Exekuce je nezanedbatelnou částí české reality. Řada lidí ji vnímá jako legitimní, ne-li demokratický nástroj, jehož účelem je dohlédnout na jednotlivé černé pasažéry, kteří odmítají dostát svým závazkům. Skutečná čísla však ukazují, že je to především normalizovaný způsob, jak stabilně vydělávat na sociálním marastu konkrétních skupin lidí i celých zchudlých regionů. Ukázala to interaktivní mapa z dílny Otevřené společnosti a Ekumenické akademie.

Studie ukazuje podíl lidí v exekucích na všech obyvatelích nad patnáct let. Hlavní příčinou dluhových pastí není nízká finanční gramotnost, ale prostě souhra několika dílčích okolností — obvykle ztráty zaměstnání, rozpadu manželství, onemocnění nebo úmrtí partnera či partnerky. Takové věci se dějí a budou dít dál. Měli bychom se tedy zamyslet, jak téhle skutečnosti chceme do budoucna čelit. Jestli alibisticky, tedy omíláním ideologického mýtu o bezvýhradné individuální odpovědnosti v tržní džungli, nebo spíš neideologicky, systémově a racionálně.

Čára ponoru

Výzkum bohužel ukazuje, že Česká republika dosud směle kráčí první cestou: máme u nás v podstatě jedny z nejpřísnějších podmínek pro oddlužení. Exekuce je vedena s každým desátým občanem České republiky. V Ústeckém a Karlovarském kraji čelí exekuci každý šestý člověk — v počtu osob, které nezvládají svůj dluh, jsou to dva nejhorší kraje. Nejhoršími okresy jsou Chomutov, Ústí nad Labem a Most.