „přejímání extremistických prvků do politického mainstreamu“. Avšak jako obvykle se tímto tématem dále nezabývá. Nemá ambici ptát se, jakým způsobem politická reprezentace ovlivňuje vznik společensky nebezpečných subjektů či jevů. Jakým způsobem ona sama přispívá k polarizaci společnosti.

Marginalizoval se význam Martina Konvičky, říká vnitro
„V roce 2016 politicky extremistickou scénu charakterizoval spíše útlum a štěpení. Postupně ustupovaly i aktivity zaměřené proti muslimům a imigrantům,“ píše se ve zprávě. Pokud jde o extrémní pravici, uvádí ministerstvo vnitra především aktivity Národní demokracie a Dělnické strany sociální spravedlnosti. Na levé části spektra si všímá především anarchistického hnutí. Zvlášť se zmiňuje o protiislámských, protiimigrantských skupinách a nově vznikajících domobranách. Materiál shrnuje, že v minulém roce proběhlo celkem tři sta osm akcí organizovaných, anebo s účastí extremistů.

Extremistická pravice byla podle rezortu vnitra v minulém roce nadále nejednotná. „Silná rivalita přetrvávala mezi Dělnickou stranou sociální spravedlnosti a Národní demokracií. Spolupracovat dokázaly obě strany pouze na začátku roku a jen na lokální úrovni. U obou subjektů byl patrný odliv sympatizantů, který se projevil zanedbatelnými výsledky v říjnových volbách do krajských zastupitelstev,“ uvádí dokument. Mezi nejvýznamnější trestnou činnost páchanou krajní pravicí patřily nenávistné sprejerské útoky proti podnikům zapojených do vládní kampaně HateFree Zone nebo útoky na pražské Autonomní sociální centrum Klinika.

Zpráva dále konstatuje, že na rozdíl od roku 2015 došlo k utlumení aktivit protiimigračních a protimuslimských uskupení, která se v minulém roce zmítala ve vnitřních sporech a nadále se fragmentovala. Přesto se však těmto skupinám dařilo polarizovat českou společnost. Dokument hodnotí jako jednu z nejdůležitějších událostí rozpad koalice Bloku proti islámu a parlamentní strany Úsvit – Národní koalice. Podle ministerstva vnitra si nástupnické subjekty nebyly s to získat širší podporu veřejnosti. „Marginalizoval se význam Martina Konvičky a jeho podporovatelů, který na sebe upozornil jen spektakulárními happeningy,“ shrnuje zpráva pád jedné z nejviditelnějších postav na extremistické scéně minulého roku.

Jistá stagnace dle materiálu postihla i anarchistickou scénu. „Antiautoritářské skupiny byly nadále fragmentované a nenašla se významnější postava či kolektiv, které by je sjednotily. Členská základna zůstala slabá,“ stojí v dokumentu. Mezi nejvýznamnější subjekty řadí Anarchistickou federaci, Iniciativu Ne rasismu nebo Antifašistickou akci. A konstatuje, že nejširší podporu si získaly squatterské aktivity a již zmíněné Autonomní sociální centrum Klinika.

Ministerstvo vnitra shrnuje, že stejně jako v roce 2015 se nenávistné projevy, které dříve cílily především na Romy, přeorientovaly vůči muslimům, imigrantům a osobám, které se proti těmto společenským tendencím vymezovali. „Prozatím zůstalo ,toliko' u verbálních projevů a fyzické útoky vůči muslimům a imigrantům nebyly zaznamenány, což patrně souvisí s minimální přítomností obou skupin na území České republiky,“ stojí v závěru dokumentu.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.