Čeští policisté v boji proti politické korektnosti

Páteční demonstraci pražských policistů se nevěnovala hlubší pozornost. Přesto se jedná o nebezpečný precedens. Policisté totiž demonstrovali za právo švédského kolegy porušovat nařízení na ochranu menšin své země.

Je pátek, první takřka jarní odpoledne. V pražské dvaadvacítce nabízí své místo postarší paní – jak se sluší a patří – muž a s úlisným hlasem ji zvučně vybízí: „Pojďte si sednout.“ Dává si záležet na tom, aby všichni viděli, jaké má slušné vychování.

Poznávám ho podle dlouhého černého kabátu. Zhruba před měsícem seděl řadu přede mnou na soudním projednávání případu muslimské studentky – než vstal, nasadil si helmu a začal zpívat českou hymnu. Teď spolu jedeme před švédskou ambasádu – na shromáždění pořádané českými policisty.

„Tohle není protest, ale solidární shromáždění na podporu švédského kolegy,“ zdůrazňuje jeden z řečníků zhruba padesátce shromážděných: převážně policistům v civilu. Mluví o svobodě slova, právu na informace a politické korektnosti – o tu jde především. Proti ní se přece přímo vymezil Peter Springare, jednašedesátiletý policista ze švédského města Örebro.

Před měsícem napsal na svůj facebook příspěvek začínající slovy: „Už mě to sakra nebaví. To, co tady napíšu, nebude politicky korektní. Ale je mi to jedno.“ A pokračoval výčtem kriminálních činů imigrantů, které musel za poslední týden v práci řešit, a o nichž švédská policie mlčí.

„Znásilnění, znásilnění, loupež, vydírání… Podezřelí: Ali Mohammed, Mahmod, Mohammed, Mohammed Ali…,“ napsal s odůvodněním, že už se jeho kariéra chýlí ke konci, a tudíž si může dovolit případný postih. Za jeho čin ho policie vyšetřovala z podněcování rasové nenávisti, avšak nebyl obviněn.

Švédská televize na začátku března přinesla informaci, že Springare je vyšetřován z dalšího důvodu: v lokálních novinách uveřejnil článek, který se zakládal na policejních počítačových záznamech, k nimž neměl mít přístup. To jsme se však na pražské demonstraci nedozvěděli.

Švédská policie Springareho vyšetřuje, to však naše policisty brojící proti politické korektnosti neznepokojilo. Foto Gaby Khazalová, DR

Organizátoři se také pochlubili, že na podporu Springareho demonstrovalo ve Švédsku dvě stě tisíc lidí. Žádný takový protest se ale nekonal. Existuje pouze otevřená facebooková skupina – s přibližně stejným počtem členů. A nejedná se ani čistě o Švédy, nýbrž o „klicktivisty“ z celého světa.

Švédsko z principu nezveřejňuje statistiky kriminality podle rasy, etnicity či náboženství pachatelů. Za svůj příspěvek o „skutečné“ realitě švédské společnosti získal Springare padesát tisíc lajků, pozornost krajně pravicových webů. A podporu českých policistů. Demonstraci, pořádanou jednotlivci, podpořily dva největší odborové svazy Unie bezpečnostních složek a Odborový nezávislý svaz. Zdravici poslali kolegové z Maďarska.

Ukáznění odpůrci imigrace
Páteční shromáždění nemělo být protiimigrantské, a dávalo si na tom záležet. Přišlo sice několik známých islamofobů, zakázat jim to šlo těžko. Až na výjimku byli ostatně ukáznění.

Jak napsal jeden z nich na facebookovou událost: „Demonstrace se zúčastní velký počet současných i bývalých policistů. Organizují ji a hlavním tématem je politická korektnost, podpora jejich kolegy, a ne boj s imigrací či islámem. Proto bych byl moc rád, kdybychom se my, antiislámští aktivisté, kteří dorazí podpořit švédského statečného policistu, aby s sebou nebrali žádné transparenty proti islámu, imigrantům apod. Myslím, že bychom tím pokazili celou akci a mohli tím i ztratit sympatie další části veřejnosti a hlavně přítomných policistů, což by mě mrzelo hodně.“

Hodně mrzení nebylo. Demonstrace působila jako jedna velká rodinná sešlost. Zasahující policisté ve žlutých vestách prohodili tu a tam pár vřelých slov s demonstrujícími policisty v civilu, ti si zase vděčně brali transparenty od muže v černém kabátu. Společně pak všichni tleskali, když řečnice do megafonu předčítala pozdrav od Kateřiny Janouchové. Češka žijící ve Švédsku – obviňovaná ze šíření ruské propagandy – zdůrazňovala význam angažované policie, upozorňovala na těžkosti života s Alláhem a také na omezování svobody slova. Končila odvoláním na Havla.

Pár kšiltovek s Ortelem a vlasteneckých odznáčků s českou vlajkou nemohlo nikomu setřít úsměv z tváře. Dokud se jeden z nezbedných islamofobů neodhodlal pojmenovat skutečnou příčinu, proč vlastně přišel. „Protože jsou to prasata,“ zakřičel při jednom z projevů, který pojednával o kriminalitě imigrantů. Když se mu dostalo ostrého odmítnutí, že taková slova si má nechat na jindy, zmohl se jen na dotčené: „My vás přece podporujem, ty vole.“

Velitelka zásahu se na něj s úsměvem obrátila a vyčinila mu ukazovákem tytyty, jako by chtěla pokárat malé dítě za nezbednost. A když se pokoušel nalepit na sloup transparent, poznamenala, že by mohlo jít o ničení veřejného majetku: „Musíme být opatrní“. Zatím.

Policisté tu nejsou od toho, aby říkali pravdu
Opatrnost je na místě. Mělo by se mluvit o tom, že čeští policisté se nesolidarizovali se svými švédskými kolegy, ale s člověkem, od kterého sama švédská policie dává ruce pryč. Proč? Protože porušil zásady chování policisty ve společnosti založené na demokratických a humanistických principech.

Měla to být demonstrace za svobodu slova. Myslí si však policisté, že je neomezená? Foto Gaby Khazalová, DR

Podle svolavatelky demonstrace Petry Lhotákové má policista svá občanská práva, která mu nesmí být upírána. „Nemůžeme očekávat, že policie bude vymáhat právo a pořádek, pokud jsou její příslušníci sami zbaveni svých základních práv,“ uvedla. Nikdo neupírá nikomu právo svobody projevu. Ale pokud by demokratická společnost dovolila příslušníkům svých represivních složek projevovat protiústavní názory, kde by se ocitla?

Švédsko zákazem uveřejňovat statistiky trestných činů na základě etnicity pachatele říká v podstatě jen to, že etnikum nemá hrát žádnou roli při společenském odsouzení trestných činů. Stejně jako nehraje roli při vymáhání práva soudy.

Čin Petera Springareho lze volně přeložit jako porušení pravidla nezveřejňovat informace, které švédská liberální společnost považuje za možné ohrožení svých základů. Springare se rozhodl jí takové právo ujmout a říct nahlas to, co sám nazval pravdou. O té můžeme pochybovat: příspěvek na facebooku zakládá pouze na své vlastní zkušenosti. Ale nás musí zajímat fakta.

Proč mají rasisté Švédsko v oblibě

Poslední statistiky o kriminalitě podle etnické příslušnosti Švédsko uveřejnilo v roce 2005. Důvodem, proč tak nyní nečiní, se nijak netají. Je v ohrožení. Nacionalistická strana Švédští demokraté a některá média využívají každého trestného činu člověka jiné než bílé pleti k podněcování nenávisti.

Přesto kriminalita ve Švédsku během takzvané uprchlické krize nestoupla. Například v roce 2015, kdy Švédsko přijalo největší počet migrantů na počet obyvatel v Evropě, klesl počet nahlášených sexuálních útoků o jedenáct procent oproti předchozímu roku.

Čísla se v porovnání s jinými evropskými zeměmi mohou zdát vysoká, imigrace s nimi ale nemá co dočinění. Počet útoků se vždy skokově zvedl poté, co země rozšiřovala jeho právní rámec. Jinak řečeno: pokud má Švédsko vyšší počet nahlášených případů sexuálního obtěžování, je tomu tak zkrátka proto, že dělá více pro ochranu žen.

Ve Švédsku se o domácím násilí nemlčí a ženy jsou systematicky ve veřejném prostoru podporovány v tom, aby je nahlašovaly. Každá třetí žena v České republice zažila domácí násilí, odpovídají tomu naše policejní statistiky? Ne. A to nemáme ani migranty, na které bychom mohli smutnou statistiku svést.

Podle švédských představitelů jsou některé skupiny ve statistikách kriminality skutečně nadreprezentovány, pocházejí však především ze sociálně slabých předměstí s vysokou nezaměstnaností. Přímou souvislost s jejich etnicitou žádná čísla neprokazují.

Navzdory všem dostupným datům – Švédsko jich zveřejňuje nesrovnatelně více, než většina evropských zemí – si země v poslední době získala oblibu u všech xenofobních politiků, kteří chtějí na jejím příkladu ukázat, kterak Evropa nezvládá integrovat migranty. Všem jako by stačilo jenom říct: „Podívejte se, co se včera stalo ve Švédsku.“

Proti jaké politické korektnosti by šlo bojovat u nás?
I Peter Springare prý českým demonstrantům vzkázal: „U vás žádné imigranty nemáte, ale…“ Proč tedy vytáhli do boje s politickou korektností, natolik fascinováni „odvážlivcem“, který se jí postavil? Nepřímo odpověděl jeden z řečníků: „Vždyť naše média také píší o tom, co spáchali Ukrajinci nebo albánský gang. V Německu měli dokonce nápisy Češi nekraďte.“

Co je to za argument? Má znamenat, že když už v nás Němci vidí zloděje, musíme si také najít někoho, nad kým můžeme ohrnovat nos? O výroku Petera Springareho neinformovala kromě Daily Mailu, který Wikipedia nedávno vyřadila ze zdrojů, jež je možno citovat,  žádná světová média, psaly o něm jen protiimigrantsky zaujaté weby.

Švédsko dobře ví, co dělá. I přes hojnou kritiku od krajné pravice až po Trumpa. Foto Gaby Khazalová, DR

Jak by se vlastně podobný čin mohl opakovat v českém prostředí, když tu prakticky žádné imigranty nemáme? K nekorektnímu boji s politickou korektností se tady nabízí vlastně jediná menšina.

Představme si, že by tu některé médium podobného charakteru jako Daily Mail vytáhlo do boje s titulkem „Policista promluvil: Romové znásilňují české ženy“. Pořádali by čeští policisté také solidární shromáždění? A co by to znamenalo pro ústavní pořádek?

V případě policisty nebo soudce jen stěží stanovíme jasnou hranici mezi soukromou a veřejnou osobou, která má vymáhat dodržování zákonů. Obě role se nutně prolínají. Vždyť na shromáždění samém bylo možné rozeznat policistu zasahujícího od policisty demonstrujícího, když tu spolu vedli družné hovory, jen podle uniformy.

Jak máme důvěřovat bezpečnostním složkám, že budou hájit právní řád a ústavní pořádek v situaci, kdy proti nim bude někdo demonstrovat pod heslem boje pro politické korektnosti? V nestrannost policistů z páteční demonstrace věřit totiž už nelze. Za vzletnými slovy a hesly se totiž skrývá prostý fakt: demonstrovali za právo švédského kolegy zpronevěřit se humanistickým principům, ba porušit zákon.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.