Zeman Babiše neodvolá, oznámil po vzájemné schůzce

Zcela v rozporu s Ústavou se prezident republiky rozhodl nevyhovět žádosti premiéra na odvolání Andreje Babiše z vlády. Bohuslav Sobotka si jeho konání může vymoci u Ústavního soudu.

(jg)

08.05.2017 20:16

Zeman

Ústava České republiky ve článku 74 říká, že prezident odvolává člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády. Foto web Miloše Zemana

Prezident republiky Miloš Zeman se v pondělních odpoledních hodinách na Hradě sešel s ministrem financí Andrejem Babišem. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček následně v tiskovém prohlášení oznámil, že Zeman Babiše, který je podezřelý z okrádání státu na daních a ovlivňování médii, neodvolá. Požaduje nejprve vypovězení koaliční smlouvy. Hrad se současně znovu vymezil vůči tomu, že předseda vlády v dopise s návrhem na odvolání ministra financí určil datum, k němuž by měl ve funkci skončit. Závěrem prezidentův mluvčí konstatoval, že prezident považuje za krajně nezodpovědné, že mu současně s návrhem na odvolání ministra financí nebyl předložen návrh na jmenování nového šéfa státní kasy.

Ústavní právníci a právnička, které Deník Referendum minulý týden oslovil s otázkou, zda může prezident návrh na odvolání člena vlády nepřijmout, se shodli, že je to vyloučené. „Prezident republiky, který dodržuje Ústavu, možnost nepřijmout návrh na odvolání člena vlády nemá. Ústavní konstrukce je založena tak, že navrhne-li předseda vlády odvolání člena vlády, tak jej prezident odvolá. Prezident tedy nemá možnost přemýšlet, zda jsou důvody pro odvolání validní,“ řekl Jan Kysela, který působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.



Zeman doposud všem návrhům na odvolání členů či členek vlády, které mu Sobotka doručil, vyhověl. Všechny rovněž obsahovaly datum, k němuž předseda vlády navrhoval své ministry odvolat. Prezident republiky s tímto postupem nikdy nevyjádřil znepokojení. Premiér nemá povinnost současně s odvoláním člena vlády navrhnout jeho nástupce. Sobotka navíc již v neděli řekl, že případné kandidáty na místo ministra financí nehodlá komentovat, neboť považuje za nutné, aby prezident nejprve vyhověl jeho návrhu na odvolání Babiše z funkce. Závěrem je třeba uvést, že Koaliční smlouva je pouhý politický dokumente a jako takový nemá žádnou ústavní váhu.

V případě, že prezident republiky skutečně odmítne konat, existuje několik možností dalšího postupu. Předseda vlády se může obrátit na Ústavní soud a podat kompetenční žalobu. Druhou možností je podání k Ústavnímu soudu kvůli hrubému porušení ústavního pořádku, které může iniciovat Senát. Třetina senátorů a senátorek již avizovala, že je připravena takový krok učinit. Předseda horní komory Parlamentu Milan Štěch řekl, že odmítne-li Zeman vyhovět návrhu na Babišovo odvolání, budou sociální demokraté zvažovat podání ústavní žaloby.


A co si myslíte vy? Diskuse (23 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Článek 74 Ústavy ČR postrádá smysl Pondělí, 8.Května 2017, 23:03:51

Nemohu jinak než konstatovat, že článek 74 Ústavy České republiky je logický nesmysl.

Zaprvé, jestliže prezident musí vykonat něco, co mu kdosi jiný k vykonání předloží, pak je zcela zbytečné a nesmyslné, aby se tím prezident vůbec zabýval. Předkladatel si to může udělat sám.

Zadruhé, pokud je něco návrh, pak to není diktát a tudíž to nemůže být hotová věc. Návrh znamená vždy jen jednu z několika možností. Proto tvrzení, že prezident musí návrhu vyhovět je logický nesmysl. Předkládá-li někdo někomu návrh, znamená to, že s ním chce uvažovat nad jednou z možných variant. Nic míň, nic víc.

Zkrátka a dobře, to, o čem je zde řeč ukazuje, že buď je funkce prezidenta zcela zbytečná, nebo je daný článek ústavy logický nesmysl, anebo platí oboje dohromady.

Jiří Vyleťal

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Doufejme Pondělí, 8.Května 2017, 23:41:45

Domnívám se, že to Miloš Zeman ve snaze dát to Sobotkovi pořádně sežrat poněkud přehnal. Čekal jsem, že přijme vynucenou demisi, a pak to bude hrát na to, aby Babiš vydržel v demisi až do voleb. Takto kvůli několika minutám trapné show a několika rádobyvtipným rýpnutí jeho dvorního šáši do premiéra nakonec dosáhne opak toho, co zamýšlel.

Aleš Morbicer - Ostrava

Úterý, 9.Května 2017, 03:10:33

Já už se v tom ztratil.

Nechápu, jaké odvolání nebo neodvolání. Po tom všem, co teď vyšlo najevo, by měl Andrej Babiš sám odejít z politiky.

Samozřejmě chápu, jak je to všechno vachrlaté a odporné, chápu článek s výmluvným názvem "Nahrávky? Skluzavka do žumpy"

http://www.lidovky.cz/schneider-bude-nova-hymna-0yd-/nazory.aspx?c=A170508_175456_ln_nazory_ELE

odposlechy jsou skutečně hnus první třídy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, ale to co na těch nahrávkách zaznělo prostě nejde ignorovat.

Jako malý myšlenkový experiment si představuji, že by se na podobné nahrávce vyskytl Filip, Bělobrádek, Sobotka, Fiala nebo Kalousek. Do týdne by měli vyklizenou kancelář bez ohledu na stranické zásluhy. Pochybuje o tom někdo?
---------------------------

Potíž je asi i v tom, že ANO bez Babiše nedává žádný smysl, takže Babiš vlastně nemůže odejít, ani kdyby chtěl.

--------------------------

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Pane Vyleťale, Úterý, 9.Května 2017, 08:25:15

diskutovat nad ústavní rolí prezidenta bude v budoucnu jistě užitečné, ale teď, v této vypjaté situaci, je podle mne nezbytné dodržet platné znění. A to při jmenování a odvolávání ministrů prezidentovi přisuzuje úlohu ceremoniáře. Žádnou možnost jiného výkladu nepřipouští.
Prezidentova stěžejní ústavní role spočívá ve jmenování premiéra.
Myslím, že tvůrci ústavy měli na mysli především vyváženost, a to se projevilo i v tomto rozdělení kompetencí mezi hlavní subjekty, v tomto případě subjekty moci výkonné.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Divit se či nedivit se ... Úterý, 9.Května 2017, 08:31:23

Já samozřejmě prezidentovi v jeho naschválech nefandím, ale zároveň nemohu nevidět, že prezident nedělá nic jiného, než co je obvyklé v celém našem (a také nejednom zahraničním) právním systému: využívá děr v mizerně napsané ústavě i zákonech, využívá možností četných interpretací a samozřejmě zdržuje a zdržovat bude.

Když nám tento neřád nevadí na nižší úrovni, když bereme za zcela obvyklé, že na tomto neřádu vydělávají nespočetní právníci a právní kanceláře, proč nás to překvapuje u prezidenta?

Ostatně ústavu si ke své potřebě účelově vykládali všichni naši nekomunističtí prezidenti, Masarykem počínaje.

Já prezidentův postup neschvaluji, ale nemyslím si, že problematika svévolného nakládání s právem začíná u něho. Nikoli, začíná dole u nás prostých občanů. Třeba tím, že druhým děláme naprosto běžně - aniž si to vůbec uvědomujeme - to, co nechceme, aby oni dělali nám. Třeba sekání trávy řvoucí benzinovou sekačkou ve sváteční den.

Váš Jiří Vyleťal

Aleš Morbicer - Ostrava

Úterý, 9.Května 2017, 08:46:27

P.S. Při vší úctě pane Vyleťale, ale s článkem 74 se mýlíte.

Víte, v českém systému nese ústavní zodpovědnost vláda opírající se o důvěru parlamentu. Situace, kdy vládne vláda s důvěrou Sněmovny, je základní či žádaný stav.
Prezident se v tomto smyslu stará o přechodová a krizová období, která nastávají jak přirozeně při volebním cyklu, tak v pnutí politického provozu.
Že za věc ručí více ústavních účastníků - kontrasignace je zcela běžná.
A v podstatě při tom nejbazálnějším pohledu na českou ústavu vysvítá, že ústavní činitelé vlastně mají povinnost spolu spolupracovat --- kdyby z trucu odmítali poslanci, ministři, senátoři a prezident navrhovat, schvalovat, hlasovat, podepisovat atd., vypukla by protiústavní válka institucí.
Mají povinnost se nějak domluvit v zájmu republiky.

V tomto konkrétním případě podle systematického výkladu ústavy má rozhodující slovo premiér, nicméně prezident má právo požadovat vysvětlení a rozhodně by měl do diskuze o novém ministrovi vnést své pohledy atd. Výměna by měla mít řízenou a kultivovanou podobu.......... ale za konečný výsledek ručí premiér a prezident ten návrh v dohledné ne příliš dlouhé době musí příjmout.
-------------------

Abych se do toho nezapletl --- demise předsedy vlády nebo vláda v demisi apod. jsou nestandardní leč kontrolované události, na které bychom si neměli zvykat a není na nich nic pěkného, ale které se prostě stávají...
Ve srovnání s pádem vlády by se prezidentovo "oídejití" v půlce premiérova proslovu mohlo zdát malicherné............. ale žádná maličkost to není.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

To, že hlava státu nemá žádnou diskreci Úterý, 9.Května 2017, 13:18:48

ve vykonávání některých svých pravomocí není v ústavách neobvyklé, u nás je to ostatně často i u jiných státních orgánů. I kdyby tomu tak v tomto případě nebylo, Zemanovo odůvodnění je neadekvátní, protože koaliční smlouva se prezidenta netýká.

Ústava za Zemana nemůže, nemohla předpokládat, že hlava státu bude chod státních institucí záměrně narušovat. Mělo by snad v ústavě být třeba "Prezident... odvolá nejdéle do pěti pracovních dnů", to by bylo dost komické. Ještě by tam také mohlo být "Při výkonu své funkce dodržuje běžná pravidla slušného chování, neukazuje na premiéra holí a nechá ho domluvit".

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 9.Května 2017, 16:09:54

Jde o to, pane Vyleťale, že ústavní postavení českého polistopadového prezidenta je jakýmsi "křížencem" mezi silným prezidentem (na základě prvorepublikové, masarykovské tradice) - a mezi tím "ceremoniářem".

Takovýmto "ceremoniářem" je třeba německý nebo rakouský prezident; oproti tomu francouzský nebo americký prezident je tím skutečným vládcem. Nevznikají zde tedy žádné zásadní konflikty. Ale ten český prezident má jak řečeno dosti nejasné, kombinované postavení; tento problém by mohla bez problémů ustát jenom opravdu mravně zralá, odpovědná osobnost v tomto úřadě. Osobnost méně mravně zralá a odpovědná pak velice snadno může propadnout pocitu, že si na toho samovládce může hrát i tam, kde se jedná o naprosto zjevné porušení ne-li přímo litery, pak v každém případě ducha ústavy.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 9.Května 2017, 16:11:15

K ústavním iniciativám pana Kubičky bych připojil ještě návrh vlastní, na novelizaci ústavy o následující paragraf:

"Prezidentem české republiky se už nikdy nesmí stát Miloš Zeman."

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Na vysvětlenou Úterý, 9.Května 2017, 16:53:41

Vážený pane Morbicere, vážený pane Poláčku,
ano, já s Vámi souhlasím, vím, jaké má mít prezident postavení v českém systému. Mluvíte však o něčem jiném, než já.

To, co vy máte na mysli, je představa o roli prezidenta, je to vize, je to vykreslení způsobů jeho fungování, je to soubor dobrých zvyků a očekávaných postojů, ale není to právní dokument. Právní dokument, který by určoval co konkrétně prezident musí a smí. Snad si rozumíme co mám já na rozdíl od Vás na mysli.

To, co já kritizuji je nejasnost právního dokumentu – v tomto případě tedy ústavy – který by přesně a bez jakýchkoliv pochybností stanovil pravomoce prezidenta republiky. (Pro ujasnění - něco na způsob pracovního postupu.)

To tu prostě chybí. Jistě si vzpomínáte na Havlovu kauzu o smyslu zákonů (Havel hájil správnou zásadu, že zákon nemůže být vykládán proti jeho smyslu), jistě si vzpomínáte na nechutnou Klausovu tahanici ve věci podepsání Lisabonské smlouvy a jistě Vám také neunikla Klausova amnestie. Tam všude se ukazovaly vážné pochybnosti a nejasnosti ohledně toho, co prezident může a nemůže, tam všude vycházely najevo vážné trhliny v ústavě. Nic se s tím neudělalo, všechno se opět zametlo pod koberec, a tak se nám to znovu vrátilo jako bumerang.

Mnohokrát se v nedávné minulosti také ukazovalo, že v ústavě chybí stanovení časových termínů. Bylo to kritizováno opravdu mockrát a z lajdáctví se s tím opět nic neudělalo, přičemž bylo jasné, že s termíny jako „neprodleně“ (které v té ústavě ani nejsou) si nevystačíme. A přitom je to taková maličkost, pouhá tzv. „technikálie“ (strašné slovo, že?).

Přeji vše dobré.

Jiří Vyleťal

Aleš Morbicer - Ostrava

Úterý, 9.Května 2017, 17:21:48

Karel Hvížďala:

https://nazory.aktualne.cz/komentare/babis-do-vlady-nepatri-ale-jak-o-tom-presvedcit-volice/r~a74e798234a511e794b9002590604f2e/

Ano, je důležité, co bude.
Ten rád nahrávající novinář Babišovi sice pěkně zavařil, ale do voleb je několik měsíců a z ministerstva financí se ANO stejně pravděpodobně nepodaří dostat pryč....

Takže problém "mučedník", tedy že vládní hnutí ANO povede do voleb z opozice jeho miliardářský majitel, kterému navíc prošlo, co by předsedovi žádné demokratické strany neprošlo, tu pořád je.
--------------------------

Ivo Horák - Praha 3

Úterý, 9.Května 2017, 21:58:9

Je možné, že prezident republiky neuznává právo premiéra podat demisi vlády, ani jeho právo odvolat ministra? Je to možné jen v jednom případě, totiž tehdy neuznává-li, že současná vláda v B. Sobotkovi vůbec premiéra má. (Vždyť on ho jmenovat nechtěl, tak to neplatí!)
Myslím, že M. Zeman už k dnešnímu datu znevážil velmi hrubě nejvyšší a nejčestnější úřad v zemi. Mám ovšem v této trapné souvislosti naději, že tentokrát se už doopravdy přepočítal. Nebude v této fázi zápolit prioritně s veřejností, jejíž vůle má dětské parametry, ale rozhodně se mu postaví instituce, které nemohou tentokrát přivřít oči. Výsledkem snad nebude jen negativní soud historie, ale před ním též blamáž, jež změní volbu příštího prezidenta ve výraz potřeby obrátit zas jednou list.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Zbytková Česká republika jde v tradicích Československa, jako státu se špatnými základy Středa, 10.Května 2017, 06:31:18

Přestože pan Vyleťal mi často hovoří z duše, v tomto s ním nesouhlasím. Prezidentská funkce nemusí být zrušena, měla by u nás mít skutečně ceremoniální funkci nahrazující monarchu, kterého žádný nástupnický stát Rakousko-Uherska z vůle vítězných velmocí v 1. světové válce, především Francie, mít nesměl. Proto zde měl být prezident s reprezentativní funkcí a hlavní roli měl mít kancléř (předseda vlády). V Německu a Rakousku se jedná o funkční náhradu císaře. U nás došlo k jedné z chyb Masarykových, že přijal prezidentský úřad a umožnil do něj vtělit monarchistické prvky, aniž si uvědomil, že oslabuje tradiční roli kancléře ve střední Evropě. Nejen pro to, ale i na základě postavení národnostním menšin a centralizace státu bylo již Československo vytvořeno na špatných základech, a vzniklo proto, že se Francie chtěla zbavit odvěkého rivala ve střední i jižní Evropě - Habsburské říše. (Snad s vyjímkou Sedmileté války, kdy byli spojenci).

Selhání československých pseudoelit v letech 1938, 1948, 1968 i po roce 1989 nebylo náhodné. Zahleděnost do sebe, narcismus, uzavřenost a maloměšťáctví českosloveských plebejských elit způsobilo, že nedodržování dohod a neschopnost partnerského dialogu s respektem k druhému stálo u zrodu jejich chronického selhávání, nedodržování dohod a neskutečného pocitu nadřazenosti jakožto kompenzace pocitů méněcennosti z konstituce českého národa v 19. století.

Těch českých podrazů nejen na vlastních občanech bylo postupně více a znovu potvrzují ony chybné institucionální základy státu.

1. První svobodné volby byly zmanipulovány ve neprospěch KDU. Podstatnou roli v něm hrál Václav Havel a Jan Ruml.

2. Nebyla obnovena zemská samospráva zrušená komunisty v roce 1948 i přesto, že se masově pro její obnovení vyslovili občané a svými usneseními i český i federální parlament.

3. Byla odmítnuta koncepce zkušených ekonomů v Pithartově vládě na prodeji 35 strategických podniků seriózním zahraničním partnerům z hrubě nacionalistických pozic posílených důvody Klausovy "dosebezahleděnosti", pokud budu slušný.

4. Byla prosazena bezprecedentní kupónová privatizace a reprezentace se jednoznačně vyjádřila, že právní rámec, otázky
státní správy, samosprávy nebo ekologie jsou podružné a "mají čas".

5. Česká reprezentace nepochopila a nechtěla pochopit požadavky Slovenska a tím, že nepřipustila federaci zdola vytvořením slovenského státu, případně i moravskoslezské země, které by samy převedly nutné a úsporné pravomoce federálního významu nahoru na federaci. Zvítězila centralistická byrokracie stejně jako tradiční česká nedůvěra, která především stála v základě rozpadu federace. Zánik federace na Slovensku chtěla jen SNS, na Moravě nikdo.

6. V důsledku předchozího byla ústava vytvořena narychlo na podzim 1992 a její znění není naštěstí tak katastrofální, jaké mohlo být. Například zakládá občanský stát, i když jen de iure, i Senát je dobře vymyšlen. Jen je nutné mít onu politickou kulturu, o které píše pan Poláček. Nezapomeňme, že do žádné ústavy nelze explicitně zahrnout všechny možné případy a nejstručnější ústavy jsou ty nejkvalitnější s dlouhou tradicí demokracie. Politická kultura, důraz na smysl ustanovení a ústavní zvyklosti zde taky tvoří důležité prvky pro interpretaci ústavy.

7. Nová Česká republika převzala vlajku se slovenským symbolickým modrým klínem v rozporu s dohodou se Slovenskem a usnesením demokraticky zvoleného Federálního shromáždění.

8. Problémem bylo, že tehdy dvě nejsilnější politické strany existenci a význam Senátu zpochybňovaly (stalo se v Evropě něco obdobného?) a Senát vznikl až 3 roky po vzniku ČR, přitom mohl vzniknout prozatímní Senát již se vznikem republiky.

9. Cestou do pekel bylo populistické schválení přímé volby prezidenta, aniž by byly upraveny jeho pravomoce (jak třeba správně navrhoval Jeroným Tejc). Na to doplácíme nyní. Rakušané mají přímou volbu s nižšími pravomocemi prezidenta, pravomoce francouzského prezidenta se automaticky zúžují v průběhu kohabitace, Němci po negativních historických zkušenostech ze 30. let přímou prezidentskou volbu opustili.

10. Prezidentská funkce sama o sobě není škodlivá, jde o onu politickou kulturu (jak psal pan Poláček), jejíž podmínkou je aktivita a kontrola občanů zevnitř občanské společnosti, politických organizací, odborů a profesních svazů.

11. Ryba smrdí od hlavy, ale nedivím se, že mi paní u pumpy manipulativně řekne: "Chcete paragon, na kterém trvá pan Babiš, ono to ale déle trvá, chcete opravdu čekat?ů Tento stát není schopen reforem, k tomu jsme si v několika vlnách neměli nechat vyhnat mnohé nás obohacující krajany a nedivme se, že teď nás nemá kdo posunout dále.

"Zbytková" Česká republika je v ústavní krizi a potřebuje nové institucionální základy, které definitivně opustí nacionalismus a sebestřednost z 19. století. Obávám se, že návrat před rok 1993 či 1948 je málo, chce to návrat do roku 1918 či 1848, a věřte mi že radost z toho nemám.

Pozitivní alternativy jsou dvě. Buď se české země stanou shodou šťastných okolností součástí Eurozóny a případně Evropské federace, užšího jádra (pokud se tuto koncepci podaří zrealizovat), nebo se česká státnost postaví z gruntu "znovu a lépe". V tom případě je návrat k monarchii a diskuse s ostatními státy bývalé podunajské monarchie smysluplnou výzvou.

Negativní scénář spočívá v návratu ruských tanků, tentokrát ve virtuální, skryté a morální podobě (co už se koneckonců děje).

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Středa, 10.Května 2017, 19:24:33

Souhlasím s panem Vyleťalem - ať se funkce prezidenta zruší. Jako hlava státu může s klidem sloužit ministerský předseda a dvě hlavy nepotřebujeme.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Paní Hájková, Středa, 10.Května 2017, 19:48:25

která vyspělá země západní civilizace má jen o předsedu vlády a nemá alespoň reprezentativní hlavu státu?

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Středa, 10.Května 2017, 20:52:35

Vůbec nevím, pane Ungere.
Teď jsem asi promluvila jako typický český plebejec, který věří, že všichni vládcové se jednou musí historicky znemožnit, až lidé postupně přijdou na to, že si budou vládnout sami.
Je to ve mně patrně hluboce zakořeněné.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Paní Hájková, Středa, 10.Května 2017, 21:19:40

Hitler, Stalin, Mao-Ce Tung byli skuteční vládcové, kteří se historicky znemožnili. Pod nimi si lidé sami nevládli. Máte pocit, že pod králi Švédska, Dánska, Norska, Nizozemska, Belgie, Spojeného království nebo Španělska si lidé sami nevládnou?

To, co je ve vás hluboce zakořeněné, obávám se, že národní socialismus vycházející z české obrozenecké pohádky o zlých Němcích, hodných Češích a slovanských bratřích, kteří nás v čele s Rusy zachrání.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Proč také zrušit prezidenta - panu Ungerovi Středa, 10.Května 2017, 21:27:46

Vážený a milý pane Ungere,
nejdříve si dovolím odpovědět za paní Hájkovou: USA má prezidenta a nemá předsedu vlády, takže má jediného vrcholného představitele.

S Vaším předposledním příspěvkem, pane Ungere, vesměs souhlasím a docela rád bych se k jednotlivým jeho bodům vyjádřil, ale bylo by to na celý článek. Asi bych to viděl skoro stejně jako Vy, ale na ten článek nedám dohromady dostatek času.

Ale ještě k tomu prezidentovi. Jsem pro zrušení prezidentské funkce proto, protože pro něj zaprvé nemáme rozumnou náplň (sám ústavní soudce Vojtěch Cepl říkával, že prezidentská funkce je u nás čímsi navíc), zadruhé nejsme schopni (a ani nechceme) stanovit jeho působnost tak, aby nekolidovala s působností jiné ústavní funkce. Zatřetí nejsme schopni (už poněkolikáté) do této funkce dosadit vhodného člověka. A nakonec, třeba začtvrté: cokoliv, co by mohl dělat prezident může v důležitějších případech vykonávat předseda vlády a v ostatních pověřený úředník.

Pokud jde o – řekněme – cosi jako duchovní zdroj prezidentské funkce, čímž mám na mysli náhradu našeho někdejšího císaře, resp. krále, funkcí prezidenta, pak mám dojem, že se nám ta náhrada nepovedla. Co se nám však povedlo, je atrapa. Možná že pravý důvod je v rozdílu mezi tím, co je povolání a co je zvolení. To je ovšem na delší debatu.

Jsem tedy opravdu pro zrušení prezidentské funkce z důvodů, které jsem uvedl. Ještě bych dodal, že státní útvar s deseti miliony obyvatel dvě hlavy a dvě mocenská centra opravdu nepotřebuje. O to méně potřebuje věčné konflikty mezi nimi.

A nemějme strach, jako Pan Poláček, že by se zrušením prezidenta něco stalo. Nestalo by se vůbec nic, jako se nic nestalo, když jsme bez něj byli po abdikaci Havla půl roku, jako se nic podstatného nestalo rozdělením Československa.

Váš Jiří Vyleťal

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Středa, 10.Května 2017, 21:38:35

Ne, pane Ungere, na národní socialismus a pohádky o zlých Němcích a hodných Češích nebo Slovanech si určitě nepotrpím, ačkoliv je znám od rodičů a chápu jejich historické podloží.
Jenom nějak nepotřebuji tu reprezentaci.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Individuální hlavu státu nemá Švýcarsko -panu Ungerovi Čtvrtek, 11.Května 2017, 06:12:2

Kolektivní "hlavou státu" je Federální rada. Mezi členy podle zvykových pravidel rotuje funkce prezidenta, ale to je prezident ve smyslu předsedy, není to prezident Švýcarska, ale jen té rady. Žádné samostatné pravomoce nemá, všechny akty rady musí podepsat všichni její členové.. Bez státních návštěv se Švýcaři prostě obejdou.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Vyleťálovi Čtvrtek, 11.Května 2017, 10:19:21

Ono není ani potřeba tak radikální řešení. Stačilo by, abychom předsedu Senátu přejmenovali na prezidenta a nechali ho volit oběma komorami parlamentu a sborem přímo volených volitelů (ideálně v počtu odpovídajícím dvěma třetinám součtu členů obou komor Parlamentu) -- to by zajistilo jeho nikoli jen politicko-partajní výběr. Nebyl by neodpovědný; ti, kdo ho zvolili, by ho mohli odvolat. To trojkomorové složení volitelů představuje poměrně silnou pojistku před souběhem vládní či parlamentní krize a odvoláním prezidenta.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Potřebnost hlavy státu Čtvrtek, 11.Května 2017, 14:42:54

Ne že bych měl nějaké akutní obavy z toho, že by se stát zhroutil nemaje prezidenta (a za současné konstelace už vůbec ne); ale něco jiného je, když uvažujeme v obecné rovině o potřebnosti či nepotřebnosti "hlavy státu".

Především opakuji: ten rozdíl mezi předsedou vlády a mezi prezidentem je ten, že prezident by měl být (pokud se nejedná o prezidiální systém) principiálně nadstranický. Měl by tedy plnit roli ne sice arbitra, ale alespoň mediátora, když politické partaje ztratí schopnost racionálního vedení státu. (Jako právě za dané situace v ČR.

Ale ještě něco více (a připomínám, že zde hovořím na základě zkušeností z Německa): prezident by měl být autoritou, která se dokáže k ožehavým společenským tématům vyslovit jak řečeno nadstranicky, ale přesto s mravní závazností.

K tomu Německu: za celou řadu posledních desetiletí Německo mělo na své prezidenty - buďto "štěstí", anebo si je dokázalo opravdu velice dobře vyznat. Ve své většině (s výjimkou sociálního demokrata Johannese Raua, a nyní F.-W. Steinmeiera) vycházeli z konzervativního křídla politického a názorového spektra.

Ačkoli konzervatismus zrovna není můj "šálek kávy", v daném případě musím uznat: s výjimkou jednoho jediného se jednalo o skutečné osobnosti, s jejichž názorem se sice leckdy dalo nesouhlasit, ale které byly všechny vybavené bezpodmínečnou mravní i osobní autoritou.

A zdá se, že je to právě takovýto "pozitivní konzervatismus", to jest bezpodmínečné upsání se tradičním mravním hodnotám, co v českém prostředí naprosto chybí.

Do určité míry by k tomuto hodnotovému konzervatismu měli blízko Schwarzenberg nebo Herman; ale k té bezpodmínečné osobní autoritě oněch německých prezidentů jim přece jenom stále ještě něco chybí. A především Herman je konzervativní nejen v onom čistě hodnotovém smyslu, ale poněkud příliš i ryze politicky. Takže by byly určité pochybnosti, do jaké míry by byl schopen plnit onu funkci nadstranického prezidenta.

Ale závěrem ještě jednou: nesměšujme roli prezidenta a roli předsedy vlády. Předseda vlády nikdy nemůže plnit onu roli, kterou má ona "hlava státu". A nezavrhujme - a nepodceňujme - tu roli a tu úlohu vrcholného státního představitele jenom proto, že v českých poměrech se doposud nepodařilo nalézt nikoho příhodného pro tento úřad.

-------------------------------------------------

P.S. Dovolím si být i trochu osobní: takovýmto představitelem "pozitivního konzervatismu" je v mých očích například pan Rychetník. V mnohých věcech jsem oproti němu jiného názoru; ale vždy a za všech okolností respektuji právě to jeho bezpodmínečné zavázání se k tradičním mravním hodnotám. On asi nikdy nebude ustanoven do funkce prezidenta českého státu; ale kdyby byl, viděl bych tento stát v dobrých a spolehlivých rukou.

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Hlavu státu by mohl také nahradit (středo)evropský prezident či císař Čtvrtek, 11.Května 2017, 21:04:52

Pokud by byla funkce dědičná a trůnu by se ujal např. Habsburk, ušetřilo by 7-10 prezidentů a měl by pozici podobnou britské královně.

Nebo by mohla funkce evropského prezidenta (předsedy Evropské rady) rotovat po švýcarském vzoru a vždy na nějaké období by ji vykonával předseda parlamentu.

Obojím by se vytvořila možnost pro obnovu a vytvoření silného středoevropského soustátí na federálním principu.

Pro samotnou Českou republiku švýcarský model, jak o něm píše pan Kubička, je jistě inspirativní, jen nelze přejmout jen část. Udělala by se stejná chyba jako v přímé volbě prezidenta. Museli bychom recipovat celý ústavní švýcarský systém včetně federalizace, decentralizace, vysokou samosprávou regionů, s přijetím nejazykové státní národnosti. Musela by vzniknout silná Středoevropská spolková republika, kde by nebyl jeden státní jazykový národ Čechů, ale Masarykovsky by Středovevropany byli občané republiky bez ohledu na jazyk nebo příslušenost k regionu (včetně Moravanů, Slezanů, Poláků, Rómů, Vietnamců). Alespoň by se napravila Benešova manipulace a lež na pařížské mírové konferenci z května 1919, kdy v memorandu uvedl, že "Režim by byl podobný režimu švýcarskému. (La régime serait semblable à celui de la Suisse.)".

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.